english synopsis - Časopis stavebnictví

More documents

Recommendations

Info

vyžití a seberealizace v těžkých dobách normalizace. ■ Po jedenácti letech, tedy v roce 1989, Český svaz stavebních inženýrů opět obnovil své působení. Ing. Rusek: I tehdy byla iniciace vzniku Inženýrské komory opět jedním z hlavních úkolů, které si Svaz stanovil. Nejvyšším představitelem ČSSI byl v té době zde přítomný Ing. Ivo Bajer. Ing. Bajer: V roce 1989 jsem spolu s ostatními kolegy vyvinul zájem o znovuobnovení Svazu. Hodně z těch, kteří se mnou v té době spolupracovali, jako byli Ing. Dalibor Bílek z Českých Budějovic nebo Dr. Ing. Čestmír Jahoda a Ing. Jiří Potoček z Brna, už, bohužel, nejsou mezi námi. Obnovit vlastní činnost Svazu nebylo těžké, protože k mému údivu de facto ve všech oblastních pobočkách ilegálně stále fungoval. Například v Brně jsme se setkávali každý týden – nejprve v hospodách, ale když jsme zjistili, že se o nás začíná zajímat StB, scházeli jsme se u mě v kanceláři Brnoprojektu. V roce 1988 jsme s Ing. Vlastimilem Novákem postupně začali sondovat na ministerstvu vnitra možnost znovuzřízení Svazu stavebních inženýrů a nakonec se podařilo podat žádost o znovuobnovení jeho činnosti. Po listopadových událostech jsme žádost, která na ministerstvu od zimy roku 1988 ležela, zaurgovali a následně byl během krátké doby Svaz obnoven. Již 27. prosince 1989 schválilo Ministerstvo vnitra ČR stanovy naší organizace a ČSSI po jedenácti letech navázal na činnost, která byla v roce 1978 přerušena. 27. ledna 1990 se konal v Brně první obnovující sjezd ČSSI, kde jsem byl zvolen předsedou. Byly schváleny stanovy, programové prohlášení včetně statutu hospodářského zařízení Stavebně-inženýrských služeb a byl zvolen výbor. ■ Kolik měl Svaz v té době členů? Ing. Bajer: Například v roce 1970 měl Svaz 1200 členů, v roce 1972 to bylo 1932 členů a v roce 1978 už jich bylo 3000. V roce 1989 po znovuzaložení měl Svaz přes 4000 členů. ■ Zmiňoval jste činnost Stavebně-inženýrských služeb (IS). Co bylo jejich náplní a jaký měly význam? Ing. Bajer: Rozběh činnosti IS začal nejdříve v Brně, a to hned v roce 1968. Založil je a řídil v Brně Dr. Ing. Jahoda, v Praze to byl Ing. Hrbek. Projektové ústavy raději přijímaly velké a složité zakázky, zatímco pro IS byly vhodné spíše objednávky menší, hlavně z oboru inženýrské a občanské vybavenosti. V té době vítaly zejména malé MěNV a MNV pomoc při zajišťování projektů technické a občanské vybavenosti, zájem byl hlavně o studie, dílčí projektové dokumentace a posudky. V prvním roku činnosti IS Brno bylo realizováno 60 zakázek s obratem 750 000 Kč a v roce 1972 už IS uskutečňovaly zakázky o objemu 10 mil. Kč s obratem 4,5 mil. Kč. Většina z této částky byla poskytnuta Svazu na zajištění jeho práce. Inženýrské služby zahájily činnost i po roce 1989, ještě před vznikem ČKAIT, ale to už byla práce jiného druhu a charakteru. Ing. Schandl: Dříve byly zcela jiné obchodní vztahy. Inženýrské služby vznikaly za situace, kdy byl za komunizmu nedostatek takzvaně výrobních kapacit. Tehdy Inženýrské služby vyplňovaly určitý segment poptávky. Jakmile se v roce 1989 změnily politické poměry, situace se zcela obrátila – bylo umožněno soukromé podnikání a nebyl problém nedostatku kapacit. Ing. Mach: Ano, po roce 1990, kdy již byla možnost projektovat sólově, na základě průkazů zvláštní způsobilosti, neměly Inženýrské služby už zdaleka takový význam jako před listopadem 1989. ■ Jak hodnotíte činnost Českého svazu stavebních inženýrů na začátku devadesátých let minulého století? Ing. Schandl: Já jsem na prvopočátku pochopitelně fungoval také ve Svazu stavebních inženýrů, od roku 1969 do roku 1978, jako místopředseda Oblastní pobočky České Budějovice. I když byla naše činnost komunistickým režimem sledována, měla pro nás zásadní význam. Dávala možnosti, které režim standardně neposkytoval, např. v rámci zahraničních exkurzí apod. V období po roce 1978 jsme také udržovali velice intenzivní kontakty se svými kolegy a i když jsem byl například Ing. Bílkem průběžně informován o všem dění, byl jsem v roce 1989, když došlo ke změně politických poměrů, velice překvapen, že již 27. prosince byly schváleny stanovy Svazu stavebních inženýrů. Vše bylo pečlivě předpřipraveno. Obnovit vlastní činnost Svazu nebylo těžké, protože k mému údivu de facto ve všech oblastních pobočkách ilegálně stále fungoval. Následovalo velice hektické období – 27. ledna, tedy měsíc poté, už se konal první ustavující sjezd ČSSI v Brně. Rád bych v této souvislosti zmínil jména kolegů, kteří se o to nejvíce zasloužili. Velmi aktivní byli zejména pracovníci brněnské pobočky – Ing. Ivo Bajer, Ing. Vlastimil Novák, ale velice činní byli také kolegové z Prahy – Ing. Václav Mach, prof. Ing. Miloslav Pavlík, CSc., nebo Ing. Tomislav Dratva. Ing. Mach: Pražská pobočka ČSSI samozřejmě také pracovala s velkým nasazením a následně i všechny ostatní oblastní pobočky. Ing. Schandl: Z doby normalizace byla výstavba sešněrována různými předpisy, bránícími potřebnému rozvoji, což bylo třeba překonat. Nejprve bylo nutné, aby profesní stavovské organizace získaly svoji váhu a byly respektovány na poli rozhodování v rámci oboru. Na první ustavující sjezd ČSSI se dostavili všichni členové původního Svazu stavebních inženýrů. Počátek další činnosti podle mého názoru vyvrcholil velmi zajímavým programovým prohlášením, které je z velké části autorským dílem kolegy Ing. Ivo Bajera, jenž jej na tomto sjezdu také prezentoval. ■ Jaké byly hlavní principy tohoto prohlášení? Ing. Bajer: Cituji z prvního vydání Zpravodaje ČSSI, který vyšel v červenci 1990: Cíle své činnosti jsme vytyčili v programovém prohlášení ze dne 21. 12. 1989. Svou prací chceme přispívat vládě i podnikům a organizacím všech vlastnických forem v jejich úsilí o dosažení úrovně zemí ES v době co nejkratší, spolupracovat při tvorbě nových zákonů a další legislativy pro období přechodu k tržnímu mechanismu, poskytovat vědecký potenciál při vyhledávání nejvhodnějších technických a technologických směrů a metod pro naše firmy, spolupracovat v činnosti normotvorné při procesu harmonizace norem a předpisů ES s našimi ČSN, poskytovat pomoc NV všech stupňů a všem druhům podniků a soukromým firmám, spolupracovat s podnikatelskými komorami a vybudovat Inženýrskou komoru, soustřeďovat tvůrčí kapacitu inženýrů na problematiku regenerace, tvorby a ochrany životního prostředí atp. Jaký byl tehdy rozdíl v profesních možnostech architektů a inženýrů? Ing. Rusek: V roce 1968, kdy díky politickým událostem vznikl Svaz inženýrů, již Svaz architektů existoval. Možností obou těchto profesí, tedy architektů a inženýrů, v té době nebyly souměřitelné. Architekti měli svoje Architektonické služby, měli Dílo, přes které mohli v podstatě soukromě pracovat. Do té doby byla taková možnost práce výjimečná. Inženýři ji neměli. Až když v letech 1970–1971 ve Svazu inženýrů vznikly v rámci jeho hospodářského zajištění Inženýrské služby, mohli přes ně inženýři projekty zpracovávat. Tím se v této oblasti dostali na úroveň architektů. Když byl v roce 1978 Svaz inženýrů zrušen, zmizela architektům v tomto směru konkurence. Ing. Mach: Architektonické služby pokračovaly i nadále, nebyly zrušeny nikdy. Ing. Rusek: Když se v roce 1989 znovu vytvářel Svaz inženýrů, byl oproti Svazu architektů, jehož činnost byla kontinuální, v nevýhodě. stavebnictví 10/11 61
■ Dalším významným datem směrem k budoucímu vzniku ČKAIT byl březen roku 1990, kdy se poprvé sešla legislativní komise ČSSI. Ing. Mach: K vytvoření Ústřední legislativní komise ČSSI vedla snaha podílet se na tvorbě nové právní struktury ve stavebnictví. Ing. Rusek: V březnu 1990 zahájila legislativní komise ČSSI v Ústavu teoretické a aplikované mechaniky ČSAV za vedení Ing. Václava Macha intenzivní činnost na přípravě podkladů k vyhlášce o podmínkách výkonu projektové a inženýrské činnosti. V té době vznikl v Obci architektů (OA) návrh zákonů o architektuře a architektonické komoře. Těmito zákony by byli z procesu přípravy a realizace staveb prakticky vyloučeni stavební inženýři a technici. Architekti odmítali vznik jedné společné komory, která by sdružovala architekty, inženýry a techniky. Ing. Mach: Vlastní legislativní komise sestávala ze zástupců každé oblastní pobočky Svazu: z Brna zde byl Dr. Ing. Leonard Hobst, CSc., Ing. Radovan Poděl, později vstoupili i Ing. Miroslav Čermák, CSc., a Ing. Jiří Kuchynka, z Českých Budějovic Ing. Jiří Schandl, z Hradce Králové Ing. Bohumil Rusek, z Karlových Varů Ing. Radko Moschner, z Liberce to byl Ing. František Čejka, z Olomouce pak Ing. Miroslav Najdekr, CSc., z Plzně Ing. Miloslav Mašek, CSc., z Prahy Ing. Václav Mach, z Ústí nad Labem Ing. Vladimír Provazník a ze Zlína Ing. Horymír Coufal. Kromě tohoto jádra se také vytvořily skupiny, které se podílely na dalších diskuzích v rámci řešené problematiky. V březnu 1990 do dění vstoupili s určitou představou také odborníci z České strojnické společnosti – prof. Ing. František Drkal, CSc. a Ing. Miroslav Kotrbatý. Mezitím se na různých úrovních jednalo. Ing. Ivo Bajer jednal na úrovni vedení Svazu s nejvyššími představiteli vlády a my ostatní jsme mezitím spíše vystupovali na souvisejících pracovních jednáních a vše propojovali a třídili. V první polovině roku 1990 se hekticky řešily právní předpisy s obecným zájmem věci prospět. V té době byla zrušena vyhláška o dokumentaci staveb, byla nahra- 62 stavebnictví 10/11 zena vyhláškou novou. Vznikla první novela stavebního zákona, kde bylo uvedeno, že v rámci výkonu zvláštních činností ve výstavbě není třeba oprávnění. To se naštěstí záhy podařilo změnit. Ing. Rusek: Veřejný zájem je z hlediska stavebního zákona jednoznačně specifikován. Je to bezpečnost obyvatel a ochrana životního prostředí. Ing. Mach: Tehdy byly ještě úpravy zákonů věcné. Později ovšem nastoupilo zhruba dvouleté období do roku 1992, kdy už se začaly projevovat individuální zájmy jednotlivých skupin. Začaly tvrdé boje. Tím se legislativní proces, který dříve trval dva až tři měsíce, protáhl až na dva až tři roky. ■ Jak se v této době vyvíjela situace v oblasti projektování staveb a jaké byly v této souvislosti hlavní příčiny iniciace vzniku ČKAIT? Ing. Mach: Osobně se domnívám, že hlavním důvodem byla právě asymetrie, s jakou byly společností vnímány profese architekta a inženýra. Architekti začali připravovat zákon o architektuře, ze kterého vyplývalo, že architekti budou vůdčími pracovníky v rámci rozdělování zakázek v oblasti investiční výstavby. Řekl bych, že toto byl pro řadu inženýrů hlavní a naprosto rozhodující důvod pro to, aby začali v tomto směru vyvíjet činnost. Hybnou silou samozřejmě byla také otázka získávání průkazů zvláštní způsobilosti. Ing. Rusek: Je třeba říci, že se podstatně změnily hlavně vztahy v projektování a provádění staveb. Dříve měly kolektivní odpovědnost tehdejší socialistické podniky – projektové ústavy. Najednou se změnila situace, bylo umožněno soukromé podnikání, a šlo o to, kdo bude moci projektovat, vést a řídit stavby atd. A v tomto okamžiku bylo třeba zahájit boj o Inženýrskou komoru, o možnost vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě – tedy projektování a provádění staveb. Pokud bychom urychleně nenastoupili, ovládli by toto pole pouze architekti. Proto byl v legislativní komisi vypracován první návrh zákona o zřízení Inženýrské komory. Jeho autorem byl Dr. Ing. Leonard Hobst, CSc. z brněnské pobočky ČSSI. Ing. Schandl: Svaz inženýrů pro tyto iniciativy v oblasti vytvoření Inženýrské komory vybudoval základnu. Existovala funkční struktura oblastních poboček, jejichž zástupci tvořili základ legislativní komise. Bez této platformy by byly podmínky pro vznik ČKAIT mnohem problematičtější. Architekti základnu měli – až do roku 1990 fungoval Svaz architektů, poté pokračovala Obec architektů. Ing. Mach: Celý proces vzniku ČKAIT se tedy vyvíjel v několika etapách. Prvním obdobím bylo nastolení Svazu inženýrů, který vytvořil základnu. Hybným momentem byla jednak nerovnovážná pozice inženýrů vůči architektům, zároveň bylo třeba převést odpovědnost z rozpadajících se firem na konkrétní osoby. Dalším cílem bylo přesunout odpovědnost za udělování oprávnění k projektování a provádění staveb ze státní správy na profesní stavovské organizace. Státní správou byly v té době formálně vydávány průkazy zvláštní způsobilosti nejen odborníkům, ale také vedoucím pracovníkům v oblastech, které se stavební činností nesouvisely. Poté následovala etapa hledání vhodného modelu, jakou půjde Svaz cestou, a hledání spojence. Civilní inženýr byl jmenován státem, ne Komorou, a to se stalo v samém začátku tvorby Inženýrské komory hlavním střetem. Jedna linie byla pro obnovení Komory v původní verzi z roku 1951 – tuto cestu zastával např. Dr. Ing. Leonard Hobst, CSc.; druhá linie, ke které jsme dospěli my, mladší – chtěla nově navázat na stavební zákon. Jejím hlavním bodem bylo získání oprávnění k provádění a řízení staveb také pro techniky. K výsledné preferenci druhé varianty velkou měrou přispěl až příchod Ing. Miroslava Čermáka, CSc., a Ing. Jiřího Kuchynky, kteří ji v legislativní komisi aktivně podpořili. Tato verze zákona pak byla později předložena České národní radě. Ing. Bajer: Tenkrát ještě existovalo ministerstvo stavebnictví, jehož ministrem byl Ing. Motyčka, který byl členem Svazu a který nám ve všem, kde to bylo možné, velmi pomáhal. Bohužel, toto ministerstvo bylo brzy zrušeno, takže vypadlo ze hry, ale ve své době představovalo důležitou pomoc. Myšlenku vzniku Inženýrské komory velmi podporoval také pražský primátor Jaroslav Kořán. S těmito všemi lidmi jsem jednal, včetně tehdejšího předsedy vlády Petra Pitharta nebo Václava Klause. Všem jsem zdůrazňoval ohromnou hmotu, kterou stavebnictví představuje. Všichni kývali, že pomohou, ale nakonec měli jiné starosti. Faktem ale je, že ze strany těchto lidí existoval vůči nám zpočátku pozitivní přístup. Ing. Rusek: Po celoročním jednání s poslanci Federálního shromáždění a České národní rady a především Obce architektů byly na konci roku 1991 vypracovány dva autorizační zákony. Předseda ČSSI Ing. Ivo Bajer a předsedkyně OA prof. Ing. akad. arch. Alena Šrámková vydali v listopadu společné stanovisko, ve kterém oslovili iniciativní skupinu poslanců ČNR a předložili jí návrhy dvou zákonů, upravujících výkon vybraných činností ve výstavbě, zejména činnost registrovaných architektů a autorizovaných inženýrů. Jak psali ve svém stanovisku, smyslem těchto navrhovaných právních norem mělo být vytvoření účinného systému, zajišťujícího přiměřenou profesionalitu výkonu všech důležitých činností ve výstavbě, jaký je běžný v západoevropských zemích. Ve stanovisku byla deklarována shoda a vzájemná podpora obou profesních sdružení. Oba návrhy byly v ČNR projednávány samostatně. Nakonec ČNR rozhodla, že bude vypracován jeden zákon, upravující výkon vybraných činností ve výstavbě. Ing. Mach: Bylo to poněkud složitější. Původní verze byla federálním zákonem pro celou republiku a při jeho tvorbě jsme v rámci legislativní komise spolupracovali se Slovenským zväzom stavebných inžinierov. Pamatuji si, že jsem s Ing. Schusterem, který v té době vedl přípravu zákona na Slovensku, navštívil poslance JUDr. Jičínského, který nás upozornil, že zákon nemá ve federální úpravě šanci na schválení a že bychom oba zákony měli připravit jako republikové. Byly tedy připraveny dva samostatné zákony (o inženýrech a o architektech).
Page 1:
2011 MK ČR E 17014 10/11 Česká k
Page 4 and 5:
obsah 10-14 Krytý bazén v Litomy
Page 6 and 7:
stavba roku ■ Které vítězné s
Page 8 and 9: aktuality Na setkání vystoupili s
Page 10 and 11: stavba roku text: Ing. arch. Anton
Page 12 and 13: ▲ Uliční průčelí, pohled ▲
Page 14 and 15: ▲ Bazénová hala s plaveckým ba
Page 16 and 17: kolejová doprava text: Jan Hejral
Page 18 and 19: ▲ Ocelové Y-pražce na zkušebn
Page 20 and 21: ▲ Souprava vozů T3R.PLF a T3R.PV
Page 22 and 23: kolejová doprava ■ Od železnič
Page 24 and 25: Vaduz Berlin ▲ Obr. 4. Základní
Page 26 and 27: kolejová doprava text: Michal Drá
Page 28 and 29: ■ ▲ Obr. 3. Síť VRT v ČR a o
Page 30 and 31: ■ ▲ Obr. 4. Situace a podélný
Page 32 and 33: kolejová doprava ■ ▲ Obr. 1. U
Page 34 and 35: Oblouky menších poloměrů V polo
Page 36 and 37: ▲ Obr. 5. Finální vyrovnání a
Page 38 and 39: ▲ Obr. 3. Vliv klimatických podm
Page 40 and 41: Typ vlaku Hluk z valivého pohybu H
Page 42 and 43: ▲ Detail průčelí odjezdové ha
Page 44 and 45: ▲ Obnova krovu odjezdové haly
Page 46 and 47: A english synopsis A Investor: Masa
Page 48 and 49: policejní službu na jednotlivých
Page 50 and 51: inzerce Tramvajová doprava 21. sto
Page 52 and 53: privatizoval všechnu dopravu soli
Page 54 and 55: ▲ Stavba karlínského viaduktu (
Page 56 and 57: stavební paragrafy text: Ing. Petr
Page 60 and 61: Ing. Bajer se sice snažil o to, ab
Page 62 and 63: interview text: redakce foto: Tomá
Page 64 and 65: Harfa výrazně liší od konkuren
Page 66 and 67: Říjnové a listopadové seminář
Page 68 and 69: ▲ Aplikace kontaktního zateplova
Page 70 and 71: inzerce Jen zateplování, nebo rev
Page 72: ArchitekturA konverzí - balancová
show all

english synopsis - Časopis stavebnictví

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?