Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

v ě d a a v ý z k u mK NÁVRHU ZÁKONAO NÁRODNÍM PARKUFOTO: ARCHIV KŽP AV ČRKomise pro životní prostředí AV ČRuspořádala 23. dubna 2012 veřejný seminářNárodní park Šumava – pro či proti?,který navázal na pracovní setkání z předchozíchdvou let (Proč chránit horské smrčinyna Šumavě – 2010, Rekreace ve velkoplošnýchchráněných územích – 2011). Dvojici jmenovanýchseminářů završilo Stanovisko Komise pro životníprostředí AV ČR, jež především doporučilonezasahovat v prvních zónách NPŠ a rozvíjetudržitelnou (měkkou) turistiku v tomto území.Seminář k připravovanému návrhu zákona NPŠumava se od minulých setkání lišil tím, žeúčastníci diskutovali především o zákonné normě,kterou Parlamentu PČR předložil ministr životníhoprostředí Tomáš Chalupa. Setkání se zúčastnili náměstekministra životního prostředí Ing. Tomáš Tesař,ředitel NP Šumava Mgr. Jiří Mánek, ředitel Výzkumnéhoústavu lesního hospodářství a myslivosti doc. PetrZahradník, předseda Stínové rady NPŠ dr. Jakub Hruškaz České geologické služby a zástupce obce HorskáKvilda v Radě NP Šumava Pavel Buršík. Za Komisipro životní prostřední vystoupil prof. Martin Branišz Univerzity Karlovy. V navazujícím programu promluvilivědci, kteří se výzkumem Šumavy dlouhodobě zabývají,a autoři poslední monografie o ochraně NP Šumava– prof. Pavel Kindlmann z Centra pro výzkumbiodiverzity AV ČR a Ing. Karel Matějka z Infodatasys;diskusi vedli Pavel Cudlín a Jaroslav Boháč z KŽP.Jaké jsou výsledky semináře? Pozitivem jistě bylo,že se setkali jak odborníci z akademické sféry, taki zástupci státní správy a obcí (M. Buršík poslal písemnévyjádření). Ukázalo se, že zástupci státnísprávy (MŽP ČR a NPŠ) mají často protikladné názoryna ochranu Šumavy či jsou jejich vyjádření jenobecná a zastiňují pravý úmysl.U státní správy – konkrétně u MŽP ČR – přežívajínásledující představy:• Doporučení Mezinárodního svazu pro ochranu přírody(International Union for Conservation of Nature– IUCN) nejsou závazná a MŽP nemá pocit závislostina přírodě (z přednášky T. Tesaře).• I na Šumavě ovlivňuje krajinný ráz příroda; nehrozívšak nebezpečí, že by takzvanou „divokou přírodu“negativně ovlivňoval člověk.ab18• Šumavský management by měly výrazně ovlivňovatsamosprávy obcí.• Je potřebná novela zákona o NPŠ.Představy místních obyvatel (podle vyjádřeníP. Buršíka) jsou následující:• Jejich dědeček a pradědeček zde vždy sázel les.(Vzhledem k většinovému zastoupení německé populacedo r. 1945 a jejímu vysídlení po roce 1945 jeto ovšem velmi nepravděpodobné.)• Je nezbytné udržet současný stav lesa. (Není všakzřejmé, jakého stavu – asi ve formě kulturní smrčiny.)• Ochrana přírody ekonomicky ochuzuje obce a místníobčany. (M. Braniš prokázal prostřednictvím kvantitativníhoprůzkumu, že obce v rámci NPŠ mají výrazněvětší prostředky než obce mimo NPŠ.)• Obce se vylidňují. (M. Braniš a K. Matějka tototvrzení na základě vědeckých výzkumů vyvrátili, respektivezjistili, že úbytek obyvatel v obcích na územíNPŠ je stejný, či dokonce menší než v okolníchobcích ležících mimo NPŠ.)• Obce (M. Buršík) chtějí iniciovat politickou debatu,která však podle názoru KŽP povede k populistickémurozhodování (KŽP soudí, že by se mělo dbátna stabilní status národních parků včetně NPŠ podlezákona 114/1992 Sb.).