STRÁNKY O MLADÝCH20srdce, je to jeho pocit, na kterýmá jistě právo. Srovnává-liovšem na konci jejich výkonv Rachmaninovově Druhésymfonii s provedením téhoždíla mládežnickým orchestremEvropské unie, který byldosud jeho posledním koncertempřed pražským publikem(televize ho vysílala přímýmpřenosem) a dochází-li dokonceke kvantifikačnímu hodnocení,že v podání dorostencůznělo „desetkrát lépe“, slyšínejspíše to, co zatím někteřípoutníci na Sahaře jen viděli:fata morganu.I na mne došlo. Ještě o sedmlet starší než Hanslick blahépaměti, vykonal jsem o Velikonocíchsvou osobní pouť kesv. Grálu. Svého času jsmesice s manželi Pilkovýmia Ivanem Poledňákem navštívilibayreuthskou Walhallu,ale bylo to jaksi mimo sezónua tudíž se jednalo pouzeo cvičnou pouť na suchoa bez hudby, byť okořeněnouvlídným průvodcovstvím miléhoWolfganga Wagnera. Teďjsem se rozhodl strávit Bílousobotu ve Vídeňské státní opeřena tradičním představeníParsifala, protrpěl několikahodinovoufrontu na vstupenkya dalších pět hodin jsemvystál na bidýlku v upřímnésnaze přijít na kloub tomu, cotolik vzrušovalo naše předkyna konci 19. století a co některévýtečníky nepřestávápřitahovat ani v současnosti(ve frontě jsem potkal dvamladíky – nehudebníkyz Bratislavy, kteří „chodí doViedne na Parsifala každúVelkú noc“ a tentokráte honádavkem zkonzumovali ještěden předtím v Budapešti).Za neskutečnou dobu trváníopery jsem, žel, nepřišel na to,proč Mistr předtím podstoupiltakový boj s harmoniemiv předehře k Tristanovi, kdyžnajdou završení – stejně jako náš „pařížan“Bohuslav Martinů – v jedinečném večerucembalistky Moniky Knoblochové, držitelkyletošní prestižní ceny Davidoff Prix,flétnistky Jany Semerádové a houslistyPetra Bendy. A to už půjdeme do finále,kde nás čeká Český studentský symfonickýorchestr pod taktovkou JakubaHrůši, mladé dámy Tria ArteMiss a ještějedna česká premiéra: skladba AlexanderaMihaliče DNA pro flétnu a pedalofon v podáníflétnistky Clary Novákové.Milí přátelé, nenavštěvujte jen našewww. mladepodium. <strong>cz</strong>, navštivtenás v Karlových Varech! Těšíme sena Vás!VERONIKA HYKSOVÁNové talentyna brněnskékonzervatořiJedním z interpretačně nejhodnotnějšíchvýběrových absolventských koncertůs orchestrem v rámci brněnské konzervatořebyl večer v sále Stadionu v úterý29. dubna. Za řízení Aleše Podařila zdevytvořil osu celého programu studentskýsymfonický orchestr, který nejen podpořildva sólistické výkony, ale také samostatněpřednesl kompozici, jež zdobí repertoárprofesionálních těles – burlesku o čtyřechdějstvích Petruška z prosluléhobaletu Igora Stravinského. Technickáúskalí partitury i její metrická a tempováproměnlivost zřejmě nečinila hráčůmžádné potíže. Pevná ruka a představadirigenta vytvarovala sugestivní obrazbaletního děje a výrazných pohybovýchpředstav. Polohy teskné, groteskní i rozjásaněruské ožívaly v kontrastních instrumentačníchbarvách. Studenti vdechliStravinského hudbě spontánnost, kteránaprosto vyvážila jakékoli případné nedotaženostia povýšila jejich vystoupenína nadstandardní výkon.Absolventské produkce zahájilaflétnistka Kristina Vaculová ze třídyBoženy Růžičkové. Precizně a krásnýmtónem zahrála virtuózní Brilantní fantaziina Carmen Françoise Borneho, kterouposunula do lyričtějších a oduševnělejšíchrovin než je výchozí materiál Bizetův.V tomto případě mohl orchestr trochuustoupit do pozadí.Naprosto ojediněle se projevila houslistkaHana Hložková ze třídy BohumilaKotmela v Koncertu č. 1 pro housle a orchestrBohuslava Martinů, dílu, s nímž zápasíprofesionální sólisté – bylo psáno proamerického virtuóza Dushkina. Nepoměrkřehkého zjevu štíhlé dívenky a nádherněnosných tónů, které naplňovaly rozlehlýsál a i ve vypjatých vrcholech orchestruvévodily, byl fascinující. Houslistka hrálazávratně obtížné technické pasáže naprostosamozřejmě a na rozdíl od mnohainterpretů obdivuhodně zpěvným a barevnýmtónem. Způsob, jakým vyklenula liniipomalé věty, svědčil o vyspělé hudebníinteligenci. Eventidně jde o mimořádnýa velice perspektivní talent.ALENA BORKOVÁMuzikál pro ZUŠDo neobyčejně odvážného projektuse pustila ZUŠ Veveří v Brně, když sinechala „přímo na tělo“ napsat Muzikál.Do jeho provedení se pak zapojila celáškola a to tak úspěšně, že mě to přivedlok dotazu, kolikže bylo v představení profesionálů,a dověděla jsem se, že kroměvypravěče žádný…Muzikál pro ZUŠ Veveří se jmenujeCesta, a jeho autory jsou Aleš Kučera(libreto) a Leoš Kuba (hudba). I kdyžA. Kučera mluví o svém libretu spíše jakoo pohádce, jeho tematika by se mohlazdát mladým a malým interpretům dostvzdálená; je to problém věčného soubojePravdy a Lži, utěšování se Nadějí, podléháníMoci – v podstatě tedy navozujícíspíše hlubokomyslné úvahy, ale mladí sesvého úkolu zhostili na výbornou. 150účinkujících od těch nejmenších zaplnilojeviště Mahenova divadla v Brně v obdivuhodnězvládnutých tanečních kreacích,ve skvělých pěveckých výkonech a to jaksólových tak sborových. Tomu samozřejměnapomáhala hudba Leoše Kuby,s rytmy vyhovujícími mládí, s melodiemisnadno zapamatovatelnými i odlišujícímicharaktery jednotlivých postav – např.Pravdu předznamenávaly až liturgickétóny. I když jako ve všech pohádkáchměla zvítězit Pravda, přece jen měl člověkdojem, že hlavní postavou je zde Lež, a tyzástupy se – bohužel – klonily spíše k ní…Vypravěčem byl známý brněnský herecJiří Dušek, všichni ostatní aktéři byli zeZUŠ Veveří: Pravda – Martin Lesz<strong>cz</strong>ynski,Lež – Jitka Čadková, Naděje
STRÁNKY O MLADÝCH– Bára Kopřivíková, Smích – VáclavDvořák, Moc – Martin Dudák, Nemoc--Pavlína Švestková, družina Lži, vojáci,chór, dav… Orchestr žáků ZUŠ Veveřířídil Martin Zeman. Oba autoři, A. Kučerai L. Kuba, se velmi aktivně zapojilii do nastudování (včetně choreografie),autorkou scény a kostýmů je ženevskáJeseníkem opět zněly klavíryMezinárodní Schubertova soutěžpro klavírní dua v Jeseníku slavila letosvýznamné výročí: 25 let svého trvání, a tojako jediná pravidelná soutěž pro tentoobor. Jistá omezení ve výběru zahraničníchúčastníků – zpočátku mohla přijíždětjen klavírní dua ze států „lido-demo“– si bohatě vynahrazujev posledních letech, kdyuž Jeseník navštívili pianistéze čtyř světadílů.Zvlášť zřejmé to byloletos, kdy ve II. kategoriihrála pouze dua zezahraničí – z Rakouska,Izraele, Japonska, Polska,Německa; ostatněi v I. kategorii, do 21let, jsme se ve druhémkole setkali už jen seFranz Schubert, sádrový modeljesenického sochaře Romana Borečka(1996), který byl součástíceny Aloise Složila za nejlepšíprovedení skladby Franze Schuberta.Získalo ji japonské duoNoriko Kawamura – RyokoMatsubara. ? Foto archívdvěma našimi dvojicemimezi dalšími ze SR,Polska a Rakouska.Na slavnostním zahájenív předvečer soutěževystoupilo v jesenickéKapli klavírní duosourozenců Richardaa Valentina Humburgerových,laureátů minulé soutěže,s programem z díla Franze Schubertaa Maxe Regera; vlastní soutěž pak setradičně odehrávala v kongresovémsále v lázních. Pozoruhodné bylo, že serodačka Jeanne Rektorik, premiérase uskutečnila 1. května v Mahenovědivadle v Brně. Díky tomuto projektunavazuje ZUŠ Veveří kontakty s dalšímiuměleckými školami, a to i v zahraničí.Je vidět, kde je dobrá vůle, podaří sei velké dílo.VĚRA LEJSKOVÁpo celou dobu konání – 22.–26. dubna– těšila mimořádnému zájmu veřejnosti,ten přirozeně vyvrcholil na závěrečnémkoncertu laureátů, kdy se k sólistůmpřipojil i Janáčkův Komorní orchestrz Ostravy s dirigentem PetremChromčákem v koncertech J. S. Bachaa W. A. Mozarta.Soutěž je podporovánaMK ČR, Nadací ČHF,Městem Jeseník, Priessnitzovýmiléčebnými lázněmi,Olomouckým krajem atd.a tradičně od samého začátkukrálovehradeckou firmouPETROF – letos pak se těšilai značnému zájmu médií– od tiskové konference posnímání ČT, a tradičním zaznamenánímkoncertu laureátůolomouckým rozhlasem.Co je zvlášť nutno zdůraznit,na koncertu laureátů jakobyvýkony všech oceněných ještěgradovaly a vděčné publikumse dočkalo i přídavků.Přidám jednu poznámku nehudební,nicméně velmi zajímavou:v den laureátskéhokoncertu se vítězné duo první kategorie– skvělé pardubické duo – projíždělo nakoních; že by pohled z koňského hřbetudodal i patřičný interpretační nadhled?VĚRA LEJSKOVÁI. kategorie – do 21 let:1. cena Radka Hanáková – Vlastimil Jurčík konzervatořPardubice2. cena Lucie Czajkowská – Michaela Lipoldová konzervatořBrno a ZUŠ Jar. Kvapila Brno3. cena Alexandra Fheodoroff – Renarda Peti RakouskoII. kategorie – součet věku obou do 70 let:1. cena Stanislava Varshavsky – Diana Shapiro Izrael2. cena neudělena3. cena Noriko Kawamura – Ryoko Matsubara Japonsko3. cena Emilia Karolina Sitarz – Bartolomiej Wasik Polskosvé poslední veledílo koncipovalv minimalistickém duchučtyř až šestitónových patternů(tehdy se tomu říkalo leitmotivy)víceméně na tónice. V jakémsinevysvětlitelném masochistickémopojení jsem sito zopakoval ještě jednou naVelikonoční pondělí při Valkýře,jejíž hrdina Siegmundneví stejně jako Parsifal, jakse jmenuje. Wagneriani doslovašíleli nadšením, já zůstalnejspíše už pro zbytek svýchdnů tímto náboženstvím nedotčen.Jestliže to celé stálo zato podstoupit, pak opětovnědíky provedení. ChristopherVentris jako Parsifal, SieglindaDeborah Voigtová, MattiSalminem vynikající v obouinscenacích jako Gurnemanzi Hunding a vůbec všichniostatní zpívali jak v našichkrajích není slyšet, o orchestruani nemluvě.A ještě jednou hudba v obrazověliterové podobě. NakladatelstvíLidové novinypokřtilo během knižníhoveletrhu množstvím obrazovéhomateriálu honosněvypravenou publikaci JiříhoŠebánka „Laco De<strong>cz</strong>i. Naplný plyn“. Špičkový trumpetistaa neméně proslulýenfant terrible československéjazzové scény, žijící už odroku 1984 (tehdy, takříkajíc,bez povolení čs. úřadů) veSpojených státech, je v nípředstaven bez přetvářkyvčetně jedinečně svéráznéhoslovníku a okřídlených metafor.Nechybějí samozřejměani obrázky z jím pořádanéumělé svatby či nahého Lacav kopřivách, aby dosáhl palčivéhotónu. A také spoustajiných užitečných návodůtřeba na to, jak skoncovats alkoholem. Až budete mítsmutek na duši, otevřete situhle – jak by řekl sám De<strong>cz</strong>i– směchutvornou knížku,určitě vás to přejde!21