Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

v ě d a a v ý z k u mBIOCEV – na mapě evropskéU příležitosti spuštění výzkumného programuFunkční genomika se za účasti čelných osobnostíčeské vědy a vzdělanosti dočkalo zahájeníBiotechnologické a biomedicínské centrum (BIOCEV).Po nedávném otevření Centra excelence Telč,které se zaměřuje na výzkum v oblasti památkovévědy, a zahájení výstavby ELI Beamlinesv Dolních Břežanech pro dosud nejvýkonnější laserna světě se naši vědci těší z dalšíhoelitního pracoviště, jež české vědě napomůžek mezinárodní integraci a konkurenceschopnosti.Zleva:rektor UniverzityKarlovyVáclav Hampl,ministr školství,mládežea tělovýchovyPetr Fiala,předsedaAkademie vědJiří Drahoša vedoucívýzkumnéhoprogramuFunkčnígenomikaRadislavSedláčekFOTO: STANISLAVA KYSELOVÁ, AKADEMICKÝ BULLETINJak na tiskové konferenci v sídle Akademie vědv Praze 30. října 2012 uvedl ředitel Ústavu molekulárnígenetiky AV ČR a předseda Rady BIOCEV VáclavHořejší, výstavba jednoho z půl tuctu schválených velkýchcenter, jež má poskytnout špičkové podmínky prorozvoj biomedicíny a na ní navázaného biotechnologickéhoprůmyslu, je naplánována na květen následujícíhoroku (viz také AB 5/2010).Pracoviště, které vzniká v součinnosti šesti ústavůAkademie věd (Ústav molekulární genetiky – zadavatelprojektu, Biotechnologický, Mikrobiologický, Fyziologickýústav, Ústav experimentální medicíny a Ústav makromolekulárníchemie) a dvou fakult Univerzity Karlovy(Přírodovědecká a 1. lékařská) mají vědci zabydlet navzdoryprůtahům ke konci roku 2014: „Zpoždění způsobilyneočekávané překážky v průběhu schvalování; zaněkteré z nich jsme zodpovědní i my – příjemci dotace.Jelikož však můžeme výzkumné programy zahájit nastávajících pracovištích a centrum se vybuduje souběžněs nákupem přístrojů, předpokládáme, že podmínkystanovené při udělení dotace splníme ke konci roku2015. V těchto dnech jsme vybrali ředitele/koordinátoraprojektu Pavla Martáska z 1. LF UK, jenž bude dbát,ab14aby byl program plněn,“ doplnil Václav Hořejší. Zároveňupozornil, že dokončení BIOCEV si vyžádá o několikstovek milionů korun více, než činí přiznaná dotace vevýši 2,3 miliardy; definitivní rozpočet bude znám až poukončení výběrových řízení na stavbu centra.Po vybudování pracoviště nastane tzv. fáze udržitelnosti,jež si vyžádá další podpůrné financování – zatímcov prvním roce, kdy lze čerpat tzv. startovací granty, budounáklady činit zhruba 380 milionů korun, v roce 2019vzrostou na 550 milionů. Poté, co skončí financováníz Operačního programu VaVpI 2007–2013, je českávláda připravena poskytnout excelentním centrům penízez Národního programu udržitelnosti, jenž mezi léty2013 až 2020 rozdělí 15 miliard korun (2,5 miliardy každýrok); první výzvy mají být vypsány již letos.Posílení vědecko-výzkumné konkurenceschopnostiformou elitních center vítá i ministr školství Petr Fiala.Podle něj se totiž ukazuje, že podpora vědy se dlouhodoběvyplácí, protože výsledky využitelné v medicíně čiprůmyslu přinášejí impulz domácí ekonomice a umožňujíuspět v mezinárodní soutěži.K rozvoji inovativního výzkumu nabídne BIOCEVvynikající zázemí, které v plném provozu využije až600 pracovníků – vedle etablovaných vědců a technickéhopersonálu také 250 doktorandů. Podle vyjádřenírektora UK Václava Hampla se nejvýznamnější českáuniverzita zaměří právě na doktorské studijní programy,které tvoří špičku ledovce vzdělávacího systému:„Chceme tak posílit naše postavení vědecko-výzkumnéuniverzity, což nelze realizovat bez vzniku infrastruktury,jakou je BIOCEV.“ Nad rámec stávajících programůhodlá UK akreditovat programy zaměřené na experimentálníbiotechnologie a biomedicínu. Studentům přírodovědnýcha lékařských oborů tak centrum poskytnekvalitnější předpoklady a zkušenosti pro uplatněnív rámci Evropského výzkumného prostoru.Badatelské partnerství mezi Univerzitou Karlovoua Akademií věd vyzdvihl její předseda Jiří Drahoš. Symbolicképrý je, že se v projektu spojili nejvýznamnější