Z obsahu - Hudební Rozhledy - Scena.cz

FESTIVALY, KONCERTYFestival duchovní hudbyTři důvody mě vedou k napsání tohotočlánku či spíše úvahy: zaprvé že jsou zdezase Velikonoce a s nimi i náš největšíFestival duchovní hudby, v pořadídvanáctý, konaný ve dnech 13. – 27. 4.v inspirativním prostředí katedrály sv.Petra a Pavla v Brně, zadruhé že jakokaždoročně je zahajován dílem StabatMater, a zatřetí, že, jelikož je letos lichýrok, je to Stabat Mater AntonínaDvořáka (střídající se v sudých letechnapř. s J. K. Vaňhalem, G. Rossinim, F.Poulenkem, J. Haydnem aj. Dvořákovahudba plná bolesti, ale i naděje, s velkýmidramatickými vzruchy, které takstrhujícím způsobem vygradoval dirigentLeoš Svárovský, důvěrný znalec tohotoDvořákova díla (jen já jsem jej ho slyšeladirigovat na těchto festivalech třikrát),k tomu vynikající sólisté – HenriettaLednárová – soprán, Karla Bytnarová– mezzosoprán, Jozef Kundlák – tenora Pavel Kudinov – bas – i stejně skvělýČeský filharmonický sbor Brno(sbormistr Petr Fiala) – to byl velkýumělecký zážitek. Orchestrální složkabyla tentokrát svěřena členům BrucknerOrchester Linz, který jak bylo vidnoz jeho prospektů, má k Dvořákovi častýmuváděním jeho díla blízko, ostatně s českouhudbou jej spojuje i trvalá spolupráces ČFS Brno.Neméně silným zážitkem bylo následujícíhovečera Sedm slov Ježíše na kříži,oratorium od Cézara Francka, neobyčejnělíbezná a jímavá hudba (s velmi dramatickým5. slovem, Sitio!) v provedení AnnyWierzbické – soprán, Tomáše Černého– I. tenor, Marka Olbrzymka – II. tenor,Rafaela Siweka – bas, Pražskéhofilharmonického sboru (sbormistrJaroslav Brych) a Pražské komornífilharmonie – pod pevnou taktovkouTomáše Hanuse; čin o to záslužnější,že dílo bylo u nás provedeno poprvé. Rovněžúvodní Salve Regina Josefa Haydna,s neobyčejně vypjatým sólovým sopránemneskrblícím koloraturami, bylo interpretačnílahůdkou, zejména díky sólistce,Yuko Oba.Poněkud rozpačitě působil třetí večera to hlavně „díky“ Lamentacím prorokaJeremiáše J. D. Zelenky, které byly jakoskladba fádní, nevzrušivé, k tomu přistupovalavelmi nepřesvědčivá interpretacepěvkyně Evy Blahové, jejíž hlas neproniklnad orchestr a nebyl prost intonačníchnejistot; basista Martin Gurbalpůsobil daleko lépe. Až v samostatnémvystoupení (J. Haydn: Symfonie f moll„Pašijová“) se hostující „Warchalovci“rozehráli k výkonu, na jaký jsme od nichzvyklí. V současné době řídí Slovenskýkomorný orchester Bohdana Warchaladirigent Ewald Danel a vede si dobře,i když charismatická osobnost zakladateleorchestru, Bohdana Warchala, je jentěžko nahraditelná.VĚRA LEJSKOVÁDruhá, optimističtěji laděná polovinabrněnskéhofestivalu začala meditativnímvečerem se specializovaným vokálnímsouborem Schola Gregoriana Pragensispod vedením Davida Ebena(23. 4.). Tito pěvci studují gregoriánskýchorál i pozdější středověkou hudbuna základě znalosti dobových traktátůi přehledu o realizaci starých notovýchzápisů z hlediska dnešní doby v celosvětovémrámci. Disponují příjemnýmihlasy přirozeně technicky tvarovanými,silově vyrovnanými spodními i vrchnímirejstříky a co je nejdůležitější – zvukovýcelek deseti vokalistů zní kompaktněa v obdivuhodné souhře výrazové a přesnostivýslovnostní. Těmito klady obdařilitři části svého programu tj. velikonočníliturgie, zpěvy ke Svátku nanebevstoupeníPáně a zpěvy ke Svátku seslání ducha svatého.Přísnost jenohlasých unison řídce,ale tím působivěji vystřídal světsky květnatývícehlas paraliturgických kompozic– motet a duchovních písní. Starobylezbožnou atmosféru respektovaly i prvkymimohudební – splývavá bílá roucha,důstojná chůze a vzhled členů souboru.Přídavek ze soudobé tvorby Petra Ebenaprezentoval seriózní a vytříbený způsobstudia jakéhokoli stylu.Páteční a nedělní koncert (25. 4. a 27.4.) se navrátil k tradičnímu obsazení sesborem, orchestrem a sólisty. V pátek interpretačnězazářila sopranistka SimonaHouda-Šaturová, která se v úvodu pochlubilakoloraturní technikou v dialogus violoncellem (Pavel Šabacký) v Reginacoeli českého barokního mistra BohuslavaMatěje Černohorského za varhanního doprovoduEvy Podařilové. Lyrické polohyhlasu poté rozvinula v oratoriu soudobéhobrněnského autora Petra Fialy Křestsvaté Ludmily, které i jako celek vyznělozrale a s výrazově strhujícím efektem,na němž se podílel recitátor VladimírKrátký, orchestr Státní filharmonieBrno a Český filharmonický sborBrno – vše řízeno pevnými gesty autora.Náročný program pokračoval Mší D dura oslavným Te Deum Antonína Dvořáka.V tomto případě především Te Deumdosáhlo vysokých interpretačních met– Šaturová pozvedla svůj hlas k hrdinskémutémbru vedle obdivuhodného výkonubarytonisty Vladimíra Chmela.Nedělní večer proběhl ve znamení světskyodlehčené radosti. Středem pozornostise stala chorvatská pěvkyně RenataPokupić, která již loni poctila festivalsvou účastí. Po vylehčených, v chrámovéakustice nepatrně slitých rychlých koloraturáchve velikonoční Telemannověkantátě excelovala v málo prováděnéMisse solemnis Ditterse von Dittersdorfa,mistra vídeňského klasicismu. Její partumožnil využít jak virtuózní techniky, takvýrazovosti nosně barevného, operně velkolepéhosopránu, jejž perfektně ovládalaa přizpůsobila klasickým normám. Opětúčinkující Český filharmonický sborBrno tentokrát spolupracoval s decentnízvukovou linií Českých komorníchsólistů, což prospělo stylovosti vyznění.Svěžest Dittersdorfova melodického,ale nikoliv lacině líbivého díla tempověpodepřel rakouský dirigent CasparRichter.Interpretační úroveň festivalovékoncertní řady byla mimořádně kvalitní– volba repertoáru spojila aspekt objevný(Franck: Sedm slov Ježíše na kříži) s tradičním(Dvořák:Stabat mater).ALENA BORKOVÁ13