Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

ŠUMAVA• Obce si neuvědomují, že zrušení NPŠ by znamenalopodstatné snížení zájmu o tuto oblast coby turistickédestinace a následné ekonomické ztráty.• Lanovka na Hraničník je záchranou pro ekonomicképřežití obcí v jejím okolí (KŽP soudí, že ziskyz případné lanovky odtečou pravděpodobně úplněmimo obce. Ty by se tedy měly soustředit na vlastnírozvoj včetně ekologického zemědělství a agroturistiky,obdobně jako například v sousedním Bavorskua Rakousku).Diskuse ukázala, že návrh zákona o Národním parkuŠumava má mnoho problémů:• Je zapotřebí speciální zákon o NPŠ? Existujeobecný zákon o ochraně přírody a krajiny se začleněnímNPŠ?• Návrh nového zákona jednoznačně nedeklarujeupřednostnění ochrany přírody před ostatními činnostmi,včetně rozvoje obcí. Obsahuje absurdnídetaily jako kupříkladu cestní sítě, které v zákoněnemají smysl.• Způsob návrhu a výběru Společného výboru NP,který by „řídil“ ředitele a vedení parku je sporný – jetřeba přesněji vymezit kompetence; výbor nemůženahradit padesátičlennou radu parku, protože tuustanovuje zákon o ochraně přírody a krajiny.• Návrh zonace nebyl zpracován na ryze exaktnímprincipu; byly zohledňovány lokální zájmy (např.nesystematické účelové zařazování některých cennýchlokalit do III. zóny).• Návrh lanovky na Hraničník, která rozděluje prvnízónu na dvě části (v návrhu je pouze tzv. „přibližovacílanovka“; tj. nebude u ní žádná sjezdovka, lyžařibudou jezdit na rakouské straně). Nejsou jasnédopady na ekosystémy v I. zóně, respektivevýznamný je efekt fragmentace I. zóny a vliv např.na populaci kriticky ohroženého druhu tetřeva.• Zákon umožňuje umisťovat a povolovat stavbys výjimkou těch, které slouží k účelům ochrany přírody,rybářství, myslivosti, péče o les, zemědělství[…] nebo takové, u nichž jiný veřejný zájem výrazněpřevažuje nad zájmy ochrany přírody.• Systém ochrany Mezinárodního svazu pro ochranupřírody; pro II. kategorii národních parků požadujevýhledově 75 % ploch území parku v bezzásahovémrežimu, s čímž návrh zákona nepočítá.• Zákon nedefinuje, co je bezzásahovost („bezzásahovázóna, kde se bude asanovat kůrovec do dosaženíjeho základního stavu na celém území parku“).• Je navrhována „I. zóna s umožněnou asanací kůrovce“(zhruba 4,5 % rozlohy parku). Co je míněnoexplicitně vymezeným zasahováním proti kůrovciv některých velmi omezených segmentech prvnízóny?Diskuse ukázala, že návrh zákona byl v době, kdyse seminář konal, nepřístupný, což zamezilo jakékolidebatě, a to jak odborníků, tak i veřejnosti. Komisepro životní prostředí soudí, že raději než nekvalitnía nedopracovaný návrh je vhodnější ponechat současnýstav ochrany, který vymezuje Zákon o ochraněpřírody a krajiny č. 114 (1992) Sb.Poté, co se seminář k NPŠ uskutečnil, se v médiíchobjevily různé články či stanoviska IUCN a občanů.Přetrvává názor, že je škoda mrtvé dřevo ponechatv místě a je třeba v lese „udělat pořádek“ – tj. kmenyodvézt a les vyčistit. Je zřejmé, že osvěta médií, co jecílem ochrany přírody a že kulturní smrčina, kde se dábez problému chodit a sbírat houby, není tímto cílemv nejcennějších částech Šumavy ani jinde ve světě, jestále nedostatečná.■JAROSLAV BOHÁČ, MARTIN BRANIŠa PAVEL CUDLÍN,Komise pro životní prostředí AV ČR19 abPřirozená obnovalesa na Šumavě