Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

z a h r a n i č n ís t y k ySPOLUPRÁCE S NÁRODNÍM CENTREMVĚDECKÉHO VÝZKUMUDlouhodobé česko-francouzské vědecké vztahy přinesly již mnohovýznamných úspěchů. Jejich příkladem je rovněž kooperace Akademievěd ČR s některými výzkumnými institucemi ve Francii, jež se rozvíjí v rámciněkolika dohod (viz AB 6/2010). Jednou ze spolupracujících institucí jeNárodní centrum vědeckého výzkumu (Centre National de la Recherche Scientifique– CNRS), veřejná výzkumná instituce, jež vznikla v roce 1939. V roli rozhodujícívědecké organizace ve Francii se zabývá především základním výzkumem.Zařízenípro příméměření magneto--kalorického jevu(vlevo)s adiabatickýmuchycením vzorku(vpravo)je provozovánov Praze.VŠECHNA FOTA: ZDENĚK ARNOLD, ARCHIV AUTORAAkademie věd uzavřela s CNRS rámcovou dohodu,na jejímž základě badatelé z obou institucí realizujíspolečné dvouleté projekty (v letech 2011–2012 se jichřeší osm). Za AV ČR na nich participují týmy z Hydrobiologickéhoústavu Biologického centra, Ústavu experimentálníbotaniky, Ústavu makromolekulární chemie,Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského, Ústavu chemickýchprocesů, Fyzikálního ústavu, Astronomickéhoústavu a Filosofického ústavu. Pro léta 2013–2014 sev současnosti realizuje výběrové řízení, jehož se účastní22 projektů ze všech tří vědeckých oblastí. Akademie vědi Národní centrum vědeckého výzkumu hodnotí vzájemnousoučinnost jako úspěšnou, což potvrzují i obanásledující projekty.Metastabilní systémy na bázi železaza extrémních podmínekImpulzem pro spolupráci s kolegy z Institutu L. Neélav Grenoblu v rámci CNRS se staly intenzivní (někdy ažbouřlivé) diskuse na konferencích,kde jsme si navzájemdoplňovali poznatkyo zásadních zákonitostechvztahů mezi magnetickýmivlastnostmi pevných láteka jejich atomární strukturou.ab12Zatímco na českém pracovišti – Oddělení magnetik a supravodičůFyzikálního ústavu – se studují magnetickéa transportní vlastnosti pevných látek za vysokých hydrostatickýchtlaků a také to, do jaké míry lze změnamimeziatomových vzdáleností a odpovídajícím zmenšenímobjemu látky ovlivnit její magnetické vlastnosti, kolegovéz Neélova ústavu zjišťují, jak lze tyto vlastnostiměnit zavedením dalších, intersticiálních atomů do studovanýchlátek. Důsledkem jejich postupu je naopakvzrůst objemu, jenž lze charakterizovat zápornými hodnotamitlaku.Experimentální metodiky používané na obou pracovištíchse tak významně doplňují a umožňují účelně studovatlátky v extrémních podmínkách – vysoké tlaky, silná magnetickápole, nízké teploty. Během prvních let neformálníspolupráce jsme se věnovali studiu magnetických a transportníchvlastností vybraných intersticiálních sloučenin– především karbidů a boridů intermetalických sloučenin.V této době také vykrystalizovala optimální forma součinnosti,kdy se příprava vzorků a stanovení jejich krystalickéa magnetické struktury dělá prostřednictvím rentgenovýcha neutronových difrakčních metod v GrenobluavPraze se takto připravené a charakterizované materiálystudují za vysokých hydrostatických tlaků.Potřeba intenzivnější a soustavné spolupráce násvedla k návrhu projektu, jehož cílem je získat významnéinformace o základních vztazích mezi magnetickoustrukturou, magnetickými momenty, teplotami magnetickéhouspořádání a meziatomovými vzdálenostmi vevybraných intermetalických sloučeninách, jejich hydridecha deuteridech. V uplynulých letech se podařiloprokázat, že odlišné objemové závislosti magnetickýchmomentů kobaltu a gadolinia ve sloučenině GdCo 12 B 6potvrzují itinerantní charakter magnetických momentůkobaltu. V rámci projektu jsme provedli i experimentyve velmi silných magnetických polích do 68 T a stanovilihodnoty výměnné interakce mezi magnetickýmipodmřížkami kobaltu a gadolinia, které určují složitoumagnetickou strukturu uvedené sloučeniny.Rozhodující a přitom netriviální vliv atomárního objemuna stabilitu magnetického uspořádání se nám podařilo