Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

p o p u l a r i z a c eHŘÍŠNÍCI a „HŘÍŠNÍCI“Účel světí prostředky, někdy je totouha po uznání, jindy po poznání,která žene i badatele k různýmpodvodům. Následující příspěvekpřipomíná některé z nich.Nález fosíliepiltdownskéhočlověkaz prosince 1912byl v roce 1953označenza podvrh.Domnělýpozůstatek tehdyneznáméhopravěkéhohominida bylve skutečnostilebkoustředověkéhočlověka spojenous orangutanídolní čelistía šimpanzímzubem.Na snímkureplika lebky(Přírodovědnémuzeumv Londýně).Robert Knoxpatřil svého časumezi nejznámějšílékaře Británie.Vúnoru 1912 přišel za šéfem geologického odděleníBritského muzea Arthurem Smithem Woodwardembývalý soudce Charles Dawson, koníčkemnáruživý paleoantropolog. Nejprve mu ukázal několikúlomků lebky; první z nich prý vykopali štěrkařiroku 1908 v lomu nedaleko vesnice Piltdown v jihoanglickémhrabství Sussex, ostatní tamtéž poté nalezlDawson sám.Však nedosti. Se svým přítelem, francouzským jezuitoua paleontologem Pierrem Teilhardem de Chardinempak v tomtéž lomu našli ještě neúplnou dolní čelist– stejně výrazně zbarvenou jako úlomky lebky, její tvarse však zdál být stejnou měrou opičí jako lebka lidská.Jenže čelist obsahuje dvě stoličky opotřebované způsobemběžným u lidí! Čelisti bohužel chybějí dvě nejdůležitějšíčásti: místo, kde ji kloub váže s lebkou, a prourčení příslušnosti rozhodující bradová část.Dne 18. prosince 1912 A. Smith Woodward a CharlesDawson oznamují nález plénu londýnské Geologickéspolečnosti. Dosud nevídané spojení lidské mozkovnya opičí čelisti, jejichž stáří se odhadovalo až na milion let,vzbudilo ohlas. Badatelé jásali nad nejstarším předchůdcemmoderního člověka, vlastenci zase, že tento prapředeksídlil právě na Ostrovech. Dosavadní pozůstatky pralidíse totiž nacházely leckde na světě – na Jávě, v Číně,v Africe; v Evropě měly dávné předky zrovna ty nejrivalštějšínárody – Němci se honosili neandertálcem, Francouzikromaňoncem. Jen kolébce objevu darwinovskéevoluce a nejvýznamnější velmoci tehdejšího světa jakoby se lidská prehistorie vyhnula… Tonyní padlo. Británie naopak získala důkaz,který „nám bude závidět celýsvět“, řečeno se Smithem Woodwardem.Pravda, našli se tací, kdož vyslovilipodiv nad tak nesourodým spojenímlebky a čelisti, ale na to měli Britové pohotovou,jakkoli poněkud nevědeckouodpověď: „Mluví z vás bledá závist!“Sir Arthur uspořádal na počest nálezceslavnostní schůzi Královskéspolečnosti, kde nález dostal vědeckéjméno Eoanthropus dawsoni (ranýčlověk Dawsonův).Následujících pár desetiletí tzv.piltdownský člověk zaujímal siceab34ZDROJ: WIKIMEDIA COMMONSnepohodlné, leč uznávané místo v lidské prehistorii.A to i navzdory několika podezřelým faktům. Začalo tojiž krátce po nálezu. Počátkem roku 1916 se A. Dawsonpři svém prohrabování v zemi škrábl a zemřel – dvaapadesátiletý– na otravu krve. V jeho domě se našla skvělevybavená chemická laboratoř a množství opičích koster;uněkterých chyběla čelist. Paleoantropolog KennethOakley, který dům navštívil, pojal podezření jako první,avšak svěřil se s ním pouze siru Arthurovi – ten mu je vymluvils poznámkou, že zuří válka a tohle by nahrávalonepříteli.V roce 1948 stařičký Smith Woodward dodiktovalsvoji poslední knihu První Angličan, zemřel a dal se pochovatu piltdownského lomu. Prostor konečně dostalispravedliví…K. Oakley podrobil ostatky prvnímu objektivnímu testuv roce 1949. Porovnání obsahu fluoru v nálezu a v okolníhornině ukázalo, že kosti v ní ležely jen krátce. Během několikapříštích let byla lebka přisouzena modernímu člověkua čelist orangutanovi, zuby šimpanzi. Všechny předmětybyly uměle přibarveny do hněda, zuby navíc kdosiopiloval, aby napodobil opotřebenízubů lidských.Hádankou zůstalo jediné: Kdo tenpodvod narafičil? Nejpodezřelejší jepochopitelně Dawson; měl ale jakoamatér dost znalostí a zkušeností,aby obelstil sice zaujaté, avšak přeceodborníky? S nejpozoruhodnější domněnkoupřichází americký biologa publicista Stephen Jay Gould, podlenějž byl oním prvním odborným spolupachatelemTeilhard de Chardin! Tense později proslavil určitým smířenímstvoření s evolucí a v současnosti jepovažován div ne za svatého, ale tehdycoby mladý a myšlenkově bujnýZDROJ: ANRIE, WIKIMEDIA COMMONS