english synopsis - Časopis stavebnictví
english synopsis - Časopis stavebnictví
english synopsis - Časopis stavebnictví
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
vyžití a seberealizace v těžkých<br />
dobách normalizace.<br />
■ Po jedenácti letech, tedy<br />
v roce 1989, Český svaz stavebních<br />
inženýrů opět obnovil své<br />
působení.<br />
Ing. Rusek: I tehdy byla iniciace<br />
vzniku Inženýrské komory opět jedním<br />
z hlavních úkolů, které si Svaz<br />
stanovil. Nejvyšším představitelem<br />
ČSSI byl v té době zde přítomný<br />
Ing. Ivo Bajer.<br />
Ing. Bajer: V roce 1989 jsem<br />
spolu s ostatními kolegy vyvinul<br />
zájem o znovuobnovení Svazu.<br />
Hodně z těch, kteří se mnou v té<br />
době spolupracovali, jako byli Ing.<br />
Dalibor Bílek z Českých Budějovic<br />
nebo Dr. Ing. Čestmír Jahoda<br />
a Ing. Jiří Potoček z Brna, už, bohužel,<br />
nejsou mezi námi. Obnovit<br />
vlastní činnost Svazu nebylo těžké,<br />
protože k mému údivu de facto<br />
ve všech oblastních pobočkách<br />
ilegálně stále fungoval. Například<br />
v Brně jsme se setkávali každý<br />
týden – nejprve v hospodách, ale<br />
když jsme zjistili, že se o nás začíná<br />
zajímat StB, scházeli jsme se u mě<br />
v kanceláři Brnoprojektu. V roce<br />
1988 jsme s Ing. Vlastimilem Novákem<br />
postupně začali sondovat<br />
na ministerstvu vnitra možnost<br />
znovuzřízení Svazu stavebních<br />
inženýrů a nakonec se podařilo<br />
podat žádost o znovuobnovení<br />
jeho činnosti. Po listopadových<br />
událostech jsme žádost, která na<br />
ministerstvu od zimy roku 1988<br />
ležela, zaurgovali a následně byl<br />
během krátké doby Svaz obnoven.<br />
Již 27. prosince 1989 schválilo Ministerstvo<br />
vnitra ČR stanovy naší<br />
organizace a ČSSI po jedenácti<br />
letech navázal na činnost, která<br />
byla v roce 1978 přerušena. 27.<br />
ledna 1990 se konal v Brně první<br />
obnovující sjezd ČSSI, kde jsem byl<br />
zvolen předsedou. Byly schváleny<br />
stanovy, programové prohlášení<br />
včetně statutu hospodářského<br />
zařízení Stavebně-inženýrských<br />
služeb a byl zvolen výbor.<br />
■ Kolik měl Svaz v té době<br />
členů?<br />
Ing. Bajer: Například v roce 1970<br />
měl Svaz 1200 členů, v roce 1972<br />
to bylo 1932 členů a v roce 1978<br />
už jich bylo 3000. V roce 1989 po<br />
znovuzaložení měl Svaz přes 4000<br />
členů.<br />
■ Zmiňoval jste činnost Stavebně-inženýrských<br />
služeb (IS). Co<br />
bylo jejich náplní a jaký měly<br />
význam?<br />
Ing. Bajer: Rozběh činnosti IS začal<br />
nejdříve v Brně, a to hned v roce<br />
1968. Založil je a řídil v Brně Dr. Ing.<br />
Jahoda, v Praze to byl Ing. Hrbek.<br />
Projektové ústavy raději přijímaly<br />
velké a složité zakázky, zatímco pro<br />
IS byly vhodné spíše objednávky<br />
menší, hlavně z oboru inženýrské<br />
a občanské vybavenosti. V té době<br />
vítaly zejména malé MěNV a MNV<br />
pomoc při zajišťování projektů<br />
technické a občanské vybavenosti,<br />
zájem byl hlavně o studie, dílčí<br />
projektové dokumentace a posudky.<br />
V prvním roku činnosti IS<br />
Brno bylo realizováno 60 zakázek<br />
s obratem 750 000 Kč a v roce<br />
1972 už IS uskutečňovaly zakázky<br />
o objemu 10 mil. Kč s obratem<br />
4,5 mil. Kč. Většina z této částky<br />
byla poskytnuta Svazu na zajištění<br />
jeho práce. Inženýrské služby zahájily<br />
činnost i po roce 1989, ještě před<br />
vznikem ČKAIT, ale to už byla práce<br />
jiného druhu a charakteru.<br />
Ing. Schandl: Dříve byly zcela<br />
jiné obchodní vztahy. Inženýrské<br />
služby vznikaly za situace, kdy<br />
byl za komunizmu nedostatek<br />
takzvaně výrobních kapacit. Tehdy<br />
Inženýrské služby vyplňovaly<br />
určitý segment poptávky. Jakmile<br />
se v roce 1989 změnily politické<br />
poměry, situace se zcela obrátila –<br />
bylo umožněno soukromé podnikání<br />
a nebyl problém nedostatku<br />
kapacit.<br />
Ing. Mach: Ano, po roce 1990, kdy<br />
již byla možnost projektovat sólově,<br />
na základě průkazů zvláštní způsobilosti,<br />
neměly Inženýrské služby<br />
už zdaleka takový význam jako před<br />
listopadem 1989.<br />
■ Jak hodnotíte činnost Českého<br />
svazu stavebních inženýrů<br />
na začátku devadesátých let<br />
minulého století?<br />
Ing. Schandl: Já jsem na prvopočátku<br />
pochopitelně fungoval také<br />
ve Svazu stavebních inženýrů,<br />
od roku 1969 do roku 1978, jako<br />
místopředseda Oblastní pobočky<br />
České Budějovice. I když byla naše<br />
činnost komunistickým režimem<br />
sledována, měla pro nás zásadní<br />
význam. Dávala možnosti, které<br />
režim standardně neposkytoval,<br />
např. v rámci zahraničních exkurzí<br />
apod. V období po roce 1978 jsme<br />
také udržovali velice intenzivní<br />
kontakty se svými kolegy a i když<br />
jsem byl například Ing. Bílkem<br />
průběžně informován o všem dění,<br />
byl jsem v roce 1989, když došlo ke<br />
změně politických poměrů, velice<br />
překvapen, že již 27. prosince byly<br />
schváleny stanovy Svazu stavebních<br />
inženýrů. Vše bylo pečlivě<br />
předpřipraveno.<br />
Obnovit vlastní činnost Svazu nebylo těžké, protože<br />
k mému údivu de facto ve všech oblastních<br />
pobočkách ilegálně stále fungoval.<br />
Následovalo velice hektické<br />
období – 27. ledna, tedy měsíc<br />
poté, už se konal první ustavující<br />
sjezd ČSSI v Brně. Rád bych<br />
v této souvislosti zmínil jména<br />
kolegů, kteří se o to nejvíce zasloužili.<br />
Velmi aktivní byli zejména<br />
pracovníci brněnské pobočky –<br />
Ing. Ivo Bajer, Ing. Vlastimil Novák,<br />
ale velice činní byli také kolegové<br />
z Prahy – Ing. Václav Mach,<br />
prof. Ing. Miloslav Pavlík, CSc.,<br />
nebo Ing. Tomislav Dratva.<br />
Ing. Mach: Pražská pobočka ČSSI<br />
samozřejmě také pracovala s velkým<br />
nasazením a následně i všechny<br />
ostatní oblastní pobočky.<br />
Ing. Schandl: Z doby normalizace<br />
byla výstavba sešněrována<br />
různými předpisy, bránícími potřebnému<br />
rozvoji, což bylo třeba<br />
překonat. Nejprve bylo nutné,<br />
aby profesní stavovské organizace<br />
získaly svoji váhu a byly respektovány<br />
na poli rozhodování v rámci<br />
oboru.<br />
Na první ustavující sjezd ČSSI se<br />
dostavili všichni členové původního<br />
Svazu stavebních inženýrů.<br />
Počátek další činnosti podle<br />
mého názoru vyvrcholil velmi<br />
zajímavým programovým prohlášením,<br />
které je z velké části<br />
autorským dílem kolegy Ing. Ivo<br />
Bajera, jenž jej na tomto sjezdu<br />
také prezentoval.<br />
■ Jaké byly hlavní principy tohoto<br />
prohlášení?<br />
Ing. Bajer: Cituji z prvního vydání<br />
Zpravodaje ČSSI, který vyšel<br />
v červenci 1990: Cíle své činnosti<br />
jsme vytyčili v programovém<br />
prohlášení ze dne 21. 12. 1989.<br />
Svou prací chceme přispívat vládě<br />
i podnikům a organizacím všech<br />
vlastnických forem v jejich úsilí<br />
o dosažení úrovně zemí ES v době<br />
co nejkratší, spolupracovat při<br />
tvorbě nových zákonů a další<br />
legislativy pro období přechodu<br />
k tržnímu mechanismu, poskytovat<br />
vědecký potenciál při vyhledávání<br />
nejvhodnějších technických<br />
a technologických směrů a metod<br />
pro naše firmy, spolupracovat<br />
v činnosti normotvorné při procesu<br />
harmonizace norem a předpisů ES<br />
s našimi ČSN, poskytovat pomoc<br />
NV všech stupňů a všem druhům<br />
podniků a soukromým firmám,<br />
spolupracovat s podnikatelskými<br />
komorami a vybudovat Inženýrskou<br />
komoru, soustřeďovat tvůrčí<br />
kapacitu inženýrů na problematiku<br />
regenerace, tvorby a ochrany životního<br />
prostředí atp.<br />
Jaký byl tehdy rozdíl v profesních<br />
možnostech architektů<br />
a inženýrů?<br />
Ing. Rusek: V roce 1968, kdy<br />
díky politickým událostem vznikl<br />
Svaz inženýrů, již Svaz architektů<br />
existoval. Možností obou těchto<br />
profesí, tedy architektů a inženýrů,<br />
v té době nebyly souměřitelné. Architekti<br />
měli svoje Architektonické<br />
služby, měli Dílo, přes které mohli<br />
v podstatě soukromě pracovat. Do<br />
té doby byla taková možnost práce<br />
výjimečná. Inženýři ji neměli. Až<br />
když v letech 1970–1971 ve Svazu<br />
inženýrů vznikly v rámci jeho hospodářského<br />
zajištění Inženýrské<br />
služby, mohli přes ně inženýři<br />
projekty zpracovávat. Tím se v této<br />
oblasti dostali na úroveň architektů.<br />
Když byl v roce 1978 Svaz inženýrů<br />
zrušen, zmizela architektům v tomto<br />
směru konkurence.<br />
Ing. Mach: Architektonické služby<br />
pokračovaly i nadále, nebyly zrušeny<br />
nikdy.<br />
Ing. Rusek: Když se v roce 1989<br />
znovu vytvářel Svaz inženýrů, byl<br />
oproti Svazu architektů, jehož<br />
činnost byla kontinuální, v nevýhodě.<br />
<strong>stavebnictví</strong> 10/11 61