english synopsis - Časopis stavebnictví
english synopsis - Časopis stavebnictví
english synopsis - Časopis stavebnictví
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
▲ Dokončený karlínský viadukt (podle Rybičkovy rytiny z roku 1860)<br />
první český parník Bohemii pro<br />
dopravu na Labi, navrhuje Lanna<br />
lodní těleso. Parník vykonal<br />
v roce 1841 svoji první cestu<br />
z Obříství do Drážďan a když<br />
stav vody dovoloval, trvala<br />
cesta tam a zpět tři dny. Plavbu<br />
absolvoval rovněž dánský spisovatel<br />
a bajkař Hans Christian<br />
Andersen, který se o ní zmínil<br />
ve svém deníku a zanechal tak<br />
zajímavou reportáž.<br />
56<br />
Impérium na vrcholu<br />
průmyslové revoluce<br />
Následující léta byla ovlivněna<br />
možnostmi, které, jak se<br />
zdálo, umožňovala nastupující<br />
vlna průmyslové revoluce:<br />
v roce 1841 navrhuje Lanna<br />
c. k. stavebnímu ředitelství<br />
užívání parních bagrů, v roce<br />
1843 zakládá slévárnu v Adolfově,<br />
tentýž rok začíná na vlastní<br />
náklady splavňovat Nežárku<br />
a Lužnici pro plavbu dřeva – tuto<br />
činnost dokončuje během dvou<br />
let a začíná těžit jindřichohradecké<br />
lesy, když získává výhradní<br />
právo dopravy na dvanáct<br />
let. V roce 1847 získává totéž<br />
právo na Blanici od Vodňan až<br />
k Putimi. V roce 1847 rovněž<br />
staví řetězový most přes Vltavu<br />
u Podolska.<br />
<strong>stavebnictví</strong> 10/11<br />
Za dvacet let po převzetí firmy<br />
vytvořil Vojtěch Lanna kapitálové<br />
impérium, kdy jeho loděnice<br />
stavěly lodě pro vlastní potřebu<br />
i na vývoz do ciziny, jeho<br />
parketárny a pily zpracovávaly<br />
dříví, svážené koryty regulovaných<br />
řek na vlastní překladiště,<br />
jeho vlastní doly na Kladensku<br />
dodávaly palivo vlastním železárnám<br />
a stavební sekce firmy<br />
byla schopna řešit i nejsložitější<br />
zakázky.<br />
Období dalšího rozšiřování<br />
aktivit znamenalo ovšem stále<br />
větší nároky na řízení podniku.<br />
Jak se zdá, systém rozsáhlého<br />
kapitálového impéria podle<br />
nejnovějšího anglického vzoru<br />
byl v podmínkách Čech v rámci<br />
Rakouska-Uherska první poloviny<br />
19. století přeci jen příliš<br />
ambiciózním projektem. Kladenské<br />
závody totiž pohlcovaly<br />
obrovské investice, hrozil tedy<br />
úpadek celého podniku, ztráta<br />
jmění i investic dalších podílníků.<br />
Lanna přemístil sídlo firmy<br />
z Českých Budějovic do Prahy,<br />
kromě jiného i proto, aby byl na<br />
dosah ohroženým investicím,<br />
z nichž však některé byl nucen<br />
prodat. Vytvořením akciové<br />
společnosti sice zachránil část<br />
firmy, zmiňované období si však<br />
vybralo svou daň. Podlomené<br />
zdraví a neustálý stres způsobi-<br />
ly, že „pantáta“ umírá ve věku<br />
61 let na srdeční komplikace.<br />
Vojtěch Lanna jr. –<br />
svobodný pán<br />
Po otci převzal firmu jediný syn,<br />
Vojtěch Lanna mladší, který byl<br />
na její vedení teoreticky i prakticky<br />
velmi dobře připraven. Ve<br />
třiceti letech měl za sebou kromě<br />
absolvování obchodní školy a četných<br />
studijních cest po Evropě<br />
rovněž dvanáctileté zkušenosti,<br />
získané na stavbách firmy.<br />
Na rozdíl od svého otce byl<br />
nový majitel obklopen týmem<br />
specialistů, odpovídajících za<br />
své úseky činnosti – jednalo<br />
se především o stavby železničního<br />
stavitelství, vodní<br />
stavby, dopravu, obchod se<br />
dřevem a jeho zpracování. Jako<br />
významní odborníci a spolupodílníci<br />
vystupují v jednání za<br />
firmu další osobnosti, zejména<br />
Jan Schebek a Mořic Grőbe.<br />
Oceněním a uznáním zejména<br />
politického významu Vojtěcha<br />
Lanny je jeho povýšení do<br />
šlechtického stavu v roce 1868.<br />
V roce 1908 se pak stává s titulem<br />
svobodný pán členem<br />
panské sněmovny ve Vídni.<br />
Za Lanny mladšího dosahuje<br />
firma úspěchy zejména v oblasti<br />
železničního stavitelství. Lanna<br />
se zabýval myšlenkou na propojení<br />
Prahy s evropskými městy,<br />
což by mělo pomoci zavádět<br />
do Čech pokrokovější metody<br />
práce a docílilo by se jím zrušení<br />
mnohdy nesmyslných zákonů<br />
a nařízení. O jejich úrovni<br />
svědčí fakt, že za vlaky, které<br />
od 20. srpna 1845 přijížděly<br />
z Olomouce na tehdejší pražské<br />
Státní nádraží, musely být zavírány<br />
na noc brány v městských<br />
hradbách, aby se vyhovělo nařízení<br />
o uzamykání města.<br />
Spolu s firmou bratří Kleinů, tehdy<br />
již renomovaných specialistů<br />
na železniční stavby v Rakousku,<br />
zahajuje firma Lanna práce<br />
na propojení Prahy severním<br />
směrem na Drážďany, do Saska.<br />
Kromě nádraží šlo zejména<br />
o stavbu, na svou dobu naprosto<br />
ojedinělou – karlínský viadukt,<br />
stavěný podle projektu proslulého<br />
inženýra Luigi Negrelliho<br />
(1799–1858), který se mimo jiné<br />
podílel i na stavbě Suezského<br />
průplavu Ferdinanda Lessepse.<br />
Viadukt mezi Karlínem a Holešovicemi<br />
byl budován v letech<br />
1846–1850. Jeho projekt byl<br />
v pionýrských dobách železnic<br />
úžasným technickým dílem,<br />
které se stalo neodmyslitelnou<br />
součástí panoramatu Prahy.<br />
Jeho délka dosáhla 1111 m
Change language