Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

v ý r o č íArchiváliepoškozenépovodní v r. 2002Fyzik, radiologa polární badatelFrantišekBěhounek(1898–1973)u elektrometruna zjišťováníškodlivých dávekradioaktivníhozářenína pracovištíchavterénu.vědy. V rámci archivu vzniklo Centrum pro dějiny vědy,které ve spolupráci s dalšími institucemi pořádalo významnékonference, jejichž sborníky tvoří základní řaduk dějinám vědy na našem území. Cesty AntonínaKostlána s archivem se rozešly, když centrum přešlodo Ústavu pro soudobé dějiny a vedení archivu se ujalaLudmila Sulitková. Ta archiv výrazně orientovala naarchivnictví a jeho teorii. Právě do tohoto období spadáudálost pro celý archiv snad nejtěžší – katastrofální povodeňv roce 2002, jež se budově v bezprostřední blízkostiVltavy nemohla vyhnout. Ačkoli se nasazenímvšech pracovníků i dobrovolníků zachránila většinaarchivních materiálů, ztráty utrpěla především knihovnaa fotosbírka.Archiv nalezl dočasné útočistě v bývalé tiskárněPrometheus a relativně rychle došla naplnění myšlenkapostavit novou archivní budovu. V roce 2005 se fondya sbírky mohly přestěhovat do nových, pro archivníúčely projektovaných prostor v Gabčíkově ulici v Praze 8.Moderní depozitáře plně vyhovují všem současným nárokůmi zákonným normám, badatelé zde využívají pohodlnéa účelné zázemí. Do nové archivní budovy sestěhoval archiv povodněmi zocelený, ale se špatnýmhodnocením, a tedy i s omezeným rozpočtem. Došlo tedyke sňatku z rozumu s Masarykovým ústavem AV ČR.Masarykův ústav byl přičleněn k Archivu se zárukourovnoprávného postavení obou součástí, ředitelempracoviště se stal Ivan Šedivý. V této době se jižz hlediska Archivu AV ČR jednalo a jedná o éru elektronickéhopísemnictví, na něž byl archiv především díkymladému osazenstvu dobře připraven. Archiv se však dostaldo nezáviděníhodné pozice: servisní služby pro pracovištěAV ČR a služba badatelské veřejnosti, neoddělitelněspojená s každým archivem, ne vždy umožňujívykazovat vědeckou produkci srovnatelnou s ostatnímivědeckými pracovišti. V tvrdém boji o rozpočet protoarchiv často musel obhajovat svůj specifický charakter.V roce 2006 se Archiv AV ČR stal organizační součástíMÚA AV ČR, aniž by se tím podstatně změnila náplňjeho činnosti. Od roku 2007 se rozhodnutím Odboruab30archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra ČRřadí mezi řádné a plně akreditované specializované veřejnéarchivy. Udržuje také důležité zahraniční kontakty– je členem Mezinárodní archivní rady (ICA) a spolupracujes podobně tematicky zaměřenými archivy v zahraničí(dlouhodobým partnerem je např. Archiv Polskéakademie věd v Krakově).VMasarykově ústavu a Archivu AV ČR v současnédobě existují tři archivní oddělení, přičemž nositeliapokračovateli tradic akademického archivu jsou Odděleníosobních a institucionálních fondů do roku 1952 a Odděleníinstitucionálních fondů po roce 1952. Ta v současnostipečují o 620 fondů a sbírek v rozsahu 4305 bm,k nimž existuje 359 archivních pomůcek. Specifickou rolizaujímá Oddělení Archiv Ústavu T. G. Masaryka, jež sestará především o materiály ve vlastnictví Ústavu T. G.Masaryka o celkovém počtu 27 fondů a o rozsahu 486 bm.Činnost archivních oddělení spočívá v první řadě v péčio svěřené fondy a sbírky. Nejcennější z nich nesouoznačení archivní kulturní památka – Diplom Nobelovyceny udělené Jaroslavu Heyrovskému v roce 1959,Zakládací listina České akademie císaře FrantiškaJosefa pro vědy, slovesnost a umění ze dne 5. prosince1892 a archivní fond Vládní komise pro vybudováníČSAV. Fondy a sbírky archivu dokumentují činnoststarších vědeckých institucí (mj. KČSN a ČAVU), alei současných ústavů. Významný je počet fondů osobních(276, 1057 bm), které připomínají významné osobnostirůzných vědních oborů (např. Jaroslav Heyrovský,Otto Wichterle, Milan Hašek, Milada Paulová, FerdinandStiebitz, Václav Novotný). Archiv se snaží o průběžnéobohacování a doplňování fondů. U fondů osobníchse tak děje tzv. akvizicemi, jejichž prostřednictvímv posledních letech po jednání s rodinami získal pozůstalostiAntonína Robka, Oldřicha Lešky, JindřichaŠpéta nebo Františka Václava Mareše. Fondy institucionálníse rozrůstají prostřednictvím pravidelných, zezákona vyplývajících skartačních řízení, jejichž výsledkemje přebírání materiálů vzniklých činností současnýchústavů AV ČR.