Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

p o r t r é t y z a r c h i v uVÁCLAV LÁSKA(1862–1943)Od měření stop a verše ku měření zeměaž k měření světů v nekonečném prostorujeden pochod myšlénkový, jedna tucha temněv souzvuk svádí srdce z rozličného táboru…Kde se hvězdné světy v kosmu báseň tratí,dovol, vědče, pěvci vedle Tebe státi;až se vrátíš k hroudě a v její prach s nebe,básník s květy bude stát zas vedle Tebe.Těmito verši osobně dedikoval v prosinci 1891Jaroslav Vrchlický výtisk svých Nových básníepických docentu na české technice v Praze a asistentovipři astronomickém ústavu české univerzityVáclavu Láskovi. Mohlo by se snad zdát, že se Láska--vědec pohyboval kdesi v nadoblačných sférách. Naopak,jeho početné práce jsou dokonalým příklademsymbiózy vědecké teorie s praxí.V. Láska se narodil před 150 lety, 24. srpna 1862v Praze v rodině stavitele. Středoškolská studia započalv jezuitském chlapeckém semináři v Bohosudově,odkud po pěti ročnících přešel do Prahy na malostranskéněmecké gymnázium. Již tehdy se projevilojeho nadání pro matematiku a fyziku, přičemž hlavnízájem upínal k astronomii. Po maturitě vstoupil r. 1883na pražskou německou univerzitu a brzy začal podvedením prof. Wieneka pracovat jako dobrovolníkv pražské hvězdárně v Klementinu. Ta byla sice jenskrovně vybavena přístroji, její bohatá knihovna všakmladému Láskovi poskytla příležitost seznámit ses nejnovější odbornou literaturou. Praxe v hvězdárněmu dala základ pro vědeckou práci i v dalších oborecha byla podnětem pro počátek jeho publikační činnosti.Novátorské bylo Láskovo využití statistickýchmetod při zpracování řad meteorologických pozorováníza účelem zjištění příčin a souvislostí sledovanýchjevů.Roku 1887 dosáhl doktorátu z matematiky, v dubnu1890 byl jmenován asistentem astronomického ústavupři české univerzitě a téhož roku se habilitovalpro vyšší geodézii na české technice. Hojně publikovalz oboru astronomie a geodézie, příznivý ohlasměly jeho učebnice a odborné příručky, psal rovněžpopularizační články, např. pro časopis Živa, přispívaldo Ottova slovníku naučného. Jelikož poměryv Praze neskýtaly naději na uvolnění profesorskéhomísta, přijal r. 1895 nabídku polské polytechniky veLvově, kde byl jmenován profesorem astronomiea vyšší geodézie. Brzy se také habilitoval pro astro-ab32nomii na lvovské univerzitě jako soukromý docent.Vedle přednášek bylo Láskovi svěřeno vedení lvovskéastronomicko-meteorologické observatoře. Zásadnívýznam pro další odborné směřování všakmělo, když ve Lvově převzal vedení tamní seismologickéstanice. Svými seismologickými pracemi sizáhy získal mezinárodní věhlas. Upozornil např. nasouvislost mikroseismického neklidu s atmosférickoucirkulací v severních oblastech Atlantiku, publikovaljednoduchý vzorec pro výpočet vzdálenýchepicenter zemětřesení. Seismologie se tehdy profilovalajako samostatný vědní obor a Láska se staljedním z jejích průkopníků.Když se r. 1911 po jmenování řádným profesoremaplikované matematiky na české univerzitě vracel doPrahy, byl již vědcem takřka světového jména. Aplikovanámatematika mu plně umožnila uplatnit invencia široký rozhled. Matematika tu nebyla cílem, nýbržprostředkem k řešení kvantitativních vztahů v problémechjiných vědních oborů. Velký význam tehdy mělyjeho práce ze statistiky.Zejména po roce 1918 působil v četných odbornýchkomisích a radách. Jako první ředitel Státníhoústavu geofyzikálního (založeného r. 1920) se zasloužilo technické i personální vybudování této instituce.Neopominutelný byl Láskův podíl na vzniku Atlasurepubliky Československé (vyd. 1935), do jehož redakcejej vyslala Česká akademie věd a umění. Nedocenitelnébyly jeho pedagogické zásluhy.Širokému záběru témat, jimž se Láska věnoval, bysnad leckdo mohl vytknout rozbíhavost a nestálost,nikoli však povrchnost. Tematická pestrost jeho pracípramenila z vnějších okolností a stále nových úkolůpřed něj kladených.Václav Láska zemřel 27. července 1943 v Řevnicích.■JAN BOHÁČEK,Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.