Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

Miniaturní tlakováCuBe celapro měřenímagnetickýchvlastností pevnýchlátek v tlakovéoblasti do 1,2 GPaa v polích do 7 T,zkonstruovanáa vyráběnáve FZÚ.prokázat studiem hydridů a deuteridů sloučenin železa.Výsledky studia deuteridu YFe 2 D 4.2 ukázaly, že působeníhydrostatického tlaku vede nejen k výraznému poklesukritické teploty pro feromagnetické uspořádání, alei k úplnému potlačení základního feromagnetickéhostavu deuteridu tlakem 0,54 GPa. Pokles objemu deuteridupři kritickém tlaku je přitom shodný se vzrůstemobjemu, který vyvolalo zavedení deuteria do výchozísloučeniny YFe 2, nezbytné pro vznik feromagnetickéhouspořádání.V následujícím období se chceme soustředit na studiumnových funkčních materiálů s nestabilitou magnetickýchmomentů atomů železa. Pochopení komplexníchmagnetických vlastností látek typu Hf 1-X Ta X Fe 2a LaFe 12 B 6 otevírá možnosti nových aplikací těchtomateriálů v oblasti senzorové techniky nebo magnetickéhochlazení. Přímé měření magnetokalorického jevuprovedeme na zařízení, jehož vývoj již ukončila pražskálaboratoř.Součástí projektu je i účast studentů doktorského studiaobou institucí a společenské aktivity při vzájemnémsetkávání; patří mezi ně i návštěvy pravidelných podzimníchochutnávek vín v Grenoblu, pomoc kolegům přisklizni oliv s překvapivým zjištěním (pro českého fyzika),že na jednom stromě mohou být současně jak zelené,tak černé olivy, či zasvěcené návštěvy kulturních akcífrancouzskými kolegy při jejich pobytech v Praze.Fenomenologická filozofiea její rakousko-český kontextBilaterální projekt mezi Filosofickým ústavem a CNRSvzešel z dlouhodobého výzkumného zaměření oboupracovišť na dějiny rakouské a německé filozofie z přelomu19. a 20. století. V druhé polovině 19. století sezformoval vlivný filozofický směr kolem rakouskéhomyslitele Franze Brentana (1838–1917), který v protikladuk tehdy obvyklé kauzálně vysvětlující psychologiipropagoval deskriptivní přístup k psychickým fenoménům.Tento směr se v díle německého filozofa EdmundaHusserla (1859–1938) originálním způsobem propojils pátráním po základech logiky a vědy, které rozvíjelomyšlenky dalšího rakousko-českého filozofa – BernardaBolzana (1781–1848). Husserlova fenomenologická filozofie,jež se zrodila z této originální syntézy, se stalajedním z nejvlivnějších myšlenkových proudů filozofie20. století, z jehož okruhu vzešly takové postavy, jakojsou Martin Heidegger či Jean-Paul Sartre.Zatímco pozdější vývoj fenomenologické tradice je jiždobře historicky vysvětlen, objasnění zrodu fenomenologiez jejích rakousko-českých kořenů je dosud poznamenánoznačnými mezerami. Právě na tento aspektjsme zaměřili projekt, který jsme předložili za Oddělenísoučasné kontinentální filosofie Filosofického ústavua Archives Husserl na École normale supérieure Paris,CNRS. Zmíněné vědecké útvary se ve svých zemích řadík čelným pracovištím pro studium, interpretaci a překladdíla Edmunda Husserla. Členové pražského týmuse například podíleli na vzniku většiny českých překladůHusserla po roce 1989, včetně letos dokončeného třísvazkovéhopřekladu Husserlových Logických zkoumáníz let 1900–1901, průlomového díla fenomenologické filozofie.Vedoucí francouzského týmu a současný ředitelpařížského Husserlova archivu prof. Jocelyn Benoist prozměnu publikoval na téma rané fenomenologie a jejíhorakouského myšlenkového kontextu již několik respektovanýchmonografií.Projekt si předsevzal jako hlavní cíl objasnit pojetí jazykaa soudu v Brentanově škole a u raného Husserlaa odkrýt kořeny tohoto pojetí na pozadí tehdejší filozofie.Odhaluje společné myšlenkové podhoubí, na němžv počátku stály dvě velké filozofické tradice, které sepozději ve 20. století ubíraly samostatnými cestami jakotzv. kontinentální (něměcko-francouzská) a analytická(anglo-americká) filozofie. Současné tendence k překonánítohoto protikladu volají mj. právě po důkladnějšímpoznání společných východisek, z nichž oba filozoficképroudy původně vzešly.■MILUŠE VYHNANOVSKÁ, Kancelář Akademie věd ČR,ZDENĚK ARNOLD, Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.,PETR URBAN, Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.13 abTeplotní závislostimagnetizaceYFe 2 D 4.2 měřenéza vysokých tlakůilustrují potlačenízákladníhoferomagnetickéhostavu v deuteridu.