5/2013 - Mighty Sounds

AnselmoANGAŽUJTE SE!Poslední týdny přišpendlily spoustu dalších zajímavých jmen na už tak solidně naplněnejline-up letošních Mighty Sounds. Krom Suicidal Tendencies, o kterých v tomhle čísle píšemtaky, fanoušky říznějších žánrů potěší ještě jedno velký jméno – Anti-Flag, ikona moderníhopunk rocku.Aby bylo jasno, co si pod pojmem punk rockpředstavuju: není to nikdo, kdo neumí zahrátani tři akordy (to si může dovolit někdo, kdojednou chce být muzikantem); není to kapela,ve který musej mít všichni číra, okovanýkřiváky a károvaný kalhoty jenom proto, abysami sebe přesvědčili, že maj všechno naháku a že jsou nezávislý (jasně, pár takovejchnefalšovanejch je, ale spočítali bysteje na prstech střihorukýho Edwarda); není tonikdo, kdo má hubu plnou hodících se heseljenom proto, že je fanoušci zrovna chtěj slyšet;a v neposlední řadě to není nikdo, kdo je napódiu free a „pohodovej týpek“, ale jen coz něj sleze, vzteká se, kde má připravený jídlo,jak to, že místo Zacapy má od pořadatelů akcejen nějakou blbou Havanu, a kdy už konečnědostane svůj honorář. Punk rock má být o pocitech,touhách, představách a emocích. Kdyžuslyšíte pecku, měli byste z ní mít nějakej pocit,rozhodně by vás neměla nechat chladnýma.Zároveň by ve vás měla vyvolat touhu něcozměnit, zlepšit, nebo naopak někoho pěkněnakopat. Do textů by kapela měla promítatsvý představy o světě, ať už současnýchmarasmech, nebo o tom, jak by se měl změnit.Ale hlavně – mělo by to ve vás, sakra, vzbuditemoce. A je jedno, jestli budete mít chuť vybítvýlohu nejbližšího McDonald’s, nebo jestlivás kapela naopak pomocí chytlavých, klidněi akusticky zahraných, songů – jak se říká –chytí za srdce.A teď zpátky ke kapele – podle výše popsanýhojsou Anti-Flag dokonalým ztělesněnímpunk rocku. Nejsou to sice žádní filharmonici,ale jejich songy, ať už na deskách nebo živě,jsou pokaždý super, přitom se nejdná o neustálýomýlání jednoho motivu v několikapísničkách. Každej song je specifickej, něčímodlišnej, má svoji duši. Zároveň jsou Anti-Flagpoliticky angažovanou kapelou, takže různáposelství se prolínají celou jejich tvorbou iexistencí. Nejčastěji se jedná o upozorňovánína problémy spjatý s rasismem, korupcí v politice,fašismem, policejní brutalitou neboproblémovou mládeží. Jenže kapela to nemápouze jako výplň písniček, jako něco, co jetřeba, aby nebyly songy jen instrumentální. Todokazuje i dlouhatánskej seznam všemožnýchaktivit a iniciativ, které kapela podporuje.Anti-Flag spolupracují nebo spolupracovali scelou řadou organizací, od PETA, přes Greenpeaceaž po Amnesty International. Tý k jejímupadesátiletému výročí přezpívali pecku „Toastto Freedom“. Jedná se zároveň o poslednípočin kapely, který natočila v Berlíně, přičemžna něm hostovali Donots, Ian D’Sa z BillyTalent a Bernd z The Beatsteaks. Ale věřte, žetěch aktivit je fakt spousta a kdybych je tadyjmenoval, zabere to celý prostor vyhrazený protenhle text.Pojďme se ale podívat na to, co dělá kapelukapelou – její hudba. Tvorba pittsburghskýchAnti-Flag se dá rozdělit do tří etap.V 90. letech se jednalo o poměrně surový streetpunk, ale to by nebyli Anti-Flag, kdyby se užtehdy nevyznačovali o něco melodičtějším pojetím,než bylo zvykem. Kapela ofiko vznikla vroce 1993, ale frontman Justin Sane (kytara,zpěv) a bubeník Pat Thetic zkoušeli už pět letpředtím, takže v době vzniku kapely už se dámluvit o docela sehraný dvojce. První deska„Die for the Government“ vznikla v roce 1996.Anti-Flag v druhý půlce 90. let provázely personálnízměny na postu druhý kytary a basy.Drobný šarády vynechme, podstatnější je, žev roce 1999 se složení ustálilo na dvou výšezmíněných a dvou Chrisech – Chris Head (basa)a Chris #2 (kytara, vokály). V tomhle složeníAnti-Flag koncertují dodnes. V roce 1999 takyvychází deska „A New Kind of Army“.V druhý etapě, cca do poloviny prvního desetiletí,můžeme jejich tvorbu hodnotit jakomelodičtější, přičemž ze street punku si➔