english synopsis - Časopis stavebnictví
english synopsis - Časopis stavebnictví
english synopsis - Časopis stavebnictví
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
▲ Stavba karlínského viaduktu (podle Würbsovy olejomalby v Lannově loděnici) ▲ Masarykovo nádraží, bývalé Státní nádraží (Sandmannova rytina z roku 1845)<br />
▲ Pohled proti vodě na plavidlovou komoru na laterálním kanále Vraňany–Hořín<br />
(fotografie z roku 1905)<br />
a rovněž další parametry byly impozantní.<br />
Viadukt má 87 oblouků,<br />
z nichž osm je segmentových,<br />
o rozpětí 25,29 m; ostatní jsou<br />
polokruhové, o rozpětí 10,75<br />
m. Viadukt byl v obvodu Vltavy<br />
vystavěn z české vltavské žuly,<br />
kterou Lanna dovážel s využitím<br />
lodní dopravy z lomů, otevřených<br />
firmou Technici u Orlíku, na<br />
březích pak z pískovce. Na této<br />
železniční stavbě, ve své době<br />
největší v Evropě, pracovalo na<br />
3000 pracovníků různých profesí.<br />
K dalším úspěchům firmy v oblasti<br />
železničních staveb patří<br />
získání koncese na stavbu<br />
komplexu drah Františka Josefa,<br />
na němž byly zahájeny<br />
práce v roce 1866 u Hluboké<br />
nad Vltavou. V tomtéž roce byla<br />
rovněž stavěna dráha Svatoňovi-<br />
ce–Königshan a trať Ústecko-teplické<br />
dráhy v úseku z Teplic do<br />
Duchcova. V letech 1867–1868<br />
byla budována Česká severní dráha,<br />
v roce 1869 pak byly zahájeny<br />
práce na trati Strakonice–Vimperk<br />
až bavorská hranice. Do roku<br />
1872 byl dokončen zmiňovaný<br />
komplex drah císaře Františka<br />
Josefa i se spojovací dráhou Praha–Smíchov<br />
a nakonec i Plzeňsko-březeňská<br />
dráha a trať Plzeň –<br />
Železná Ruda.<br />
Po roce 1877 se firma opět<br />
vrací ke své původní činnosti,<br />
k obchodu s dřívím a zvláště<br />
k vodním stavbám. Po dokončení<br />
základní sítě drah ubývá<br />
přeprava nákladů lodní dopravou,<br />
loděnice většinou zanikají.<br />
Severně od Prahy se však rozvíjí<br />
osobní doprava parníky, na<br />
níž měli oba Lannové významný<br />
podíl. V letech 1870–1884<br />
byla Vltava regulována tak,<br />
aby parníky mohly plout i při<br />
nižším stavu vody v létě. Pro<br />
přezimování parníků byl zřízen<br />
přístav v Podolí (1869) s plochou<br />
31 000 m 2 . V roce 1892,<br />
po zkušenostech s velkou vodou<br />
(1890), byly zvýšeny hráze<br />
přístavu a byla vybudována<br />
přístavní silnice. K dalšímu<br />
rozšíření přístavů a překladišť<br />
došlo na Labi. Pro přemísťování<br />
velkého množství zeminy byla<br />
použita moderní zařízení, jako<br />
například korečková rypadla<br />
zakoupená v Německu.<br />
▲ Dolní nakládací stanice štěrku v Prackovicích s reklamou firmy Lanna (30. léta<br />
20. století)<br />
Nové století<br />
Doba na přelomu století byla zaujata<br />
technikou, která, jak se tehdy<br />
zdálo, by mohla pomoci uskutečnit<br />
díla do té doby nevídaná. Opět<br />
ožila dávná touha českých plavců<br />
propojit Labe s Odrou a Dunajem<br />
pomocí soustavy zdymadel. Je to<br />
opět firma Lanna, která se hlásila<br />
k realizaci stavby, na níž ovšem<br />
chybělo v politických i podnikatelských<br />
kruzích dost odvahy, na<br />
rozdíl od Německa, kde došlo<br />
k propojení Dunaje s Rýnem. Ani<br />
v Čechách však nebylo možné<br />
pokrok zastavit zcela. Na základě<br />
rozhodnutí o výstavbě zdymadel<br />
na dolní Vltavě vypracovala firma<br />
Lanna komplexní návrh na splavnění<br />
středního a dolního toku Vltavy<br />
a Labe až k Ústí nad Labem.<br />
Projekt se stal podkladem pro<br />
podobný návrh, jenž vypracovala<br />
státní komise. Již v roce 1897 se<br />
proto mohlo přikročit ke stavbě<br />
zdymadla u Libčic (1898–1900)<br />
a současně i zdymadla v Troji, kde<br />
byly práce složitější, vzhledem<br />
k současně budovanému jezu.<br />
V letech 1900–1904 bylo postaveno<br />
další zdymadlo u Miřejovic<br />
a konečně v letech 1902–1904<br />
obdobné dílo u Vraňan, stavěné<br />
spolu s laterálním kanálem<br />
Vraňany–Hořín (ten v délce deseti<br />
kilometrů překonává téměř<br />
devítimetrový rozdíl výšky<br />
hladin). Tím bylo firmou Lanna<br />
dokončeno splavnění dolního<br />
toku Vltavy. Pokračovaly stavby<br />
zdymadel na Labi u Dolních Berkovic<br />
(1903–1907), u Štětí (1905–<br />
1909), u Roudnice (1906–1910),<br />
včetně mostu a jezu, u Litoměřic<br />
(zahájeno 1909) a současně opět<br />
na Vltavě u pražského ostrova<br />
Štvanice.<br />
V roce 1909 svobodný pán Vojtěch<br />
Lanna umírá. Za svého života<br />
proslul i jako jeden z největších<br />
mecenášů umění a byl v tomto<br />
oboru uznávaným znalcem. Své<br />
sbírky shromažďoval v Lannově<br />
paláci v Hybernské ulici, který<br />
vystavěl jeho otec, později i ve<br />
vlastní Lannově vile v Bubenči,<br />
navržené architektem Josefem<br />
Ullmannem a vyzdobené freskami<br />
Josefa Barvitia (dnes je ve vile<br />
reprezentativní zařízení Akademie<br />
<strong>stavebnictví</strong> 10/11 57
Change language