english synopsis - Časopis stavebnictví
english synopsis - Časopis stavebnictví
english synopsis - Časopis stavebnictví
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
(1920), Bohuslav Vrbenský (1920),<br />
František Kovařík (1920–1921),<br />
Alois Tučný (1921–1922), Antonín<br />
Srba (1922–1925), Rudolf Mlčoch<br />
(1925–1926), Václav Roubík (1926),<br />
Franz Spina (1926–1929), Jan Dostálek<br />
(1929–1934 a 1935–1938),<br />
Ludwig Czech (1934–1935), div.<br />
gen. František Nosál (1938), div. gen.<br />
Karel Husárek (1938), Dominik Čipera<br />
(1938–1939). Jan Dostálek se stal<br />
ministrem veřejných prací v období<br />
hospodářské krize a byl v této funkci<br />
nejdéle sloužícím ministrem.<br />
Na ministerstvu veřejných prací<br />
působili v odborných útvarech uznávaní<br />
a respektovaní odborníci, jejich<br />
stanoviska byla přijímána stavební<br />
i jinou technickou veřejností. Byl<br />
to např. Ing. arch. Dr. Josef Piskač,<br />
sekční šéf odboru pro bytovou péči<br />
a správu státních budov, stavebního<br />
zákonodárství a všeobecné technické<br />
záležitosti, Ing. Bedřich Kruis,<br />
zakladatel fotogrammetrického<br />
oddělení ministerstva; Ing. Miloslav<br />
Klement, působící v mostním oddělení<br />
ministerstva, po válce vedl stavbu<br />
prvního železobetonového mostu<br />
v republice v Týnci nad Sázavou,<br />
jako statik spolupracoval s hradním<br />
architektem Josipem Plečnikem na<br />
úpravách Pražského hradu.<br />
Důležitá role připadala ministerstvu<br />
veřejných prací na poli státních<br />
zakázek. V roce 1920 byl na základě<br />
zmocnění daného zákonem<br />
č. 337/1920 Sb. z. a n. vydán zadávací<br />
řád (Nařízení vlády Republiky československé<br />
č. 667/1920 Sb. z. a n.,<br />
o zadávání státních dodávek a prací,<br />
ze dne 17. prosince 1920), jímž bylo<br />
upraveno zadávání státních dodávek<br />
a prací. Zadávací řád měl pět částí.<br />
Druhá část zadávacího řádu obsahovala<br />
výčet způsobů zadávání. V §3<br />
zadávacího řádu bylo stanoveno, že<br />
všechny dodávky a práce se zadávají<br />
veřejnou soutěží, pokud není dále<br />
stanoveno jinak. Zadávací řád znal<br />
ještě zadání s vyloučením veřejnosti,<br />
tzv. „soutěží omezenou“, a zadání<br />
s vyloučením soutěže vůbec, tzv.<br />
„zadání z volné ruky“, kterým bylo<br />
možné zadat dodávky a práce jen<br />
ve výjimečných případech, které byly<br />
taxativně vymezeny.<br />
Bližší a podrobnější vysvětlení jednotlivých<br />
ustanovení zadávacího<br />
řádu obsahovaly prováděcí předpisy,<br />
které vydalo ministerstvo veřejných<br />
prací v podobě výnosů:<br />
52<br />
<strong>stavebnictví</strong> 10/11<br />
■ Výnos ministerstva veřejných<br />
prací ze dne 10. června 1923<br />
č. 10-2/69-1923/36, kterým se<br />
vydávají prováděcí předpisy k „zadávacímu<br />
řádu“;<br />
■ Výnos ministerstva veřejných<br />
prací ze dne 21. ledna 1925<br />
č. 10-2/155-1923-42, o přímém<br />
zadávání řemeslných prací živnostníkům;<br />
■ Výnos ministerstva veřejných<br />
prací ze dne 16. února 1925 č. 10-<br />
2/157-1923, o zadávání státních<br />
dodávek a prací;<br />
■ Výnos ministerstva veřejných<br />
prací ze dne 3. února 1922<br />
č. 61.425-XII-1921, o závaznosti<br />
nabídnutých cen při zadávání<br />
stavebních prací;<br />
■ Výnos ministerstva veřejných<br />
prací ze dne 15. února 1925<br />
č. 25 d-1961-89.892, o zadávání<br />
státních staveb, odnětí stavby<br />
a omezení cesse pohledávek;<br />
■ Výnos ministerstva veřejných<br />
prací ze dne 28. července 1925<br />
č. 10-87-81.722-1924, o závaznosti<br />
nabídnutých cen při zadávání<br />
státních dodávek a prací;<br />
■ Výnos ministerstva veřejných prací<br />
ze dne 14. července 1922 č. 2/6<br />
přes., o dani z obratu a o dani přepychové<br />
při státních dodávkách.<br />
Současně s uvedenými předpisy<br />
a jako jejich příloha bylo vydáno<br />
Poučení o poplatkové povinnosti<br />
uchazečů o státní dodávky a práce.<br />
V roce 1927 mělo ministerstvo veřejných<br />
prací vůdčí úlohu při stavbě<br />
státních domů pro státní zaměstnance,<br />
které stavěla z výnosu losové<br />
výpůjčky (vláda RČS byla v zákoně<br />
zmocněna, aby za účelem opatření<br />
potřebných peněz pro stavbu domů<br />
pro státní zaměstnance a za účelem<br />
podporování provizorních staveb<br />
a adaptací neobytných místností na<br />
místnosti obytné vypsala losovou stavební<br />
výpůjčku v částce 1 mld. Kč).<br />
Rozsáhlá podpora <strong>stavebnictví</strong>,<br />
zavedená tímto zákonem, sledovala<br />
také ten účel, aby podporou<br />
stavebního podnikání mimo jiné<br />
byla snižována míra nezaměstnanosti.<br />
Díky tomu se vystavělo 573<br />
nájemních domů se 6502 byty<br />
v nákladu 537 mil. Kč a z jiných úvěrů<br />
dalších 267 nájemních domů se<br />
2106 byty, dále 10 bloků se 686 byty,<br />
6 svobodáren se 6 byty a 310 lůžky<br />
a konečně 187 rodinných domků se<br />
205 byty s nákladem 332 mil. Kč.<br />
Z fondu pro sociální péči hornickou<br />
ministerstvo veřejných prací vystavělo<br />
pro horníky ve 23 sídlech 621 domů<br />
s 1210 byty. Nutno zdůraznit, že<br />
z výnosu losové stavební výpůjčky<br />
stavěla byty pro své zaměstnance<br />
i ostatní ministerstva.<br />
Ministerstvo veřejných prací, oddělení<br />
pro sociální péči hornickou, bylo<br />
např. investorem hornické kolonie<br />
v Duchcově, představující nové<br />
urbanisticko-architektonické řešení,<br />
inspirované anglickými zahradními<br />
městy. Kolonie je sestavena z několika<br />
typů domů. Ministerstvo<br />
typové návrhy domů odkoupilo<br />
a následně použilo v Duchcově<br />
(1924), ve Rtyni nad Bílinou a na<br />
dalších místech.<br />
Domy mají geometrický dekor,<br />
v souladu se zásadami české moderny,<br />
a jsou lehce ovlivněné kubizmem.<br />
Od roku 1923 vedl akci bytové<br />
péče hornické na ministerstvu veřejných<br />
prací F. Libra. Šlo o výstavbu<br />
cca dvaceti kolonií, z nichž některé<br />
sám navrhl. V hornických koloniích<br />
byly umisťovány převážně jednotlivé<br />
rodinné domky, dvojdomky nebo<br />
domky řadové v duchu anglického<br />
zahradního města. K typickým znakům<br />
patří valbové střechy, vikýře,<br />
barevnost a některé rondokubistické<br />
prvky. Stavební plány některých<br />
kolonií a jednotlivých domů by měly<br />
být uloženy v Národním technickém<br />
muzeu v Praze.<br />
Ministerstvo veřejných prací vypsalo<br />
v roce 1923 soutěž na výstavbu<br />
rodinných a činžovních domů pro<br />
úředníky a důstojníky v Chustu<br />
na Podkarpatské Rusi. S návrhem<br />
typových dvojdomků a netradičním<br />
zastavovacím plánem (koncepce<br />
s variantou otevřených bloků) vyhrál<br />
soutěž architekt Jindřich Freiwald,<br />
Kotěrův žák. Tzv. Masarykovu kolonii<br />
(lidově „česká kolonie“) v Chustu<br />
postavila v letech 1924–25 firma<br />
Freiwald a Böhm.<br />
Ministerstvo veřejných prací vydávalo<br />
úřední věstník Zprávy veřejné služby<br />
technické (1919–1950). Věstník<br />
vycházel čtrnáctidenně a byly v něm<br />
oznamovány vypisované soutěže<br />
na státní dodávky a práce. Ministerstvo<br />
vydalo také řadu odborných<br />
publikací, metodických příruček,<br />
technických návodů aj. Z nich jako<br />
příklad uvádíme:<br />
■ Kolonie Vořechovka (1924);<br />
■ Vzorné typy nájemních domů,<br />
Ministerstvo veřejných prací,<br />
Praha (1925);<br />
■ Vzorné typy nájemních domů<br />
o nejmenších bytech, získané<br />
veřejnou soutěží, Ministerstvo<br />
veřejných prací, Praha (1925);<br />
■ Sbírka zákonů, nařízení a předpisů<br />
pro státní službu stavební<br />
v Republice československé.<br />
Sv. 2 Vodní stavby (1925);<br />
■ Dopravní význam projektovaného<br />
průplavu Labsko-Odersko-Dunajského:<br />
národohospodářská studie<br />
(1928);<br />
■ Seznam a mapa vodních děl<br />
Republiky Československé – stav<br />
konce roku 1930;<br />
■ Úvod do studia technické ekonomiky<br />
(1930);<br />
■ Vybudování letišť (1930);<br />
■ Podmínky pro vkládání topných<br />
trubek ústředního topení soustavy<br />
Crittall do nosných konstrukcí<br />
ze železového betonu (1937);<br />
■ Desky ze železového betonu<br />
světlosti 1 až 7 m. [1.], Normalie<br />
silničních mostů (1938).<br />
Vedle ministerstva veřejných prací<br />
se uplatňoval také resort ministerstva<br />
sociální péče. Do jeho<br />
činnosti náleželo veškeré sociální<br />
pojištění, ochrana dělnictva, živnostenská<br />
inspekce, závodní výbory,<br />
péče o nezaměstnané, péče<br />
o válečné poškozence a státní<br />
bytová péče (podpora stavebního<br />
podnikání).<br />
Ministerstvo veřejných prací existovalo<br />
i v době protektorátní; dne<br />
19. ledna 1942 bylo však po německém<br />
vzoru zrušeno a spojeno<br />
s ministerstvem sociální zdravotní<br />
správy. Většinu kompetencí převzalo<br />
ministerstvo dopravy a techniky.<br />
Posledním ministrem veřejných prací<br />
(v době Protektorátu) byl Dominik<br />
Čipera, za první republiky člen správní<br />
rady koncernu Baťa a od roku<br />
1932 starosta Zlína. Po roce 1945<br />
nebylo ministerstvo veřejných prací<br />
zřízeno; jeho kompetence převzalo<br />
ministerstvo dopravy. Knihovnu<br />
ministerstva veřejných prací převzal<br />
v roce 1950 Výzkumný ústav geodetický,<br />
topografický a kartografický ve<br />
Zdibech u Prahy. ■<br />
Autor: RNDr. Jiří Klíma,<br />
ředitel úseku regionálního rozvoje<br />
a bydlení ÚRS PRAHA, a.s.
Change language