▲ Uliční průčelí, pohled ▲ Příčný řez budovou ▼ Půdorys 1.NP: 1 – sklad kol a kočárků; 2 – kancelář; 3 – občerstvení; 4 – foyer; 5 – pokladna; 6 – finální úprava; 7 – šatna; 8 – sprchy, WC ženy; 9 – pára; 10 – sprchy, WC muži; 11 – plavčík; 12 – relaxační vířivka; 13 – dětský bazén; 14 – plavecký bazén; 15 – dojezdový bazén; 16 – tobogánová hala; 17 – výplavový bazén; 18 – letní pobytová terasa 12 <strong>stavebnictví</strong> 10/11
▲ Rozmístění vodních ploch, schéma ▲ Zahradní průčelí s výplavovým bazénem nou, orientovanou do bazénové haly, integrující i funkci ošetřovny. Bazénová hala je komponována jako centrální převýšený prostor přes dvě podlaží, zastropený šikmou pultovou střechu, svažující se k západní straně areálu, která je vizuálně zcela otevřená do prostoru venkovní pobytové terasy se zahradní úpravou. Bazénová hala obsahuje plavecký bazén dlouhý 25 m s pěti plaveckými dráhami. Konstrukční řešení stavby Jedná se o velmi atypický konstrukční systém kombinovaný z monolitického železobetonu a dřevěné konstrukce střechy s ocelovými prostorovými podporami při západním průčelí. Jako převažující svislá nosná konstrukce jsou uplatněny úseky příčných železobetonových stěn situovaných v modulových osách (se vzdáleností 5,0 m), které jsou v technickém suterénu kombinované se sloupy vynášejícími vodorovný průvlakový rošt pod oběma hlavními bazény. Zastřešení je navrženo v části bazénové haly s jednotným rovinným spádem (s přibližným úhlem 11°) a ve zbývající části (od hřebene k východní hraně objektu) potom s proměnným variabilním sklonem v jednotlivých polích vymezených modulovými osami (napodobení terénních boulí a vln). V přední části jsou primární nosnou konstrukcí vysoké štíhlé dřevěné vazníky z lepeného řeziva, které jsou umístěny do modulových os (tj. osově po 5,0 m) a podporovány jsou uložením k podélné střední betonové stěně, respektive na ocelové šikmé podpory – příhrady trojúhelníkového tvaru. Nosnou konstrukcí střešního pláště jsou dřevěné krokvičky (vazničky), jež jsou shora uloženy na vazníky a jsou situovány rovnoběžně se hřebenem (kolmo na vazníky) v osové vzdálenosti maximálně 1,0 m. Nosnou plochou pro plechovou krytinu (titanzinkový plech) je dřevěné bednění z prken. V zadní části (nad strojovnami) jsou dřevěné krokvičky (vazničky) z hraněného řeziva ukládány shora na hla vu příčných betonových stěn, respektive na horní líc průvlaků spojujících úseky těchto stěn. Krokvičky jsou dělené podle modulů jednotlivých buněk, respektive průběhu tvaru střechy mezi modulovými osami. Jako dělicí příčky jsou navrženy omítané, tedy obkládané zděné příčky z tradičních cihel v mokrých provozech, respektive z dutinových příčkovek v ostatních provozech. Příčky jsou výplňové, vynášené jednotlivými strop ními tabulemi. Technologická zařízení budovy VZT zařízení je navrženo s ohledem na minimalizaci provozních a investičních nákladů pro všechny prostory, které to z hlediska techniky prostředí stavby a hlediska hygienického vyžadují. Jedná se o prostor bazénové a tobogánové haly, prostory zázemí veřejnosti (sprchy, šatny, prostor vstupní haly včetně občerstvení se zázemím), prostory s trvalým pobytem zaměstnanců. Vzduchotechnické jednotky jsou vybaveny deskovými rekuperátory. Regulace teploty ve větraných prostorech je prováděna tak, aby se v co největší míře využilo tepla obsaženého v odpadním vzduchu. Nedostačuje-li zpětné získávání tepla k potřebnému ohřevu přívodního vzduchu, je vzduch ohříván teplovodním výměníkem napájeným vratnou teplou vodou, případně z kotelny. Provoz VZT jednotek je řízen časovými programy podle provozní doby. Zdrojem tepla je kotelna s kondenzačními kotli s předsměšováním plynu. Vzhledem k instalovanému výkonu (nad 500 kW při teplotním spádu 75/50 °C) se jedná o kotelnu II. kategorie ve smyslu ČSN 070703. Jde o dva kondenzační kotle (standard Hoval UltraGas), které jsou řízeny vestavěnou automatikou kaskádně tak, aby se dosáhlo co nejvyššího stupně vychlazení. Kotle nasávají vzduch samostatným potrubním přívodem přímo k hořáku bez vychlazování kotelny a spaliny jsou přetlakem nuceně vyfukovány nad střechu objektu. Otopný systém je funkčně rozdělen dle obsluhovaných koncových spotřebičů na samostatně regulovatelné větve ve strojovně v 1. PP objektu bazénové haly. Zde jsou umístěny dva směšovací uzly pro systém UT – podlahové vytápění a fancoily a běžná desková otopná tělesa o vyšší teplotě topné vody. Ohřev prostor v zimním a přechodném období zajišťuje podlahové teplovodní vytápění s pomocí teplovzdušného ohřevu. Příprava teplé užitkové vody pro objekt je rozdělena na dvě samostatná centra. Standardní příprava TUV ve velkoobjemovém nerezovém zásobníku pro potřeby zázemí objektu a pro vyvedení do umyvadel je umístěna do prostoru kotelny. Jako sprchovací vody před vstupem do bazénu je využito technologie dohřevu zásobní bazénové vody na teplotu 38 °C (dvojice výměníků se zásobními nádržemi v podbazénovém prostoru). Spotřebovaná voda je doplňována v běžném dopouštěcím cyklu a dohřáta na bazénových výměnících. <strong>stavebnictví</strong> 10/11 13
Change language