english synopsis - Časopis stavebnictví
english synopsis - Časopis stavebnictví
english synopsis - Časopis stavebnictví
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
privatizoval všechnu dopravu<br />
soli do Prahy, až dosud garantovanou<br />
státem. Ta byla prodělečná<br />
a musela být dotována.<br />
Výrobou nového, rychlejšího<br />
typu lodi, úpravami nebezpečných<br />
míst toku, opravami a unifikací<br />
provozu vytvořil Lanna<br />
fungující systém, který, na rozdíl<br />
od předešlého období, vydělával.<br />
Šlo zejména o budování<br />
cest pro tažné koně podél břehů<br />
přes nebezpečné úseky, výstavbu<br />
a údržbu stájí, kde docházelo<br />
k přepřahání, opravy hrází,<br />
úpravy jezů a jejich propustí<br />
nebo výcvik plavců i stabilizaci<br />
personálu jednotlivých zařízení.<br />
V roce 1833 pak Lanna získal<br />
zadání všech stavebních prací<br />
na Vltavě a Labi až k saským<br />
hranicím, tj. od Českých Budějovic<br />
až k Dolnímu Gruntu, neboť<br />
nabídl množstevní slevy, jež vyřadily<br />
případnou konkurenci. Na<br />
území Čech tak vznikla stavební<br />
firma s ambicemi evropských<br />
rozměrů. Součástí Lannových<br />
aktivit byla rovněž činnost, kterou<br />
bychom dnes mohli nazvat<br />
„personální politikou“, kdy se<br />
Lanna stal zpravidla kmotrem<br />
dětí mlynářů a hrázných po celé<br />
trase, které tak osobně poznal.<br />
Firma tak získala na kompaktnosti.<br />
Zaměstnanci, jejichž<br />
počet stále vzrůstal, byli zvyklí<br />
se denně před pátou hodinou<br />
ranní setkávat s „pantátou“,<br />
jenž rozděloval práci a vydával<br />
příkazy přímo v loděnici.<br />
O Lannově podnikavosti svědčila<br />
řada prvků v obchodní<br />
činnosti, na svou dobu velmi<br />
moderních, jako bylo každoroční<br />
organizování projížděk na<br />
lodích, spojených s návštěvou<br />
dokončených vodních staveb,<br />
kterých se zúčastňovali inženýři<br />
v čele se stavebním ředitelem<br />
hlubockého panství a vysocí<br />
úředníci z Vídně. Zároveň<br />
Lanna investoval i do stavby<br />
a provozu koňské dráhy z Lince<br />
do Českých Budějovic, kde<br />
byla provozována od roku 1832<br />
nejprve nákladní, od roku 1834<br />
pak i osobní doprava. Dopravní<br />
spojení mezi oběma městy se<br />
tak značně zrychlilo. Vyjel-li<br />
v 6 hodin ráno cestující železnicí<br />
z Českých Budějovic, dorazil<br />
ještě týž den v 19 hodin pohodlně<br />
do Lince, počítaje v to<br />
hodinovou přestávku na oběd<br />
v Lannově staniční hospodě<br />
v Kerschlbaumu. Dostavník<br />
urazil stejnou trasu za jeden<br />
a půl dne, přičemž cena byla<br />
o čtvrtinu dražší a bylo nutno<br />
přenocovat. Je pochopitelné,<br />
že zlepšení spojení vedlo i k rozsáhlejší<br />
obchodní činnosti, zejména<br />
prodeji dříví, jeho vývozu<br />
a zpracování.<br />
Vzhledem ke stále vzrůstající<br />
vzdálenosti zdrojů stavebního<br />
materiálu navrhl Lanna splavnit<br />
trať od Vyššího Brodu do<br />
Českých Budějovic na vlastní<br />
náklady, bude-li mu povolena<br />
výhradní výsada na stavbu lodí<br />
a vorů po dobu patnácti let. Přes<br />
příznivý ohlas, který návrh ve<br />
Vídni vyvolal, výsada Lannovi<br />
udělena nebyla. Myšlenka se<br />
však ujala a byla realizována<br />
později.<br />
Smysl pro reklamu Lanna opět<br />
osvědčil při návštěvě Českých<br />
Budějovic císařským párem,<br />
Ferdinandem V. a jeho ženou<br />
Marií Annou, v roce 1835, kdy<br />
se chopil organizace oslav a při<br />
tom pochopitelně propagoval<br />
zejména úspěchy své firmy,<br />
ať již šlo o stavbu „papírového<br />
obelisku“ na břehu Vltavy, či<br />
špalír šedesáti plavců, oblečených<br />
do zcela nových námořnických<br />
oděvů. Není divu, že<br />
mezi třemi českobudějovickými<br />
občany, kteří dostali po císařově<br />
odjezdu vyznamenání, figuroval<br />
právě Lanna. Je rovněž logické,<br />
že jediným mužem, jehož firma<br />
(bez výběrového řízení) získala<br />
zakázku na stavbu řetězového<br />
mostu a nábřežních zdí v Praze,<br />
byl právě Lanna. Šlo o stavbu<br />
teprve druhého pražského<br />
mostu v období pěti set let, navrženého<br />
inženýrem Bedřichem<br />
Schnirchem v prodloužení dnešní<br />
Národní (tehdy Fedinandovy)<br />
třídy. Stavba byla zahájena<br />
v dubnu 1840 a již v listopadu<br />
došlo k zatěžkávací zkoušce,<br />
kdy bylo poklusem přes most<br />
hnáno 150 kusů dobytka.<br />
Tato úspěšná stavba byla předzvěstí<br />
obrovského rozmachu stavebních<br />
aktivit firmy. Jmenujme<br />
z počátečního období vzestupu<br />
▲ Doprava na koňské dráze z Českých Budějovic do Lince<br />
▲ Parník Bohemia u Mělníka (podle soudobé litografie)<br />
▲ Pohled na dokončený řetězový most císaře Františka I., který byl zbořen<br />
v roce 1898 (podle soudobé litografie)<br />
firmy na tomto místě alespoň některé:<br />
stavba Státního (dnešního<br />
Masarykova) nádraží, železniční<br />
stavby v úseku mezi Prahou<br />
a Podmokly, vodárenské stavby<br />
pro Nové Město a rekonstrukce<br />
Šítkovského a Petržílkovského<br />
mlýna v Praze.<br />
Až do roku 1848 je Lannova<br />
činnost stále rozmanitější. Zahrnuje<br />
nové a nové obory podle<br />
toho, jak se rozšiřoval obzor<br />
české společnosti a rostla síla<br />
českého průmyslu. Když kapitán<br />
Andrews, zakladatel Rustonovy<br />
strojírny na Smíchově, staví<br />
<strong>stavebnictví</strong> 10/11 55
Change language