english synopsis - Časopis stavebnictví

▲ Rozmístění vodních ploch, schéma ▲ Zahradní průčelí s výplavovým bazénem
nou, orientovanou do bazénové
haly, integrující i funkci ošetřovny.
Bazénová hala je komponována
jako centrální převýšený prostor
přes dvě podlaží, zastropený šikmou
pultovou střechu, svažující
se k západní straně areálu, která
je vizuálně zcela otevřená do prostoru
venkovní pobytové terasy se
zahradní úpravou. Bazénová hala
obsahuje plavecký bazén dlouhý
25 m s pěti plaveckými dráhami.
Konstrukční
řešení stavby
Jedná se o velmi atypický konstrukční
systém kombinovaný
z monolitického železobetonu
a dřevěné konstrukce střechy
s ocelovými prostorovými podporami
při západním průčelí.
Jako převažující svislá nosná
konstrukce jsou uplatněny úseky
příčných železobetonových stěn
situovaných v modulových osách
(se vzdáleností 5,0 m), které jsou
v technickém suterénu kombinované
se sloupy vynášejícími
vodorovný průvlakový rošt pod
oběma hlavními bazény.
Zastřešení je navrženo v části
bazénové haly s jednotným rovinným
spádem (s přibližným úhlem
11°) a ve zbývající části (od hřebene
k východní hraně objektu)
potom s proměnným variabilním
sklonem v jednotlivých polích
vymezených modulovými osami
(napodobení terénních boulí a vln).
V přední části jsou primární nosnou
konstrukcí vysoké štíhlé
dřevěné vazníky z lepeného řeziva,
které jsou umístěny do modulových
os (tj. osově po 5,0 m)
a podporovány jsou uložením
k podélné střední betonové stěně,
respektive na ocelové šikmé
podpory – příhrady trojúhelníkového
tvaru. Nosnou konstrukcí
střešního pláště jsou dřevěné
krokvičky (vazničky), jež jsou
shora uloženy na vazníky a jsou
situovány rovnoběžně se hřebenem
(kolmo na vazníky) v osové
vzdálenosti maximálně 1,0 m.
Nosnou plochou pro plechovou
krytinu (titanzinkový plech) je
dřevěné bednění z prken.
V zadní části (nad strojovnami)
jsou dřevěné krokvičky (vazničky)
z hraněného řeziva ukládány
shora na hla vu příčných betonových
stěn, respektive na horní líc
průvlaků spojujících úseky těchto
stěn. Krokvičky jsou dělené podle
modulů jednotlivých buněk, respektive
průběhu tvaru střechy
mezi modulovými osami.
Jako dělicí příčky jsou navrženy
omítané, tedy obkládané zděné
příčky z tradičních cihel v mokrých
provozech, respektive z dutinových
příčkovek v ostatních
provozech. Příčky jsou výplňové,
vynášené jednotlivými strop ními
tabulemi.
Technologická
zařízení budovy
VZT zařízení je navrženo s ohledem
na minimalizaci provozních
a investičních nákladů pro všechny
prostory, které to z hlediska
techniky prostředí stavby a hlediska
hygienického vyžadují.
Jedná se o prostor bazénové a tobogánové
haly, prostory zázemí
veřejnosti (sprchy, šatny, prostor
vstupní haly včetně občerstvení
se zázemím), prostory s trvalým
pobytem zaměstnanců.
Vzduchotechnické jednotky jsou
vybaveny deskovými rekuperátory.
Regulace teploty ve větraných
prostorech je prováděna tak, aby
se v co největší míře využilo tepla
obsaženého v odpadním vzduchu.
Nedostačuje-li zpětné získávání
tepla k potřebnému ohřevu
přívodního vzduchu, je vzduch
ohříván teplovodním výměníkem
napájeným vratnou teplou vodou,
případně z kotelny. Provoz VZT
jednotek je řízen časovými programy
podle provozní doby.
Zdrojem tepla je kotelna s kondenzačními
kotli s předsměšováním
plynu. Vzhledem k instalovanému
výkonu (nad 500 kW při teplotním
spádu 75/50 °C) se jedná o kotelnu
II. kategorie ve smyslu ČSN
070703. Jde o dva kondenzační
kotle (standard Hoval UltraGas),
které jsou řízeny vestavěnou
automatikou kaskádně tak, aby
se dosáhlo co nejvyššího stupně
vychlazení. Kotle nasávají
vzduch samostatným potrubním
přívodem přímo k hořáku bez
vychlazování kotelny a spaliny jsou
přetlakem nuceně vyfukovány nad
střechu objektu.
Otopný systém je funkčně rozdělen
dle obsluhovaných koncových
spotřebičů na samostatně regulovatelné
větve ve strojovně v 1.
PP objektu bazénové haly. Zde
jsou umístěny dva směšovací
uzly pro systém UT – podlahové
vytápění a fancoily a běžná desková
otopná tělesa o vyšší teplotě
topné vody. Ohřev prostor
v zimním a přechodném období
zajišťuje podlahové teplovodní
vytápění s pomocí teplovzdušného
ohřevu.
Příprava teplé užitkové vody pro
objekt je rozdělena na dvě samostatná
centra. Standardní příprava
TUV ve velkoobjemovém nerezovém
zásobníku pro potřeby
zázemí objektu a pro vyvedení
do umyvadel je umístěna do
prostoru kotelny. Jako sprchovací
vody před vstupem do bazénu
je využito technologie dohřevu
zásobní bazénové vody na teplotu
38 °C (dvojice výměníků se
zásobními nádržemi v podbazénovém
prostoru). Spotřebovaná
voda je doplňována v běžném
dopouštěcím cyklu a dohřáta na
bazénových výměnících.
stavebnictví 10/11 13