english synopsis - Časopis stavebnictví

More documents

Recommendations

Info

stavební paragrafy text: Ing. Petr Vrbka Nabídková cena za veřejnou zakázku na stavební práce Jakkoliv má zadavatel veřejné zakázky za to, že stanovení nabídkové ceny za veřejnou zakázku na stavební práce je věcí dodavatele a že jde o úkon všem dodavatelům zřejmý, leží základ obsahové jednotnosti nabídkových cen na straně zadavatele. Je totiž povinností zadavatele předložit dodavatelům úplný a správný soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, na jehož základě pak jednotliví dodavatelé kalkulují své nabídkové ceny. Prozatím však chybí jednoznačný popis toho, co je soupis stavebních prací s výkazem výměr, proto přistupují různí zadavatelé ke splnění své zákonné odpovědnosti zcela odlišně. Tato disproporce by měla být odstraněna novelou zákona o veřejných zakázkách, která předpokládá vznik samostatného prováděcího právního předpisu, jenž by měl říct, co se pod tímto pojmem skrývá. V současné době je jednou z nejčastějších vad soupisů používání měrné jednotky komplet nebo soubor. Všude tam, kde projektová dokumentace (PD) do nejmenších podrobností neřeší technickou část, je obtížné sestavit soupis stavebních prací a mnozí zpracovatelé soupisu si vypomáhají těmito souhrnnými měrnými jednotkami s tím, že předpokládají u dodavatelů takovou odbornou způsobilost, která jim i z neúplných informací umožní odhadnout nabídkovou cenu. Přitom právě zde vzniká zárodek obsahové nejednotnosti nabídek a základ budoucích rozporů při realizaci stavby, protože každý dodavatel zvolí zcela jinou úvahu při sestavení ceny a dochází k obsahovým rozporům mezi jednotlivými nabídkami. Použití takových souhrnných měrných jednotek bez podrobného popisu jejich obsahu je však jednoznačně v rozporu se zákonem – není splněna povinnost zadavatele spočívající v jednoznačném vymezení předmětu veřejné zakázky. Nelze namítat, že úroveň zpracované PD neumožňuje sestavení podrobného soupisu (což je u PD pro stavební povolení běžné), protože i úroveň PD předávané dodavatelům je věcí a odpovědností zadavatele, nechat PD zpracovat tak, aby byly všechny nejednoznačnosti odstraněny. Druhou častou vadou soupisů stavebních prací je nejasnost a nepřesnost v popise položek, tedy v definici, jakou stavební práci zadavatel požaduje. V ČR je zvykem využívat k sestavení soupisů stávající cenové soustavy, vycházející z určitého logického číselného třídění položek, k nimž existují i jasná pravidla, tedy co je obsahem takové položky, jak se provádí měření, které operace jsou v položce zahrnuty a které ne. Použití takového popisu pak oběma stranám zaručuje, že vědí, co je požadováno, za co a jaká cena je nabízena. PD však mnohdy, zejména u nových technologií, obsahuje požadavek na práce, které nejsou ve stávajících cenových soustavách obsaženy a jejichž popis musí být do soupisu doplněn samostatně. V takových případech však musí popis být natolik podrobný, aby nebylo možné jej vyložit několika způsoby, protože všichni dodavatelé mají poté snahu minimalizovat svoji nabídkovou cenu tím, že využívají nepřesností popisu k nabídce minimálních cen s tím, že budou uplatňovat vícepráce. Důsledkem tohoto postupu je to, že dodavatel oceňující dle nejlepšího vědomí, tj. ten, který veškeré údaje dohledá v textové a výkresové části PD, je diskriminován tím, že jeho nabídková cena u takto nepřesně popsané položky je obvykle vyšší než u jiných dodavatelů. Samostatnou kapitolou soupisů stavebních prací jsou náklady, kterým ze zvyku říkáme vedlejší rozpočtové náklady. Jde o skupinu nákladů, jež dodavateli vzniknou v souvislosti s prováděním stavby, ale nejsou přímou součástí stavebních prací. Zejména jde o náklady na zařízení staveniště. Je obvyklé, že tyto náklady dodavatelé vůbec neuplatňují, protože mají za to, že by si jimi zvýšili svoji nabídkovou cenu. Protože veškerá pravidla pro stanovení cen stavebních prací byla zrušena, ale vedlejší rozpočtové náklady se v soupisech objevují stále, je třeba v zadávacích podmínkách vymezit, co je pod tímto pojmem myšleno a jak mají být takové náklady oceněny. Totéž je nutné vnímat i ve vztahu k ostatním nákladům, zejména těm, které vycházejí z obchodních podmínek. Často se stává, že zadavatel vymezí v obchodních podmínkách dodavatelům další povinnosti související se zhotovením stavby (např. povinnost zabezpečit publicitu projektu nebo vyhotovit dokumentaci skutečného provedení stavby, geodetické zaměření, dopravní opatření, uvedení povrchů dotčených stavbou do původního stavu apod.). Jde o náklady obtížně přiřaditelné k jednotlivým stavebním objektům. Spíše by měly být oceněny souhrnně za celou stavbu, ale v soupisech stavebních prací se nikde neobjevují. Zadavatel tedy musí způsob jejich ocenění a jejich uvedení v nabídkách vyřešit v zadávacích podmínkách. Pokud tak neučiní, vystavuje se nebezpečí, že nabídky nebudou v oblasti ceny obsahově shodné, což může vést až ke zrušení zadávacího řízení. Zadavatel musí mít na vědomí, že odpovídá za správnost a úplnost zadávací dokumentace, do níž spadá jak soupis stavebních prací, tak i definice podmínek pro jednotný způsob zpracování nabídkové ceny. Na druhou stranu ani dodavatelé nepřistupují ke zpracování nabídkové ceny s náležitou zodpovědností. Výjimečné nejsou případy, kdy si podle svého názoru upravují soupisy stavebních prací, když se domnívají, že takový soupis je sestaven vadně. Takový zásah do soupisu, ať již doplnění či vyřazení položky či změna počtu měrných jednotek, však způsobuje obsahovou nejednotnost nabídky dodavatele a je jasným porušením zadávacích podmínek. Obtížně se posuzují i případy, kdy dodavatel ocení některou z položek soupisu hodnotou 0 Kč. Z takového ocenění není zřejmé, zda jde o situaci, kdy dodavatel předmětnou stavební práci neprovede, či ji hodlá provést zdarma. Neprovedení požadované práce je porušením soutěžních podmínek s následkem vyloučení a stanovení ceny pod úrovní ekonomicky nutných nákladů (tedy ocenění 0 Kč) je základním rysem jednání, jehož důsledkem by mělo být opět vyloučení. V poslední době pak problémy v nabídkových cenách či v celém postupu zadávacího řízení může způsobit i část ceny nazvaná rezerva. Vývojem právních názorů na tuto část ceny se dospělo k legálnosti takového požadavku zadavatele. Je tedy právem zadavatele stanovení rezervy požadovat. Pokud tak zadavatel učiní, musí v souvislosti s tím vyřešit v zadávacích podmínkách i ostatní souvislosti – tedy zda bude hodnotit cenu včetně rezervy, či bez ní, podmínky, za kterých lze tuto část ceny ze strany dodavatele při budoucí realizaci čerpat, a zejména způsob stanovení výše rezervy. Je velmi pravděpodobné, že veškerá nastíněná problematická místa budou vyjasněna novým prováděcím předpisem vydaným společně s novelou zákona. ■ Autor: Ing. Petr Vrbka, RTS, a.s., předseda dozorčí rady <strong>stavebnictví</strong> 10/11 59
historie ČKAIT ▲ Fotografie z debaty z 15. září 2011. Zleva: Ing. Václav Mach, Ing. Jiří Schandl, Ing. Bohumil Rusek, Ing. Ivo Bajer. 60 <strong>stavebnictví</strong> 10/11 text: Hana Dušková foto: archiv ČKAIT; redakce 20. výročí Inženýrské komory ČKAIT I. díl: období let 1989–1992 Úvodní díl seriálu, mapujícího zásadní události dvacetileté epochy činnosti České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), představí počáteční etapu, tedy iniciaci zrodu této Komory. V souvislosti s tím je prezentována významná role legislativní komise ČSSI a další podstatné momenty, které ovlivnily vznik zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Účast v debatě zabývající se uvedenou problematikou, z níž prezentujeme nejzajímavější výstupy, přijali tito odborníci: Ing. Ivo Bajer, první předseda Českého svazu stavebních in- ženýrů; Ing. Václav Mach, první předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě; Ing. Jiří Schandl, předseda oblastní pobočky ČSSI, později předseda OK ČKAIT Čes- ké Budějovice; a Ing. Bohumil Rusek, místopředseda ČKAIT od jejího založení v roce 1992. ■ Znovuobnovení Inženýrské komory, která by navazovala na organizaci civilních techniků, založenou roku 1866 a působící až do roku 1951, kdy byla její činnost současně s oprávněním civilních techniků zákonem č. 61/1951 Sb. zrušena, bylo snahou Českého svazu stavebních inženýrů (ČSSI). A to už krátce po jeho vzniku v roce 1968. Jak tyto snahy skončily? Ing. Rusek: O deset let později, tedy v roce 1978, byla činnost ČSSI tehdejší státní mocí opět násilně přerušena, aniž by se Svazu podařilo plánovaný vznik Komory uskutečnit. Ing. Bajer: Zrušení činnosti ČSSI v roce 1978 iniciovala Národní fronta ČSSR (NF). Po této, vlastně nezákonné likvidaci (Český svaz stavebních inženýrů byl založen ministerstvem vnitra) jsme museli veškerý majetek odevzdat Československé vědecko-technické společnosti (ČS VTS), která byla spolu s některými dalšími veřejně působícími společenskými organizacemi do NF začleněna. Stalo se to v době největšího rozmachu ČSSI, kdy vrcholila jeho odborná tvůrčí činnost, která přinášela členům ČSSI možnosti nepolitického, společensko-odborného
Page 1:
2011 MK ČR E 17014 10/11 Česká k
Page 4 and 5:
obsah 10-14 Krytý bazén v Litomy
Page 6 and 7: stavba roku ■ Které vítězné s
Page 8 and 9: aktuality Na setkání vystoupili s
Page 10 and 11: stavba roku text: Ing. arch. Anton
Page 12 and 13: ▲ Uliční průčelí, pohled ▲
Page 14 and 15: ▲ Bazénová hala s plaveckým ba
Page 16 and 17: kolejová doprava text: Jan Hejral
Page 18 and 19: ▲ Ocelové Y-pražce na zkušebn
Page 20 and 21: ▲ Souprava vozů T3R.PLF a T3R.PV
Page 22 and 23: kolejová doprava ■ Od železnič
Page 24 and 25: Vaduz Berlin ▲ Obr. 4. Základní
Page 26 and 27: kolejová doprava text: Michal Drá
Page 28 and 29: ■ ▲ Obr. 3. Síť VRT v ČR a o
Page 30 and 31: ■ ▲ Obr. 4. Situace a podélný
Page 32 and 33: kolejová doprava ■ ▲ Obr. 1. U
Page 34 and 35: Oblouky menších poloměrů V polo
Page 36 and 37: ▲ Obr. 5. Finální vyrovnání a
Page 38 and 39: ▲ Obr. 3. Vliv klimatických podm
Page 40 and 41: Typ vlaku Hluk z valivého pohybu H
Page 42 and 43: ▲ Detail průčelí odjezdové ha
Page 44 and 45: ▲ Obnova krovu odjezdové haly
Page 46 and 47: A english synopsis A Investor: Masa
Page 48 and 49: policejní službu na jednotlivých
Page 50 and 51: inzerce Tramvajová doprava 21. sto
Page 52 and 53: privatizoval všechnu dopravu soli
Page 54 and 55: ▲ Stavba karlínského viaduktu (
Page 58 and 59: vyžití a seberealizace v těžký
Page 60 and 61: Ing. Bajer se sice snažil o to, ab
Page 62 and 63: interview text: redakce foto: Tomá
Page 64 and 65: Harfa výrazně liší od konkuren
Page 66 and 67: Říjnové a listopadové seminář
Page 68 and 69: ▲ Aplikace kontaktního zateplova
Page 70 and 71: inzerce Jen zateplování, nebo rev
Page 72: ArchitekturA konverzí - balancová
show all

english synopsis - Časopis stavebnictví

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?