Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

p ř e d s t a v u j e m ep r o j e k t ySESUVY A POVODNĚZ LEDOVCOVÝCH JEZERÚstav struktury a mechaniky hornin AV ČR (dr. Jan Klimeš) ve spoluprácis Katedrou fyzické geografie a geoekologie PřF UK (doc. Vít Vilímek) a Výzkumnýmústavem vodohospodářským T. G. Masaryka (Ing. Miroslava Benešová, dr. Petr Bouška)řeší od roku 2011 badatelský projekt, který se týká peruánského pohoří Cordillera Blanca.Jde o hodnocení přírodních nebezpečí (sesuvů a povodní z ledovcových jezer)ve vybraných ledovcových údolích s využitím monitoringu srážek a infiltrace vody do půdy,archivních informací, terénního mapovaní a interpretace dat dálkového průzkumu.Cordillera Blanca je tropické pohoří s největším pokrytímledovci na světě – alespoň prozatím. Přestožemnohé jeho vrcholy přesahují 6000 metrů nadmořskévýšky (nejvyšší Huascarán měří 6768 metrů),ledovce z něj v důsledku měnícího se chodu srážeka teplot ustupují. Zatímco v roce 1930 pokrývaly plochupřes 800 km 2 , v roce 1970 to bylo 721 km 2 avroce1996 již jen 600 km 2 . Nicméně zaledňuje se již od koncetzv. malé doby ledové, tedy přibližně po dobu 200 let.Bez ohledu na to, do jaké míry jsou pozorovanézměny klimatu v pohoří Cordillera Blanca součástíglobálních změn nebo na ně má výraznější vliv lidskáčinnost, má úbytek horských ledovců konkrétní dopadypro peruánskou společnost. Místní ledovce jsou totižvýznamným zdrojem vody pro zemědělství, průmysla výrobu elektrické energie. Existují obavy, že byjejich výrazný ústup významně snížil schopnost doplňovatvodu do říčního systému během půlročníhoobdobí sucha (květen – září), kdy je voda zadrženáv ledovcových jezerech a ledovcích jediným zdrojem.Snížení množství vody v řekách v období sucha byohrozilo intenzivní zemědělskou výrobu na pouštnímpobřeží Pacifiku a zkomplikovalo výrobu elektrickéenergie. Znamenalo by také nebezpečí pro zemědělskouprodukci obyvatel horských údolí, protože částiz nich slouží jako hlavní zdroj obživy. Pokles průtokův řekách by vzhledem k nedokonalému odpadnímusystému zhoršil kvalitu vody.Kromě toho, že pohoří Cordillera Blanca plní funkcizásobárny pitné vody, vznikají zde nebezpečné přírodníprocesy, které ohrožují obyvatele dolních částíhorských údolí, kde leží mnohá města včetně hlavníhoprovinčního centra Huarazu s 90 000 obyvateli.Jedním z nebezpečných procesů jsou laviny ledua kamení, které se tvoří v blízkosti vrcholů hor a mohoudosahovat vysokých rychlostí a velkých objemů.Nejničivější lavina vznikla na severním vrcholu Huascaránuběhem zemětřesení v roce 1970. Pohybovalase rychlostí až 335 km/h a její odhadovaný objem byl50–100 milionů m 3 . Pohybující se materiál pokryl ob-last o rozloze více než 25 km 2 včetně měst Yungaya Ranrahirca, kde podle různých odhadů zahynulomezi 23 000 a 25 000 obyvateli. Rozsah této lavinybyl čtyřikrát větší než událost z roku 1962, jež se stalave stejné části Huascaránu, ovšem byla přibližněo polovinu menší než mohutné prehistorické laviny,jejichž dosah byl identifikován během terénního mapování.K podobným jevům menšího měřítka docházív celém pohoří mnohem častěji, ovšem badatelé kvůlijeho odlehlosti evidují jen malou část z nich.Podle historických záznamů jsou častějšími a srovnatelněničivými procesy povodně, které vznikajív důsledku protržení hrází ledovcových jezer. Takovýchudálostí je z pohoří Cordillera Blanca známo celkem20; podle dostupných informací si vyžádaly kolem4500 obětí. Nejničivější byla povodeň po protržení hrázejezera Palcacocha, z něhož se uvolnilo minimálně9 000 000 m 3 vody, a zničilo tak část Huarazu. Největší21 abMísto vznikusesuvu z levéstrany morénovéhráze jezeraPalcacochaz března 2003.Sesuv způsobilosm metrůvysokou vlnu,jež se přelila přeszpevněnou hráza zapříčinilapovodeň;ta zničila úpravnuvody pro krajskéměsto Huaraz.VŠECHNA FOTA: ARCHIV ÚSMH AV ČR