Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

akademickýbulletin12AKADEMIE VĚD ČRa b 2012FOTO: ARCHIV MÚA AV ČREmblém převzatýz publikaceAbhandlungender BöhmischenGesellschaftder Wissenschaftenz roku 1786.Písemnosti měly vždy tak velký význam, že se vedle finanční hotovosti v drahých kovech stávaly součástí pokladů.Jistým druhem pokladu Akademie věd je archiv, který dokládá, odkud vyšla a kam se ubírala moderní česká i německávědecká obec na našem území. Archiv Akademie věd byl založen před 60 lety, více k výročí na str. 28–31.

„PAST“NA MOLEKULYFyziologický ústav AV ČR představil 16. října2012 špičkový hmotnostní spektrometrQTRAP 5500. Nové zvětšovací zařízení, kterépatří do řady hybridních hmotnostních spektrometrů(systémů kombinujících trojitý kvadrupóla lineární iontovou past), umožní detailní analýzupůsobení přijímané potravy nebo léků natkáňové a buněčné metabolické systémy. Analytickémožnosti přístroje za zhruba 10 milionůkorun budou k dispozici i dalším ústavům a pracovištím.Podrobnější informace naleznete nawww.avcr.cz.redPřístroj předvedl Ondřej Kudaz Oddělení biologie tukové tkáně FGÚ.VŠECHNA FOTA: STANISLAVA KYSELOVÁ, AKADEMICKÝ BULLETINSlavnostní odpoledne moderovalFrantišek Vyskočil z Odděleníbuněčné neurofyziologie FGÚ.V úvodu promluvila ředitelkaFyziologického ústavu AV ČRLucie Kubínová.Vedoucí Oddělení biologietukové tkáně FGÚJan Kopecký

o b s a h 1 2 / 2 0 1 2Obálka„Past“ na molekuly 2Do další padesátky v novém 3De scientia et humanitate optime meritis 4Obsah, úvodník 1Noví řediteléOtázky pro ředitele ústavů Akademie věd ČR,veřejných výzkumných institucí 2Informace ze 48. zasedáníAkademické rady AV ČR 5Informace ze 49. zasedáníAkademické rady AV ČR 5UdálostVýroční den – 17. listopad 6Téma měsíceUkaž svou energii – Týden vědya techniky 2012 8Zahraniční stykySpolupráce s Národním centremvědeckého výzkumu 12Věda a výzkumBIOCEV – na mapě evropské a světové vědy 14Cesta žen českou vědou 16K návrhu zákona o národním parku Šumava 18Učená společnost na Šumavě 20Představujeme projektySesuvy a povodně z ledovcových jezer 21OceněníListopadová výročí v režii Hlávkovy nadaceLužanská ocenění 24Uctění 17. listopadu 25Medaile Vojtěcha Náprstka 26Medaile Jana Evangelisty Purkyně 27Medaile Bernarda Bolzana 27VýročíJubileum Masarykova ústavua Archivu AV ČR 28Portréty z ArchivuVáclav Láska 32VzděláváníEUSTORY aneb Jak porozumět historii 33PopularizaceHříšníci a „hříšníci“ 34Z BruseluZnalostní trojúhelník v Horizontu 2020 36KnihyFormáty elektronických knih – jak si vybrat 37Nové knihy 38Skrytá poselství vědy nově jako e-kniha 38Píšu o všem, na co jsem si vzpomněl 39Ve znamení „bdělosti a ostražitosti“ 39Resumé 40Autorský rejstříkVěcný rejstříkI–IVV–VIIIFOTO: STANISLAVA KYSELOVÁ, ARCHIV AUTORKYpf 2013Vážení a milí čtenáři,uzavíráme další rok, který byl nejen plný obav o budoucnost Akademie(hrozba rozpočtových škrtů jako by tvořila pomyslný refrén stále stejnépísničky), avšak současně přinesl české vědě nové možnosti, bylo zahájenobudování velkých vědeckých infrastruktur ELI a BIOCEV, Akademie jeřešitelem a spoluřešitelem projektů EU...Vstupujeme do výročního roku, ve kterém slaví Česká republika krásnékulaté dvacetiny, k nimž se přidává také Akademie věd České republiky.Při zrodu nově koncipované badatelské instituce figuroval Akademickýbulletin tehdy jako nejdůležitější informační kanál (bylo to dlouho předrozšířením internetu). Jako malý dárek ke kulatinám Akademie se námpodařilo připravit elektronické kopie bulletinů z té doby, které budemepostupně zveřejňovat na našich webových stránkách.Děkujeme za přízeň, kterou jste nám po celý rok vyjadřovali, a přejemevšechno nejlepší v novém roce.MARINA HUŽVÁROVÁa kolektiv redakce Akademického bulletinuAKADEMICKÝ BULLETINVydává: Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., 110 00 Praha 1, Národní 3ISSN 1210-9525, registrační číslo MK ČR E 8392Šéfredaktorka: Mgr. Marina Hužvárová (HaM), tel.: 221 403 531, fax: 221 403 356,e-mail: huzvarova@ssc.cas.czRedakce: Ing. Gabriela Adámková (srd), tel.: 221 403 247, e-mail: adamkova@ssc.cas.cz;Mgr. Luděk Svoboda (lsd), tel.: 221 403 375, e-mail: svobodaludek@ssc.cas.cz;fotografie: Mgr. Stanislava Kyselová (skys), tel.: 221 403 332, e-mail: kyselova@ssc.cas.cz;tajemnice redakce: Bc. Markéta Pavlíková (MaP), tel.: 221 403 513, e-mail: pavlikova@ssc.cas.czPřeklad resumé: Luděk Svoboda, John Novotney; jazyková korektura: Irena Vítková,tel.: 221 403 289, e-mail: vitkova@ssc.cas.czRedakční rada: předseda – PhDr. Jiří Beneš; členové – RNDr. Antonín Fejfar, CSc., Ing. Pavol Ihnát,PhDr. Antonín Kostlán, CSc., prof. RNDr. Ing. Michal V. Marek, DrSc., doc. RNDr. Karel Oliva, Ph.D.,Ing. Karel Pacner, doc. RNDr. Eva Zažímalová, CSc.Grafická úprava: Zuzana GrubnerováTisk: Serifa, s. r. o., Jinonická 80, 158 00 Praha 5, e-mail: serifa@volny.czPříspěvky přijímáme e-mailem na adresu abicko@ssc.cas.cz.Redakce si vyhrazuje právo příspěvky krátit. Za odborný obsah příspěvku ručí autor.Adresa redakce: Praha 1, Národní 3, 4. patro – Viola; http://abicko.avcr.cz.AB 12/2012 vychází 12. prosince 2012.1 ab

n o v íř e d i t e l éOTÁZKY PRO ŘEDITELEVEŘEJNÝV tomto čísle uveřejňujeme odpovědi ředitelů akademických pracovišť (veřejných výzkumných institucí), kteří bylido vedení ústavů nově zvoleni.1. Jakým směrem povedete rozvoj svého ústavu? Co se od přechodu na VVI povedlo nejvíc? Kde zůstávajíbolavá místa?2. Odrazilo se na činnosti vašeho ústavu hodnocení pracovišť? Ovlivnilo jej do budoucnosti?3. VVI jsou financovány z dvojího druhu zdrojů. Jak by měl vypadat ideální poměr prostředků institucionálnícha účelových?I. OBLAST VĚD O NEŽIVÉ PŘÍRODĚDoc. RNDr. Vladimír Karas,DrSc.Astronomický ústav AV ČR,v. v. i.1. V kontextu vědeckého bádáníjsou astronomie a astrofyzikasvázány s matematikoua fyzikou. Profesionální výzkum,má-li být i do budoucnaschopný konkurovat v mezinárodnímsrovnání, musí při interpretaci pozorovacích výsledkůco nejvíc využívat moderní poznatky teoretickéhovýzkumu a naopak směry teoretického bádánímusejí brát ohled na (astro)fyzikální realitu. Těsná interakceteoreticky zaměřených vědců s experimentátory jeproto zřejmou nutností a v období od přechodu k forměvědecko-výzkumné instituce se dále posiluje. Úspěšnývýzkum je především takový, který využívá mezinárodníspolupráci k získávání nových observačních data jenž dokáže interpretovat astronomická pozorování pomocídobře verifikovatelných modelů a vědeckých teorií.V dosavadní funkci zástupce ředitele pro zahraniční stykyASÚ AV ČR jsem mohl sledovat, jak se ústav intenzivnězapojuje do mezinárodní spolupráce, a to zejménav rámci Evropské jižní observatoře, Evropské kosmickéagentury a dalších organizací či projektů. Tento trend byměl pokračovat i nadále. Vzhledem k rostoucímu množstvía významu externích projektů různých poskytovatelůbude třeba diskutovat a upřesnit procedury schvalovánínavrhovaných záměrů, abychom dodrželi logickoučasovou posloupnost a zajistili financování schválenýchprojektů.S ohledem na význam efektivní dělby práce mezi staršímivědeckými pracovníky a mladšími vědci na úrovnistudentů, doktorandů a postdoků budeme i nadále kooperovats univerzitami u nás i v zahraničí. Je důležité, abyk nám měli zájem přicházet noví a kvalitně připraveníabsolventi a aby se naopak absolventi, které vyškolí našiab2zaměstnanci, dokázali prosadit i na zahraničních působištíchobdobného zaměření. Přesvědčil jsem se, žev porovnání s vyspělými zahraničními institucemi, aletaké některými ústavy Akademie, má naše pracovištěve vztahu k zahraničním zaměstnancům dosud rezervy,které bych rád postupně řešil. Nemělo by nás překvapovat,že se formy spolupráce budou vyvíjet a transformovatnapříklad podle toho, jak se mění legislativní rámectéto spolupráce.2. V kontextu personálního rozvoje je přesvědčivědoloženo, že náročný vědecký obor, jakým astronomiea astrofyzika bezesporu jsou, potřebuje k úspěšnémurozvoji spolupráci zkušenějších (tzn. starších) odborníkůs kolegy a kolegyněmi z mladších ročníků; větší výkyvykterýmkoli směrem byly vždy na škodu z pohledudlouhodobého vývoje oboru. Také v nadcházejícím obdobíbude důležité zachovat takovou rovnováhu. Toneznamená pouze zaplnit případné chybějící pracovnípozice hledáním nových pracovníků, ale také tlak nanáročná hodnocení v pravidelných intervalech – jednakformou hodnocení pracovišť, ale i interních atestacís rozumným odstupem a dobře definovanými a stabilnímikritérii. Je třeba brát ohled především na přínospro rozvoj pracoviště a oboru na mezinárodní úrovni,přičemž obdobná hlediska by měla platit pro jednotlivcei organizační celky – skupiny a oddělení.3. V kontextu ekonomického rozvoje, který ve svýchdůsledcích určuje mantinely možného rozvoje pracovištěa oboru, by v současnosti bylo podávání přesnějšíchkoncepcí bohužel jen věštěním. Je však zřejmé, žemožnosti dalšího extenzivního rozšiřování jsou nepravděpodobnéa že se všichni vědečtí pracovníci musejíaktivně podílet na získávání podpory pro vědecké bádání,které by mělo i nadále zůstat základním poslánímvědeckého a výzkumného pracoviště. To lze činit jakpodílem na přímé výchově budoucí vědecké generace,tak i ovlivňováním ostatní laické veřejnosti, která o nášobor zájem nepochybně má. Vyvážený poměr institucionálníhoa účelového financování je jedním z motivačníchprvků, přičemž ani jedna z obou složek by nemělanad druhou výrazně převažovat.

ÚSTAVŮ AKADEMIE VĚD ČR,CH VÝZKUMNÝCH INSTITUCÍII. OBLAST VĚD O ŽIVÉ PŘÍRODĚA CHEMICKÝCH VĚDIng. Miroslav Punčochář,CSc., DSc.Ústav chemických procesůAV ČR, v. v. i.1. Jako nově zvolený ředitelse necítím úplně kompetentníhodnotit vývoj v ústavu od zavedenístatutu v. v. i. Mohupouze konstatovat, že ústavobstál docela dobře v poslednímhodnocení. Záměry, ke kterým se hlásím, jsou tyto:zkvalitnit proces hodnocení vědeckých pracovníků, vytvářetdobré podmínky pro mladé talentované vědcea zvýšit úsilí v dotahování aplikovaného výzkumu až doúspěšného konce.2. Z hodnocení pracovišť jsme samozřejmě vyvodilidůsledky, avšak v našem případě nijak drastické,neboť hodnocení dopadlo poměrně příznivě. Podnětnějšíinformací pro mě budou výsledky pravidelnéatestace vědeckých pracovníků, která nás čeká v roce2013.3. Ideální poměr by byl asi 80 % prostředků institucionálnícha zbytek z grantových soutěží či mimorozpočtovýchpříjmů (licence, SOD atd.), což by umožniloklidnou koncepční práci, ale zároveň by zůstalzachován motivační prvek. Tato představa všakv současné době neodpovídá realitě, a proto si dovolímříci, že by mělo být zachováno minimálně 60 %institucionálního financování, aby nebyla narušovánakoncepčnost badatelské práce. ÚCHP má dobrý potenciálpro aplikovaný výzkum, a tak je mým přánímdostat se s mimorozpočtovými příjmy k deseti procentůmrozpočtu.RNDr. Martin Vágner, CSc.Ústav experimentálníbotaniky AV ČR, v. v. i.1. Asi všichni ředitelé budouskloňovat slovo excelence.Cesta k ní vede přes prioritnípodporu těch nejlepších skupin,přes zapojení do významnýchmezinárodních projektůa také vyhledávání směrů, vědeckýchskupin a individualit,jejichž potenciál by se mohl zdárně rozvinout v dalšíchletech.Ústav zaznamenal od roku 2007 více úspěchů (zvyšujese vědecká výkonnost, účastní se významnýchmezinárodních projektů, je úspěšný ve velkých projektechOP VaVpI a OPPK). Ty nejpodstatnější pro zdárnéfungování ústavu jsou dva: podařilo se postavit novoubudovu v lysolajském areálu v Praze, kam sepřestěhovali pracovníci ze tří dislokovaných pracovišť(roztříštěnost ústavu byla hlavní výtkou hodnocení nakonci minulého tisíciletí), a také byla zkolaudována novábudova olomouckého pracoviště (financována z evropskýchzdrojů OP VaVpI). I ona znamená přesun našichpracovníků do vědeckého centra a navíc na rozdílod stávající budovy neleží v zátopovém pásmu řekyMoravy.Bolavým místem je stále se snižující institucionálnídotace, která nás v prvních letech donutila omezitméně podstatné věci a racionalizovat provozní chodústavu; nicméně nyní již krácení dotace dopadá i nafunkční vědecké útvary. Negativní dopad průběžnéhosnižování dotace navíc umocňuje stálá nejistota jakéhokolirozpočtového výhledu do budoucnosti.2. Poslední hodnocení pracovišť AV ČR spolu s internímhodnocením vědeckých útvarů, které každoročněprovádíme od roku 2007, letos vyústilo ve zrušení tří vědeckýchskupin a redukci spojenou se změnou vedoucíu skupiny další. Interní hodnocení jednotlivců i vědeckýchtýmů postupně rozevírá nůžky v odměňování mezinejlepšími a průměrnými.3. V naší instituci suma získaných účelových prostředkůjiž výrazně převyšuje institucionální dotaci. Tona jednu stranu ukazuje chvályhodnou schopnost vědeckýchtýmů uspět v nemalé konkurenci v soutěžio zdroje, na stranu druhou snižující se institucionálnídotace znamená zmenšení manévrovacího prostorupro podporu nejlepších vědeckých týmů. Jinými slovy:pokud má ředitel ostře řezanou tužku pro psaní vědeckékoncepce, pak v tomto uspořádání mají poskytovatelétlustý černý fix.Jako optimální poměr mezi institucionálními a účelovýmiprostředky vidím přibližně 50 : 50. Stále významnějšíse zdají být vlastní získané prostředky instituce,které jsou čím dál více nutné pro finanční spoluúčastv řadě typů projektů. Jsem také pro, aby část prostředkůbyla v soutěži přidělována konkrétním týmům pouzena základě mimořádných aktivit, výkonů a výsledků dosaženýchv minulosti.3 ab

n o v íř e d i t e l éIII. OBLAST HUMANITNÍCHA SPOLEČENSKÝCH VĚDabProf. PhDr. Eva Semotanová, DrSc.Historický ústav AV ČR, v. v. i.1. Historický ústav AV ČR je součástísítě domácích i zahraničníchvědeckých, výzkumných a vysokoškolskýchinstitucí; základní výzkumuskutečňuje v oboru českých, československýcha obecných dějin.Devadesát let jeho existence svědčío významu bádání pracovníků ústavuv oblasti historických věd. Rozvojústavu na všech pracovištích (Praha, Brno, České Budějovice)včetně zahraniční pobočky v Římě (Český historickýústav) budu směřovat k uskutečnění prioritních badatelskýchtémat za podpory kvalitní činnosti servisních útvarů, jimiž jsoumimo jiné unikátní oborová knihovna, mapová sbírka, pozůstalostAugusta Sedláčka a nakladatelství Historický ústav.V základním i aplikovaném výzkumu považuji za nezbytnéaspekty badatelské činnosti multidisciplinaritu, komparativnípřístupy, vyváženost tradičních výzkumných témat a tematickéatraktivity dle společenské objednávky (mimo jiné v oblastizpřístupňování kulturního dědictví), mezinárodní reflexi a spolupráci,přenos výsledků výzkumu do edukačního procesu a přenosvýsledků výzkumu širší veřejnosti ve smyslu tvorby a podporyhistorického vědomí společnosti.Rozvoj ústavu a koncepci jeho činnosti jsem založila na šestizákladních pilířích: 1. na hodnotovém rozvoji instituce, 2. na etapizacirozvoje instituce, 3. na základní charakteristice výzkumnéčinnosti HÚ AV ČR, 4. na specifikaci tematickýchokruhů výzkumné činnosti HÚ AV ČR, 5. na využití metodFacility Managementu, 6. na kompozitním financování. Tytopilíře vystihují dynamiku koncepce ve smyslu její orientacena komplex problémových okruhů, které jsou samostatné, alemají společného jmenovatele v rozvoji HÚ AV ČR jako výzkumnéinstituce. Cílem je zpracovat a publikovat z činnostiHÚ AV ČR významná vědecká díla encyklopedické, syntetické,atlasové a analytické povahy a nadále vydávat prestižníoborová periodika.Např. v oblasti hodnotového rozvoje instituce budu ústavsměřovat k následujícím prvkům hodnotového systému: tradicea kontinuita, vývoj a změna, jedinečnost a výjimečnost, spolehlivosta jistota, vztahy, vazby, sítě. Tradice a kontinuita vyjadřujíinstitucionální a vědeckovýzkumnou návaznost na přímé předchůdceHÚ AV ČR od roku 1921 a na prioritní badatelská témata,vyjádřená v tezích výzkumných záměrů po roce 1989. Vývoja změna charakterizuje průběžnou akceptaci nových diskursůasměrů výzkumu v historických vědách s ohledem na mezinárodnítrendy, metodologii a souhrn výsledků zahraničních4historiografií. Jedinečnost a výjimečnost, zejména však nejvýznamnějšíkontrolovatelné výsledky podpoří HÚ AV ČR v poziciveřejné výzkumné instituce s profilovými moduly bádání.Spolehlivost a jistota představí HÚ AV ČR jako renomovanouinstituci, jejíž vědecké výsledky jsou ve svém celku přínosnéa mezinárodně respektované. Vztahy, vazby a sítě posílí poziciHÚ AV ČR v komunitě výzkumných institucí, a to v rámciAkademie věd ČR a vysokých škol. Zároveň představí zasíťováníHÚ AV ČR v mezinárodní spolupráci. Podpoří vytváření vazebna subjekty spjaté s aplikovaným výzkumem, ale i s edukačnímiprocesy, osvětou a popularizací.Ve všech etapách rozvoje HÚ AV ČR (2012–2017 s důrazemna tvorbu badatelské koncepce od roku 2014) se zaměřím napokračování dlouhodobých projektů celospolečenského významu,jimiž jsou Akademická encyklopedie českých dějin, Akademickýatlas českých dějin s dalšími svazky, Biografický slovníkčeských zemí, edice k pramenné základně období středověku,raného novověku a 19. i 20. století a Bibliografie dějin českýchzemí. Dlouhodobé projekty doplní analytické práce jednotlivýchvýzkumných týmů a útvarů, z nichž mnohé patří k projektům,podporovaným z grantových prostředků.Za pozitiva přechodu na v. v. i. od roku 2007 považuji relativníuvolnění strukturování rozpočtu ústavu a smysluplné využívánífinančních prostředků. Tento způsob hospodaření je nemaloumotivací, která se promítá do různých oblastí činnosti výzkumnýchi nevýzkumných pracovníků. Nároky na vědecko-organizačníčinnost managementu ústavu i na jednotlivé pracovníkyvzrostly, tuto skutečnost však nelze přisuzovat pouze přechoduna v. v. i.2. Hodnocení pracoviště přispělo k vytvoření souhrnného pohleduna činnost ústavu ze strany zahraničních hodnotitelů, alei sebereflexe pracovníků ústavu. Zpracování SWOT analýzyvedlo k zamyšlení nad jednotlivými prvky této metodiky ve vztahuk reálným skutečnostem v útvarech ústavu.3. Kompozitní financování je jednou z možností podpory řešeníaktuálních projektů. Podíl neinstitucionálních finančníchprostředků na rozpočtu HÚ AV ČR je celkově menší oproti ústavůmI. a II. vědní oblasti, a to z důvodu nižšího finančního objemujednotlivých grantů v humanitních oborech. Pracovníci ústavuvšak využívají všech možností ucházet se o projekty vevyhlášených veřejných soutěžích a vedení ústavu tyto aktivitypodporuje. Přesto některé z celospolečensky významných projektůencyklopedické, ediční a atlasové povahy vyžadují dlouhodobéfinancování, jehož zabezpečení je ovšem z institucionálníchi účelových prostředků obtížnější.■(Pokračování)

z a k a d e m i c k é r a d yInformace ze 48. zasedání Akademické rady AV ČRAkademická rada se dne 18. října 2012 zabývala těmito nejdůležitějšími záležitostmi:Schválila■ postup přípravy výročního hodnocení v AV ČR včetně osnovyvýroční zprávy o činnosti AV ČR za rok 2012 a harmonogramujejí přípravy,■ statut Ekonomické rady AV ČR.Jmenovala■ prof. Ing. Pavla Vlasáka, DrSc., členem Rady programu internípodpory projektů mezinárodní spolupráce AV ČR,■ Mgr. Vojtěcha Pravdu, Ph.D. (Matematický ústav AV ČR, v. v. i.)místopředsedou Dozorčí rady Matematického ústavu AV ČR, v. v. i.Doporučila předsedovi AV ČRaby udělil:■ Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálníchvědách prom. fyz. Miladě Glogarové, CSc. (Fyzikální ústavAV ČR, v. v. i.),■ Čestnou oborovou medaili Gregora Johanna Mendela za zásluhyv biologických vědách prof. Stevenu M. Reppertovi, MD(University of Massachusetts Medical School, Worcester, USA),■ Čestnou oborovou medaili Josefa Dobrovského za zásluhyve filologických a filosofických vědách Ludmile Norajrovně Budagovové,DrSc. (Institut slavjanoveděnija, Rossijskaja akademijanauk, Moskva, Rossija),■ aby na základě návrhu Rady Ústavu anorganické chemieAV ČR, v. v. i., jmenoval Ing. Janu Bludskou, CSc., do funkce ředitelkyÚstavu anorganické chemie AV ČR, v. v. i., na pětileté funkčníobdobí s účinností od 1. listopadu 2012 do 31. října 2017.Vzala na vědomí■ informaci o přípravě volby kandidáta na předsedu AV ČR profunkční období 2013–2017,■ informaci o podpoře výzkumu ze zdrojů EU ve finančnímobdobí 2014–2020.Informace ze 49. zasedání Akademické rady AV ČRAkademická rada se dne 6. listopadu 2012 zabývala těmito nejdůležitějšími záležitostmi:Schválila■ Zprávu o činnosti Akademické rady AV ČR za období odXL. zasedání Akademického sněmu AV ČR,Jmenovala■ Ing. Jana Vondráka, DrSc. (Astronomický ústav AV ČR,v. v. i.) členem Dozorčí rady Geofyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i.,s účinností od 6. listopadu 2012 na pětileté funkční období, tj. do5. listopadu 2017,■ RNDr. Aleše Stuchlíka, Ph.D. (Fyziologický ústav AV ČR,v. v. i.) k 15. listopadu 2012 členem Ediční rady AV ČR,■ prof. PhDr. Jaroslava Pánka, DrSc., ředitelem Českého historickéhoústavu v Římě s účinností od 1. ledna 2013 do 31. prosince2016,■ Komisi Českého historického ústavu v Římě na dobu čtyř let(od 1. listopadu 2012 do 31. října 2016) ve složení: PhDr. TomášČernušák, Ph.D. (Moravský zemský archiv v Brně), PhDr. Eva Drašarová,CSc. (Národní archiv), prof. PhDr. Ivan Hlaváček, CSc. (Filozofickáfakulta Univerzity Karlovy v Praze), prof. PhDr. Zdeňka Hledíková,CSc. (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze), PhDr.Jiřina Jedináková (Kancelář AV ČR), prof. PhDr. Jaroslav Pánek,DrSc. (Historický ústav AV ČR, v. v. i.), PhDr. Alena Pazderová (Národníarchiv), Mgr. Stanislav Petr (Masarykův ústav a Archiv AV ČR,v. v. i.), prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc. (Historický ústav AV ČR,v. v. i.), doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D. (Filozofická fakulta UniverzityKarlovy v Praze), prof. PhDr. František Šmahel, DrSc. (Centrummedievistických studií AV ČR a UK v Praze), PhDr. Jiří Úlovec (OdborArchivní správy Ministerstva vnitra ČR), prof. PhDr. Petr Vorel,CSc. (Fakulta filozofická Univerzity Pardubice), PhDr. Jana Zachová,CSc. (Centrum medievistických studií AV ČR a UK v Praze).Doporučila předsedovi AV ČR■ aby udělil Fellowship J. E. Purkyně:■ Dr. Héctoru Vázquezi Melisovi, navrženému Fyzikálnímústavem AV ČR, v. v. i., na dobu pěti let,■ Mgr. Martinu Friákovi, Ph.D., navrženému Ústavem fyzikymateriálů AV ČR, v. v. i., na dobu pěti let,■ Mgr. Marku Kapičkovi, Ph.D., navrženému Národohospodářskýmústavem AV ČR, v. v. i., na dobu pěti let,■ prof. Georgu Pavlakosovi, Ph.D., LL. M., navrženému Ústavemstátu a práva AV ČR, v. v. i., na dobu tří let,■ Mgr. Dr. phil. Tomaszi Derlatkovi, navrženému Slovanskýmústavem AV ČR, v. v. i., na dobu pěti let.Vzala na vědomí■ materiál o volbě kandidáta na předsedu AV ČR pro funkčníobdobí 2013–2017 včetně vyjádření sekcí AV ČR k navrženémukandidátovi a návrhu na upřesnění procedury volby,■ návrh zprávy o ekonomické situaci Akademie věd ČR a návrhjejího rozpočtu na rok 2013 pro Akademický sněm AV ČR,■ podklad pro návrh usnesení XLI. zasedání Akademickéhosněmu AV ČR,■ informaci o 86. valném shromáždění Union AcadémiqueInternationale,■ zprávu o výsledcích kontroly v Ústavu experimentální medicínyAV ČR, v. v. i., a o opatřeních k nápravě zjištěných nedostatků.5 ab

u d á l o s tVÝROČNÍ DEN – 17. LISTOPADVe světě slavený od roku 1941 jako Mezinárodní den studentstva, v bývalé Československéfederativní republice vyhlášený roku 1990 za Den boje studentů za svobodu a demokraciiavsoučasné České republice ustanovený od roku 2000 za státní svátek a Den bojeza svobodu a demokracii. Škoda jen, že se nám někam vytratili studenti, protože v roce 1939právě v tento den zavřeli nacisti české vysoké školy, zatkli představitele vysokoškoláků,devět jich popravili a 1200 českých studentů poslali do koncentračních táborů. Týmž dnemroku 1945 vstoupily v platnost Benešovy dekrety 122 a 123/1945 Sb. o zrušení německéuniverzity v Praze a německých technických vysokých škol v Praze a Brně. 17. listopadusi také připomínáme 60 let od zahájení činnosti Československé akademie věd v roce 1952.Jak se Akademie vyvíjela v době minulého režimu a jak významnou institucí byla?Otázky, které by měly být hlasitě zodpovězeny zejména kvůli hlasům, které Akademii vědstále ještě označují za relikt minulého režimu, za dinosaura na poli vědy.Předsedou ČSAVbyl v letech1990–1992Otto Wichterle.Archiv Akademiedisponuje řadouhistorickýchsnímků– dobový záběrz plesu ČSAV(nedatováno).Zhistorie je známo, že Československá akademievěd (ČSAV) byla zřízena zákonem č. 52/1952 Sb.namísto České akademie věd a umění a Královskéčeské společnosti nauk, které tehdy zanikly. Měla býtpo vzoru většiny vyspělých zemí institucí zřizovanoustátem a soustředěnou na základní výzkum. V prvníchletech byla do Akademie sloučena většina mimouniverzitníchvědeckých pracovišť, zejména sedm ústředníchpřírodovědných ústavů, Slovanský a Orientálníústav a další. ČSAV se tak stala „nejvyšší“ československouvědeckou institucí, která měla zajišťovatkomunikaci se zahraničním, plánovat vědu, vzdělávatvědce a udělovat vědecké tituly kandidát a doktor věd.Počátky Akademie jsou spojeny se jménem ZdeňkaNejedlého (do r. 1962), v pozdější uvolněné doběšedesátých let mohli zásluhou Františka Šorma(1962–1969) do ČSAV nastoupit i „politicky problematičtější“vědci jako např. Antonín Holý. Po vpádu sovětskýchvojsk v srpnu 1968 pak uplynulo téměř dvacetlet, než po třech normalizačních představitelíchČSAV mohla být do jejího čela konečně demokratickyzvolena osobnost světového vědeckého formátu –Otto Wichterle (1990–1992).Ale zpět do historie. Od roku 1960 se stala součástíČSAV také Slovenská akademie věd (SAV). Připomeňme,že do roku 1961 měla ČSAV osm sekcí: matematicko-fyzikální,geologicko-geografickou, chemickou,biologicko-lékařskou, historickou; ekonomie, práva a filozofie;jazyka a literatury. Poté vzniklo dvacet dva vědeckýchkolegií ČSAV (vedle nich měla dvanáct kolegiíab6OBĚ OTA: ARCHIV MÚA AV ČR

SAV), jež koordinovala tři oddělení – matematicko--fyzikální a technických věd; chemických a biologickýchvěd; společenských věd. Pod kolegia spadalyjednotlivé ústavy a menší pracoviště nazývaná kabinety,nebo laboratoře. Vědecké výsledky se publikovalyv Nakladatelství Československé akademie věd,od roku 1966 Academia, kde mimo knih vycházelai řada časopisů.Vědu, navzdory jejímu specifickému postavení, poškodilkomunistický režim zásadním způsobem. Vědcinezbytně potřebují spojení se světem, a právě zahraničníkontakty byly omezovány, platila zde různázahraniční embarga, dlouhodobé podfinancováníi politický tlak na upřednostňování aplikačního výzkumu(nic nového pod sluncem). Z objektivních důvodůpostihl ideologický vliv hlavně vědy společenské. Přestosi Akademie držela politicky liberálnější prostředí,které také umožnilo poskytnout azyl řadě vědců, kteřínesměli pracovat na vysokých školách. V některýchoblastech se podařilo udržet krok a spojení se světem.Přesto je handicap v odtržení od světa a nejnovějšíchinformačních i technologických zdrojů vědeckékomunity částečnou odpovědí na dnes tak častouotázku, proč česká věda vyprodukovala jen jedinéhonobelistu – hned po sedmi letech od vzniku ČSAV,a pak už žádného…Běžné veřejnosti není známo, že této ceně praktickyna dosah byly i další dvě osobnosti, Milan Hašek(biologie a genetika) a Antonín Holý (biochemie-medicína)a měl by se k nim připočítat i významný virologJan Svoboda. Mezi význačné osobnosti spjaté s ČSAVpatřil také světoznámý vynálezce kontaktních čočekOtto Wichterle, dále matematici Eduard Čech a IvoBabuška, astronom Zdeněk Ceplecha, geofyzik VítKárník, archeolog Bohuslav Klíma, neurochirurgZdeněk Kunc, fyziolog Vilém Laufberger, teoretickýfyzik Václav Votruba nebo veřejnosti známý filozofa spoluautor Charty 77 Jan Patočka a další.A kolik světových jmen by měla česká věda, kdybyrežim nevyhnal tolik vynikajích lidí, kteří pak ve světěnalezli čest a slávu!Československá akademie věd dospěla do svéhokonce jako čtyřicetiletá – namísto ní vznikla v roce1992 Akademie věd České republiky. Ačkoli by se naprvní pohled nabízela prvoplánová souvislost s rozdělenímČeskoslovenska, nebylo tomu tak. Tehdejší vedeníAkademie vynaložilo již v předcházejícím obdobíznačné úsilí, aby prosadilo nový model vědecké institucea rozhodně není náhodou, že AV ČR vznikla užk 31. prosinci 1992, tedy logikou kalendářního počítánívlastně o rok dříve než Českárepublika. Okolnostem, kterék vzniku nově koncipovanéAkademie věd České republikyvedly, se bude věnovatpříspěvek Antonína Kostlánav AB 1/2013.Připomeňme, že hned na„startovní čáře“ postihloAkademii věd České republikydrastické snížení rozpočtu, jehož důvody ležely alespoňv počátku spíše v rovině politické. Aby mohlaAkademie přežít s úbytkem 400 milionů Kč, musel sepočet pracovníků oproti roku 1989 snížit fakticky napolovinu, zrušeno bylo 22 ústavů. Po relativně klidnémobdobí mírného růstu, kdy ovšem bylo přijatovelmi závažné rozhodnutí, jímž Akademie přišlao možnost udělovat vědecké hodnosti, což se pochopitelněodrazilo na fungování naší vědecké institucea zejména na financování, pak velkou rozpočtovouerozi přinesl závěr a přelom první dekády 21. století.V letech 2009–2012 klesl státní příspěvek Akademii téměřo čtvrtinu (21 %), přičemž původně hrozila redukcerozpočtu na polovinu.O palčivé otázce financování vědy informovalivsouvislosti s letošním 60. výročím Akademie vědprostřednictvím médií současný předseda AV ČR JiříDrahoš. Konstatoval, že se podařilo zastavit propadfinancování obecně a následně tedy destabilizaci systémuvýzkumu a vývoje. Přesto ale veřejnost varoval,že finanční dieta, jako každá jiná, může být zdravá jendo určité míry. Když bude Akademie dostávat stáleméně peněz, bude muset omezovat investice nejendo drahých přístrojů, bez nichž se současná špičkovávěda neobejde, ale také investice do infrastruktury,bude propouštět lidi a přestane být konkurenceschopnáivsoutěžích o státní nebo evropské peníze. A nyní seuž ocitá na pomyslné hraně.Velkou vědu už dávno nejde dělat na koleně.V Česku se zásluhou pracovitých, nadaných a houževnatýchlidí podařilo dosáhnout řady vynikajícíchvýsledků. Chceme však víc: „olympijskou“ vědeckoureprezentaci, pro niž vznikají velké výzkumné infrastruktury,ale i špičkové podmínky v „běžných“ ústavech.Vědce může navíc od roku 2014 podpořit i novákoncepce Akademie věd České republiky, která budeklást větší důraz na posílení spolupráce mezi ústavya jednotlivými týmy.■FOTO: STANISLAVA KYSELOVÁ, AKADEMICKÝ BULLETINMARINA HUŽVÁROVÁ7 ab

t é m am ě s í c eUKAŽ SVOU ENERGIITýden vědy a techniky 2012Když se v říjnu 2001 uskutečnil premiérový ročník Týdne vědy a techniky(navazoval na Dny otevřených dveří, které pořádaly ústavy od r. 1998), tehdejší organizátořiasi netušili, jak významné postavení si mezi popularizačními aktivitami AV ČR běhemjedenácti ročníků vybuduje. Tentokrát vědecký festival v tradičním podzimním čase„ukousl“ z kalendáře rovnou dva týdny, když od 1. do 15. listopadu 2012 nabídl více než400 akcí v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové,Olomouci, Jihlavě i dalších městech. Mottem letošního ročníku se stala energie vědy.„Rádi bychom totiž poukázali, že energie je především síla a vůle k činům,objevování a chuť k vynalézání,“ vysvětlil při zahájení předseda AV ČR Jiří Drahoš.Nemyslíš?Kuličkounepohneš!3D televizorbez brýlíNeformálního otevření Týdne vědy a techniky se31. října 2012 v pražském sídle Akademie vědvedle předsedy Jiřího Drahoše dále zúčastnili někdejšípředseda Václav Pačes, místopředsedkyně SenátuPČR Alena Gajdůšková, zástupkyně hlavního partnerafestivalu Skupiny ČEZ Marie Dufková, šéfredaktorkačasopisu Lidé a země Lenka Klicperová či MonikaVondráková, ředitelka Nadačního fondu Karla Janečka,který se k podpoře TVT připojil před dvěma lety. Podlepředsedy AV ČR je příznačné, že největší festival svéhodruhu v tomto státě pořádá nejvýznamnější vědeckáinstituce: „Někteří se možná pozastaví, proč trvá 14 dnů.Od prvního ročníku, kdy sestával jen z několika přednášeka Dnů otevřených dveří, ovšem mohutněl a expandovali mimo hlavní centra, v nichž sídlí akademickéústavy, a narůstal počet partnerů a spolupracujících institucí.Ukázalo se, že je potřeba týden o něco prodloužit.Dohodli jsme se však, že v názvu zůstane týden.“Příjemný podvečer, jehož se, dlužno podotknout, nezúčastnilotolik novinářů, kolik by si zahájení významnéakce na podporu vědy jistě zasloužilo, pozvolnavyústil ve vernisáž Botanika známá neznámá – 100 letČeské botanické společnosti, jež se, jak vyzdvihlpředseda společnosti Lubomír Hrouda, věnovala pozoruhodnýmproblémům botaniky řešeným nejnovějšímimetodami, resp. souvisejícím s ohrožením našípřírody, například invazivními rostlinami.Všichni, kdo se chtěli potěšit z botanické expozicev centru ICAVI, se „prokousávali“ zástupy studentů okupujícíchstánek Technet.cz, který stejně jako v minulémroce strategicky obsadil foyer hlavní budovy AV ČR.O pozornost zde soupeřily moderní technologie, s nimižse jinak nelze běžně seznámit. Zájmu se těšily především3D televizor Toshiba s 3D tiskárnou a pozoruhodnásoutěž Mindball, v níž vítězili ti, kdo dokázali lépesoustředit své myšlenky. Cílem hry, jež se využívák psychickému tréninku manažerů či sportovců, bylosoustředěním (mozkovou aktivitu snímala čelenka sesenzory) dotlačit kuličku na stranu protivníka. Fanoušcitechnologií si mohli dále vyzkoušet helmu s 3D zobrazovačemnebo si pohrát s televizorem Samsung, kterýlze ovládat hlasem či gesty. Technet.cz připravil pro festivalrovněž přednášky – první na téma Třikrát do hlubinvesmíru – Jak Čechoslováci pomáhají dobývat kosmos,v níž se novinář a publicista Karel Pacner (během TVTrovněž pokřtil svou nejnovější vzpomínkovou knihuOBĚ FOTA: STANISLAVA KYSELOVÁ, AKADEMICKÝ BULLETINab8

FOTO: LUDĚK SVOBODA, AKADEMICKÝ BULLETIN– více na str. 39) spolu s ředitelem České kosmickékanceláře Janem Kolářem a ředitelem Hvězdárny a planetáriahl. m. Prahy Marcelem Grünem podívali na československou,později českou stopu ve výzkumu vesmíru.Druhá přednáška (Pavel Kasík) se věnovalanástrahám sociálních sítí, jež stále více poznamenávajívnímání okolního světa i nás samých.Soudě nejen podle návštěvnosti „trojrozměrného“stánku Technet.cz se středoškoláci o technickéobory zajímají i co se týče jejich studia. Podle mnohýchnázorů se však české univerzity nabízející vzdělánív technických vědách dlouhodobě potýkají s nedostatkemuchazečů. A pokud se studenti hlásí, jejich připravenostna vysokoškolské studium není vždy nejlepší,jak ostatně potvrzuje například Radim Čech z katedrymateriálů a technologií pro automobily Vysoké školybáňské-Technické univerzity Ostrava: „Dnešní mládežmá úplně jiné zájmy a v zásadě se nechce na ničempodílet a cokoli vytvářet. V médiích se navíc často prohlašuje,že není nutné se příliš snažit a mít kvalitnívzdělání, abyste něčeho dosáhli. O to více se na našíškole snažíme tento přístup napravit.“ Podle R. Čechatkví řešení celoevropského problému především v interaktivnívýuce, jež přírodní a technické obory studentůmzpřístupní lépe než biflování. Jedním z kroků, jež jehodomovská katedra podniká ve spolupráci Fakultoumetalurgie a materiálového inženýrství VŠB-TU, jeprezentace vozu StudentCar FireLine, který navrhlia zkonstruovali zaměstnanci a studenti z těchto pracovišť.Sportovní roadster, který si fanoušky získalna akcích po celém Česku, parkoval v průběhu festivaluna dvoře hlavní budovy. „Využíváme jej k propagacinašeho oboru. Když studenti vidí jeho konkrétnívýsledek, ke studiu na naší vysoké škole je tomotivuje.“Nedostatku uchazečů s kvalitním vzděláním v přírodnícha technických vědách čelí i soukromý sektor – mezijinými i jedna z nejúspěšnějších nadnárodních korporacív oblasti informačních technologií – společnost IBM(International Business Machines Corporation). Jak potvrzujespecialistka společenské odpovědnosti této organizaceIvana Ježková, je stále patrnější, že nízká podporauvedených oborů může v nejbližších letech výrazněohrozit českou konkurenceschopnost: „Když se studentive škole setkají s matematikou nebo fyzikou, považují jeza příliš složité či nudné předměty, protože jejich výukanení doposud dostatečně interaktivnía založená na zážitcích.Cílem našeho workshopu,na němž si děti mohli na programováníLego robotů vyzkoušetkonkrétní postupy, jeukázat, že i přírodní a technickévědy mohou být zábavné.Vzdělávacími programy sespolu s vysokými školami snažímepracovat i s těmi nejmladšími,abychom je motivovali kestudiu i jiných oborů než humanitních. Pokud vystudujíobory přírodní a technické, mohou pracovat v nadnárodníchspolečnostech, jakou je i například IBM,“ vysvětlujeIvana Ježková. Respektovaná společnost nezůstalana TVT jen u nejmenších adeptů vědy. Prostředoškolačky rozhodující se o dalším studiu připravilave spolupráci s ČVUT seminář, na němž studentky diskutovalyse ženami z této společnosti. „Dívky se o přírodnívědy bohužel příliš nezajímají, a tak je jedním z našichdalších cílů, aby se jich v této oblasti profilovalo vícenež doposud,“ doplňuje Ivana Ježková.V tomto kontextu poněkud překvapivý pohled, jak sevyvíjejí priority středoškoláků týkající se studia na vysokéškole, přinesl nedávný průzkum Motivace, prioritya kvalita uchazečů o VŠ studium. Podle analýzy, kterouzpracovala společnost SCIO, nejsou obavy, že se studentihlásí spíše k humanitním oborům, opodstatněné.Největší podíl žáků středních škol, a to zhruba 22 %,totiž upřednostňuje na začátku maturitního ročníkutechnické vysokoškolské obory. O ekonomii se zajímáokolo 17 %, o společenské vědy 12 %, o práva 7 %;nejméně jsou v kurzu zemědělské obory (asi 1 %).Preference studentů se mezi prvním a čtvrtým ročníkemproměňují, když 56 % z nich by v poslednímroce studia volilo jiný obor nežli na začátku; nejméněčasto mění upřednosťovaný obor zájemci o technickéobory. Po podání přihlášek však mají největšípodíl ekonomicky zaměřené fakulty; u ekonomickýcha společenskovědních oborů dochází k významnémunárůstu zájmu mezi prvním a čtvrtýmročníkem.9 abNa dvoře hlavníbudovy AV ČRse představilsportovníroadsterStudentCarFireLine.Na workshopuspolečnosti IBMžáci programovaliLego roboty tak,aby podle jejichpokynů projelyco nejrychlejia nejbezpečnějipřipravenýmbludištěm.FOTO: LUDĚK SVOBODA, AKADEMICKÝ BULLETIN

t é m am ě s í c eMonika Koperskáz PolskaPřestožebankovka hořelavysokýmplamenem,majiteli se vrátilav pořádku.TřaskavápodívanáPaula E. Reyes--Gutierrezea ZbigniewaZawadyv průjezduhlavní budovyAV ČROBĚ FOTA: LUDĚK SVOBODA, AKADEMICKÝ BULLETINVe shodě s mottem Týdne vědy a techniky nechybělaenergie Paulu E. Reyes-Gutierrezovia Zbigniewu Zawadovi z Ústavu organické chemiea biochemie AV ČR, kteří svou výbušnou podívanouplnou neotřelých chemických experimentů pro jistotupřesunuli z ohlášeného Velkého sálu do průjezduhlavní budovy AV ČR. Dvojice mladých badatelů neváhalaa bez odkladu „zaútočila“ na všech pět smyslů,a tak studenti nosy nasávali příjemné vůně i odpornépachy, jazykem ochutnali čisté chemikálie,očima pozorovali změny barev, atypické chování plamenei exploze, hmatem zjišťovali změny teplot a nakoneczažili exploze, jež probudily nejen jejich sluch(výbuch byl slyšet až na piazzettě Národního divadla).Podle Paula Reyese si mnohdy neuvědomujeme, žechemická energie je vlastně nejčastější formou energie,kterou využíváme – ať již v bateriích mobilních telefonůči v televizních ovladačích, kdy zprostředkujeprovedení požadovaných funkcí. Rovněž buňky živýchorganismů by bez ní okamžitě zahynuly. Můžemeji proto definovat jako schopnost chemické látkypodstoupit transformaci chemickou reakcí či potenciállátky přeměnit jinou chemickou látku.Přízeň si získala rovněž soutěž FameLab, kterou doČeska v roce 2011 uvedly společnost RSJ algorithmictrading, Nadační fond Karla Janečka na podporu vědya výzkumu a British Council – Česká republika. Zábavnápodívaná se zrodila ve Velké Británii a úspěšně sešíří po celém světě, protože poskytuje jedinečnou příležitost,jak vtipně popularizovat vědecké disciplíny.Podle ředitele British Council Nigela Bellinghama navícmladým vědcům pomáhá zdokonalovatjejich schopnostia získat nové kontakty se zahraničnímikolegy. PravidlaFameLab jsou „prostá“ – běhemtříminutového vystoupenízaujmout, pobavit a přesvědčitporotu i publikum o významuprezentovaného výzkumu.ab10Tentokrát nesoutěžní setkání, jež uváděl ostřílenýpopularizátor Michael Londesborough z Ústavu anorganickéchemie AV ČR, představilo v zaplněném sáleClam-Gallasova paláce na pražském Starém Městěcelkem devět vědců. Jmenovitě Rosalindu Westa Andrewa Steela z Velké Británie, Bechara Saabaze Švýcarska, Didaca Carmona z Rakouska, YaelGrossman z Izraele, Milivoje Krvavace ze Srbska,Moniku Koperskou z Polska a dvojici českých zástupcůAkademie věd – Jana Klusáka z Ústavu přístrojovétechniky a Jana Kalinu z Ústavu informatiky. Obajiž v soutěži zaznamenali velké úspěchy. ZatímcoJan Klusák se letos v květnu stal Národním vítězemFameLab 2012, když si porotu získal prezentací Kterakbabička vzorec vymyslela, Jan Kalina opanovalčervnové mezinárodní klání v Dublinu. Matematik nedávnooceněný Prémií Otto Wichterleho pobavil pražsképublikum vystoupením, v němž představil novoumetodu včasného zjišťování srdečních kolapsů, a tonejen u vrcholových sportovců.Náporu v rámci Dnů otevřených dveří se tradičnětěší nejen pražské ústavy. K oblíbené akci se podobnějako v minulých letech připojil například brněnskýÚstav přístrojové techniky AV ČR, který připravilkomentované prohlídky laboratoří se šesti zastávkami:„Chtěli jsme mj. ukázat, v jakém prostředí pracujemea že projekty realizované na našem pracovištijsou pochopitelné a dobře vysvětlitelné,“ uvedl PetrJedlička z ÚPT. V akci doslova přitažlivé tak téměř devětstovek návštěvníků vidělo jeden z nejsilnějšíchmagnetů, jaký čeští vědci používají pro zobrazovánímagnetickou rezonancí; magnet o síle 9,4 tesly sloužírovněž badatelům z dalších akademických pracovišťa univerzit moravské metropole. Během hodinového„kolečka“ v laboratořích mohli návštěvníci pod mikroskopempohybovat rostlinnými buňkami pomocí opticképinzety a také se dozvědět, jak elektronový paprsekumí přetavit povrch železa způsobem, že najeho povrchu vykreslí různé objekty – třeba fotografii.

OBĚ FOTA: STANISLAVA KYSELOVÁ, AKADEMICKÝ BULLETINPracovníci laboratoře elektronových mikroskopů prozměnu zpřístupnili nejvýkonnější rastrovací elektronovýmikroskop v ČR a unikátní ultravysokovakuové zařízenípro studium povrchů. Vědci takéneopomenuli ukázat, jak se dají návštěvníciprostřednictvím laseru zhmotnitna zeď. „Oproti loňskému roku na nášústav zavítalo o dvě stě návštěvníkůvíce,“ vyzdvihl dr. Jan Chládek z ÚPT.Největší zájem měly tradičně středníškoly z celého Jihomoravského kraje(okolo poloviny všech návštěvníků).Energií nabitý program ÚPT tím všaknekončil – prohlídku pracovišť završilopředstavení Úžasného divadla fyziky(ÚDIF) Svět v tepelném záření za pomociIR a TERMO kamery. Oblíbenídivadelníci/popularizátoři vědy se o několikdnů později představili i ve Hvězdárně a planetáriuBrno, kde takřka dvěma stovkám zvídavých dětía dospělých ukázali nejrůznější pokusy se světlemlaserů.Pořádnou porci energie si vyžádal i výstup na královnučeského středohoří – Milešovku. Pracovnícizdejší meteorologické stanice všechny, kdo vyšlapalina 837 metrů vysoký vrchol, seznámili s metodamiměření počasí a umožnili prohlídku 18metrové věže,na níž se ve výšce 10 metrů nachází vyhlídkovýochoz. Meteorologická pozorování a měření se zdes malou přestávkou v roce 1917 a během 2. světovéválky provádějí nepřetržitě od roku 1905; mnohé záznamytak patří mezi vůbec nejdelší. Badatelé z ÚstavuOBĚ FOTA: ŠIMON ATHAJ ŘEŘUCHA, ARCHIV AUTORAfyziky atmosféry AV ČR na observatoři, jež se řadímezi základní klimatické stanice Světové meteorologickéstanice (World Meteorological Organization– WMO), měří fyzikální charakteristikystavu atmosféry, jako jsou předevšímteplota, vlhkost a tlak vzduchu, rychlosta směr větru, dohlednost či množstvíoblačnosti.Na přípravě vědeckého festivaluTýdne vědy a techniky, jehož akcíse zúčastnilo téměř 95 000 návštěvníků,se spolu se Střediskem společných činnostíAV ČR podílela všechna akademickápracoviště a více než 50 partnerskýchorganizací. Program si můžetepřipomenout na www.tydenvedy.cz. ■LUDĚK SVOBODA11 abNesoutěžnísetkání FameLabv pražskémClam-GallasověpaláciZ představeníÚžasného divadlafyzikyve spoluprácis ÚPT AV ČR– Svět v tepelnémzáření za pomociIR a TERMOkamery; zahřívánítělesa kovánímUkázka levitacea pohybuvysokoteplotníhosupravodiče(supravodič v malépolystyrénovénádobceve tvaru UFO)v magnetickémpoli vytvořenémsadoupermanentníchmagnetů

z a h r a n i č n ís t y k ySPOLUPRÁCE S NÁRODNÍM CENTREMVĚDECKÉHO VÝZKUMUDlouhodobé česko-francouzské vědecké vztahy přinesly již mnohovýznamných úspěchů. Jejich příkladem je rovněž kooperace Akademievěd ČR s některými výzkumnými institucemi ve Francii, jež se rozvíjí v rámciněkolika dohod (viz AB 6/2010). Jednou ze spolupracujících institucí jeNárodní centrum vědeckého výzkumu (Centre National de la Recherche Scientifique– CNRS), veřejná výzkumná instituce, jež vznikla v roce 1939. V roli rozhodujícívědecké organizace ve Francii se zabývá především základním výzkumem.Zařízenípro příméměření magneto--kalorického jevu(vlevo)s adiabatickýmuchycením vzorku(vpravo)je provozovánov Praze.VŠECHNA FOTA: ZDENĚK ARNOLD, ARCHIV AUTORAAkademie věd uzavřela s CNRS rámcovou dohodu,na jejímž základě badatelé z obou institucí realizujíspolečné dvouleté projekty (v letech 2011–2012 se jichřeší osm). Za AV ČR na nich participují týmy z Hydrobiologickéhoústavu Biologického centra, Ústavu experimentálníbotaniky, Ústavu makromolekulární chemie,Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského, Ústavu chemickýchprocesů, Fyzikálního ústavu, Astronomickéhoústavu a Filosofického ústavu. Pro léta 2013–2014 sev současnosti realizuje výběrové řízení, jehož se účastní22 projektů ze všech tří vědeckých oblastí. Akademie vědi Národní centrum vědeckého výzkumu hodnotí vzájemnousoučinnost jako úspěšnou, což potvrzují i obanásledující projekty.Metastabilní systémy na bázi železaza extrémních podmínekImpulzem pro spolupráci s kolegy z Institutu L. Neélav Grenoblu v rámci CNRS se staly intenzivní (někdy ažbouřlivé) diskuse na konferencích,kde jsme si navzájemdoplňovali poznatkyo zásadních zákonitostechvztahů mezi magnetickýmivlastnostmi pevných láteka jejich atomární strukturou.ab12Zatímco na českém pracovišti – Oddělení magnetik a supravodičůFyzikálního ústavu – se studují magnetickéa transportní vlastnosti pevných látek za vysokých hydrostatickýchtlaků a také to, do jaké míry lze změnamimeziatomových vzdáleností a odpovídajícím zmenšenímobjemu látky ovlivnit její magnetické vlastnosti, kolegovéz Neélova ústavu zjišťují, jak lze tyto vlastnostiměnit zavedením dalších, intersticiálních atomů do studovanýchlátek. Důsledkem jejich postupu je naopakvzrůst objemu, jenž lze charakterizovat zápornými hodnotamitlaku.Experimentální metodiky používané na obou pracovištíchse tak významně doplňují a umožňují účelně studovatlátky v extrémních podmínkách – vysoké tlaky, silná magnetickápole, nízké teploty. Během prvních let neformálníspolupráce jsme se věnovali studiu magnetických a transportníchvlastností vybraných intersticiálních sloučenin– především karbidů a boridů intermetalických sloučenin.V této době také vykrystalizovala optimální forma součinnosti,kdy se příprava vzorků a stanovení jejich krystalickéa magnetické struktury dělá prostřednictvím rentgenovýcha neutronových difrakčních metod v GrenobluavPraze se takto připravené a charakterizované materiálystudují za vysokých hydrostatických tlaků.Potřeba intenzivnější a soustavné spolupráce násvedla k návrhu projektu, jehož cílem je získat významnéinformace o základních vztazích mezi magnetickoustrukturou, magnetickými momenty, teplotami magnetickéhouspořádání a meziatomovými vzdálenostmi vevybraných intermetalických sloučeninách, jejich hydridecha deuteridech. V uplynulých letech se podařiloprokázat, že odlišné objemové závislosti magnetickýchmomentů kobaltu a gadolinia ve sloučenině GdCo 12 B 6potvrzují itinerantní charakter magnetických momentůkobaltu. V rámci projektu jsme provedli i experimentyve velmi silných magnetických polích do 68 T a stanovilihodnoty výměnné interakce mezi magnetickýmipodmřížkami kobaltu a gadolinia, které určují složitoumagnetickou strukturu uvedené sloučeniny.Rozhodující a přitom netriviální vliv atomárního objemuna stabilitu magnetického uspořádání se nám podařilo

Miniaturní tlakováCuBe celapro měřenímagnetickýchvlastností pevnýchlátek v tlakovéoblasti do 1,2 GPaa v polích do 7 T,zkonstruovanáa vyráběnáve FZÚ.prokázat studiem hydridů a deuteridů sloučenin železa.Výsledky studia deuteridu YFe 2 D 4.2 ukázaly, že působeníhydrostatického tlaku vede nejen k výraznému poklesukritické teploty pro feromagnetické uspořádání, alei k úplnému potlačení základního feromagnetickéhostavu deuteridu tlakem 0,54 GPa. Pokles objemu deuteridupři kritickém tlaku je přitom shodný se vzrůstemobjemu, který vyvolalo zavedení deuteria do výchozísloučeniny YFe 2, nezbytné pro vznik feromagnetickéhouspořádání.V následujícím období se chceme soustředit na studiumnových funkčních materiálů s nestabilitou magnetickýchmomentů atomů železa. Pochopení komplexníchmagnetických vlastností látek typu Hf 1-X Ta X Fe 2a LaFe 12 B 6 otevírá možnosti nových aplikací těchtomateriálů v oblasti senzorové techniky nebo magnetickéhochlazení. Přímé měření magnetokalorického jevuprovedeme na zařízení, jehož vývoj již ukončila pražskálaboratoř.Součástí projektu je i účast studentů doktorského studiaobou institucí a společenské aktivity při vzájemnémsetkávání; patří mezi ně i návštěvy pravidelných podzimníchochutnávek vín v Grenoblu, pomoc kolegům přisklizni oliv s překvapivým zjištěním (pro českého fyzika),že na jednom stromě mohou být současně jak zelené,tak černé olivy, či zasvěcené návštěvy kulturních akcífrancouzskými kolegy při jejich pobytech v Praze.Fenomenologická filozofiea její rakousko-český kontextBilaterální projekt mezi Filosofickým ústavem a CNRSvzešel z dlouhodobého výzkumného zaměření oboupracovišť na dějiny rakouské a německé filozofie z přelomu19. a 20. století. V druhé polovině 19. století sezformoval vlivný filozofický směr kolem rakouskéhomyslitele Franze Brentana (1838–1917), který v protikladuk tehdy obvyklé kauzálně vysvětlující psychologiipropagoval deskriptivní přístup k psychickým fenoménům.Tento směr se v díle německého filozofa EdmundaHusserla (1859–1938) originálním způsobem propojils pátráním po základech logiky a vědy, které rozvíjelomyšlenky dalšího rakousko-českého filozofa – BernardaBolzana (1781–1848). Husserlova fenomenologická filozofie,jež se zrodila z této originální syntézy, se stalajedním z nejvlivnějších myšlenkových proudů filozofie20. století, z jehož okruhu vzešly takové postavy, jakojsou Martin Heidegger či Jean-Paul Sartre.Zatímco pozdější vývoj fenomenologické tradice je jiždobře historicky vysvětlen, objasnění zrodu fenomenologiez jejích rakousko-českých kořenů je dosud poznamenánoznačnými mezerami. Právě na tento aspektjsme zaměřili projekt, který jsme předložili za Oddělenísoučasné kontinentální filosofie Filosofického ústavua Archives Husserl na École normale supérieure Paris,CNRS. Zmíněné vědecké útvary se ve svých zemích řadík čelným pracovištím pro studium, interpretaci a překladdíla Edmunda Husserla. Členové pražského týmuse například podíleli na vzniku většiny českých překladůHusserla po roce 1989, včetně letos dokončeného třísvazkovéhopřekladu Husserlových Logických zkoumáníz let 1900–1901, průlomového díla fenomenologické filozofie.Vedoucí francouzského týmu a současný ředitelpařížského Husserlova archivu prof. Jocelyn Benoist prozměnu publikoval na téma rané fenomenologie a jejíhorakouského myšlenkového kontextu již několik respektovanýchmonografií.Projekt si předsevzal jako hlavní cíl objasnit pojetí jazykaa soudu v Brentanově škole a u raného Husserlaa odkrýt kořeny tohoto pojetí na pozadí tehdejší filozofie.Odhaluje společné myšlenkové podhoubí, na němžv počátku stály dvě velké filozofické tradice, které sepozději ve 20. století ubíraly samostatnými cestami jakotzv. kontinentální (něměcko-francouzská) a analytická(anglo-americká) filozofie. Současné tendence k překonánítohoto protikladu volají mj. právě po důkladnějšímpoznání společných východisek, z nichž oba filozoficképroudy původně vzešly.■MILUŠE VYHNANOVSKÁ, Kancelář Akademie věd ČR,ZDENĚK ARNOLD, Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.,PETR URBAN, Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.13 abTeplotní závislostimagnetizaceYFe 2 D 4.2 měřenéza vysokých tlakůilustrují potlačenízákladníhoferomagnetickéhostavu v deuteridu.

v ě d a a v ý z k u mBIOCEV – na mapě evropskéU příležitosti spuštění výzkumného programuFunkční genomika se za účasti čelných osobnostíčeské vědy a vzdělanosti dočkalo zahájeníBiotechnologické a biomedicínské centrum (BIOCEV).Po nedávném otevření Centra excelence Telč,které se zaměřuje na výzkum v oblasti památkovévědy, a zahájení výstavby ELI Beamlinesv Dolních Břežanech pro dosud nejvýkonnější laserna světě se naši vědci těší z dalšíhoelitního pracoviště, jež české vědě napomůžek mezinárodní integraci a konkurenceschopnosti.Zleva:rektor UniverzityKarlovyVáclav Hampl,ministr školství,mládežea tělovýchovyPetr Fiala,předsedaAkademie vědJiří Drahoša vedoucívýzkumnéhoprogramuFunkčnígenomikaRadislavSedláčekFOTO: STANISLAVA KYSELOVÁ, AKADEMICKÝ BULLETINJak na tiskové konferenci v sídle Akademie vědv Praze 30. října 2012 uvedl ředitel Ústavu molekulárnígenetiky AV ČR a předseda Rady BIOCEV VáclavHořejší, výstavba jednoho z půl tuctu schválených velkýchcenter, jež má poskytnout špičkové podmínky prorozvoj biomedicíny a na ní navázaného biotechnologickéhoprůmyslu, je naplánována na květen následujícíhoroku (viz také AB 5/2010).Pracoviště, které vzniká v součinnosti šesti ústavůAkademie věd (Ústav molekulární genetiky – zadavatelprojektu, Biotechnologický, Mikrobiologický, Fyziologickýústav, Ústav experimentální medicíny a Ústav makromolekulárníchemie) a dvou fakult Univerzity Karlovy(Přírodovědecká a 1. lékařská) mají vědci zabydlet navzdoryprůtahům ke konci roku 2014: „Zpoždění způsobilyneočekávané překážky v průběhu schvalování; zaněkteré z nich jsme zodpovědní i my – příjemci dotace.Jelikož však můžeme výzkumné programy zahájit nastávajících pracovištích a centrum se vybuduje souběžněs nákupem přístrojů, předpokládáme, že podmínkystanovené při udělení dotace splníme ke konci roku2015. V těchto dnech jsme vybrali ředitele/koordinátoraprojektu Pavla Martáska z 1. LF UK, jenž bude dbát,ab14aby byl program plněn,“ doplnil Václav Hořejší. Zároveňupozornil, že dokončení BIOCEV si vyžádá o několikstovek milionů korun více, než činí přiznaná dotace vevýši 2,3 miliardy; definitivní rozpočet bude znám až poukončení výběrových řízení na stavbu centra.Po vybudování pracoviště nastane tzv. fáze udržitelnosti,jež si vyžádá další podpůrné financování – zatímcov prvním roce, kdy lze čerpat tzv. startovací granty, budounáklady činit zhruba 380 milionů korun, v roce 2019vzrostou na 550 milionů. Poté, co skončí financováníz Operačního programu VaVpI 2007–2013, je českávláda připravena poskytnout excelentním centrům penízez Národního programu udržitelnosti, jenž mezi léty2013 až 2020 rozdělí 15 miliard korun (2,5 miliardy každýrok); první výzvy mají být vypsány již letos.Posílení vědecko-výzkumné konkurenceschopnostiformou elitních center vítá i ministr školství Petr Fiala.Podle něj se totiž ukazuje, že podpora vědy se dlouhodoběvyplácí, protože výsledky využitelné v medicíně čiprůmyslu přinášejí impulz domácí ekonomice a umožňujíuspět v mezinárodní soutěži.K rozvoji inovativního výzkumu nabídne BIOCEVvynikající zázemí, které v plném provozu využije až600 pracovníků – vedle etablovaných vědců a technickéhopersonálu také 250 doktorandů. Podle vyjádřenírektora UK Václava Hampla se nejvýznamnější českáuniverzita zaměří právě na doktorské studijní programy,které tvoří špičku ledovce vzdělávacího systému:„Chceme tak posílit naše postavení vědecko-výzkumnéuniverzity, což nelze realizovat bez vzniku infrastruktury,jakou je BIOCEV.“ Nad rámec stávajících programůhodlá UK akreditovat programy zaměřené na experimentálníbiotechnologie a biomedicínu. Studentům přírodovědnýcha lékařských oborů tak centrum poskytnekvalitnější předpoklady a zkušenosti pro uplatněnív rámci Evropského výzkumného prostoru.Badatelské partnerství mezi Univerzitou Karlovoua Akademií věd vyzdvihl její předseda Jiří Drahoš. Symbolicképrý je, že se v projektu spojili nejvýznamnější

a světové vědyaktéři vědy a výzkumu v Česku: „Obě instituce jsou zárukouúspěšného dobudování a následného provozucentra ve smyslu základních pilířů projektu, tj. špičkovéhovýzkumu, výchovy studentů a efektivního přenosuvýsledků do praxe. Jsem přesvědčen, že BIOCEV dosáhneevropského významu a plně se integruje doEvropského výzkumného prostoru.“Přestože pracoviště, které vzniká ve středočeskémVestci v sousedství dolnobřežanského centra ELI,dosud nestojí, v ÚMG AV ČR se pod vedením RadislavaSedláčka zformoval mezinárodní badatelský tým, kterýzahájil program Funkční genomika. Jeho cílem je hledatkonkrétní funkce genů v komplexnosti celého organismu,protože jejich detailní poznání je principiální pro pochopenípodstaty mnoha nemocí i pro hledání a vývoj léčebnýchpostupů: „Do oboru, jenž se ve světě dynamickyrozvíjí, investuje úsilí i prostředky mnoho čelnýchvědeckých institucí i farmaceutických firem. Vědci by takměli během následující dekády popsat akdetailní charakterizacipřipravit naprostou většinu savčích genů,“ uvedlRadislav Sedláček, který spolu s výzkumným programemrozvíjí také České centrum fenogenomiky (CzechCentre for Phenogenomics – CCP). Jedno ze čtyř specializovanýchcenter svého druhu v Evropě a ze 12 ve světěbude sloužit nejen kmenovým vědeckým týmům, nýbrži zahraničním vědeckým pracovištím a firmám, jimž poskytnesvé znalosti a výzkumný servis.V rámci vysoce specializovaného výzkumu se vědcizaměřují zejména na konkrétní funkci vybraných genů přizávažných onemocněních, jako jsou poruchy reprodukce,kardiovaskulární onemocnění, metabolické chorobyvčetně onemocnění jater, chronické záněty střev či rakovinatlustého střeva. Právě poslední dvě onemocněnípatří v naší populaci mezi nejfrekventovanější a Českov četnosti výskytu rakoviny tlustého střeva dlouhodoběobsazuje první příčky v Evropě.Jedním z již fungujících modulů CCP je transgenní laboratořprodukující specializované, geneticky upravovanémyší modely, které slouží jako nástroje pro výzkum funkcegenů pro českou i mezinárodní vědeckou komunitu.Se svým programem a kapacitou patří CCP již nyní mezirespektované instituce spolupracující na mezinárodnímprojektu Encyklopedie funkcí savčích genů (An Encyclopediaof Mammalian Gene Function), jehož cílem je běhemnásledujících deseti let získat primární popis funkcívšech genů.Ojedinělá příležitost výzkumu v programu Funkční genomika,respektive v CCF přivádí do Česka vědce z mnohazemí; k týmu Radislava Sedláčka se připojili badateléz Austrálie, Kanady, Německa, Polska či Turecka a takéuznávaní čeští vědci, kteří se vracejí po dlouhodobých pobytechv prestižních institucích, jako jsou Harvardova univerzitači Max F. Perutz Laboratories ve Vídni.Vědecký program BIOCEV se kromě již zmíněnéfunkční genomiky zaměřuje na další čtyři výzkumnéprogramy: buněčnou biologii a virologii, strukturálníbiologii a proteinové inženýrství, biomateriály a tkáňovéinženýrství a na vývoj léčebných a diagnostických postupů.„Navzdory 30procentnímu snížení požadovanédotace se podařilo převést záměr do podoby reálnéhoprojektu, a to při zachování kvalitních odborných programů,“uvedl u příležitosti definitivního přidělení dotacev lednu 2012 Václav Hořejší.Předpoklady pro úspěšnou zahraniční spolupráci mácentrum vynikající – od roku 2009 je členem celoevropskésítě výzkumných infrastruktur Infrafrontier, v roce2010 se zapojil do konsorcia Euro-BioImaging. Obějsou součástí Evropského strategického fóra pro infrastrukturyvýzkumu (European Strategy Forum onResearch Infrastructures – ESFRI; viz http://cordis.europa.eu/esfri/),jež představuje strategický nástroj pro rozvojvýzkumné integrace Evropy a pro posílení její mezinárodníspolupráce.Důležitým aspektem centra je i provázanost základníhovýzkumu s jeho praktickým využitím. Biotechnologickýmspolečnostem proto nabídne jedinečné možnostispolupráce formou kontrahovaného výzkumu a školenízaměstnanců.■LUDĚK SVOBODA15 abPronukleárníinjekcetransgenní DNAOSTATNÍ FOTA: RADOSLAV SEDLÁČEK, ARCHIV AUTORA

v ě d a a v ý z k u mCESTA ŽEN ČESKOU VĚDOU„Neb je dodnes mým naprostým přesvědčením, že i žena, má-li žít vědou a pro vědu,musí mít k tomu stejné podmínky jako muž.“ (Milada Paulová)Slova profesorky Milady Paulové, výrazné osobnosti české vědy 20. století,význačné československé historičky a byzantoložky, první ženy na Univerzitě Karlověv době, kdy u nohou Marie Curie ležel celý svět, a zároveň první ženy-profesorky u nás,zní i v současnosti velmi emancipovaně, až odvážně. V roce 2008 zaujal život M. Paulovéčlenky týmu Národního kontaktního centra – ženy a věda Sociologického ústavu AV ČRa inspiroval je, aby se plánovaná cena za celoživotní přínos českým vědkyním jmenovalaprávě po ní. Laureátkou Ceny Milady Paulové za rok 2012 se stala Zdeňka Hledíková.Laureátka cenypro rok 2012ZdeňkaHledíková,v pozadíkoordinátorkaNKC – ženy a vědaMarcela LinkováFOTA: STANISLAVA KYSELOVÁ, AKADEMICKÝ BULLETINCena, kterou v roce 2009 ustavilo Ministerstvoškolství, mládeže a tělovýchovy ČR, je udílenakaždoročně ve spolupráci s NKC – ženy a věda Sociologickéhoústavu AV ČR a Domem zahraničníchslužeb, a to vždy v jiné vědní oblasti. První ročník sevěnoval ekologii a udržitelnému rozvoji a jeho vítězkouse stala prof. Milena Rychnovská; ve druhém ročníkuzasvěceném ekonomii zvítězila dr. Růžena Vintrová;v ročníku třetím se laureátkou ceny v oboru chemiestala prof. Kateřina Demnerová. Prestižní ocenění jeurčeno významným vědkyním za jejich přínos rozvojioboru včetně pedagogické činnosti, vedení diplomovýcha disertačních prací, ale také za spolupráci s občanskýmiorganizacemi nebo průmyslovou sférou;patří ženám, jež se angažují v akademické, občanskéči soukromé sféře.Letošní slavnostní udělení Ceny Milady Paulové sezásluhou MŠMT uskutečnilo 18. října 2012 v nádhernýchprostorách sálu v Lichtenštejnském palácina Kampě za velké účasti mnoha hostů i médií. Akcibyl mj. přítomen kardinál Miloslav Vlk, který nominovalletošní laureátku prof. Zdeňku Hledíkovou, prof.Helena Illnerová či členové a členky poroty včetněpředsedy prof. Eduarda Maura.ab16Nominaci přijalo devět význačných českých badatelekv oblasti historických věd: emeritní profesorkaUniverzity Karlovy v Praze prof. Zdeňka Hledíková,prof. Libuše Hrabová z Filozofické fakulty UniverzityPalackého v Olomouci, prof. Kateřina Charvátová z Pedagogickéfakulty UK, PhDr. Jiřina Langhammerováz Národního muzea v Praze, prof. Milena Lenderováz Filozofické fakulty Univerzity Pardubice, doc. LydiaPetráňová z Etnologického ústavu AV ČR, prof. EvaStehlíková z Filozofické fakulty Masarykovy univerzityv Brně, doc. Soňa Štrbáňová z Ústavu pro soudobédějiny AV ČR a PhDr. Natalie Venclová z Archeologickéhoústavu AV ČR, Praha.Při rozhodování o laureátce se devítičlenná porotaocitla v nelehké situaci, neboť, jak zdůraznil při udělovánípředseda E. Maur, všechny nominované by sicenu jistě zasloužily. Vítězkou letošního ročníku nakonecporota zvolila prof. Z. Hledíkovou, jíž cenu předalministr školství prof. Petr Fiala, který v projevu mj.uvedl, že si uvědomuje dlouhodobě nízké zastoupenížen v české vědě i ve vedoucích rozhodovacích pozicíchv oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Jak ministrFiala dále zdůraznil, v loňském roce tvořily ženy téměř60 % všech absolventů vysokých škol; mezi absolventydoktorského studia jich figurovalo téměř 43 %.Česká republika má tedy vyrovnaný podíl mužůa žen, kteří mají kvalifikaci pro práci v oblastivýzkumu a vývoje, ovšem podle údajůČeského statistického úřadu a NKC – ženya věda Sociologického ústavu AV ČR nedosahujepodíl žen mezi zaměstnanci ve vědě a výzkumuani jedné třetiny. „Prostřednictvím CenyMilady Paulové chceme upozorňovat na talentovanéčeské vědkyně a představovat jejichvědeckou a pedagogickou práci, kariéru, života hodnoty, jež vyznávají, abychom inspirovalijejich mladší kolegyně, které možná právě teďzvažují kariéru v oblasti vědy, tj. ve sféře, ježje pro úspěch České republiky v mezinárodníkonkurenci klíčová,“ uvedl ministr Fiala.

Emeritní profesorka Univerzity Karlovy ZdeňkaHledíková je významnou a mezinárodně uznávanoučeskou historičkou a pedagožkou Filozofické fakultyUniverzity Karlovy v Praze. Od svého nástupuna FF UK v roce 1965 vychovala několik generacíčeských archivářů a historiků. Zabývá se problematikoucírkevních dějin a pomocných věd historických vestředověku a dějinami středověku obecně. V kniháchčasto spojuje historická pojednání a analýzy s edicemi,je autorkou a spoluautorkou více než 150 odbornýchprací a učebních textů a členkou mnoha domácích i zahraničníchodborných grémií, komisí a redakčních radv oboru pomocných věd historických a církevních dějin.Z politických důvodů se mohla habilitovat až poroce 1991, profesuru získala o pět let později. V tétodobě již působila jako ředitelka Českého historickéhoústavu v Římě, který svou činností znovu ustavila.Zdeňka Hledíková při převzetí ocenění připomněla,že všechny nominované vědkyně měly za minulého režimusložitou situaci: ne všechny mohly působit po celoudobu své kariéry na vysokých školách, a pokud ano,považovaly za podstatné věnovat se především dalšígeneraci studentů a studentek. Česká archivářka a historičkadále ocenila, že letos byla Cena Milady Paulovéudělena v oboru historických věd: „V tomto oboru jdetaké o uchování paměti společnosti v době, kdy se zahistorii leckdy považují nejrůznější, ne zcela odpovídajícížurnalistické statě. Je třeba uchovávat paměť a bránitse proti ideologizaci.“ Ve svém projevu vzpomněla i historkuze života Milady Paulové, jež se udála, když bylaZ. Hledíková aspirantkou: „Po válce již byla Milada Paulovářádnou univerzitní profesorkou. Když byl jistý profesorupozorněn, že o půl hodiny přetahuje svou přednášku,reagoval následovně: „Slečna Paulová můžepočkat…“ Řekla bych, že to mluví za vše. I v tomtosmyslu se mnoho změnilo,“ uvedla Z. Hledíková.Ceremoniál udílení Ceny Milady Paulové měl důstojný,reprezentativní charakter. Domnívám se, že veškeráocenění pro vědkyně jsou jistě smysluplná – již jenpro zviditelnění práce (často neviditelné), kterou ženy--vědkyně stejně jako vědci pro společnost dělají. Jakkonstatovala jedna z nominovaných Lydia Petráňová,cesta žen českou vědou nekončí.Videoprezentaci Ceny Milady Paulové naleznete nahttp://www.youtube.com/watch?v=ykcbzDv4emM. Střípkyze života Milady Paulové na www.zenyaveda.cz. ■ALENA ORTENOVÁ,Národní kontaktní centrum – ženy a věda,Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.NominovanébadatelkySoňa Štrbáňováz Ústavupro soudobédějiny AV ČR(vlevo)a Lydia Petráňováz Etnologickéhoústavu AV ČR„DRAHÝ PANE KANCLÉŘI…“V letech 2011 a 2012 vydal Masarykův ústav a Archiv Akademie věd dvoudílnou kritickou edici korespondence historičkyMilady Paulové a kancléře prezidenta republiky Přemysla Šámala z let 1921–1939 „Drahý pane kancléři…“.Editory jsou pracovníci MÚA dr. Daniela Brádlerová a dr. Jan Hálek. První díl obsahuje korespondenci z let1921–1935, druhý z let 1936–1939, a to v celkovém rozsahu více než 750 archivních dokumentů. Originály editovanýchdokumentů se nacházejí v MÚA a v Archivu Kanceláře prezidenta republiky. Edice představuje důležitýpramen pro dějiny Jugoslávie, když zaznamenává bouřlivé politické zvraty na jihoslovanské politické scéně, a prodějiny konstituování československé historické vědy. Především však jde o pramen popisující a dokumentujícíosobní i profesní život Milady Paulové. Zejména v prvním dílu lze sledovat její úspěšný profesní život vrcholícív roce 1935 jmenováním mimořádnou profesorkou všeobecných dějin východní Evropy a Balkánského poloostrovana FF UK v Praze. S ním kontrastuje pohnutý osobní život poznamenaný ztrátami jejích nejbližších,těžkou nemocí a s tím související osamělostí, psychickou nevyrovnaností a finančními problémy, který je charakteristickýzejména pro druhou polovinu třicátých let dvacátého století. Při práci na druhém svazku se editořivyrovnávali s otázkou, zda zveřejnit i dopisy obsahující intimní informace, které dokládají problematický psychickýstav M. Paulové. Po dlouhém zvažování se však rozhodli vydat korespondenci v úplnosti, a vyhnout setak vědomému zkreslování historické skutečnosti. Inkriminované dopisy proto v plné syrovosti dokreslují těžkýosud, s nímž se M. Paulová po celý život potýkala a který v jeho většině oblastí překonala.Brádlerová, D., Hálek, J. (eds.), Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Praha 2011 a 2012.17 ab

v ě d a a v ý z k u mK NÁVRHU ZÁKONAO NÁRODNÍM PARKUFOTO: ARCHIV KŽP AV ČRKomise pro životní prostředí AV ČRuspořádala 23. dubna 2012 veřejný seminářNárodní park Šumava – pro či proti?,který navázal na pracovní setkání z předchozíchdvou let (Proč chránit horské smrčinyna Šumavě – 2010, Rekreace ve velkoplošnýchchráněných územích – 2011). Dvojici jmenovanýchseminářů završilo Stanovisko Komise pro životníprostředí AV ČR, jež především doporučilonezasahovat v prvních zónách NPŠ a rozvíjetudržitelnou (měkkou) turistiku v tomto území.Seminář k připravovanému návrhu zákona NPŠumava se od minulých setkání lišil tím, žeúčastníci diskutovali především o zákonné normě,kterou Parlamentu PČR předložil ministr životníhoprostředí Tomáš Chalupa. Setkání se zúčastnili náměstekministra životního prostředí Ing. Tomáš Tesař,ředitel NP Šumava Mgr. Jiří Mánek, ředitel Výzkumnéhoústavu lesního hospodářství a myslivosti doc. PetrZahradník, předseda Stínové rady NPŠ dr. Jakub Hruškaz České geologické služby a zástupce obce HorskáKvilda v Radě NP Šumava Pavel Buršík. Za Komisipro životní prostřední vystoupil prof. Martin Branišz Univerzity Karlovy. V navazujícím programu promluvilivědci, kteří se výzkumem Šumavy dlouhodobě zabývají,a autoři poslední monografie o ochraně NP Šumava– prof. Pavel Kindlmann z Centra pro výzkumbiodiverzity AV ČR a Ing. Karel Matějka z Infodatasys;diskusi vedli Pavel Cudlín a Jaroslav Boháč z KŽP.Jaké jsou výsledky semináře? Pozitivem jistě bylo,že se setkali jak odborníci z akademické sféry, taki zástupci státní správy a obcí (M. Buršík poslal písemnévyjádření). Ukázalo se, že zástupci státnísprávy (MŽP ČR a NPŠ) mají často protikladné názoryna ochranu Šumavy či jsou jejich vyjádření jenobecná a zastiňují pravý úmysl.U státní správy – konkrétně u MŽP ČR – přežívajínásledující představy:• Doporučení Mezinárodního svazu pro ochranu přírody(International Union for Conservation of Nature– IUCN) nejsou závazná a MŽP nemá pocit závislostina přírodě (z přednášky T. Tesaře).• I na Šumavě ovlivňuje krajinný ráz příroda; nehrozívšak nebezpečí, že by takzvanou „divokou přírodu“negativně ovlivňoval člověk.ab18• Šumavský management by měly výrazně ovlivňovatsamosprávy obcí.• Je potřebná novela zákona o NPŠ.Představy místních obyvatel (podle vyjádřeníP. Buršíka) jsou následující:• Jejich dědeček a pradědeček zde vždy sázel les.(Vzhledem k většinovému zastoupení německé populacedo r. 1945 a jejímu vysídlení po roce 1945 jeto ovšem velmi nepravděpodobné.)• Je nezbytné udržet současný stav lesa. (Není všakzřejmé, jakého stavu – asi ve formě kulturní smrčiny.)• Ochrana přírody ekonomicky ochuzuje obce a místníobčany. (M. Braniš prokázal prostřednictvím kvantitativníhoprůzkumu, že obce v rámci NPŠ mají výrazněvětší prostředky než obce mimo NPŠ.)• Obce se vylidňují. (M. Braniš a K. Matějka tototvrzení na základě vědeckých výzkumů vyvrátili, respektivezjistili, že úbytek obyvatel v obcích na územíNPŠ je stejný, či dokonce menší než v okolníchobcích ležících mimo NPŠ.)• Obce (M. Buršík) chtějí iniciovat politickou debatu,která však podle názoru KŽP povede k populistickémurozhodování (KŽP soudí, že by se mělo dbátna stabilní status národních parků včetně NPŠ podlezákona 114/1992 Sb.).

ŠUMAVA• Obce si neuvědomují, že zrušení NPŠ by znamenalopodstatné snížení zájmu o tuto oblast coby turistickédestinace a následné ekonomické ztráty.• Lanovka na Hraničník je záchranou pro ekonomicképřežití obcí v jejím okolí (KŽP soudí, že ziskyz případné lanovky odtečou pravděpodobně úplněmimo obce. Ty by se tedy měly soustředit na vlastnírozvoj včetně ekologického zemědělství a agroturistiky,obdobně jako například v sousedním Bavorskua Rakousku).Diskuse ukázala, že návrh zákona o Národním parkuŠumava má mnoho problémů:• Je zapotřebí speciální zákon o NPŠ? Existujeobecný zákon o ochraně přírody a krajiny se začleněnímNPŠ?• Návrh nového zákona jednoznačně nedeklarujeupřednostnění ochrany přírody před ostatními činnostmi,včetně rozvoje obcí. Obsahuje absurdnídetaily jako kupříkladu cestní sítě, které v zákoněnemají smysl.• Způsob návrhu a výběru Společného výboru NP,který by „řídil“ ředitele a vedení parku je sporný – jetřeba přesněji vymezit kompetence; výbor nemůženahradit padesátičlennou radu parku, protože tuustanovuje zákon o ochraně přírody a krajiny.• Návrh zonace nebyl zpracován na ryze exaktnímprincipu; byly zohledňovány lokální zájmy (např.nesystematické účelové zařazování některých cennýchlokalit do III. zóny).• Návrh lanovky na Hraničník, která rozděluje prvnízónu na dvě části (v návrhu je pouze tzv. „přibližovacílanovka“; tj. nebude u ní žádná sjezdovka, lyžařibudou jezdit na rakouské straně). Nejsou jasnédopady na ekosystémy v I. zóně, respektivevýznamný je efekt fragmentace I. zóny a vliv např.na populaci kriticky ohroženého druhu tetřeva.• Zákon umožňuje umisťovat a povolovat stavbys výjimkou těch, které slouží k účelům ochrany přírody,rybářství, myslivosti, péče o les, zemědělství[…] nebo takové, u nichž jiný veřejný zájem výrazněpřevažuje nad zájmy ochrany přírody.• Systém ochrany Mezinárodního svazu pro ochranupřírody; pro II. kategorii národních parků požadujevýhledově 75 % ploch území parku v bezzásahovémrežimu, s čímž návrh zákona nepočítá.• Zákon nedefinuje, co je bezzásahovost („bezzásahovázóna, kde se bude asanovat kůrovec do dosaženíjeho základního stavu na celém území parku“).• Je navrhována „I. zóna s umožněnou asanací kůrovce“(zhruba 4,5 % rozlohy parku). Co je míněnoexplicitně vymezeným zasahováním proti kůrovciv některých velmi omezených segmentech prvnízóny?Diskuse ukázala, že návrh zákona byl v době, kdyse seminář konal, nepřístupný, což zamezilo jakékolidebatě, a to jak odborníků, tak i veřejnosti. Komisepro životní prostředí soudí, že raději než nekvalitnía nedopracovaný návrh je vhodnější ponechat současnýstav ochrany, který vymezuje Zákon o ochraněpřírody a krajiny č. 114 (1992) Sb.Poté, co se seminář k NPŠ uskutečnil, se v médiíchobjevily různé články či stanoviska IUCN a občanů.Přetrvává názor, že je škoda mrtvé dřevo ponechatv místě a je třeba v lese „udělat pořádek“ – tj. kmenyodvézt a les vyčistit. Je zřejmé, že osvěta médií, co jecílem ochrany přírody a že kulturní smrčina, kde se dábez problému chodit a sbírat houby, není tímto cílemv nejcennějších částech Šumavy ani jinde ve světě, jestále nedostatečná.■JAROSLAV BOHÁČ, MARTIN BRANIŠa PAVEL CUDLÍN,Komise pro životní prostředí AV ČR19 abPřirozená obnovalesa na Šumavě

v ě d a a v ý z k u mUČENÁ SPOLEČNOSTNA ŠUMAVĚV době vyhrocené situace na Šumavě, kdy se začalo kácet v I. zóně Národního parkua ke stromům se přivazovali aktivisté, se novináři opakovaně dotazovali členůUčené společnosti, co si o celé situaci myslí. Padla dokonce i poznámka, že jde o téma,k němuž by se Učená společnost ČR coby nezávislé společenství význačných vědcůměla vyjádřit. Museli jsme však odpovídat, že o této problematice víme velmi málo.OBĚ FOTA: JIŘINA JEDINÁKOVÁ, ARCHIV UČENÉ SPOLEČNOSTIPři výpravědo Rokytské slatijsme jezerona památkupojmenovalijako „Učené“.Doyen výpravyMojmír PetráňČleny Učené společnosti jsou však naštěstí i odbornícina slovo vzatí, mj. Jan Květ, který se ujal organizaceexkurze některých členů US na Šumavu s cílemzískat nezávislý pohled na problémy krásnéhoNárodního parku/Chráněné krajinné oblasti (NP/CHKO)Šumava. Ukázalo se, že mnozí pracovníci Správy Národníhoparku Šumava jsou jeho bývalí studenti a doktorandi,a tak se nám dostalo nejen povolení ke vstupu,ale navíc i nevšední péče. Exkurze s odborným výklademvedla ve dnech 5. až 7. října 2012 do nejchráněnějších,zejména rašeliništních lokalit, které nejsou běžněpřístupné – výšinné Rokytecké slati, součásti největšíhokomplexu šumavských rašelinišť, Modravských slatía též do údolního Soumarského rašeliniště. Měli jsmeštěstí – kromě posledního dne bylo počasí nádherné,i pracovníci parku říkali, že v této roční době je naŠumavě takové počasí velmi vzácné.Poučili jsme se o hydrologii a botanice rašelinišť, tétozásobárny vody, o jejich vývoji a ochraně. Vychutnalijsme též krásu vrchovišť, zejména Rokytecké slatěs pohledem na malý a velký Roklan, rozdílnost mnohamechorostů rašeliníků, barvitost vlochyně, klikvy bahennía kyhanky sivolisté či tmavomodrá až černá jezírka.Jedno z jezírek jsme pojmenovali „Učené“ na památkunaší návštěvy – obáváme se však, že jméno nažádnou mapu zaneseno nebude.Pracovníci parku revitalizují v minulosti necitlivě odvodňovanáa nyní vysychající rašeliniště. Děje se takvětšinou za pomoci dobrovolníků, zejména studentů.Činnost vyžaduje nadšení všech zúčastněných a totonadšení se při výkladech vynikajících průvodkyň IvyBufkové, Evy Zelenkové a Zuzany Maškové přenesloi na nás. Revitalizace je náročný proces mj. i proto, žese do oblasti rašelinišť musí veškerý materiál nosit, a toi do vzdálených lokalit. Vjezd aut nebo dokonce těžkétechniky je zakázán; možný by ani nebyl, protože by setěžší stroje utopily.Ze vzdálenějších míst je na části Národního parkuskutečně smutný pohled. Jsou zde poměrně rozsáhléoblasti mrtvých stromů jako důsledek kůrovcové kalamitya řádění orkánu Kiryll (2007). Když se ale přijdeblíž, je zřejmé, že na velkých plochách tyto postiženéoblasti žijí, rostou zde nové stromy – většinou ještě nízké,ovšem zjevně zdravé. Jsou však i místa, kde se lessamovolně neobnovuje. Cílená obnova lesa v ekologickyžádoucím druhovém složení zde má jistě opodstatnění.Při podrobnějším pohledu se zdá, že názory odborníkůz Českých Budějovic – nechte les, ať si poradí– jsou v podstatě správné.Projeli jsme mnohé šumavské obce a viděli některénecitlivé zásahy developerů. Naše průvodkyně byly alevelmi objektivní a upozornily i na potřeby obcí a na ekologickýi ekonomický zřetel. Byli jsme výtečně komplexněpoučeni o složitosti rozhodování v oblasti tak krásnéa citlivé, jako je Šumava. Oceňujeme též elegantní přeskokyčlenů a členek Učené společnosti, jimiž překonávaliobtížný terén, a děkujeme průvodkyním – pracovnicímSprávy NP/CHKO Šumava. Největší poděkovánípatří Janu Květovi za úžasný zážitek, který nám připravil.Hony, díky!■ab20HELENA ILLNEROVÁ a VÁCLAV PAČES,Učená společnost České republiky

o b s a h r o č n í k u 2 0 1 2AUTORSKÝ REJSTŘÍKAdámková Gabriela80 let Ústavu pro dějiny vědy a technikySergeje I. Vavilova17, AB/6Akademickou prémii získalibotanik a astronomII, AB/7–8Doktorské diplomydeseti badatelům18, AB/7–8Indická delegacev Akademii věd ČR40, AB/5Medaile Vojtěcha Náprstka 26, AB/12Memorandum mezi AV ČRa Poslaneckou sněmovnou II, AB/4Nahradit část mozku jinou nežmozkovou tkání asi nepůjde 2–5, AB/4Pravým štěstím ve věděje pochopení4–5, AB/7–8Stipendia L’Oréal pro ženy ve vědě II, AB/6Adámková Gabriela, Hužvárová MarinaHlavně aby měla práce smysla pomáhala lidem4–7, AB/9Adámková Gabriela, Bilej Martin,Gabriel Jiří, Hužvárová Marina50 let Mikrobiologického ústavuAV ČRI–VIII, AB/11Adámková Gabriela,Hužvárová Marina, Pavlíková MarkétaŽivá učebnice anebListujte v kameni22–24, AB/10Arnold Zdeněk, Urban Petr,Vyhnanovská MilušeSpolupráce s Národním centremvědeckého výzkumu 12–13, AB/12Bahenská MarieJindřich Matiegka28, AB/4Bahenská Marie, Malínská JanaŽeny a politika (1890–1938) 10–11, AB/7–8Bahenská Marie, Mádlová Vlasta,Míšková Alena, Velek LubošJubileum Masarykova ústavua Archivu AV ČR28–31, AB/12Bajgarová JitkaČesko-německé vztahyv hudební kultuře21, AB/1Koncert z díla Heinricha Rietsche 23, AB/11Bečvářová Martina, Rákosník Jiří150 let Jednoty českých matematikůa fyziků24–26, AB/6Beneš JiříValné shromáždění UAI8, AB/4Benešová Miroslava, Bouška Petr,Klimeš Jan, Vilímek VítSesuvy a povodněz ledovcových jezer21–23, AB/12Bičan Aleš60 let etymologického oddělení 24, AB/9Bilej Martin, Adámková Gabriela, GabrielJiří, Hužvárová Marina50 let Mikrobiologického ústavuAV ČRI–VIII, AB/11Bilej Martin, Kyslík PavelSpolupráce s indickýmfarmaceutickým průmyslem 20, AB/1Boháč Jaroslav, Braniš Martin,Cudlín PavelK návrhu zákona o národnímparku Šumava18–19, AB/12Boháček JanVáclav Láska32, AB/12Borovský PetrEURAXESS rozšiřuje služby 25, AB/2Bouška Petr, Benešová Miroslava,Klimeš Jan, Vilímek VítSesuvy a povodněz ledovcových jezer21–23, AB/12Brabec MartinGlobální výzvy pro společnostv krizi3–5, AB/6Brádlerová DanielaJaroslav Bidlo32, AB/3Braniš Martin, Boháč Jaroslav,Cudlín PavelK návrhu zákona o národnímparku Šumava18–19, AB/12Bryja Josef, Promerová MartaGenetické metody v zoologickéma ekologickém výzkumu17, AB/2Cudlín Pavel, Boháč Jaroslav,Braniš MartinK návrhu zákona o národnímparku Šumava18–19, AB/12Čajka FrantišekCírkevněslovanské slovníky 16, AB/2Čech PetrArcheologický výzkumměsta Bíliny12–13, AB/3Čermák Petr, Klégr AlešČasopis pro moderní filologii– stoletý věk nevadí 26–27, AB/7–8Čeřovský VáclavAntimikrobiální peptidy:staré molekuly, nové ideje 11–13, AB/9Čornej PetrSkutečný badatel musí bojovats vžitými stereotypy8–9, AB/6Daníčková SylvaPtát se dějin... 127–29, AB/1Ptát se dějin... 218–20, AB/2Doležal AdamČasopis zdravotnického právaa bioetiky28–29, AB/5Doležalová Eva, Žemlička JosefZlatá bula sicilská, 1212 – 800 letmezi realitou a mýty10–11, AB/11Doležalová MarkétaBez mezinárodní spoluprácese neobejdeme32, AB/1Drábek PavelMají univerzity málo peněz? 28–29, AB/6Drahoš JiříK zákonu o vysokých školách 2–3, AB/2Kdo se ožení s duchem doby,bývá brzy vdovcem4–11, AB/5Prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc.,dr. h. c.2–9, AB/11Špičkový výzkum je pro násprioritou8–15, AB/1Drdácký Miloš, Slížková ZuzanaNanomateriály v péči o památky 10–11, AB/10Dvořák DanVědecká spolupráce s Japonskema Korejskou republikou6–7, AB/3Vědecká spolupráce s USAa Kanadou10–11, AB/6Dvořák Dan, Magala Andrzej,Pazourková DanušeVědecká spolupráces asijskými tygry6–7, AB/4EASACInfekční choroby a budoucnost:strategie pro Evropu I–VIII, AB/7–8Fárník MichalOd fotochemie v klastrechk ozonové díře4–7, AB/10Fiala PetrPerspektivy výzkumné politiky 16–18, AB/1V době krize je třebaspolupracovat12–13, AB/5Franc MartinKarel Hrubý34, AB/11Freyová NikolaVědecká víza30–31, AB/3Frolík Jan, Maříková Vlčková PetraNejstarší doklady pole a orby 14–15, AB/2Gabriel Jiří, Adámková Gabriela,Bilej Martin, Hužvárová Marina50 let Mikrobiologického ústavuAV ČRI–VIII, AB/11Hálek JanStanislav Bechyně32, AB/6Havlíček Vladimír, Volný MichaelOcenění za molekulárnístrukturu látek16–17, AB/9Havlíková LubomíraByzantologické poklady moravskéa české národní knihovny 24–25, AB/11Heinzel PetrZáhadná dutina v koróně Slunce? 33, AB/5Hejda Pavel, Zedník JanZEMĚ – laboratoř geovědníhovýzkumu24, AB/5Holubová MarkétaZpět domů, do ELI8–9, AB/2Honys David, Lojka Bohdan,Pazourková Danuše, Rollo AlexandrBiologická diverzita v Amazonii 8–9, AB/10Horák Daniel, Hošek Jiří, Zika RobertVědecká spolupráce s Ukrajinou 14–15, AB/7–8I ab

o b s a h r o č n í k u 2 0 1 2AUTORSKÝ REJSTŘÍKHořejší VáclavGrantový systém – pomáhánebo škodí?16–17, AB/5Ústavu molekulární genetikyAV ČR je padesát let 26–28, AB/11Hošek Jiří, Horák Daniel,Zika RobertVědecká spolupráces Ukrajinou14–15, AB/7–8Houdek FrantišekBalon a řeč vesmíru 28–29, AB/7–8Hříšníci a „hříšníci“34–35, AB/12Logika biologické evoluceversus logika vědy23–25, AB/7–8Míchat jablka a hrušky –malá úvaha o velké syntéze věd 25, AB/3Od modré skalice ke struktuře DNA 24, AB/3„Otec“ stresu a jiné příběhy 26–27, AB/10Pára poprvé k užitku17, AB/4Unést svůj pokrok27, AB/6Vzduch náš vezdejší aneb240 let kyslíku 32–33, AB/11Zvuk jako rychloměr25, AB/5Hrubec MarekCentrum globálních studií2, AB/6Hužvárová MarinaAkademie věd humanitnícha společenských18–19, AB/11Ceny Josefa Hlávkyjiž podvacátéIV, AB/7–8Ceny SVU 201229, AB/6Hofstadterův Gödel, Escher, Bachvyšel v češtině33, AB/7–8Izraelští nobelisté přednášeliv Česku1, AB/6Konferenční žár v Žilině anebSVU v době globalizace 8–9, AB/9Kouzelná flétnak celoroční inspiraciII, AB/1Listopadová výročí v režiiHlávkovy nadace24, AB/12Lužanská ocenění24, AB/12Malá rekapitulace funkčního obdobípředsedy AV ČR2–5, AB/3Malý bakalariát třešťskéhomanagementu36–37, AB/7–8Mendelova medaileprof. Václavu Pačesovi32, AB/2Na vlnách LeonardaIII, AB/2Několik výročí vzdělanosti1, AB/4Odkaz odcházení...1, AB/1Půlstoletí ESO– když se spojí síly 12–13, AB/11Setkání v širší dimenzi1, AB/3Uctění 17. listopadu25, AB/12Úvodník1, AB/5Úvodník1, AB/7–8Úvodník1, AB/10Úvodník1, AB/12abIIVědecké „dostaveníčko“v Dublinu32–34, AB/9Výroční den – 17. listopad 6–7, AB/12Hužvárová Marina,Adámková GabrielaHlavně aby měla práce smysla pomáhala lidem4–7, AB/9Hužvárová Marina, Adámková Gabriela,Bilej Martin, Gabriel Jiří50 let Mikrobiologického ústavuAV ČRI–VIII, AB/11Hužvárová Marina,Adámková Gabriela, Pavlíková MarkétaŽivá učebnice anebListujte v kameni22–24, AB/10Hužvárová Marina,Pavlíková MarkétaKde se měří dech lesa –CzechGlobe pracoviště Bílý Kříž I–VIII, AB/10Hužvárová Marina, Spížek JaroslavNesmrtelná novinářská kachna 27, AB/2Chodějovský JanJan Jakubec21, AB/2Chromá MartinaCírkevněslovanská legendao Sv. Anastázii20, AB/5Chromý Pavel, Semotanová EvaPražské setkání historickýchgeografů20–22, AB/11Illnerová HelenaVzpomínky na Václava2–3, AB/1Illnerová Helena, Pačes VáclavUčená společnost na Šumavě 20, AB/12Janko JanGregor Johann Mendel 17–19, AB/10Janouch FrantišekSouostroví Gulag – nové vydání 33, AB/3Kábová HanaAntonín Breitenbacher36, AB/9Václav Tille36, AB/1Kalenda OndřejTeorie Banachových prostorů 23, AB/6Kašpárek MartinEvropská komise podporuje výzkum robotiky26–27, AB/4Kepartová JanaDvacáté jubileum Letní školyklasických studií23, AB/9Klégr Aleš, Čermák PetrČasopis pro moderní filologii –stoletý věk nevadí26–27, AB/7–8Klimeš Jan, Benešová Miroslava,Bouška Petr, Vilímek VítSesuvy a povodněz ledovcových jezer21–23, AB/12Kolmanová AdaAlternativní metody testování 12–13, AB/4Konečný LubomírRIHA v Praze13, AB/2Kopecký LeošPopularizace vědy on-line 29, AB/3Workshop SCIAP43, AB/7–8Kostlán AntonínK novým pracím o dějináchČeskoslovenské akademie věd 32–33, AB/7–8Zájem univerzit – zájem státu 1, AB/2Krekule JanMagnesia Litera již pojedenácté 39, AB/5Šumava chránící a chráněná 34–35, AB/6Krummholz MartinMetamorfózy buquoyské krajinypod mikroskopem28–29, AB/9Kuneš JanElektrická vodivost systémůs korelovanými elektrony 20–21, AB/6Kvaček RobertHeydrichiáda a česká společnost 14–16, AB/10Kyslík Pavel, Bilej MartinSpolupráce s indickýmfarmaceutickým průmyslem 20, AB/1Lahoda VojtěchGalerie Jana Autengrubera v Pacově 21, AB/5Lojka Bohdan, Honys David,Pazourková Danuše, Rollo AlexandrBiologická diverzita v Amazonii 8–9, AB/10Madliak JozefKomplex trestnoprávnej, kriminologickeja penologickej problematiky 30, AB/1Mádlová VlastaCyril Purkyně27, AB/5Mádlová Vlasta, Bahenská Marie,Míšková Alena, Velek LubošJubileum Masarykova ústavua Archivu AV ČR28–31, AB/12Magala AndrzejIndická věda a výzkum na vzestupu 6–7, AB/2Magala Andrzej, Dvořák Dan,Pazourková DanušeVědecká spolupráces asijskými tygry6–7, AB/4Macháček JaroslavDiskuse k těžbě břidlicových plynů 18–19, AB/9Malínská JanaŽeny a politika (1890–1938) 10–11, AB/7–8Malíř JanÚspěch české právní vědy 12, AB/2Mareš Pavel, Stuchlík AlešJan Bureš – výjimečná postavačeských neurověd29, AB/11Martínková NatáliaSyndrom bílého nosu10–11, AB/4Maříková Vlčková Petra, Frolík JanNejstarší doklady pole a orby 14–15, AB/2Maříková-Kubková JanaK novele zákona o státní péči 13, AB/3Mikuláš RadekJak zvládat přebytek informací 37, AB/1Omezí se civilizační vymoženosti? 39, AB/7–8

Míšková AlenaBertold Bretholz21, AB/7–8Míšková Alena, Bahenská Marie,Mádlová Vlasta, Velek LubošJubileum Masarykova ústavua Archivu AV ČR28–31, AB/12Mittnerová AnnaZahraniční pobyty pro zkušenévýzkumníky22–23, AB/5Zaměstnávání cizincůve výzkumu a vývoji23, AB/5Morávková AlenaDmytro Čyževskyj a ukrajinskáemigrace30–31, AB/7–8Žilinské zrcadlení10, AB/9Náprstek JiříEngineering Mechanics 2012 12–13, AB/7–8Novotný Jiří, Rejchrt RadekVěda a umění29, AB/4Odborový svaz pracovníkůvědy a výzkumuProhlášení Odborového svazu pracovníkůvědy a výzkumu, člena ČMKOS,k otázce financování výzkumu a vývojena pracovištích Akademie věd ČR 21, AB/10Ondráček RomanVýroční konference ECSITE 2012 42, AB/7–8Ortenová AlenaCesta žen českou vědou 16–17, AB/12Pačes Václav, Illnerová HelenaUčená společnost na Šumavě 20, AB/12Pánek JaroslavHumanitní vědy – Most mezi národníidentitou a globální otevřeností 12–16, AB/6Pavlíková MarkétaMendel 190III, AB/9Svět knihy 201236, AB/6Pavlíková Markéta, Adámková Gabriela,Hužvárová MarinaŽivá učebnice aneb Listujtev kameni22–24, AB/10Pavlíková Markéta,Hužvárová MarinaKde se měří dech lesa – CzechGlobepracoviště Bílý KřížI–VIII, AB/10Pavlíková Markéta, Svoboda LuděkS koncem světa nepočítejte 26–27, AB/2Pazourková DanušeVědecká spolupráce s Mexikema Jižní Amerikou18–19, AB/5Pazourková Danuše, Dvořák Dan,Magala AndrzejVědecká spolupráces asijskými tygry6–7, AB/4Pazourková Danuše, Honys David,Lojka Bohdan, Rollo AlexandrBiologická diverzita v Amazonii 8–9, AB/10Petržílková MonikaKurzy pro učitele humanitních věd 35, AB/9Pokorná MagdalénaBožena Němcová17–19, AB/3Polášková KláraNabídka blended-learningovýchkurzů38–39, AB/1Pospíšil MartinMilton Friedman – obhájcelaissez faire22–23, AB/3Pospíšil StanislavKlimatický tunel v Centruexcelence TelčII, AB/10Pospíšilová VladislavaDen Země v Akademii24, AB/4Postránecká BarboraSoMoPro pro špičkové vědce 26, AB/9Prečan VilémPoznámky k projektuhavlovských studií20–22, AB/9Promerová Marta, Bryja JosefGenetické metody v zoologickéma ekologickém výzkumu17, AB/2Pužmanová Rita20 let internetu v České republice 14–16, AB/4Alan Mathison Turing30–31, AB/9Optická síť CESNET2 připravenana 100Gbit/s25, AB/9Rada MichalFormáty elektronických knih– jak si vybrat 37, AB/12Rákosník Jiří, Bečvářová Martina150 let Jednoty českýchmatematiků a fyziků24–26, AB/6Rambousková HanaStipendia Fulbrightova programu 22, AB/6RedakceCeny Akademie věd ČR 2012 IV, AB/11Ceny předsedy AV ČRza popularizaci vědyIII, AB/11Co je prožito, předávat jiným 22, AB/4De scientia et humanitateoptime meritisIV, AB/12Do další padesátky v novém III, AB/12Dublin – Město vědy 2012II, AB/9Evropský týden mozkuIII, AB/4Jak porozumět současné Číně 31, AB/4Medaile Bernarda Bolzana 27, AB/12Medaile Františka Palackého 27, AB/9Medaile Jana EvangelistyPurkyně27, AB/12Medaile Josefa Dobrovského 20–21, AB/10Nad povrchemIV, AB/2(Nejen) o vědě a novinářstvív Městské knihovně44, AB/7–8Otázky pro ředitele ústavůAkademie věd ČR, veřejnýchvýzkumných institucí2–4, AB/12Otázky pro ředitele ústavů AV ČR,veřejných výzkumných institucí 2–3, AB/10„Past“ na molekulyII, AB/12Pocta docentu Luboši Perkovi IV, AB/9Poetická poselství vědy ve Viole IV, AB/3Před jmenováním předsedy AV ČRna funkční období 2013–2017 1, AB/11Přehled ředitelů v ústavechAkademie věd ČR1–3, AB/9Překlady z arabského písemnictví III, AB/10Rozloučení s prezidentem– státníkem 2–5, AB/1Skrytá poselství vědy novějako e-kniha38, AB/12Spolupráce Akademie věda Českého rozhlasuII, AB/2XL. akademický sněm 19. 4. 2012 II, AB/5XV. ceny ŽivaIV, AB/5XXXIX. akademický sněm– 15. prosince 2011 III, AB/1Zaostřeno na vědu43, AB/7–8Rejchrt Radek, Novotný JiříVěda a umění29, AB/4Rohan EduardModelování heterogenníchmateriálů26, AB/5Rollo Alexandr, Honys David,Lojka Bohdan, Pazourková DanušeBiologická diverzita v Amazonii 8–9, AB/10Růžička MarekRežimy toku ve vícefázovýchplyno-kapalinových soustavách 20, AB/7–8Řimnáč MartinSOFSEM – mezinárodní setkáníinformatiků v Čechách 10–11, AB/3Řípa MilanJaderná energie a vesmír 25, AB/4Sedlická Kateřina, Woitsch JiříČeský lid – v předvečerstého ročníku30–31, AB/11Segeth KarelBabuškova cena 201123, AB/2Semotanová Eva, Chromý PavelPražské setkání historickýchgeografů20–22, AB/11Slavíková Kateřina,Vosečková AnnaZnalostní trojúhelníkv Horizontu 202036, AB/12Slížková Zuzana, Drdácký MilošNanomateriály v péči o památky 10–11, AB/10Sokol JanPravda a láska...4–5, AB/1Spížek Jaroslav,Hužvárová MarinaNesmrtelná novinářská kachna 27, AB/2Straka JanHvězdné ekonomické jarona CERGE-EI6, AB/7–8Straková JanaMatematika s chutí aneb Přinéstdo škol radost z objevování 30–31, AB/5III ab

o b s a h r o č n í k u 2 0 1 2AUTORSKÝ REJSTŘÍKStuchlík Aleš, Mareš PavelJan Bureš – výjimečná postavačeských neurověd29, AB/11Svejkovský IvoSvět bude stále více formovat věda– World Science Forum 2011 22–23, AB/1Svoboda LuděkBIOCEV – na mapě evropskéa světové vědy14–15, AB/12Brno připravuje vědcůmšpičkové podmínky4–5, AB/2Centrum Mazánek32, AB/4Ceny Akademie literatury české 23, AB/4České naděje pro věduII, AB/3Česko na cestě k ELIII, AB/11EUSTORY aneb Jak porozuměthistorii33, AB/12Izraelští nobelisté v Praze 2–4, AB/7–8Jihočeská univerzita – světz mnoha pohledů28–29, AB/10Jubilejní, XL. akademický sněm 2–3, AB/5Korespondence s komeniology 34, AB/3Kritické vydání Komenského spisůse rozrůstá31, AB/2Laboratoř plazmových technologií 9, AB/4Liblice 1952–2012 (2007–2012) III, AB/10MATFYZ – synonymumpro excelenci ve vědě už 60 let 22–23, AB/2Megabooks 201236, AB/11Mladí velvyslancivědy a techniky33, AB/1Nanocentrum spojuje vědus praxí12–13, AB/10Nušlova cena 201131, AB/1Píšu o všem, na co jsemsi vzpomněl39, AB/12Prémie Otto Wichterleho 2012 III, AB/7–8SCIAP 201135, AB/1Spolupráce s mexickou radouCONACYTII, AB/4Telč centrem památkové vědy 14–15, AB/11Termojaderná fúze10–11, AB/2Ukaž svou energii– Týden vědy a techniky 2012 8–11, AB/12Úspěch české moderníhistoriografie30, AB/4Václav Havel v (nejen)soudobých dějinách20, AB/9XVIII. valné shromážděníUčené společnosti6–7, AB/6XXXIX. akademický sněm 6–7, AB/1Svoboda Luděk,Pavlíková MarkétaS koncem světa nepočítejte 26–27, AB/2Syka JosefJak dál v doktorském studiuv České republice? 16–17, AB/7–8Umíme již opravdu čístlidské myšlenky?8–9, AB/3abivŠolcová IvaČeskoslovenská psychologie 26–27, AB/3Čestná medaile Karla Engliše 24, AB/2Šolcová OlgaTexturní a transportnícharakteristiky porézníchmateriálů19, AB/7–8Uherek ZdeněkDiverzita a lokální kontexty 7–9, AB/7–8Urban Petr, Arnold Zdeněk,Vyhnanovská MilušeSpolupráce s Národním centremvědeckého výzkumu 12–13, AB/12Vácha ZdeněkJosef Woldřich25, AB/10Vědecká rada Akademie věd ČRZkušenosti z hodnocení ústavů AV ČRa jejich útvarů za období 2005–2009a doporučení Vědecké radypro příští hodnocení18–19, AB/4Velek Luboš, Bahenská Marie,Mádlová Vlasta, Míšková AlenaJubileum Masarykova ústavua Archivu AV ČR28–31, AB/12Vilímek Vít, Benešová Miroslava,Bouška Petr, Klimeš JanSesuvy a povodněz ledovcových jezer21–23, AB/12Vlková MichaelaEvropská unie podporujeinovace34–35, AB/1Klíčové technologiepro konkurenceschopnost 38, AB/5Partnerství na podporuevropského sektoru vědy 41, AB/7–8Volný Michael,Havlíček VladimírOcenění za molekulárnístrukturu látek16–17, AB/9Voráček EmilCesty k sociálnímu státu 14–16, AB/3Vosečková AnnaČasté chyby ve výkazechprojektů 7. RP40–41, AB/7–8Evropská a regionální centraexcelence ČR40, AB/7–8KTT – pole dosud nezorané? 33, AB/6Kyperské předsednictví– malá země, skromné ambice? 37, AB/9Posun v otevřeném přístupuk vědeckým informacím30, AB/10Vědecké aktivity JRC35, AB/11Vosečková Anna,Slavíková KateřinaZnalostní trojúhelníkv Horizontu 202036, AB/12Vošahlíková PavlaDevadesát let Historického ústavuAV ČR24–26, AB/1Vožechová AdélaDánské předsednictvív Radě EU – Most přesrozbouřené vody28–29, AB/2Všetečková ZuzanaEmauzský cyklus31, AB/10Vyhnanovská Miluše,Arnold Zdeněk, Urban PetrSpolupráce s Národním centremvědeckého výzkumu 12–13, AB/12Vyskočil FrantišekPohled do fantastickédílny života18–19, AB/6Woitsch Jiří,Sedlická KateřinaČeský lid – v předvečerstého ročníku30–31, AB/11Zahradník RudolfMá setkání s Václavem Havlem 3, AB/1Zedník Jan, Hejda PavelZEMĚ – laboratořgeovědního výzkumu24, AB/5Zika RobertAfričtí vědci v dialogus politiky16–17, AB/11Zika Robert, Horák Daniel,Hošek JiříVědecká spolupráces Ukrajinou14–15, AB/7–8Zuna PetrBohatý program Švédskékrálovské technologické mise 14–15, AB/9Žaludová MichaelaJaro se znamení vzdělávání 28, AB/3Otevřená věda pokračuje 37–38, AB/7–8Studentská konference 32–33, AB/5Žemlička Josef,Doležalová EvaZlatá bula sicilská,1212 – 800 let mezi realitoua mýty10–11, AB/11

o b s a h r o č n í k u 2 0 1 2VĚCNÝ REJSTŘÍKAKADEMICKÝ SNĚMUsnesení XL. zasedáníAkademického sněmu AV ČRUsnesení XXXIX. zasedáníAkademického sněmu AV ČRDrahoš JiříKdo se ožení s duchem doby,bývá brzy vdovcemŠpičkový výzkum je pro násprioritouFiala PetrPerspektivy výzkumné politikyV době krize je třebaspolupracovatSvoboda LuděkJubilejní, XL. akademický sněmXXXIX. akademický sněm14, AB/518, AB/14–11, AB/58–15, AB/116–18, AB/112–13, AB/52–3, AB/56–7, AB/1ČASOPISY V AKADEMIIDoležal AdamČasopis zdravotnického právaa bioetiky28–29, AB/5Klégr Aleš, Čermák PetrČasopis pro moderní filologii– stoletý věk nevadí 26–27, AB/7–8Šolcová IvaČeskoslovenská psychologie 26–27, AB/3Woitsch Jiří, Sedlická KateřinaČeský lid – v předvečerstého ročníku30–31, AB/11KABINET STUDIA JAZYKŮNabídka jazykových kurzů,zkoušek a dalších služebve školním roce 2012–2013 34–37, AB/5Polášková KláraNabídka blended-learningovýchkurzů38–39, AB/1KNIHYNové knihy31, AB/4Nové knihy34, AB/7–8Nové knihy38, AB/12Odborné publikacez Nakladatelství Academia 35, AB/7–8Ve znamení „bdělosti a ostražitosti“ 39, AB/12Krekule JanMagnesia Litera již pojedenácté 39, AB/5Rada MichalFormáty elektronických knih– jak si vybrat 37, AB/12RedakceJak porozumět současné Číně 31, AB/4Skrytá poselství vědy novějako e-kniha38, AB/12Svoboda LuděkKorespondence s komeniology 34, AB/3Píšu o všem, na co jsemsi vzpomněl39, AB/12Úspěch české moderníhistoriografieVšetečková ZuzanaEmauzský cyklusKULTURA A SPOLEČNOSTKrekule JanŠumava chránící a chráněnáMikuláš RadekJak zvládat přebytek informacíOmezí se civilizačnívymoženosti?Novotný Jiří, Rejchrt RadekVěda a umění30, AB/431, AB/1034–35, AB/637, AB/139, AB/7–829, AB/4NEZAŘAZENOAdámková GabrielaIndická delegacev Akademii věd ČR40, AB/5Hužvárová MarinaCeny SVU 201229, AB/6Mendelova medaileprof. Václavu Pačesovi32, AB/2Illnerová HelenaVzpomínky na Václava2–3, AB/1Odborový svaz pracovníkůvědy a výzkumuProhlášení Odborového svazupracovníků vědy a výzkumu,člena ČMKOS, k otázcefinancování výzkumu a vývojena pracovištích Akademie věd ČR 21, AB/10Pavlíková MarkétaSvět knihy 201236, AB/6RedakceMedaile Františka Palackého 27, AB/9Medaile Josefa Dobrovského 20–21, AB/10(Nejen) o vědě a novinářstvív Městské knihovně44, AB/7–8Rozloučení s prezidentem– státníkem 2–5, AB/1Segeth KarelBabuškova cena 201123, AB/2Sokol JanPravda a láska...4–5, AB/1Svoboda LuděkCentrum Mazánek32, AB/4Megabooks 201236, AB/11SCIAP 201135, AB/1Zahradník RudolfMá setkání s Václavem Havlem 3, AB/1NOVÉ KNIHYNové knihy30–31, AB/2Nové knihy35, AB/3Nové knihy38–39, AB/9Svoboda LuděkKritické vydání Komenského spisůse rozrůstá31, AB/2NOVÍ ŘEDITELÉOtázky pro ředitele ústavů AV ČR,veřejných výzkumných institucí 2–3, AB/10Otázky pro ředitele ústavů AV ČR,veřejných výzkumných institucí 2–4, AB/12Přehled ředitelů v ústavechAkademie věd ČR1–3, AB/9OBÁLKYNové knihyIII, AB/5Nové knihyIII, AB/6Adámková GabrielaAkademickou prémii získalibotanik a astronomII, AB/7–8Memorandum mezi AV ČRa Poslaneckou sněmovnou II, AB/4Stipendia L’Oréal pro ženy ve vědě II, AB/6Hužvárová MarinaCeny Josefa Hlávky již podvacáté IV, AB/7–8Kouzelná flétna k celoroční inspiraci II, AB/1Na vlnách LeonardaIII, AB/2Pavlíková MarkétaMendel 190III, AB/9Pospíšil StanislavKlimatický tunel v Centruexcelence TelčII, AB/10RedakceCeny Akademie věd ČR 2012 IV, AB/11Ceny předsedy AV ČRza popularizaci vědyIII, AB/11De scientia et humanitateoptime meritisIV, AB/12Do další padesátky v novém III, AB/12Dublin – Město vědy 2012II, AB/9Evropský týden mozkuIII, AB/4Nad povrchemIV, AB/2„Past“ na molekulyII, AB/12Pocta docentu Luboši Perkovi IV, AB/9Poetická poselství vědy ve Viole IV, AB/3Překlady z arabského písemnictví III, AB/10Spolupráce Akademie věda Českého rozhlasuII, AB/2XL. akademický sněm 19. 4. 2012 II, AB/5XV. ceny ŽivaIV, AB/5XXXIX. akademický sněm– 15. prosince 2011 III, AB/1Svoboda LuděkČeské naděje pro věduII, AB/3Česko na cestě k ELIII, AB/11Liblice 1952–2012 (2007–2012) III, AB/10Prémie Otto Wichterleho 2012 III, AB/7–8Spolupráce s mexickou radouCONACYTII, AB/4OBHAJOBY DSC.Adámková GabrielaDoktorské diplomy deseti badatelům 18, AB/7–8Kalenda OndřejTeorie Banachových prostorů 23, AB/6V ab

o b s a h r o č n í k u 2 0 1 2VĚCNÝ REJSTŘÍKMadliak JozefKomplex trestnoprávnej, kriminologickeja penologickej problematiky 30, AB/1Rohan EduardModelování heterogenníchmateriálů26, AB/5Růžička MarekRežimy toku ve vícefázovýchplyno-kapalinových soustavách 20, AB/7–8Šolcová OlgaTexturní a transportní charakteristikyporézních materiálů19, AB/7–8OCENĚNÍAdámková GabrielaMedaile Vojtěcha NáprstkaHužvárová MarinaListopadová výročí v režiiHlávkovy nadaceLužanská oceněníUctění 17. listopaduRedakceCo je prožito, předávat jinýmMedaile Bernarda BolzanaMedaile Jana Evangelisty PurkyněSvoboda LuděkCeny Akademie literatury českéNušlova cena 2011Šolcová IvaČestná medaile Karla EnglišeabVI26, AB/1224, AB/1224, AB/1225, AB/1222, AB/427, AB/1227, AB/1223, AB/431, AB/124, AB/2OSOBNOSTJanko JanGregor Johann Mendel 17–19, AB/10Morávková AlenaDmytro Čyževskyja ukrajinská emigrace 30–31, AB/7–8Stuchlík Aleš, Mareš PavelJan Bureš – výjimečná postavačeských neurověd29, AB/11POLEMIKAHoudek FrantišekMíchat jablka a hrušky – malá úvahao velké syntéze věd25, AB/3POPULARIZACEBorovský PetrEURAXESS rozšiřuje služby 25, AB/2Heinzel PetrZáhadná dutina v koróně Slunce? 33, AB/5Houdek FrantišekHříšníci a „hříšníci“34–35, AB/12Vzduch náš vezdejší aneb240 let kyslíku 32–33, AB/11Kopecký LeošPopularizace vědy on-line 29, AB/3Workshop SCIAP43, AB/7–8Ondráček RomanVýroční konference ECSITE 2012 42, AB/7–8Petržílková MonikaKurzy pro učitele humanitních věd 35, AB/9Pospíšilová VladislavaDen Země v Akademii24, AB/4RedakceZaostřeno na vědu43, AB/7–8Řípa MilanJaderná energie a vesmír 25, AB/4Spížek Jaroslav, Hužvárová MarinaNesmrtelná novinářská kachna 27, AB/2Svoboda Luděk, Pavlíková MarkétaS koncem světa nepočítejte 26–27, AB/2Žaludová MichaelaJaro se znamení vzdělávání 28, AB/3Studentská konference 32–33, AB/5Doležalová MarkétaBez mezinárodní spoluprácese neobejdeme32, AB/1Svoboda LuděkMladí velvyslanci vědy a techniky 33, AB/1PORTRÉTY Z ARCHIVUBahenská MarieJindřich MatiegkaBoháček JanVáclav LáskaBrádlerová DanielaJaroslav BidloFranc MartinKarel HrubýHálek JanStanislav BechyněChodějovský JanJan JakubecKábová HanaAntonín BreitenbacherVáclav TilleMádlová VlastaCyril PurkyněMíšková AlenaBertold BretholzVácha ZdeněkJosef Woldřich28, AB/432, AB/1232, AB/334, AB/1132, AB/621, AB/236, AB/936, AB/127, AB/521, AB/7–825, AB/10PŘEDSTAVUJEME PROJEKTYHužvárová MarinaMalý bakalariát třešťskéhomanagementu36–37, AB/7–8Klimeš Jan, Vilímek Vít,Benešová Miroslava,Bouška PetrSesuvy a povodněz ledovcových jezer21–23, AB/12Krummholz MartinMetamorfózy buquoyské krajinypod mikroskopem28–29, AB/9Straková JanaMatematika s chutí aneb Přinéstdo škol radost z objevování 30–31, AB/5Žaludová MichaelaOtevřená věda pokračuje37–38, AB/7–8PŘÍLOHABilej Martin, Gabriel Jiří, Hužvárová Marina,Adámková Gabriela50 let Mikrobiologického ústavuAV ČRI–VIII, AB/11EASACInfekční choroby a budoucnost:strategie pro Evropu I–VIII, AB/7–8Hužvárová Marina,Pavlíková MarkétaKde se měří dech lesa– CzechGlobe pracoviště Bílý Kříž I–VIII, AB/10RECENZEHužvárová MarinaHofstadterův Gödel, Escher, Bachvyšel v češtině33, AB/7–8Janouch FrantišekSouostroví Gulag – nové vydání 33, AB/3Kostlán AntonínK novým pracím o dějináchČeskoslovenské akademie věd 32–33, AB/7–8REPORTÁŽHužvárová MarinaKonferenční žár v Žilině aneb SVUv době globalizace8–9, AB/9Půlstoletí ESO– když se spojí síly 12–13, AB/11Hužvárová Marina,Adámková Gabriela, Pavlíková MarkétaŽivá učebnice anebListujte v kameni22–24, AB/10Morávková AlenaŽilinské zrcadlení10, AB/9ROZHOVORDaníčková SylvaPtát se dějin... 127–29, AB/1Ptát se dějin... 218–20, AB/2Houdek FrantišekLogika biologické evoluceversus logika vědy23–25, AB/7–8Hužvárová MarinaMalá rekapitulace funkčního obdobípředsedy AV ČR2–5, AB/3TÉMA MĚSÍCEAdámková GabrielaNahradit část mozku jinounež mozkovou tkání asi nepůjde 2–5, AB/4Brabec MartinGlobální výzvy pro společnost v krizi 3–5, AB/6Doležalová Eva, Žemlička JosefZlatá bula sicilská, 1212 – 800 letmezi realitou a mýty10–11, AB/11

o b s a h r o č n í k u 2 0 1 2Fárník MichalOd fotochemie v klastrechk ozonové díře4–7, AB/10Hrubec MarekCentrum globálních studií2, AB/6Hužvárová Marina, Adámková GabrielaHlavně aby měla práce smysla pomáhala lidem4–7, AB/9Svoboda LuděkBrno připravuje vědcůmšpičkové podmínky4–5, AB/2Ukaž svou energii– Týden vědy a techniky 2012 8–11, AB/12Syka JosefUmíme již opravdu čístlidské myšlenky?8–9, AB/3TRIBUNADrábek PavelMají univerzity málo peněz?Hořejší VáclavGrantový systém – pomáhánebo škodí?Syka JosefJak dál v doktorském studiuv České republice?28–29, AB/616–17, AB/516–17, AB/7–8UDÁLOSTAdámková GabrielaPravým štěstím ve věděje pochopení4–5, AB/7–8Čornej PetrSkutečný badatel musí bojovats vžitými stereotypy8–9, AB/6Hužvárová MarinaVýroční den – 17. listopad 6–7, AB/12Svoboda LuděkIzraelští nobelisté v Praze 2–4, AB/7–8Telč centrem památkové vědy 14–15, AB/11XVIII. valné shromážděníUčené společnosti6–7, AB/6ÚVODNÍKHužvárová MarinaIzraelští nobelisté přednášeli v Česku 1, AB/6Několik výročí vzdělanosti1, AB/4Odkaz odcházení...1, AB/1Setkání v širší dimenzi1, AB/3Úvodník1, AB/5Úvodník1, AB/7–8Úvodník1, AB/10Úvodník1, AB/12Kostlán AntonínZájem univerzit – zájem státu 1, AB/2RedakcePřed jmenováním předsedy AV ČRna funkční období 2013–2017 1, AB/11VĚDA A VÝZKUMAdámková Gabriela80 let Ústavu pro dějiny vědya techniky Sergeje I. Vavilova17, AB/6Bahenská Marie,Malínská JanaŽeny a politika (1890–1938) 10–11, AB/7–8Bajgarová JitkaČesko-německé vztahyv hudební kultuře21, AB/1Koncert z díla Heinricha Rietsche 23, AB/11Beneš JiříValné shromáždění UAI8, AB/4Bičan Aleš60 let etymologického oddělení 24, AB/9Bilej Martin, Kyslík PavelSpolupráce s indickýmfarmaceutickým průmyslem 20, AB/1Boháč Jaroslav, Braniš Martin,Cudlín PavelK návrhu zákona o národnímparku Šumava18–19, AB/12Čajka FrantišekCírkevněslovanské slovníky 16, AB/2Čech PetrArcheologický výzkumměsta Bíliny12–13, AB/3Čeřovský VáclavAntimikrobiální peptidy:staré molekuly, nové ideje 11–13, AB/9Drdácký Miloš, Slížková ZuzanaNanomateriály v péči o památky 10–11, AB/10Frolík Jan, Maříková Vlčková PetraNejstarší doklady pole a orby 14–15, AB/2Havlíková LubomíraByzantologické poklady moravskéa české národní knihovny 24–25, AB/11Hejda Pavel, Zedník JanZEMĚ – laboratořgeovědního výzkumu24, AB/5Holubová MarkétaZpět domů, do ELI8–9, AB/2Chromá MartinaCírkevněslovanská legendao Sv. Anastázii20, AB/5Illnerová Helena, Pačes VáclavUčená společnost na Šumavě 20, AB/12Kepartová JanaDvacáté jubileumLetní školy klasických studií 23, AB/9Kolmanová AdaAlternativní metody testování 12–13, AB/4Konečný LubomírRIHA v Praze13, AB/2Kuneš JanElektrická vodivost systémůs korelovanými elektrony 20–21, AB/6Kvaček RobertHeydrichiáda a česká společnost 14–16, AB/10Lahoda VojtěchGalerie Jana Autengrubera v Pacově 21, AB/5Macháček JaroslavDiskuse k těžběbřidlicových plynů18–19, AB/9Malíř JanÚspěch české právní vědy 12, AB/2Martínková NatáliaSyndrom bílého nosu10–11, AB/4Maříková-Kubková JanaK novele zákona o státní péči 13, AB/3Mittnerová AnnaZahraniční pobytypro zkušené výzkumníky 22–23, AB/5Zaměstnávání cizincůve výzkumu a vývoji23, AB/5Náprstek JiříEngineering Mechanics2012 12–13, AB/7–8Ortenová AlenaCesta žen českou vědou 16–17, AB/12Pánek JaroslavHumanitní vědy– Most mezi národní identitoua globální otevřeností12–16, AB/6Pokorná MagdalénaBožena Němcová17–19, AB/3Postránecká BarboraSoMoPro pro špičkové vědce 26, AB/9Prečan VilémPoznámky k projektuhavlovských studií20–22, AB/9Promerová Marta, Bryja JosefGenetické metody v zoologickéma ekologickém výzkumu17, AB/2Pužmanová Rita20 let internetu v České republice 14–16, AB/4Optická síť CESNET2 připravenana 100Gbit/s25, AB/9Rambousková HanaStipendia Fulbrightova programu 22, AB/6Řimnáč MartinSOFSEM – mezinárodní setkáníinformatiků v Čechách 10–11, AB/3Semotanová Eva, Chromý PavelPražské setkáníhistorických geografů 20–22, AB/11Straka JanHvězdné ekonomické jarona CERGE-EI6, AB/7–8Svejkovský IvoSvět bude stále více formovat věda– World Science Forum 2011 22–23, AB/1Svoboda LuděkBIOCEV – na mapě evropskéa světové vědy14–15, AB/12Laboratoř plazmovýchtechnologií9, AB/4Nanocentrum spojuje vědus praxí12–13, AB/10Termojaderná fúze10–11, AB/2Václav Havel v (nejen)soudobých dějinách20, AB/9Uherek ZdeněkDiverzita a lokální kontexty 7–9, AB/7–8Volný Michael,Havlíček VladimírOcenění za molekulárnístrukturu látek16–17, AB/9VII ab

o b s a h r o č n í k u 2 0 1 2VĚCNÝ REJSTŘÍKVoráček EmilCesty k sociálnímu státuVyskočil FrantišekPohled do fantastické dílnyživotaZuna PetrBohatý program Švédskékrálovské technologické miseabVIII14–16, AB/318–19, AB/614–15, AB/9VĚDECKÁ RADAVědecká rada Akademie věd ČRZkušenosti z hodnocení ústavů AV ČRa jejich útvarů za období 2005–2009a doporučení Vědecké radypro příští hodnocení18–19, AB/4VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCEOznámení o vyhlášení veřejnýchvýběrových řízeníI–IV, AB/1Oznámení o vyhlášení veřejnýchvýběrových řízeníI–IV, AB/2Oznámení o vyhlášení veřejnýchvýběrových řízení21, AB/3Oznámení o vyhlášení veřejnýchvýběrových řízení21, AB/4Oznámení o vyhlášení veřejnýchvýběrových řízení15, AB/5VOLBA PŘEDSEDY AKADEMIE VĚDProf. Ing. Jiří Drahoš, DrSc.,dr. h. c.2–9, AB/11VÝROČÍBečvářová Martina, Rákosník Jiří150 let Jednoty českýchmatematiků a fyziků24–26, AB/6Hořejší VáclavÚstavu molekulární genetikyAV ČR je padesát let 26–28, AB/11Houdek FrantišekBalon a řeč vesmíru 28–29, AB/7–8Od modré skaliceke struktuře DNA24, AB/3„Otec“ stresu a jiné příběhy 26–27, AB/10Pára poprvé k užitku17, AB/4Unést svůj pokrok27, AB/6Zvuk jako rychloměr25, AB/5Míšková Alena, Bahenská Marie,Velek Luboš, Mádlová VlastaJubileum Masarykova ústavua Archivu AV ČR28–31, AB/12Pospíšil MartinMilton Friedman – obhájcelaissez faire22–23, AB/3Pužmanová RitaAlan Mathison Turing30–31, AB/9Svoboda LuděkMATFYZ – synonymumpro excelenci ve vědě už 60 let 22–23, AB/2Vošahlíková PavlaDevadesát letHistorického ústavu AV ČRVZDĚLÁVÁNÍSvoboda LuděkEUSTORY anebJak porozumět historiiJihočeská univerzita– svět z mnohapohledůZ AKADEMICKÉ RADYInformace z 36. zasedáníAkademické rady AV ČRInformace z 37. zasedáníAkademické rady AV ČRInformace z 38. zasedáníAkademické rady AV ČRInformace z 39. zasedáníAkademické rady AV ČRInformace ze 40. zasedáníAkademické rady AV ČRInformace ze 41. zasedáníAkademické rady AV ČRInformace ze 42. zasedáníAkademické rady AV ČRInformace ze 43. zasedáníAkademické rady AV ČRInformace ze 44. zasedáníAkademické rady AV ČRInformace ze 45. zasedáníAkademické rady AV ČRInformace ze 46. zasedáníAkademické rady AV ČRInformace ze 47. zasedáníAkademické rady AV ČRInformace ze 48. zasedáníAkademické rady AV ČRInformace ze 49. zasedáníAkademické rady AV ČRDrahoš JiříK zákonu o vysokých školáchZ BRUSELUFreyová NikolaVědecká vízaKašpárek MartinEvropská komisepodporuje výzkum robotikySlavíková Kateřina,Vosečková AnnaZnalostní trojúhelníkv Horizontu 2020Vlková MichaelaEvropská uniepodporuje inovaceKlíčové technologiepro konkurenceschopnost24–26, AB/133, AB/1228–29, AB/1019, AB/13, AB/220, AB/320, AB/420–21, AB/414–15, AB/530–31, AB/622, AB/7–822, AB/7–827, AB/920, AB/1019, AB/115, AB/125, AB/122–3, AB/230–31, AB/326–27, AB/436, AB/1234–35, AB/138, AB/5Partnerství na podporuevropského sektoru vědy 41, AB/7–8Vosečková AnnaČasté chyby ve výkazechprojektů 7. RP40–41, AB/7–8Evropská a regionální centraexcelence ČR40, AB/7–8KTT – pole dosud nezorané? 33, AB/6Kyperské předsednictví– malá země, skromné ambice? 37, AB/9Posun v otevřeném přístupuk vědeckým informacím30, AB/10Vědecké aktivity JRC35, AB/11Vožechová AdélaDánské předsednictvív Radě EU – Most přesrozbouřené vody28–29, AB/2ZAHRANIČNÍ STYKYDvořák DanVědecká spolupráce s Japonskema Korejskou republikou6–7, AB/3Vědecká spolupráce s USAa Kanadou10–11, AB/6Hužvárová MarinaAkademie věd humanitnícha společenských18–19, AB/11Magala AndrzejIndická věda a výzkumna vzestupu6–7, AB/2Magala Andrzej, Dvořák Dan,Pazourková DanušeVědecká spolupráces asijskými tygry6–7, AB/4Pazourková DanušeVědecká spolupráce s Mexikema Jižní Amerikou18–19, AB/5Pazourková Danuše,Honys David, Lojka Bohdan,Rollo AlexandrBiologická diverzita v Amazonii 8–9, AB/10Vyhnanovská Miluše,Arnold Zdeněk, Urban PetrSpolupráce s Národním centremvědeckého výzkumu 12–13, AB/12Zika RobertAfričtí vědci v dialogu s politiky 16–17, AB/11Zika Robert, Horák Daniel,Hošek JiříVědecká spolupráces Ukrajinou14–15, AB/7–8ZE ZAHRANIČÍHužvárová MarinaVědecké „dostaveníčko“v Dublinu32–34, AB/9

p ř e d s t a v u j e m ep r o j e k t ySESUVY A POVODNĚZ LEDOVCOVÝCH JEZERÚstav struktury a mechaniky hornin AV ČR (dr. Jan Klimeš) ve spoluprácis Katedrou fyzické geografie a geoekologie PřF UK (doc. Vít Vilímek) a Výzkumnýmústavem vodohospodářským T. G. Masaryka (Ing. Miroslava Benešová, dr. Petr Bouška)řeší od roku 2011 badatelský projekt, který se týká peruánského pohoří Cordillera Blanca.Jde o hodnocení přírodních nebezpečí (sesuvů a povodní z ledovcových jezer)ve vybraných ledovcových údolích s využitím monitoringu srážek a infiltrace vody do půdy,archivních informací, terénního mapovaní a interpretace dat dálkového průzkumu.Cordillera Blanca je tropické pohoří s největším pokrytímledovci na světě – alespoň prozatím. Přestožemnohé jeho vrcholy přesahují 6000 metrů nadmořskévýšky (nejvyšší Huascarán měří 6768 metrů),ledovce z něj v důsledku měnícího se chodu srážeka teplot ustupují. Zatímco v roce 1930 pokrývaly plochupřes 800 km 2 , v roce 1970 to bylo 721 km 2 avroce1996 již jen 600 km 2 . Nicméně zaledňuje se již od koncetzv. malé doby ledové, tedy přibližně po dobu 200 let.Bez ohledu na to, do jaké míry jsou pozorovanézměny klimatu v pohoří Cordillera Blanca součástíglobálních změn nebo na ně má výraznější vliv lidskáčinnost, má úbytek horských ledovců konkrétní dopadypro peruánskou společnost. Místní ledovce jsou totižvýznamným zdrojem vody pro zemědělství, průmysla výrobu elektrické energie. Existují obavy, že byjejich výrazný ústup významně snížil schopnost doplňovatvodu do říčního systému během půlročníhoobdobí sucha (květen – září), kdy je voda zadrženáv ledovcových jezerech a ledovcích jediným zdrojem.Snížení množství vody v řekách v období sucha byohrozilo intenzivní zemědělskou výrobu na pouštnímpobřeží Pacifiku a zkomplikovalo výrobu elektrickéenergie. Znamenalo by také nebezpečí pro zemědělskouprodukci obyvatel horských údolí, protože částiz nich slouží jako hlavní zdroj obživy. Pokles průtokův řekách by vzhledem k nedokonalému odpadnímusystému zhoršil kvalitu vody.Kromě toho, že pohoří Cordillera Blanca plní funkcizásobárny pitné vody, vznikají zde nebezpečné přírodníprocesy, které ohrožují obyvatele dolních částíhorských údolí, kde leží mnohá města včetně hlavníhoprovinčního centra Huarazu s 90 000 obyvateli.Jedním z nebezpečných procesů jsou laviny ledua kamení, které se tvoří v blízkosti vrcholů hor a mohoudosahovat vysokých rychlostí a velkých objemů.Nejničivější lavina vznikla na severním vrcholu Huascaránuběhem zemětřesení v roce 1970. Pohybovalase rychlostí až 335 km/h a její odhadovaný objem byl50–100 milionů m 3 . Pohybující se materiál pokryl ob-last o rozloze více než 25 km 2 včetně měst Yungaya Ranrahirca, kde podle různých odhadů zahynulomezi 23 000 a 25 000 obyvateli. Rozsah této lavinybyl čtyřikrát větší než událost z roku 1962, jež se stalave stejné části Huascaránu, ovšem byla přibližněo polovinu menší než mohutné prehistorické laviny,jejichž dosah byl identifikován během terénního mapování.K podobným jevům menšího měřítka docházív celém pohoří mnohem častěji, ovšem badatelé kvůlijeho odlehlosti evidují jen malou část z nich.Podle historických záznamů jsou častějšími a srovnatelněničivými procesy povodně, které vznikajív důsledku protržení hrází ledovcových jezer. Takovýchudálostí je z pohoří Cordillera Blanca známo celkem20; podle dostupných informací si vyžádaly kolem4500 obětí. Nejničivější byla povodeň po protržení hrázejezera Palcacocha, z něhož se uvolnilo minimálně9 000 000 m 3 vody, a zničilo tak část Huarazu. Největší21 abMísto vznikusesuvu z levéstrany morénovéhráze jezeraPalcacochaz března 2003.Sesuv způsobilosm metrůvysokou vlnu,jež se přelila přeszpevněnou hráza zapříčinilapovodeň;ta zničila úpravnuvody pro krajskéměsto Huaraz.VŠECHNA FOTA: ARCHIV ÚSMH AV ČR

p ř e d s t a v u j e m ep r o j e k t yŠipky znázorňují trajektorii skalní a ledové laviny ze severního vrcholuHuascaránu nad zničenými městy Yungay a Ranrahirca.Lavina se pohybovala rychlostí 200–300 km/h.Geofyzikální řezvytvořenýmetodouelektrickéodporovétomografiezachycuje morénujezera Palcacocha(vlevo) a skalnísvah (vpravo).Na moréně jsoupatrná místas vysokýmiodpory (bíláaž fialová barva),která představujíomezení tahovéhopříkopu svahovédeformace, jejížodlučná stěnaje naznačenačernou linií. Nízkéodpory (světlemodrá oblast)zřejmě souvisíse silnězvodnělýmipolohami morény.ekonomické škody způsobila povodeň z jezera Jancarurish,která v roce 1950 prakticky zlikvidovala téměřdostavěnou hydroelektrárnu na řece Santa a stala senejvýraznějším impulzem k plánování a realizaci technickýchbezpečnostních opatření na desítkách jezerv pohoří Cordillera Blanca.Povodně z ledovcových jezer představují komplexníproblém, který lze rozdělit do tří základních okruhů.První tvoří příčiny vzniku povodní ovlivňované celýmsouborem vlastností samotných jezer, jejich hrází i okolních,většinou alespoň z části zaledněných horskýchsvahů. Dalším okruhem je velikost a plošný rozsahpovodní, který je možné charakterizovat záplavovýmičárami, hloubkou a rychlostí proudění a jenž je ovlivněnhlavně celkovým objemem povodně a morfologiíhorských údolí. Na to navazuje zonace nebezpečí(hazardu) a její uplatnění při praktickém rozvoji dotčenýchoblastí.Ukazuje se, že nejčastějším důvodem protržení ledovcovýchhrází nebo jejich přelití je pád ledu nebo hornindo jezera ve formě lavin nebo skalních řícení. Konkrétnípodmínky a příčiny vzniku těchto svahovýchdeformací známe pouze v hrubých rysech. Je zřejmé,ab22že se laviny tvoří na prudkých skalních svazích, kde jehornina v blízkosti povrchu silně dezintegrovaná a kdese nahromadilo dostatečné množství ledu a sněhu. Jednoznačnýmspoušťovým faktorem lavin jsou zemětřesení,byť vznikají i v obdobích seizmicky klidných, kdy je jejichvznik spojen s regelačními procesy – běhemkrátkého časového úseku kolísá teplota kolem nuly, tudížvoda opakovaně rozmrzá a zamrzá v puklinách ledua skal. To může vést k narušení stability svahu a jeho pádu.Mohou se také odlomit bloky ledu v důsledku přirozenéhovývoje horských ledovců.Skutečnost, že se může hráz protrhnout i bez pádutělesa do jezera, naznačuje již zmiňovaný případ jezeraPalcacocha, kdy žádný takový jev nebyl prokázán.V těchto případech může protržení nastat po sesutívnějšího svahu hráze. Přelití vody přes hráz může prozměnu způsobit sesutí zemních hmot z vnitřního svahuhráze do jezera. Tyto sesuvy vznikají v důsledku změnv proudění a úrovni hladiny podzemní vody uvnitř tělesahráze. K těmto změnám může vést sufoze, změnaúrovně hladiny vody v jezeře, zasakování vody do morénovéhráze z okolních svahů, tání pohřbeného ledua intenzivní srážky. Podmínky a příčiny vzniku sesuvůmorénových hrází se v současnosti sledují u dvou ledovcovýchjezer (Palcacocha a Uruashraju), kde se odroku 2008 nacházejí srážkoměrné stanice, čidla půdnívlhkosti a od roku 2012 i čidla sání. Vlhkost půdy se sledujeve dvou hloubkových horizontech (0,3 a 0,6 metru),byť terénní pozorování naznačují existenci mnohemhlouběji položených zvodnělých poloh uvnitř morény.Ty se tvoří v důsledku vsakování vody z okolních svahů,a to i během období sucha. Vzájemné vztahy morénovýchsedimentů, na ně navazujících svahovina skalního podloží se zkoumají pomocí elektrické odporovétomografie u jezera Palcacocha. Šest geofyzikálníchprofilů poskytlo spolu s podrobným geomorfologickýmmapováním rovněž údaje o průběhu odlučnýchploch sesuvů na vnitřním svahu morény jezera.Pro hodnocení stability morénových hrází je důležitéznát základní mechanické vlastnosti materiálu, který jetvoří. Z hrází jsme proto z obou zkoumaných jezerodebrali více než 20 porušených vzorků zemin včetněsměsného vzorku o celkové hmotnosti 27 kilogramů.U vzorků jsme popsali zrnitost, určili sypné úhly a mineralogickésložení jak jílové frakce, tak větších zrn. Výsledkypotvrzují značnou heterogenitu materiálu morén,které jsou tvořeny jílovitými štěrky až písčitými jíly.

Avšak i přes tyto rozdíly a přes odlišný typ hornin podložív okolí obou jezer byly zjištěné průměrné hodnotysypných úhlů u obou lokalit velmi podobné a pohybujíse v rozmezí 34,7°–35,7°. Podrobnější informaceo pevnostních charakteristikách morénových sedimentůposkytnou krabicové smykové zkoušky, kterése realizují v laboratořích firmy ARCADIS Geotechnika,a. s. Veškeré informace ohledně podmínek vznikusesuvů u těchto dvou vybraných jezer použijeme provýpočet stability konkrétních svahů a následné zobecněníněkterých získaných výsledků na morénovéhráze dalších jezer, kde jsou srovnatelné podmínkyvzniku sesuvů.Předpověď pravděpodobnosti výskytu povodně o určitéintenzitě je nezbytným předpokladem pro zonaciohrožení horských údolí. Reálná předpověď dobyvzniku povodní o určité velikosti formou n-letosti jejichvýskytu je vzhledem k velmi malé databázi historickýchudálostí nemožná. Definovat ale lze realistickéscénáře, kdy je vztah doba opakování – velikost událostistanoven expertně. Na základě dostatečně podrobnýcha spolehlivých dat je ovšem možné realistickymodelovat průběh povodně o určité velikosti.Takový model umožní identifikovat místa, jež by povodeňzasáhla. Pro tento účel jsme připravili 1D matematickýmodel zájmové lokality, na němž jsme modelovalipovodeň z 11. dubna 2010; model byl vytvořenz podrobně zaměřených příčných profilů získanýchběhem dvou geodetických měření v terénu. Pro stanoveníkulminačního průtoku jsme také zaměřili dvěpovodňové stopy v dolní části modelu. Velkou pozornostjsme věnovali podrobnému popisu charakterupovrchu v jednotlivých topografických profilech. Výsledkysimulace povodňové události – její rozsaha hloubky v jednotlivých profilech – jsme ověřili na základěinformací z terénu. Dále bylo možné definovatintenzitu povodně pro jednotlivé zpracované profily.Zkušenosti získané při vytváření tohoto modelu využijemepři modelování scénářů budoucích možných povodnívětších velikostí.Badatelské práce participujících českých institucíse uskutečňují v kooperaci s pracovištěm Národníhovodohospodářského úřadu Peru (AutoridadNacional de Agua – ANA) v Huarazu, s nímž Ústavstruktury a mechaniky hornin letos na jaře podepsaldohodu o technické spolupráci; smlouva zahrnujespolečné terénní výzkumy a publikování získanýchvýsledků. Aktu předání dohody se 8. června 2012v Limě zúčastnili český velvyslanec v Peru VladimírEisenbrug, ředitel ANA dr. Hugo E. Jara Facundoa představitelé ÚSMH (dr. Jan Klimeš) a Přírodovědeckéfakulty UK (doc. Vít Vilímek). Vzhledem k dobrýmvztahům s ANA věříme, že se získané znalosti a informacei nadále využijí při ochraně obyvatel před přírodníminebezpečími nejen v pohoří Cordillera Blanca,ale i v jiných částech peruánských And.■JAN KLIMEŠ,Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i.,VÍT VILÍMEK,Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy,MIROSLAVA BENEŠOVÁ a PETR BOUŠKA,Výzkumný ústav vodohospodářskýT. G. Masaryka, v. v. i.Pohled na protržené jezero Palcacocha pod horskými štíty,které dosahují výšky kolem 6200 metrů nadmořské výšky.Sto metrů vysoká morénová hráz se protrhla v roce 1941.Výsledná povodeň zničila velkou část města Huaraz.23 abNa podkladusatelitního snímkujsou znázorněnydolní tokyřeky Chucchuna její soutoks řekou Santa(pohoří CordilleraBlanca, Peru).Modřeje vyznačenmodelovanýrozsah povodněz 11. dubna 2010a jednotlivépříčné profily,jež jsou na základěhloubky (h)klasifikoványdo tříd intenzitypovodně.Většina domůpostiženýchpovodníse nacházelav místechse středníintenzitou.

o c e n ě n íJeden z nejvýznamnějších českých mecenášůvědy by mohl být spokojen. V duchu tradice,kterou založil, podporuje jeho Nadání Josefa,Marie a Zdeňky Hlávkových nadanéčeské vědce, umělce, pedagogy a studenty.Správní rada nadace vyhodnocuje navrženéosobnosti, aby jim na slavnosti v lužanskémzámku každoročně 16. listopadu – den předstátním svátkem studentů – předala cenya medaile. Tomu vždy předchází zastávkav Přešticích k malé vzpomíncea položení květin do hrobkymecenášovy rodiny.LISTOPADOVÁ VÝROČÍV REŽII HLÁVKOVY NADACELužanská oceněníNa protější straněskupinovýsnímek hlavníchaktérů tradičníhlávkovskéslavnostiJosef Hlávkase narodil jakodruhorozený synpřeštickéhopurkmistraAntonína Hlávkya jeho manželkyAnny pocházejícíz přeštické liniešlechtickéhorodu Stachů.Vpodzimním sychravu zámek doslova ožil intelektuálnímduchem a sál Českého kvarteta praskalve švech, když se zde sešli nejvyšší představitelénašich významných vzdělávacích institucí i jejichstudenti. Nutno však zmínit zejména dlouhý aplauspo projevu Rudolfa Zahradníka, který se dotýkal aktuálníchzáležitostí současné společnosti. Jaký balzámna duši propadající beznaději ve světě zredukovanémna bezduchý byznys, za nějž je považovánoi vzdělání a věda…Poté se program rozeběhl předáním tzv. trvalýchlegátů – letos městu Přeštice na podporu školstvía kultury, Klatovskému gymnáziu J. Vrchlického napodporu talentovaných studentů a Národnímu muzeuv Praze na doplnění sbírek.Novými nositeli Hlávkových medailí se za rok 2012stali: prof. Josef Krofta (AMU), doc. Antonín Pokorný(ČVUT), prof. Miloslav Petrusek (UK), prof. ZdeněkHelus (UK), prof. Jan Káš (VŠCHT) a z Ústavu chemickýchprocesů AV ČR průkopník spektroskopienukleární magnetické rezonance v Česku prof. JanSchraml.Na Cenu Josefa Hlávky byla navržena řada studentůreprezentujících pražské vysoké školy, brněnskoutechniku a Akademii věd, konkrétně Ústav jadernéfyziky – Petr Siegl, Geologický ústav – LeonaKoptíková, Fyziologický ústav – Lubica Staňková,Ústav analytické chemie – Jana Křenková a Ústavmakromolekulární chemie – Tomáš Riedel. ■ab24VŠECHNA FOTA: MARINA HUŽVÁROVÁ, AKADEMICKÝ BULLETIN

Uctění 17. listopaduLužanská slavnost je již tradiční předehrou pro vzpomínkovou akci k výročí17. listopadu, kterou Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových pořádáve spolupráci s Českým svazem bojovníků za svobodu před budovouHlávkovy koleje v pražské Jenštejnské ulici, i k slavnostnímu večeruorganizovanému společně s Českým vysokým učením technickým.Výroční měsíc listopad, toho roku podstatně živějšínež v letech minulých, konečně probudil z letargieaktéry naší mladé demokracie – České republice budedvacet roků. Když je dvacet let člověku, teprve hledá sámsebe, patří mu svět a příliš daleko za obzor svého věkuještě nemůže dohlédnout. Když se ale na vlnách nekompetentnosti,arogance, neznalosti a mocichtivosti houpecelá společnost, nebude chyba jen v neznalosti mládí.Zdá se, že lidé trochu prozřeli a začali se bouřit, o čemžsvědčí nejenom demonstrace lidí 17. listopadu. JestližeRudolf Zahradník poukázal ve svém projevu v Lužanechna některé nešvary dnešní doby a vyzval nás, abychomse jim bránili, pak další povzbuzení přinesl doktorandz Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzitys právě opačnými iniciálami – Zdeněk Ručka. Ten převzalv Betlémské kapli Cenu Jana Opletala pro roky2012–2014, kterou uděluje Studentská komora Rady vysokýchškol za zásluhy o rozvoj akademické samosprávya studentské účasti v ní, za hájení studentských práva zapojení studujících do veřejného dění.Byl to on, kdo upozornil na plagiátorskou pauzu tehdejšíhoděkana Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity,který pod tíhou důkazů rezignoval na svoji funkci.Letos patřil k předním postavám studentských protestůproti omezování samosprávy vysokých škol, které vyvrcholilytzv. Týdnem neklidu. Zdeněk Ručka zdůrazňuje,že bez aktivního zapojení občanů nemůže demokratickáspolečnost dobře fungovat. Vyzvedá význam akademickésamosprávy a v závěru svého projevu vyjadřuje naději, žejeho generace, „která jako první vychodila základní, středníi vysoké školy ve svobodné zemi, si tu svobodu nenechávzít“. Text projevu naleznete na webových stránkách AB.Za šperk slavnosti lze bezesporu označit zcela novénastudování Lužanské Mše D dur ve vynikajícím podánístudentů Univerzity Karlovy, jež vyvolalo v Betlémskékapli zasloužené ovace.■MARINA HUŽVÁROVÁ25 abVystoupeníhudebního tělesastudentů UKv Betlémské kaplisklidilo velkýúspěch.

o c e n ě n íMEDAILE VOJTĚCHA NÁPRSTKAOBĚ FOTA: STANISLAVA KYSELOVÁ, AKADEMICKÝ BULLETINZleva:Pavel Suchan,Milena Secká,Jan Kolářa Václav CílekPředsedaAkademie vědJiří Drahošgratulujek oceněníFrantiškuWeydovi.Třebaže se medaile Vojtěcha Náprstka uděluje zaceloživotní dílo, Jiří Drahoš věří, že její nositelé vesvé práci neustanou a dočkáme se od nich ještě dalšípopularizační aktivity. Letos medaili získali dr. VáclavCílek z Geologického ústavu AV ČR, dr. Jan Kolářz Ústavu experimentální botaniky AV ČR, dr. MilenaSecká z Náprstkova muzea asijských, afrických a americkýchkultur, Pavel Suchan z Astronomického ústavuAV ČR a doc. František Weyda z Biologickéhocentra AV ČR.První z laureátů Václav Cílek, jehož oborem jsouklimatické oscilace a vývoj české krajiny, spolupracujes Českou televizí na mnoha projektech, z nichž nejznámějšíjsou desetidílný seriál Podzemní Čechy I., II.nebo Magické hory. Je spoluautorem mnoha publikacía za svou práci získal již několik cen – např. CenuVIZE 97, Cenu Ministra životního prostředí či Českouhlavu za popularizaci.Jan Kolář je autorem téměř všech populárně-vědeckýchpříspěvků a části fotografií zveřejňovaných nawebových stránkách ÚEB AV ČR. V roce 2006 vydaloNakladatelství Academia jeho populárně-vědeckou publikaciBiologické hodiny rostlin. Byl hlavním organizátoremněkolika ročníků fotografické soutěže pro veřejnostRostlina s příběhem a realizátorem výstavy Mutanti!Milena Secká je nejen vynikající odbornicí a popularizátorkouv oblasti etnologie a muzeologie, ale takéautorkou výstav, publikací, přednášek a projektů napodporu vědy. Vedle propagace sbírek Náprstkova muzease zaměřuje na téma cestovatelů a publicistů českéintelektuální elity 19. století soustředěných okolo rodinyNáprstkových. Její činnost je spjata s Etnologickýmústavem AV ČR, kde v letech 1974–1993 působila jakovědecká pracovnice. V současnosti je členkou redakčnírady časopisu Český lid – Etnologický časopis.ab26Při příležitosti Týdne vědy a techniky,jež je každoročním vyvrcholenímpopularizační činnosti Akademie věd,předal předseda AV ČR prof. JiříDrahoš 14. listopadu 2012 čestnoumedaili Vojtěcha Náprstka za zásluhyv popularizaci vědy pěti vynikajícímosobnostem. Ocenění, jež nese jménovýznačného českého obrozencea člověka, který se ve druhé polovině19. století zasloužil o popularizacivědy a výsledků průmyslových objevů,uděluje Akademie od roku 2003.K letošnímu roku překročil početlaureátů již tři desítky.Pavel Suchan je dlouholetým členem České astronomickéspolečnosti, v níž již několik volebních obdobízastává funkci místopředsedy a tiskového tajemníka,a též předsedou Odborné skupiny pro tmavouoblohu ČAS. Od zrodu Astronomické olympiády bylmnoho let předsedou výboru a podílel se na vybudovánívšech jejích věkových kategorií. Stál u zrodu projektuČeská astrofotografie měsíce. V současnosti sezaměřuje především na popularizaci astronomie a otázkusvětelného znečištění, respektive ochranu pozorovacíchpodmínek a nočního životního prostředí. Bylhlavním organizátorem dvou návštěv americkéhoastronauta Andrewa Feustela v Česku.František Weyda dlouhodobě a systematicky pracujev oblasti popularizace vědeckých poznatků. Od roku2002 je členem Rady pro popularizaci vědy při AV ČR.Je též spoluautorem úspěšných vědecko-popularizačníchfilmových dokumentů (např. Ips typographus –chcete mě?; Louže, Kapitolky o havěti); v různých televizníchpořadech a dokumentárních filmech jinýchtvůrců rovněž vystupuje. Pořádá samostatné výstavysvých prací z oblasti vědecké fotografie a je spolupořadatelemskupinových výstav – například Mikrosvět– výstava české vědecké fotografie. ■srd

Medaile JANA EVANGELISTY PURKYNĚFOTO: STANISLAVA KYSELOVÁ, AKADEMICKÝ BULLETINJaroslava Folbergrová, která nedávno oslavila významnéživotní jubileum, vystudovala biochemii naMatematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Mezi její nejvýznamnějšízahraniční spolupráce patří pobyt u prof.Olivera H. Lowryho (Department of Pharmacology,Washington University, School of Medicine, St. Louis,USA) v šedesátých letech a zejména dlouhodobé a pracovnípartnerství s prof. Bo Siesjo (Lunds universitet,Švédsko). Její práce z oblasti studia metabolismu mozkuv průběhu různých fyziologických a patofyziologickýchpodmínek patří ve svém oboru mezi stěžejní vědecká díla.Ačkoli je vydala v šedesátých až devadesátých letechminulého století, dodnes je prestižní vědecké časopisyRNDr. Jaroslava Folbergrová, DrSc., převzala27. září 2012 od předsedy Akademie věd ČRprof. Jiřího Drahoše čestnou oborovou medailiJana Evangelisty Purkyně za zásluhyv biomedicínských vědách. Oceněná badatelkaje světově uznávanou vědkyní, která svýmivýznamnými objevy v průběhu více než pěti dekádovlivňuje několik generací neurovědců. Výzkumnoučinnost celoživotně spojila s Fyziologickým ústavemAV ČR, v němž působí od roku 1958.hojně citují. V novém tisíciletí se dr. Folbergrová zaměřilapředevším na studium oxidativního stresu při epileptickýchzáchvatech v nezralém mozku. V této oblasti seopět stala průkopnicí a její recentní práce jsou okamžitěcitovány, což dokládá jejich významný vliv. Je autorkou129 primárních publikací v renomovaných mezinárodníchčasopisech, citovaných 3429krát (s vyloučenímautocitací), její H-index je 33. Opakovaně byla oceněnana mezinárodním fóru a je stále aktivní a úspěšnou vědeckoupracovnicí s nesmírným pracovním nasazeníma nadšením, které je inspirací a vzorem pro její o mnoholet mladší kolegy.■redMedaile BERNARDA BOLZANAVynikající francouzský badatel prof. Gilles Godefroy převzal 31. října 2012 od předsedyAkademie věd prof. Jiřího Drahoše čestnou oborovou medaili Bernarda Bolzana za zásluhyv matematických vědách. Oceněný matematik je vedoucím výzkumným pracovníkemfrancouzského výzkumného centra CNRS (Centre National de la Recherche Scientifique)a patří k absolutní světové špičce v oboru funkcionální analýzy. Na udělení medaileBernarda Bolzana jej navrhl Matematický ústav AV ČR.„Profesora Godefroye oceňujeme nejen pro jeho vynikajícívědeckou práci, ale zároveň si vážíme jeho dlouhéa plodné spolupráce s českými matematiky,“ zdůraznilJiří Drahoš. Centrem Godefroyova zájmu je teorie Banachovýchprostorů (uznání získal např. v oblasti renormací,Jamesovy hranice, Rosenthalových kompaktů či projekčníchrozkladů), dosáhl však významných výsledků i v teoriioperátorů, deskriptivní topologii a harmonické analýze.Již sama scientometrická data prof. Godefroye jsou impozantní– např. MathSciNet eviduje 153 prací a jejich1 444 citací celkem 632 autory, a to pouze z omezenéhomnožství vybraných zdrojů, což je v tomto oboru mimořádnývýkon. Gilles Godefroy zásadním způsobemspolupracuje s českou školoufunkcionální analýzy již po třidekády. Společně s M. Fabianem,P. Hájkem, J. Pelantema V. Zizlerem napsal 16 článků,s R. Devillem a V. Zizleremtéž hojně citovanou monografiiLongman Scientific & Technical,Harlow (John Wiley & Sons,Inc., New York 1993). V Česku pomáhal organizovatmnohé legendární zimní školy dr. Z. Frolíka a mezinárodníjarní školy v Pasekách nad Jizerou.■red27 abFOTO: ZDENĚK TICHÝ, ARCHIV KNAV

v ý r o č íJUBILEUM MASARYKOMasarykův ústav a Archiv AV ČR si připomíná 60. výročí založení polovinysvého současného pracoviště. Usnesením ze 3. listopadu 1952 byl zřízen a k 1. lednu 1953zahájil činnost Archiv ČSAV – předchůdce Archivu AV ČR – coby veřejná institucezačleněná do soustavy československého archivnictví. Roku 1956 se staltzv. archivem zvláštním, roku 1974 archivem tzv. zvláštního významu.K jeho hlavním úkolům patřilo a nadále patří shromažďování a zpracovávání materiálůz činnosti ústavů a organizačních složek ČSAV, respektive AV ČR, činnosti vědeckýchspolečností a spolků a osobních fondů našich význačných vědců. Jubileu archivui jeho současným aktivitám se věnovalo shromáždění, jež se konalo 25. října 2012v přátelském a pohostinném prostředí Lannovy vily v pražské Bubenči.Shromážděníu příležitosti60. výročízaloženíArchivu AV ČRzahájil ředitelMasarykovaústavu a ArchivuAV ČRLuboš Velek.Ponoříme-li se do historie archivu, zjistíme, že kořenypracoviště sahají mnohem dále, stejně jako dějinycelé akademie. Fundament archivu tvoří fondy starýchučených společností, jež měly rovněž své archiváře,protože si uvědomovaly význam písemností, které produkovaly.Není náhodou, že archiválie bývaly vedle finančníhotovosti v drahých kovech součástí pokladů.Historické dokumenty potvrzovaly stará práva i význampůvodce. Archiv je tedy jistým druhem pokladu Akademievěd, protože dokládá, odkud moderní česká i německávědecká obec na našem území vyšla a kam seubírala.Počátky archivu Královské české společnosti naukjsou spojeny se jménem profesora astronomie AntonínaStrnada, pozdějšího sekretáře KČSN. Ten byl roku 1790také tvůrcem prvního soupisu archiválií. Ve vedení archivuse v dalších staletích střídaly velké osobnosti; o nápravujeho tristního stavu po bouřích v roce 1848 se staralinapř. Jan Erazim Vocel nebo Pavel Josef Šafařík. V polovině19. století se archivu ujal historik Josef Kalousek,autor díla Děje Královské české společnosti nauk (1885),pro které využil písemnosti společnosti, jež sám uspořádal.Posledním archivářem KČSN byl Václav Vojtíšek,nejslavnější ředitel Archivu hl. města Prahy a poslézei první ředitel Archivu ČSAV.Česká akademie věd a umění císaře Františka Josefasice nezřídila funkci archiváře, o své písemnosti sevšak starala. Dohledem nad spisovnou byl pověřen generálnísekretář akademie a vrchní dozor měl dokoncevykonávat sám její předseda. I zde potkáme v archivuna konci života této slavné instituce již zmiňovanéhoVáclava Vojtíška.ab28FOTO: STANISLAVA KYSELOVÁ, AKADEMICKÝ BULLETIN

VA ÚSTAVU A ARCHIVU AV ČRRok 1952 vedl ke vzniku ČSAV a k zániku mnoha vědeckýchinstitucí. Na místo staroslavných učených společností,jimiž byla KČSN, ČAVU, ale i Československánárodní rada badatelská nebo Masarykova akademiepráce, nastoupila nová akademie, a to jako síť ústavůa sbor členů. Jak se zacházelo se slavnou minulostí,zacházelo se i s cennými archiváliemi; zedníci je vyhazovalijako nepotřebný balast ze skříní… Situaci zachránilposlední ředitel kanceláře Blahoslav Šeplavý, a písemnostise tak dostaly do nově zřízeného ArchivuČSAV, do jehož čela se postavil tehdy téměř sedmdesátiletýVáclav Vojtíšek. Velkým úspěchem bylo získáníprovizorních prostor v Colloredo-Mansfeldském paláci,kde archiv setrval až do svého stěhování v roce 1992,a detašovaného pracoviště s depozitářem na zámkuBečváry, jenž se po roce 1989 vracel v rámci restitucí.Stát v čele akademického archivu neznamenalo nijakvysoký kariérní vrchol. Na archivy se pohlíželo jakona odkladiště méně schopných, úsloví o „přeložení doarchivu“ se stalo téměř okřídleným. Představa zaprášenýchbalíků papíru, které zajímají jen podivné učence,se snadno vžila i s ohledem na technický stav a vybaveníarchivů. Málokdo si uvědomoval, že vedle prachovkya fyzické kondice na přenášení těžkých břemenpotřebuje archivář i velkou odbornou erudici, jež muumožní materiály všeho druhu dešifrovat a utřídit.Předsudek o podivném povolání archiváře a o archivujako instituci měl ovšem svoji výhodu: nesl s seboui statut jakéhosi „koncového pracoviště“ v oblasti společenskýchvěd a přiváděl do archivů osobnosti, kterémusely opustit významnější místa. V akademickémarchivu, respektive v jeho oddělení pro soupis a studiumrukopisů, se tak ocitl např. klasický filolog Bohumil Ryba,právní historik a husitolog Jiří Kejř, právní historik MiroslavBoháček, literární vědec Václav Černý, jihlavský archivářFrantišek Hoffmann nebo bývalý archivář SÚA JiříPražák. Právě oni se zasloužili o věhlas kodikologickéhopracoviště. S postupem doby, po normalizačníchčistkách, se rukopisec stal i ze Zdeňka Šolleho, odborníkana 19. století a dějiny dělnictva, archivářem se stal i bývalývedoucí pracovník úřadu prezidia ČSAV MiroslavŠmidák. V knihovně zasedl bývalý gymnaziální učitelVladimír Kaifer, jemuž v 80. letech sekundoval rusistaOldřich Leška. Jinými slovy – dobrá společnost s výbornoutvůrčí atmosférou. Ačkoli se někteří pracovníci v archivuocitli ne úplně dobrovolně, svou odbornost zasvětiliprávě tomuto pracovišti, jež je za poněkud dehonestujícíchpodmínek přijalo a se kterým často spojili zbývajícíodbornou kariéru. Zmíněná rukopisná komise se stalavrcholným orgánem celého vědního oboru – kodikologie.Vlastní archiv se stal ceněným pracovištěm v oblastiarchivnictví, jeho teorie i praxe, vydával i svůj časopis.Další výhodou „koncového pracoviště“ byla kontinuitavedení. Když Václav Vojtíšek ve svých 86 letech odešelz místa ředitele, předal žezlo právnímu historikoviVáclavu Vaněčkovi. Na chodu pracoviště se nic nezměniloa ochranná křídla tohoto velmože vědy se rozprostíralanad archivem až do jeho smrti v roce 1985.Po něm nastoupil na místo ředitele Luboš Nový, kterýbyl „odložen“ z tehdejšího Ústavu československýcha světových dějin ČSAV. I tehdy měl archiv štěstí. Ředitelovykroky směřovaly k vytvoření centra pro dějiny vědya techniky, kladl důraz na vědecké výstupy archivářůi na jejich další vzdělávání.První, čemu se archiv musel bránit po listopadu 1989,byly snahy uložit opět do archivu pracovníky, kteří museliodejít z pracovišť, protože se výrazně kompromitovalis komunistickým režimem. Archiv se ubránil, protožev tomto okamžiku by již podobná praxe na stávajícípracovníky rozhodně nepůsobila jako obohacující moment.V krátkém období po listopadu 1989, kdy zastávalředitelskou funkci Zdeněk Šolle, se archiv chystalna stěhování a postupně přejímal archiválie rušenýchústavů. Významnou agendu tvořila i problematika rehabilitacía majetkových restitucí.V roce 1992 se archiv usídlil v Praze 8 –VZámcích,kde strávil v podstatě šťastných deset let. Když v čelestanul Antonín Kostlán, obrátil opět pozornost na dějiny29 abFOTO: ARCHIV MÚA AV ČRTitulní listz r. 1786Pojednání(Abhandlungen),které vydávalaKrálovskáčeská společnostnauk.

v ý r o č íArchiváliepoškozenépovodní v r. 2002Fyzik, radiologa polární badatelFrantišekBěhounek(1898–1973)u elektrometruna zjišťováníškodlivých dávekradioaktivníhozářenína pracovištíchavterénu.vědy. V rámci archivu vzniklo Centrum pro dějiny vědy,které ve spolupráci s dalšími institucemi pořádalo významnékonference, jejichž sborníky tvoří základní řaduk dějinám vědy na našem území. Cesty AntonínaKostlána s archivem se rozešly, když centrum přešlodo Ústavu pro soudobé dějiny a vedení archivu se ujalaLudmila Sulitková. Ta archiv výrazně orientovala naarchivnictví a jeho teorii. Právě do tohoto období spadáudálost pro celý archiv snad nejtěžší – katastrofální povodeňv roce 2002, jež se budově v bezprostřední blízkostiVltavy nemohla vyhnout. Ačkoli se nasazenímvšech pracovníků i dobrovolníků zachránila většinaarchivních materiálů, ztráty utrpěla především knihovnaa fotosbírka.Archiv nalezl dočasné útočistě v bývalé tiskárněPrometheus a relativně rychle došla naplnění myšlenkapostavit novou archivní budovu. V roce 2005 se fondya sbírky mohly přestěhovat do nových, pro archivníúčely projektovaných prostor v Gabčíkově ulici v Praze 8.Moderní depozitáře plně vyhovují všem současným nárokůmi zákonným normám, badatelé zde využívají pohodlnéa účelné zázemí. Do nové archivní budovy sestěhoval archiv povodněmi zocelený, ale se špatnýmhodnocením, a tedy i s omezeným rozpočtem. Došlo tedyke sňatku z rozumu s Masarykovým ústavem AV ČR.Masarykův ústav byl přičleněn k Archivu se zárukourovnoprávného postavení obou součástí, ředitelempracoviště se stal Ivan Šedivý. V této době se jižz hlediska Archivu AV ČR jednalo a jedná o éru elektronickéhopísemnictví, na něž byl archiv především díkymladému osazenstvu dobře připraven. Archiv se však dostaldo nezáviděníhodné pozice: servisní služby pro pracovištěAV ČR a služba badatelské veřejnosti, neoddělitelněspojená s každým archivem, ne vždy umožňujívykazovat vědeckou produkci srovnatelnou s ostatnímivědeckými pracovišti. V tvrdém boji o rozpočet protoarchiv často musel obhajovat svůj specifický charakter.V roce 2006 se Archiv AV ČR stal organizační součástíMÚA AV ČR, aniž by se tím podstatně změnila náplňjeho činnosti. Od roku 2007 se rozhodnutím Odboruab30archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra ČRřadí mezi řádné a plně akreditované specializované veřejnéarchivy. Udržuje také důležité zahraniční kontakty– je členem Mezinárodní archivní rady (ICA) a spolupracujes podobně tematicky zaměřenými archivy v zahraničí(dlouhodobým partnerem je např. Archiv Polskéakademie věd v Krakově).VMasarykově ústavu a Archivu AV ČR v současnédobě existují tři archivní oddělení, přičemž nositeliapokračovateli tradic akademického archivu jsou Odděleníosobních a institucionálních fondů do roku 1952 a Odděleníinstitucionálních fondů po roce 1952. Ta v současnostipečují o 620 fondů a sbírek v rozsahu 4305 bm,k nimž existuje 359 archivních pomůcek. Specifickou rolizaujímá Oddělení Archiv Ústavu T. G. Masaryka, jež sestará především o materiály ve vlastnictví Ústavu T. G.Masaryka o celkovém počtu 27 fondů a o rozsahu 486 bm.Činnost archivních oddělení spočívá v první řadě v péčio svěřené fondy a sbírky. Nejcennější z nich nesouoznačení archivní kulturní památka – Diplom Nobelovyceny udělené Jaroslavu Heyrovskému v roce 1959,Zakládací listina České akademie císaře FrantiškaJosefa pro vědy, slovesnost a umění ze dne 5. prosince1892 a archivní fond Vládní komise pro vybudováníČSAV. Fondy a sbírky archivu dokumentují činnoststarších vědeckých institucí (mj. KČSN a ČAVU), alei současných ústavů. Významný je počet fondů osobních(276, 1057 bm), které připomínají významné osobnostirůzných vědních oborů (např. Jaroslav Heyrovský,Otto Wichterle, Milan Hašek, Milada Paulová, FerdinandStiebitz, Václav Novotný). Archiv se snaží o průběžnéobohacování a doplňování fondů. U fondů osobníchse tak děje tzv. akvizicemi, jejichž prostřednictvímv posledních letech po jednání s rodinami získal pozůstalostiAntonína Robka, Oldřicha Lešky, JindřichaŠpéta nebo Františka Václava Mareše. Fondy institucionálníse rozrůstají prostřednictvím pravidelných, zezákona vyplývajících skartačních řízení, jejichž výsledkemje přebírání materiálů vzniklých činností současnýchústavů AV ČR.

Botanik, fyziologa význačnýorganizátorvědeckého životaBohumil Němec(1873–1966).Snímek pořízenýpři příležitosti90. narozeninv r. 1963.Pozoruhodnou součástí archivních fondů je fotosbírka,zčásti digitalizovaná, a tudíž badatelsky snadno dostupnáz webových stránek MÚA AV ČR, kterou tvoří několik velkýchcelků (Fotosbírka Bohumila Vavrouška, ReportážeČSAV a AV ČR, Fotoarchiv ÚTGM). Průběžně se doplňujefonosbírka, založená v 70. letech JindřichemSchwipplem jako sbírka řízených rozhovorů s osobnostmipodílejícími se na vzniku a chodu ČSAV. Archivpečuje také o umělecké sbírky (např. pečetidla, medaile,plakety, obrazy).Tradiční a nezbytnou součástí práce archivu je předarchivnípéče, jež zahrnuje především odborný dohledv oblasti spisové služby pro akademická pracoviště. Korektní,v mnoha případech až nadstandardní vztahy meziarchivem a ústavy AV ČR jsou výsledkem dlouhodobévzájemné spolupráce a také jedním z důležitých předpokladůk rozšiřování a zpracování institucionálních fondů.Podklady pro vědeckou práci v rámci archivních odděleníposkytují převážně vlastní fondy. Díky prostupnostiarchivní a vědecké práce mohly v posledních letechvzniknout mnohé edice, monografie nebo studie v odbornýchčasopisech. Řada vědeckých výstupů, projektůa konferencí je také výsledkem spolupráce s dalšímidomácími i zahraničními institucemi (např. AUK, ÚSD,FF UK, Vysoká škola CEVRO Institut, archivy Polskéa Ruské akademie věd).K úplnému obrazu činnosti archivních oddělení MÚAAV ČR doplňme aktivity spojené s popularizací vědy. Materiályz Archivu AV i Archivu ÚTGM se často využívajípři natáčení dokumentárních pořadů či jsou k vidění navýstavách, z poslední doby lze zmínit např. podíl na projektuČeských center, který připomínal Ottu Wichterleho,spolupráci na výstavách v Národním muzeu, Technickémmuzeu Brno, Národním technickém muzeu nebo Středočeskémmuzeu v Roztokách u Prahy.■ALENA MÍŠKOVÁ, MARIE BAHENSKÁ,LUBOŠ VELEK, VLASTA MÁDLOVÁ,Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.Nákresy buněkuloženév osobním fonduvýznamnéhočeského zoologaFrantiškaVejdovského(1849–1939)AstronomArnošt Dittrich(1878–1959)se zajímal mj.o problematikumayskéhokalendáře.31 abVŠECHNA FOTA: ARCHIV MÚA AV ČR

p o r t r é t y z a r c h i v uVÁCLAV LÁSKA(1862–1943)Od měření stop a verše ku měření zeměaž k měření světů v nekonečném prostorujeden pochod myšlénkový, jedna tucha temněv souzvuk svádí srdce z rozličného táboru…Kde se hvězdné světy v kosmu báseň tratí,dovol, vědče, pěvci vedle Tebe státi;až se vrátíš k hroudě a v její prach s nebe,básník s květy bude stát zas vedle Tebe.Těmito verši osobně dedikoval v prosinci 1891Jaroslav Vrchlický výtisk svých Nových básníepických docentu na české technice v Praze a asistentovipři astronomickém ústavu české univerzityVáclavu Láskovi. Mohlo by se snad zdát, že se Láska--vědec pohyboval kdesi v nadoblačných sférách. Naopak,jeho početné práce jsou dokonalým příklademsymbiózy vědecké teorie s praxí.V. Láska se narodil před 150 lety, 24. srpna 1862v Praze v rodině stavitele. Středoškolská studia započalv jezuitském chlapeckém semináři v Bohosudově,odkud po pěti ročnících přešel do Prahy na malostranskéněmecké gymnázium. Již tehdy se projevilojeho nadání pro matematiku a fyziku, přičemž hlavnízájem upínal k astronomii. Po maturitě vstoupil r. 1883na pražskou německou univerzitu a brzy začal podvedením prof. Wieneka pracovat jako dobrovolníkv pražské hvězdárně v Klementinu. Ta byla sice jenskrovně vybavena přístroji, její bohatá knihovna všakmladému Láskovi poskytla příležitost seznámit ses nejnovější odbornou literaturou. Praxe v hvězdárněmu dala základ pro vědeckou práci i v dalších oborecha byla podnětem pro počátek jeho publikační činnosti.Novátorské bylo Láskovo využití statistickýchmetod při zpracování řad meteorologických pozorováníza účelem zjištění příčin a souvislostí sledovanýchjevů.Roku 1887 dosáhl doktorátu z matematiky, v dubnu1890 byl jmenován asistentem astronomického ústavupři české univerzitě a téhož roku se habilitovalpro vyšší geodézii na české technice. Hojně publikovalz oboru astronomie a geodézie, příznivý ohlasměly jeho učebnice a odborné příručky, psal rovněžpopularizační články, např. pro časopis Živa, přispívaldo Ottova slovníku naučného. Jelikož poměryv Praze neskýtaly naději na uvolnění profesorskéhomísta, přijal r. 1895 nabídku polské polytechniky veLvově, kde byl jmenován profesorem astronomiea vyšší geodézie. Brzy se také habilitoval pro astro-ab32nomii na lvovské univerzitě jako soukromý docent.Vedle přednášek bylo Láskovi svěřeno vedení lvovskéastronomicko-meteorologické observatoře. Zásadnívýznam pro další odborné směřování všakmělo, když ve Lvově převzal vedení tamní seismologickéstanice. Svými seismologickými pracemi sizáhy získal mezinárodní věhlas. Upozornil např. nasouvislost mikroseismického neklidu s atmosférickoucirkulací v severních oblastech Atlantiku, publikovaljednoduchý vzorec pro výpočet vzdálenýchepicenter zemětřesení. Seismologie se tehdy profilovalajako samostatný vědní obor a Láska se staljedním z jejích průkopníků.Když se r. 1911 po jmenování řádným profesoremaplikované matematiky na české univerzitě vracel doPrahy, byl již vědcem takřka světového jména. Aplikovanámatematika mu plně umožnila uplatnit invencia široký rozhled. Matematika tu nebyla cílem, nýbržprostředkem k řešení kvantitativních vztahů v problémechjiných vědních oborů. Velký význam tehdy mělyjeho práce ze statistiky.Zejména po roce 1918 působil v četných odbornýchkomisích a radách. Jako první ředitel Státníhoústavu geofyzikálního (založeného r. 1920) se zasloužilo technické i personální vybudování této instituce.Neopominutelný byl Láskův podíl na vzniku Atlasurepubliky Československé (vyd. 1935), do jehož redakcejej vyslala Česká akademie věd a umění. Nedocenitelnébyly jeho pedagogické zásluhy.Širokému záběru témat, jimž se Láska věnoval, bysnad leckdo mohl vytknout rozbíhavost a nestálost,nikoli však povrchnost. Tematická pestrost jeho pracípramenila z vnějších okolností a stále nových úkolůpřed něj kladených.Václav Láska zemřel 27. července 1943 v Řevnicích.■JAN BOHÁČEK,Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.

v z d ě l á v á n íFOTO: LUDĚK SVOBODA, AKADEMICKÝ BULLETINEUSTORY anebJak porozumět historiiÚstav pro soudobé dějiny AV ČR vyhlásil 26. září 2012ve spolupráci s Asociací učitelů dějepisu a za podporyKörberovy nadace z Hamburku výsledky šestéhoročníku dějepisné soutěže pro studenty středních škol EUSTORY. Autorům vítězných prací,jež se tentokrát věnovaly pamětním místům na komunistický režim, poblahopřáli mezi jinýmičestný předseda Akademie věd Rudolf Zahradník a ředitel ÚSD AV ČR Oldřich Tůma,který s potěšením ocenil práci a talent středoškoláků, ale také dobrou zprávu,že má respektovaný projekt pokračovat i v dalších letech.Do EUSTORY, kterou napříč Evropou organizujeKörberova nadace, se čeští středoškoláci poprvépřihlásili v roce 2001. Podle Oldřicha Tůmy se dosoutěže od té doby zapojilo přes 700 studentů z vícenež 150 středních škol s tím, že pro některé jistě představovalanezanedbatelný stimul k studijní a poslézeprofesní kariéře. Vzdělávacího projektu se v současnostiúčastní již 15 evropských států, přičemž národnísoutěže organizují jednotlivé země samostatně. Cílemje vzbudit u studentů zájem o historii a její studiuma prostřednictvím vlastního bádání v místě svého bydlištěnebo studia pochopit, čím se evropské národyodlišují a co je naopak spojuje.Pro zúčastněné státy vyhlašuje Körberova nadacespolečné téma, jež se určitým způsobem vztahujek současným společenským problémům. Také s ohledemna diskusi k problematice třetího odboje zvoliliorganizátoři tentokrát téma Pamětní místa na komunistickýrežim. „Věříme, že takto zaměřené práce přinesounové autorské pohledy. Téma zároveň vytváříprostor pro regionální historický výzkum, včetně toho,že zdůrazní metody práce s pamětníky, jež umožní vystavětautentický a svébytný příběh o zvoleném pamětnímmístu,“ vysvětluje garant projektu Vojtech Čelko.Při vyhlašování vítězů v budově Akademie věd naNárodní třídě v Praze promluvila ke studentům zástupkyněKörberovy nadace Kirsten Elvers. NázevEUSTORY podle jejího názoru dobře vystihuje významsoutěže, do níž se už od roku 2001 zapojily tisícestudentů z 22 zemí Evropy: „Smyslem je iniciovattolik potřebný dialog o historii. Vaše práce, v nichž jstehledali stopy minulosti, se o to úspěšně pokusily.Věřím, že vás pátrání v historii vašeho okolí bavilo.“Nejlepšími autory a autorskými týmy se letos stalistudenti z osmi českých a moravských gymnázií. Odbornáporota sestávající z historiků a pedagogů označilaza nejlepší práci studii Křivdy na duši i na majetku studentek– Jany Dvořákové, Petry Vinklářové a MagdalényKameníkové z Gymnázia dr. Aleše Hrdličkyv Humpolci (kompletní výsledky viz www.usd.cas.cz).Trojice nadějných badatelek popsala kolektivizaci českéhovenkova na osudu vesnice Radňov u Humpolce;podklady získávala v pelhřimovském archivu, humpoleckémmuzeu i prostřednictvím rozhovorů s pamětníky.Za odměnu se oceněné studentky mj. zúčastnilytýdenního semináře – jedna se podívala do Berlína,další dvě do Tallinu. Na druhém místě se umístiliMartin Lapčík a Tomáš Nagy z Biskupského gymnáziav Ostravě, kteří zpracovali osudy kostela sv. Josefa(zvaného též Don Bosco) a jeho farníků v čase komunisticképerzekuce. Na Tomáše Nagyho, který připředávání cen přiblížil průběh mezinárodní akademieEUSTORY v Berlíně, jíž se v září zúčastnil, nejvícezapůsobily rozhovory s pamětníky: „Zaujala mnepředevším jejich odvaha pokračovat v činnosti, v jejížsmysl věřili – a to i přesto, že věděli, že je sledujíagenti Státní tajné bezpečnosti.“Slavnostní ceremoniál tradičně završilo udělení cenyrevue Dějiny a současnost za nejlepší literárně zpracovanousoutěžní práci, kterou předal předseda Redakčnírady Vít Vlnas. Obdobně jako v předchozích ročnícíchvydá ÚSD AV ČR sborník nejlepších prací. Závěrem vystoupilpředseda občanského sdružení PANT PetrPánek. V roli představitele organizace, jež od příštíhoročníku EUSTORY v Česku koordinuje, ozřejmil její hlavníaktivity orientované na podporu výuky moderních dějin(více na vzdělávacím portálu www.moderni-dejiny.cz).„Českou společnost zachvátila jakási apatie. Kdybypředseda vlády ohlásil, že se na nás budou štípat kusydřeva, postavili bychom se do řady a čekali, až na násdojde. Za dvaadvacet let od pádu režimu jsme se staliz polodivošské země společností polocivilizovanoua polokulturní. Vy jste zárukou, že se dočkáme opravdovérenesance a nápravy,“ apeloval na studentyRudolf Zahradník, který soutěž EUSTORY od prvníhoročníku zaštiťuje.■LUDĚK SVOBODA33 abCeny studentůmpředal čestnýpředsedaAkademie vědRudolf Zahradník.

p o p u l a r i z a c eHŘÍŠNÍCI a „HŘÍŠNÍCI“Účel světí prostředky, někdy je totouha po uznání, jindy po poznání,která žene i badatele k různýmpodvodům. Následující příspěvekpřipomíná některé z nich.Nález fosíliepiltdownskéhočlověkaz prosince 1912byl v roce 1953označenza podvrh.Domnělýpozůstatek tehdyneznáméhopravěkéhohominida bylve skutečnostilebkoustředověkéhočlověka spojenous orangutanídolní čelistía šimpanzímzubem.Na snímkureplika lebky(Přírodovědnémuzeumv Londýně).Robert Knoxpatřil svého časumezi nejznámějšílékaře Británie.Vúnoru 1912 přišel za šéfem geologického odděleníBritského muzea Arthurem Smithem Woodwardembývalý soudce Charles Dawson, koníčkemnáruživý paleoantropolog. Nejprve mu ukázal několikúlomků lebky; první z nich prý vykopali štěrkařiroku 1908 v lomu nedaleko vesnice Piltdown v jihoanglickémhrabství Sussex, ostatní tamtéž poté nalezlDawson sám.Však nedosti. Se svým přítelem, francouzským jezuitoua paleontologem Pierrem Teilhardem de Chardinempak v tomtéž lomu našli ještě neúplnou dolní čelist– stejně výrazně zbarvenou jako úlomky lebky, její tvarse však zdál být stejnou měrou opičí jako lebka lidská.Jenže čelist obsahuje dvě stoličky opotřebované způsobemběžným u lidí! Čelisti bohužel chybějí dvě nejdůležitějšíčásti: místo, kde ji kloub váže s lebkou, a prourčení příslušnosti rozhodující bradová část.Dne 18. prosince 1912 A. Smith Woodward a CharlesDawson oznamují nález plénu londýnské Geologickéspolečnosti. Dosud nevídané spojení lidské mozkovnya opičí čelisti, jejichž stáří se odhadovalo až na milion let,vzbudilo ohlas. Badatelé jásali nad nejstarším předchůdcemmoderního člověka, vlastenci zase, že tento prapředeksídlil právě na Ostrovech. Dosavadní pozůstatky pralidíse totiž nacházely leckde na světě – na Jávě, v Číně,v Africe; v Evropě měly dávné předky zrovna ty nejrivalštějšínárody – Němci se honosili neandertálcem, Francouzikromaňoncem. Jen kolébce objevu darwinovskéevoluce a nejvýznamnější velmoci tehdejšího světa jakoby se lidská prehistorie vyhnula… Tonyní padlo. Británie naopak získala důkaz,který „nám bude závidět celýsvět“, řečeno se Smithem Woodwardem.Pravda, našli se tací, kdož vyslovilipodiv nad tak nesourodým spojenímlebky a čelisti, ale na to měli Britové pohotovou,jakkoli poněkud nevědeckouodpověď: „Mluví z vás bledá závist!“Sir Arthur uspořádal na počest nálezceslavnostní schůzi Královskéspolečnosti, kde nález dostal vědeckéjméno Eoanthropus dawsoni (ranýčlověk Dawsonův).Následujících pár desetiletí tzv.piltdownský člověk zaujímal siceab34ZDROJ: WIKIMEDIA COMMONSnepohodlné, leč uznávané místo v lidské prehistorii.A to i navzdory několika podezřelým faktům. Začalo tojiž krátce po nálezu. Počátkem roku 1916 se A. Dawsonpři svém prohrabování v zemi škrábl a zemřel – dvaapadesátiletý– na otravu krve. V jeho domě se našla skvělevybavená chemická laboratoř a množství opičích koster;uněkterých chyběla čelist. Paleoantropolog KennethOakley, který dům navštívil, pojal podezření jako první,avšak svěřil se s ním pouze siru Arthurovi – ten mu je vymluvils poznámkou, že zuří válka a tohle by nahrávalonepříteli.V roce 1948 stařičký Smith Woodward dodiktovalsvoji poslední knihu První Angličan, zemřel a dal se pochovatu piltdownského lomu. Prostor konečně dostalispravedliví…K. Oakley podrobil ostatky prvnímu objektivnímu testuv roce 1949. Porovnání obsahu fluoru v nálezu a v okolníhornině ukázalo, že kosti v ní ležely jen krátce. Během několikapříštích let byla lebka přisouzena modernímu člověkua čelist orangutanovi, zuby šimpanzi. Všechny předmětybyly uměle přibarveny do hněda, zuby navíc kdosiopiloval, aby napodobil opotřebenízubů lidských.Hádankou zůstalo jediné: Kdo tenpodvod narafičil? Nejpodezřelejší jepochopitelně Dawson; měl ale jakoamatér dost znalostí a zkušeností,aby obelstil sice zaujaté, avšak přeceodborníky? S nejpozoruhodnější domněnkoupřichází americký biologa publicista Stephen Jay Gould, podlenějž byl oním prvním odborným spolupachatelemTeilhard de Chardin! Tense později proslavil určitým smířenímstvoření s evolucí a v současnosti jepovažován div ne za svatého, ale tehdycoby mladý a myšlenkově bujnýZDROJ: ANRIE, WIKIMEDIA COMMONS

Francouz mohl chtít Angličany trochu poškádlit. Indiciíbyl Gouldovi Teilhardův dopis, v němž se o jednom z nálezůzmiňuje ještě před jeho učiněním; zprvu žert seovšem vymkl z rukou a začal si žít vlastním životem…Zbožná přání nejsou ani ve vědě bez šance, pokudexistuje společenská poptávka po výsledku, ostatně našeRukopisy hovoří… Avšak právě příběh nejslavnějšíhopodvrhu v paleoarcheologii je ukázkovým důkazem,že pravda ve vědě je neporazitelná. Řečeno s fyzikemFréderikem Joliotem-Curie: „Věda neustále opravujesama sebe.“Materiál předevšímPřed 150 lety – 20. prosince 1862 – v Londýně umíráv zapomenutí Robert Knox (*1791), svého času jedenz nejznámějších lékařů Británie. Pocházel z Edinburghu,kde také po studiích medicíny a tříletém pobytu v JižníAfrice začal působit jako konzervátor v muzeu srovnávacíanatomie a patologie při edinburské chirurgickékoleji. Zároveň si otevřel vlastní anatomickou školu.Přednášel podnětně i vtipně, a tak jeho theatrum anatomicumnavštěvovalo, samosebou za patřičné vstupné,až 500 diváků, a to nejen mediků, ale i z řad veřejnosti.Vedle toho vědecky pracoval a přispěl předevšímk poznání struktury a fyziologie oka.Získat mrtvé tělo, ať už pro výukovou pitvu nebo protrénink (před vynálezem narkózy museli chirurgovéoperovat co nejrychleji, aby pacient zbytečně dlouhonetrpěl) nebylo snadné. V Británii té doby umožňovalyzákony pitvat těla popravených zločinců. Porotci a soudcivšak rozhodovali čím dál mírněji a král častěji udílelmilost, takže se počet exekucí povážlivě ztenčoval(v letech 1805–1820 v průměru 77 ročně). Doktor R.Knox však nikdy netrpěl nedostatkem pitevního materiálu.Samozřejmě kupoval těla od vykradačů hrobů,což koneckonců dělali skoro všichni anatomové, navícměl ale štěstí, že jeho dodavatelé byli seriózní a na pravidelnostjejich dodávek se dalo spolehnout. Koncemroku 1828 ovšem vyšlo najevo, že nevylupují hroby, nýbržlidi rovnou vraždí. Dokonce si na to vypracovališetrnou metodu, aby těla nepoškodili: oběť napřed zpilido němoty a potom opatrně udusili polštářem. O život připravilinejméně 16 lidí; jejich prodejní cena in memoriamčinila sedm liber a víc – podle kvality materiálu. Posledníz takto získaných těl našla policie u Knoxe. Ten sesice zapřísahal, že o původu mrtvol nemá tušení, alenikdo mu nevěřil. Rozzuřený dav mu vytloukl dům, novinyvláčely jeho jméno bahnem, tiskly jeho karikatury,lid o něm skládal morytáty. Kolegové ho odstavili odvšech funkcí na koleji.Po marných snahách znovu se uchytit odešel R. Knoxroku 1842 do Londýna (manželka mu krátce předtímzemřela, svých pět dětí nechal u synovce). Živil se překladyanatomických textů z francouzštiny (v mládí rokstudoval v Paříži) a psaním do lékařských časopisů. Vydalněkolik odborných knih (The Edinburgh Dissector,The Races od Man, A Manual of Human Anatomy),ovšem největšího úspěchu dosáhl příručkou o rybolovu.V roce 1856 získal místo patologa v jedné z londýnskýchnemocnic, kde působil až do své smrti.Jedním z důsledků Knoxova skandálu bylo přijetí tzv.anatomického zákona v roce 1832, který navzdory protestůmveřejnosti poskytl medicíně možnost využívat kestudijním účelům „nikým nevyžádaná“ těla ve špitálechzemřelých bezdomovců bez jakýchkoli příbuzných. ■FRANTIŠEK HOUDEKZDROJ: BORGQUEEN, WIKIMEDIA COMMONSVědci zkoumajíexempláře lebekvčetně lebkyEoanthropa(1915).Zleva:F. O. Barlow,G. E. Smith,Ch. Dawson,A. S. Woodward;přední řada:A. S. Underwood,A. Keith,W. P. Pycrafta Sir R. Lankester.Slovanský ústav AV ČR spolu se Slovanskou knihovnou Národní knihovny ČRa Masarykovým ústavem a Archivem AV ČRpřipravily výstavu věnovanou 90. výročí narození významného slavisty Františka V. Mareše.Výstava František Václav Mareš (1922–1994) – Příběh českého a rakouského slavisty,jež byla zahájena 14. listopadu 2012, je přístupná ve výstavních prostorách Slovanské knihovny NK ČRv pražském Klementinu do 4. ledna 2013.35 ab

zB r u s e l uZNALOSTNÍ TROJÚHELNÍKV HORIZONTU 2020Poté, co Evropský parlament a Rada EU schválily v březnu 2008 zřízeníEvropského inovačního a technologického institutu (European Institute of Innovationand Technology – EIT), reakce a očekávání odborné veřejnosti se do značné míry rozcházely.Na jedné straně veřejnost vnímala institut coby „vlajkovouloď“ evropské excelence v oblasti inovací,na straně druhé jako počin, jehož význam se zrcadlípředevším na politické úrovni a nikoli mezi potenciálnímipartnery z univerzit, výzkumných ústavů a firem. V současnostise má EIT stát součástí programu Horizont 2020(prvního pilíře na podporu excelentní vědy) a jeho rozpočetje navržen na 3,18 miliardy eur (pro srovnání, na období2008–2013 má EIT rozpočet 309 mil. eur).Vznik tohoto institutu od počátku odrážel snahu Evropskéunie vytvořit organizaci, jež by mohla konkurovatnejvýznamnějším hráčům na globálním vědecko--výzkumném, vzdělávacím a inovačním poli, jako jenapř. Massachusettský technický institut v USA (MIT).Tzv. „inovační továrny“ (Knowledge and InnovationCommunities – KICs), jež dosud vznikly, představujíjeho operativní nástroj. V současné době existují tři– v oblasti klimatických změn (Climate-KIC), energetiky(KIC InnoEnergy) a informačních a komunikačníchtechnologií (EIT ICT Labs). Jde o samostatné právnísubjekty, které získávají financování především z příspěvkůod svých členů; EIT poskytuje na fungováníKICs ze svého rozpočtu pouze jednu čtvrtinu požadovanýchprostředků. V čele tohoto uskupení obchodníhotypu stojí výkonný ředitel odpovědný za strategii a řízení.Maticová struktura KICs poukazuje na skutečnost,že jsou jednotliví partneři rozmístěni v různých evropskýchzemích a dohromady tvoří rozsáhlou síť. PartneřiKICs nemohou vždy počítat s deklarovanou finančnípodporou EK (nejde o nový finanční nástroj). EIT tak reprezentujesnahu EK zvýšit tzv. pákový efekt na podporuinovací v Evropě a aktivovat národní a regionálníposkytovatele finančních prostředků.Dosavadní působení EIT a jednotlivých KICs představujekombinaci jak pozitivních, tak i negativních zkušeností,jež mnohé instituce od účasti odradily. Pozitivemje, že se na evropské úrovni podařilo zahájit novouiniciativu, v níž se prostřednictvím KICs implementujínové postupy k propojování tří oblastí znalostního trojúhelníku.Jde například o nové magisterské a doktorsképrogramy, vytváření nových společných podniků(tzv. joint venture), školení v oblasti podnikání a zakládánístart-up společností na komercializaci vědecko-výzkumnýchvýsledků, vytváření podnikatelských inkubátorůapod. Na druhou stranu se některé instituce přiab36snaze participovat setkaly kvůli absenci transparentníchpravidel pro výběr partnerů KICs s nepřekonatelnýmiproblémy. EIT tak pro mnohé z nich představuje„klub vyvolených“; podobnou zkušenost zaznamenali prozatím jediný český zájemce.V září 2012 publikoval EIT první informační brožuru,která představuje dosavadní úspěchy jednotlivých KICs;zahrnuje konkrétní příklady z oblasti vzdělávání lidskýchzdrojů a péče o talenty, překlenutí inovačníchmezer mezi nápady a trhem a podpory rozvoje podnikánía obchodu. Konkrétní výstupy prezentovala rovněžkonference kyperského předsednictví k EIT, jež se konala8. až 9. listopadu 2012 v Larnace. Za příklad inovativníhopodniku zapojeného do Climate-KIC, kterýzískal ocenění EIT za rok 2012, slouží britská firma NakedEnergy. Do magisterského programu KIC EIT ICTLabs se letos na podzim zapojila stovka studentů – samozřejmostíje mobilita v rámci 19 partnerských vysokýchškol a získání dvojího titulu. Osobní zkušenostipřednesli na konferenci v Larnace studenti z Turecka,Spojeného království a Indie. KICs rovněž pomáhají malýma středním podnikatelům nastartovat spoluprácis dalšími zeměmi (tzv. soft landing). Úloha EIT v evropskéminovačním prostředí bude tématem konference irskéhopředsednictví v Dublinu v závěru dubna 2013.K novinkám v programovacím období EU 2014–2020patří možnost využívat strukturální fondy na spolufinancováníKolokačních center (CLC) i Regionálních inovačníchcenter (RICs) EIT.Návrh programu Horizont 2020 představuje pro EITvýznamný impulz k rozvoji a posilování svého postavení.Již nyní se připravuje vytvoření dalších tří novýchKICs, a to v oblastech potravin (Food for Future), materiálů(Raw Materials) a zdraví (Healthy Living & ActiveAgeing). Politické nadšení, jež doprovázelo zrod EITpřed čtyřmi lety, nyní poněkud utlumila ekonomická krizev Evropě. Avšak bude-li navrhovaný rozpočet schválen,dostane EIT jasný signál, aby udělalo maximumpro to stát se „vlajkovou lodí“ evropské excelencev oblasti výzkumu a inovací.■KATEŘINA SLAVÍKOVÁ a ANNA VOSEČKOVÁ,CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,Technologické centrum AV ČR

k n i h yFORMÁTY ELEKTRONICKÝCH KNIH– jak si vybratStředisko společných činností AV ČRpřipravilo 17. října 2012 v pražskémsídle AV ČR seminář Elektronickéknihy v prostředí Akademie věd,na němž se diskutovalo o aktuálnímtématu elektronických knih a jejichvyužití při publikaci vědeckých pracíči popularizaci vědních disciplín.Jedno z témat představovaly typyformátů elektronických knih.Elektronické knihy se po technické stránce jeví jakopoměrně jednoduchá záležitost. Zdání však klame,jde totiž o oblast složitou a dost obtížně pochopitelnou.V mnoha aspektech je uvedené téma tak trochu džunglí– cestu v ní se pokusím alespoň částečně proklestit.Pod pojmem „elektronická kniha“ si každý představíněco jiného. Někdo ji považuje za jakýkoli dokument,jenž lze číst na čtečce či tabletu, jiný ji striktně chápejako knihu se vším všudy včetně ISBN, které je pro konkrétníelektronickou knihu jedinečné.Největší problém v oblasti e-booků představují formáty.Historicky mezi sebou soupeří několik typů, jež vznikalypostupem času jako řešení tehdejších výrobců hardwarovýchčteček (jako je např. MOBI od Amazonu pro Kindle)a tabletů (ITB/iBook od Apple), případně standardních formátů,jež vyhovují všem zařízením (EPUB či PDF). Jelikožse elektronické knihy rozvíjely především v době, kdyneexistoval internet, tyto formáty mezi sebou stále „soupeří“,což působí problém jak uživatelům, neboť jejichčtečka či jiné zařízení nemusí podporovat všechny formáty,tak i tvůrcům a vydavatelům e-knih; ti musejí zvážit,v jakém technickém formátu knihu připraví, aby ji mohlvyužít co nejširší okruh uživatelů. V současnosti patřímezi ty nejpreferovanější jednoznačně standardy EPUB,PDF-pub (PDF ve velikosti A5 se specifickými technickýmiparametry) a také proprietární MOBI od Amazonu pročtečky z rodiny Kindle, které jsou poměrně rozšířenéivČesku, a lze na nich naštěstí pracovat i s jinými formáty,i když to není uživatelsky pohodlné.Hovoříme-li o technických formátech elektronickýchknih, měli bychom se zamyslet také nad tím, jak jsouvhodné pro typ knihy, kterou chceme připravit. Elektronickouknihou můžeme rozumět cokoli od souboru pěti článkůz webového magazínu až po výpravnou obrázkovoupublikaci. Pro různé typy knih se hodí různé formáty.Například formáty typu EPUB staví především na textua jeho struktuře a výsledný vzhled si do jisté míry určujespíše konkrétní čtečka; zatímco formát PDF má vzhleddokumentu pokud možno ve všech případech zachovat.Formát EPUB lze pro lepší pochopení připodobnit spíšek HTML (z něhož ostatně do jisté míry vychází) a má svépřednosti a zápory. Výhodou je, že se nemusíme staratnapříklad o dělení slov, odstavce a zarovnávání textu nastránce, protože čtečka fakticky žádnou stránku nemá.Tento formát zaručuje čitelnost textu na jakémkoli zařízení– od nejmenších displejů na chytrých telefonech až poobří obrazovky televizorů s vestavěnou softwarovou čtečkou.Naopak PDF formát je určen pro jasně strukturovanédokumenty s přesně umístěnými obrázky a formátovanýmitexty. Záleží jen, jak si s pevným vzhledem poradídispleje na různých zařízeních. Z toho vyplývá i vhodnostči naopak nevhodnost konkrétního formátu pro určitouknihu. Pokud máme v úmyslu vydat textovou publikacis jedním či jen několika ilustračními obrázky, je vhodnějšímformátem volný styl zobrazení v EPUB. Chceme-livšak vytvořit publikaci plnou přesně umístěných fotografií,je lepší formát PDF.Sama příprava elektronické knihy ve zvoleném formátuskýtá tisíce způsobů jak e-booky vytvořit – od jednoduchýcheditorů vypadajících jako Word a publikujícíchEPUB (Sigil), přes různé aplikace a nástroje prokonverzi formátů (Calibre), virtuální softwarové tiskárny(PDF tiskárny nebo Kindle Printer) až po četné on-linenástroje.■MICHAL RADA,Středisko společných činností AV ČR, v. v. i.37 abFOTO: LUDĚK SVOBODA, AB

k n i h ys nejstarší generací našich překladatelů,narozených mezi lety 1920 až 1935. Nechybíani rozhovory s Josefem Škvoreckým čiLudvíkem Kunderou.Rubáš, S. a kol., edice Paměť, Academia,Praha 2012. Vydání 1.MIZEJÍCÍ TVÁŘ GAIIPoslední varováníProfesor James Lovelock se v 70. letechminulého století proslavil teorií, podle nížgeosféra, atmosféra a biosféra na Zemi tvoříprovázaný systém, na který můžeme pohlížetjako na jediný živý organismus. Tentoorganismus pojmenoval Gaia. Ve své nejnovějšíknize navazuje na svá předchozí tvrzenía vyjadřuje se k současnému vývoji planetya lidstva, který, jak se zdá, je stálerychlejší a překotnější a jako takový můžesnadno sklouznout do nevratné katastrofy.Lovelock, J., edice Galileo, Academia,Praha 2012. Vydání 1.SLOVO ZA SLOVEMS překladateli o překládáníPublikace vznikla v rámci projektu Postaveníliterárního překladu v české společnostipo roce 1945, řešeného Ústavem translatologieFF UK a Katedrou anglistiky a amerikanistikyFF MU. Předkládá 27 rozhovorůOSMDESÁT SEDM MAGICKÝCHMÍST SVATÉ ZEMĚIzrael fascinuje poutníky a cestovatelejiž od starověku. Odedávna byl cílem náboženskýchpoutí nejprve Židů, pozdějikřesťanů a do značné míry i muslimů. Jakožtocentrum tří velkých monoteistickýchnáboženství, ale i bahaistů a drúzů,je opravdu „Svatou zemí“ a naprosto jedinečnýmduchovním centrem. Publikace jekoncipována jako obrazový průvodce, autořivycházejí především z unikátní kolekcesnímků tak, jak je pořídil fotograf KarelCudlín cestující po Izraeli nikoli jako turista,ale jako cestovatel a poutník.Cudlínová, E., Cudlín, K., Průvodce,Academia, Praha 2012. Vydání 1.PRAŽSKÝ LINGVISTICKÝ KROUŽEKV DOKUMENTECHMonografie mapuje historii Pražskéholingvistického kroužku, vědeckého sdružení,jež od roku 1926 do poválečných let představovalojedno z nejvýznamnějších světovýchcenter lingvistiky a filologie a zásadnímzpůsobem ovlivnilo vývoj těchto disciplín.Práce vychází z historických dokumentůuložených v archivu AV ČR i z některýchdalších pramenů.Čermák, P., Poeta, C., Čermák, J., ediceHistorie, Academia, Praha 2012. Vydání 1.ab38Skrytá poselství vědy nově jako e-knihaNa webových stránkách Nakladatelství Academia (http://academia.cz) si můžete volně stáhnoutelektronické vydání titulu Skrytá poselství vědy ve formátech EPUB nebo PDF.Kniha je výborem rozhovorů Sylvy Daníčkové se čtyřiceti vědci z prostředí Akademie věd ČRa vysokých škol, které vznikaly během let 1999–2011 v redakci Akademického bulletinu. Proreedici v r. 2011 byl soubor doplněn o další čtyři rozhovory a hlavně o jmenný rejstřík. Vydáníknížky doprovodila řada popularizačních besed v knihovnách, médiích i moderovaný pořadv divadle Viola (viz http://abicko.avcr.cz).■

Píšu o všem,na co jsem si vzpomnělKe čtenářům se vydává kniha Život novináře respektovanéhoznalce vesmírné techniky i českých a československýchhistorických událostí Karla Pacnera – autora čtyř desítek knihliteratury faktu a poutavých článků, který již několik desítek letpublikuje především v MF DNES (dříve Mladé frontě).Většinu kapitol sepsal Karel Pacner již před lety spíše pro sebeasvé blízké způsobem, jakým po celý život pracoval, tj. zapisovalsi důležité prožitky okamžitě a později záznam doplňoval. Nechybíani zážitky z dětství či pikantnosti o novinářských začátcích.Karel Pacner zvládl složitosti přepisu vědeckého pohleduna daný problém ve čtivý a přitom odborně správný příběh. Běhemminulého režimu se také musel naučit chytře obcházetdogmatické příkazy komunistických nadřízených. Mnoho časuvěnoval především kosmickým letům, z nichž se po nástupuSovětů stalo politikum. Jeho největší životní zážitek představujeúčast na startu kosmického letu Apollo 11 v červenci 1969 nafloridském mysu Canaveral. Po roce 1989 se autorsky věnovalčeské historii a na žádost České televize i špionáži.Vzpomínkovou knihu z edice Paměť Nakladatelství Academiavypravili na cestu první listopadový den za účasti významnýchosobností české vzdělanosti novinář Jan Petránek, šéfredaktorMF DNES Robert Čásenský a šéfredaktor iDNES.cz MichalHanák.„Karel nikdy nelení podívat se na jakoukoli událost z nejrůznějšíchúhlů. Ti, co věří v Boha a ti, co ve vědu, se u jeho stolu nikdynepohádají, nýbrž mohou hluboce debatovat, protože každá vědeckáudálost je pro něj především událostí lidské duše. Ať píšeKniha, kterou Masarykův ústav a ArchivAV ČR publikovaly v roce 2011, je jednímz výstupů grantového projektu Grantové agenturyAV ČR č. IAAX00630801 Čeští vědciv exilu 1948–1989. Řešitelský tým, jenž podvedením doc. Soni Štrbáňové z Ústavu prosoudobé dějiny sestává z pracovníků tohotoústavu, Masarykova ústavu a Archivu a ústavůFyzikálního a Mikrobiologického, obdrželza svůj příspěvek k této problematice v roce2012 Cenu Akademie věd ČR. Kritická edicedokumentů, jejímž autorem je dr. Jan Hálekz MÚA, ilustruje na základě sedmdesáti vybranýchdokumentů uložených v archivníchfondech jeho domovského pracoviště a Národníhoarchivu časový úsek vymezený rokyNovinář Karel Pacner představil svou nejnovější knihuv Literární kavárně Academia.tvé pero vždycky tak dobře, respektive ať nikdy nevysychá tonertvé tiskárny,“ poblahopřál Karlu Pacnerovi jeho celoživotní přítela „souznělec“ Jan Petránek (na dolním snímku).■Ve znamení „bdělosti a ostražitosti“Zahraniční styky a emigrace pracovníků ČSAV v dobových dokumentech (1953–1971)39 ablsd1953–1971. Uvedené období se v oblasti organizacezahraničních styků Československéakademie věd vyznačovalo dynamickým vývojem,s nímž souvisela i sílící emigrace z řadjejích pracovníků do zemí svobodného světa.Prostřednictvím dokumentů zpřístupněnýchv publikaci lze ve zkratce sledovat posun oduzavřenosti vůči světu v padesátých letech20. století přes postupné uvolňování v letechšedesátých vrcholící v první polovině roku 1968a reakce na srpnovou okupaci Československavojsky zemí Varšavské smlouvy až k nástupunormalizace a zásadnímu omezení kontaktůse Západem v letech 1970 a 1971.Hálek, J. (ed.), Masarykův ústav a ArchivAV ČR, v. v. i., Praha 2011. Vydání 1.OBĚ FOTA: LUDĚK SVOBODA, AKADEMICKÝ BULLETIN

e s u m éTOPIC OF THE MONTHThis year’s Science and Technology Week,organized for the public by the Academy of Sciencesof the Czech Republic, took place November 1–15 inPrague, Brno, České Budějovice, Olomouc, Ostravaand other places. Science and Technology Week isone of the largest science communication efforts inthe Czech Republic, presenting the latest scientificachievements and results of current research to anincreasing number of Czech citizens. Scientists fromresearch workplaces of the ASCR presented a crosssection of lectures, presentations, panel discussions,seminars, excursions, exhibitions and discussionevenings. This gave attendees insights into theirresearch projects, scientific apparatuses and anoutline on the latest trends in the areas of science inthe Czech Republic and the world. The festival hasa main theme each year. This year theme was theScience Energy.THE EVENTNovember 17 – Czechoslovak Academyof Sciences’ AnniversaryThe November 17 was first declared as InternationalStudents’ Day in 1941 in London by the InternationalStudents’ Council. Struggle for Freedom and DemocracyDay (formely Students’ Struggle for Freedomand Democracy Day – established in 1990) has beenobserved as an official holiday in the Czech Republicsince 2000. This date is also associated with theorigin of the Czechoslovak Academy of Sciences(1952–1992), which comprised research institutes,a learned society and a body of academicians andcorresponding members. Despite being subjected toheavy ideological pressure until the fall of the communistregime in 1989, Czech science was nevertheless able tomaintain its creative energy in a number of instancesand to find its way to the world scientific community(although there were disparities within the various fieldsof sciences during different periods of the regime).SCIENCE AND RESEARCHBIOCEV project launchedThe BIOCEV project was launched October 31 at anofficial ceremony at the headquarters of the ASCR, withthe inauguration of the first research program,Functional Genomics. BIOCEV is one of six majorapproved projects that are to become centers ofscientific excellence in the Czech Republic andEurope. BIOCEV’s research program is focused ontwo current and rapidly changing scientific fields –biomedicine and biotechnologies – and combinesprimary and applied research. The results of theab40scientific research are expected to be used to developnew medicaments and diagnostic processes. The newcenter is funded by the European Commission’sOperational Program Research and Developmentfor Innovation through a grant won by the CzechAcademy of Sciences and Charles University Prague.Milada Paulová Award 2012Minister of Education, Youth and Sports ProfessorPetr Fiala presented the Milada Paulová Award in thehistorical sciences to Professor Zdeňka Hledíková,professor emeritus at Charles University in Prague.The festive ceremony took place October 16 inLiechtenstein Palace in Prague. Professor Hledíková isa prominent and internationally recognised Czechhistorian and university teacher. Her research concentrateson church history and the history of theMedieval Age in general. She was allowed to get herhabilitation only after 1989, and in 1996 she becamea professor. At this time she was Director of the CzechHistorical Institute in Rome.The Award is named after the first Czech womanto lecture at a university (1925) and to receivea professorship (1939), the late historian and byzantologistMilada Paulová.Unique instrument for complexmetabolomics analysesQTRAP ® 5500, a new mass spectrometer at theInstitute of Physiology of the ASCR, will helpscientists to explore causes of cancer, neurodegenerativeor cardiovascular diseases and diabetes. Thisinstrument, which was festively introduced October 16,can perform both complex metabolomics analyses,which define the metabolic state of the whole organism,and also analyses focused on effects of foodsupplements or drugs on cell cultures.NEW PROJECTSCordillera Blanca ProjectCzech Scientists have received a four year researchproject (2011–2014), enabling them to continue intheir research activities focused on slope stability andphenomena of the glacial lakes outburst flood in themajestic Cordillera Blanca in Peru. Previous researchas well as the new project is supported by Peruviancolleagues from Autoridad Nacional Del Agua, Unidadde Glaciología y Recursos Hídricos, Huaraz. The projectwill study four topics: spatial and temporal occurrenceof landslides; stability calculations of dangerousslopes; GLOF extent modeling; and multi hazardmaps preparation.

VŠECHNA FOTA: STANISLAVA KYSELOVÁ, AKADEMICKÝ BULLETINDO DALŠÍPADESÁTKY V NOVÉMÚstav experimentální botaniky AV ČR, který letos slaví padesátlet své existence, otevřel 20. listopadu 2012 v lysolajskémareálu v Praze 6 novou budovu. Umožnil tak soustředitbadatelskou kapacitu i drahé přístroje do jednoho prostoru.Nový objekt disponuje špičkovým elektronovým mikroskopemumožňujícím až 180 000násobné zvětšení, které dovolí sledovatnapř. viry, a dále plynovým chromatografem propojeným s hmotnostnímspektrometrem pro rozsáhlé chemické analýzy. Ústavuse podařilo mimo vědeckou práci v oblasti rostlinné virologie, fytopatologieči výrobě vakcín v rostlinách dosáhnout mezinárodníhoaplikačního přesahu – ve šlechtění odolných odrůd jabloní mánesčetně patentů a licencí v Evropě i zámoří.HaMSlavnostnímu otevření budovy byli přítomni vrcholnípředstavitelé AV ČR v čele s předsedou Jiřím Drahošem,zástupci Střediska společných činností, jež spolupracovalos ÚEB AV ČR v právní i stavební oblasti, a další hosté.

DE SCIENTIA ET HUMANITATEOPTIME MERITISUpříležitosti životního jubilea prof. Blanky Říhové ocenil předsedaAkademie věd ČR prof. Jiří Drahoš mimořádné vědeckéi lidské kvality této význačné české badatelky v oblastiimunologie čestnou medailí De scientia et humanitate optimemeritis. Na semináři, který se konal 15. listopadu 2012 v kinosáleFyziologického ústavu AV ČR, zazněly odborné přednášky jejíchnejbližších spolupracovníků.Prof. Blanka Říhová vystudovala Přírodovědeckou fakultu UKa po jejím ukončení v roce 1964 nastoupila do oddělení imunologieMikrobiologického ústavu ČSAV (dnes AV ČR), kde působídodnes. V roce 1966 získala titul RNDr., o tři roky později dokončilařádnou aspiranturu, když obhájila disertační práci Účastgenetických faktorů v protilátkové odpovědi, za niž obdrželaCenu Mikrobiologického ústavu. V roce 1993 obhájila doktorskoudisertační práci a získala titul DrSc. V roce 2001 byla Karlovouuniverzitou jmenována profesorkou imunologie. V posledníchdesetiletích se laboratoř prof. Říhové zaměřuje především na oblastsměrovaných polymerních léčiv. Ve spolupráci s pracovníkyÚstavu makromolekulární chemie AV ČR (prof. J. Kopeček – odroku 1988 Utažská univerzita; prof. K. Ulbrich se spolupracovníky)se účastní projektů s cílem připravit a prakticky uplatnitsměrovaná léčiva, která jsou vhodná především k léčbě nádorů.V její laboratoři se in vivo na myších modelech a in vitro na lidskýchbuňkách i nádorových liniích studuje terapeutická účinnosttěchto léčiv a mechanismy jejich působení. Na uvedenýchprojektech spolupracuje s mnoha zahraničními a domácími institucemi.Výzkum v tomto oboru přinesl velmi důležité výsledky,které jsou součástí publikací v renomovaných zahraničních časopisech.S odkazem na Web of Science je prof. B. Říhováautorkou či spoluautorkou více než 180 vědeckých publikací, má3240 citací a její H-index je 34. Dále je autorkou mnoha kapitolv zahraničních i domácích knihách a skriptech. Aplikovatelnostjejích výsledků do humánní medicíny dokumentuje spoluautorstvísedmi patentů. Mezinárodní ohlas její vědecké práce potvrzujerovněž členství v redakčních radách časopisů Current DrugDelivery, Biosimilars a Folia Microbiologica.Rovněž pedagogická aktivita prof. B. Říhové je obdivuhodněrozsáhlá; léta přednášela základní imunologii na 1. a 2. LF UK,dosud přednáší klinickou imunologii na PřF UK v Praze. Mnohostudentů a doktorandů úspěšně dovedla jako školitelka k obhajobě.Její schopnost vychovávat novou vědeckou generaci vyústilado vzniku vlastní vědecké školy. Prof. Blanka Říhová patřímezi nejvýraznější a mezinárodně uznávané osobnosti českévědy. Více na http://abicko.avcr.cz.redJindřich Kopeček z Utažské univerzity v Salt Lake CityVŠECHNA FOTA: STANISLAVA KYSELOVÁ, AKADEMICKÝ BULLETINBlanka Říhová s Jiřím Městeckým z Alabamské univerzityv Birminghamu