11.07.2015 Views

energetická náročnost budov - Časopis stavebnictví

energetická náročnost budov - Časopis stavebnictví

energetická náročnost budov - Časopis stavebnictví

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

aktualityStavebnictví na veletrzíchPo listopadové účasti na veletrhuAQUA-THERM Praha se časopisStavebnictví zúčastní i mezinárodníhoveletrhu Střechy Praha2009. Ten se koná od 29. do31. ledna 2009 na výstavištiv Praze 7 – Holešovicích. Expozicečasopisu Stavebnictví, na nižzveme všechny příznivce, budeve stánku číslo 110.Součástí veletrhu bude rovněždoprovodný program s řadouodborných seminářů a přednášek.Z témat: Střešní krytiny(výběr druhu krytiny, zásady provýběr povlakové izolace, návrhyplochých střech z hlediska šířenívlhkosti, zásady pro správný návrhstřešních plášťů, zatížení sněhem,zatížení větrem), Dřevěnéstavební konstrukce (kompletačníkonstrukce v dřevostavbách,Evropské normy pro dřevěnékonstrukce, Dřevo a výrobky zedřeva, Statické působení krovů,výběr a osazení otvorových výplnído moderních novostaveb) a další.Úplný doprovodný program nawww.strechy-praha.cz/2008/doprovodny-program.php. ■text a foto: redakcePRESTA JIŽNÍ ČECHYPátý ročník přehlídky stavebníchrealizací dokončenýchv letech 2006–2008 vyhlašujeČeský svaz stavebních inženýrů,oblastní pobočka ČeskéBudějovice spolu s Českou komorouautorizovaných inženýrůa techniků činných ve výstavbě,Svazem podnikatelů vestavebnictví v ČR, Českoukomorou architektů a Jihočeskýmkrajem. Cílem přehlídkyje prezentovat současné stavbyv jihočeském regionu –představit charakteristickoujihočeskou výstavbu z různýchúhlů pohledu, na jednéstraně komplexní architektonicko-stavebnířešení stavbya na druhé straně funkci stavby,kvalitu technického řešenía kvalitu provedení. V rámcitéto přehlídky bude rovněžudělena inspira – cenahejtmana Jihočeského krajezaměřená na inspirativní řešenív oblasti rozvoje a kulturyvýstavby obcí.Uzávěrka přihlášek byla stanovenana 9. ledna 2009.Vyhlášení výsledků přehlídkyse uskuteční ve Velkémsále Sladovny Písek 2. dubna2009. Hlavním mediálnímpartnerem přehlídky PRESTAJIŽNÍ ČECHY je časopis Stavebnictví.■Kauza Bad Reichenhall: diskuzeněmeckých statiků na 4stav.czinzerceV srpnovém čísle časopisu Stavebnictvíjsme uveřejnili velmi zajímavou(a bohužel velmi tragickou)kauzu soudního znalce o zřícenízimního stadionu v německémBad Reichenhallu. Na základě vyšetřováníbyli obviněni dva stavebníinženýři, jeden kontrolující statik a jedenarchitekt, přestože uveřejněnýznalecký posudek vůbec tak jednoznačnýnení. Na konto tohoto obviněníse na německých webovýchstránkách www.diestatiker.derozpoutala i pro české projektantyvelmi zajímavá diskuze. Velkou částtéto neformální odborné diskuze,přeloženou českým statikem Ing.Ladislavem Vaňkátem (který mávelké zkušenosti s projektovánímv Německu), naleznete na novémzpravodajském stavebním portáluwww.4stav.cz. ■Salon architektůa inženýrů 2008Na základěs m l o u v yo výstavníspolupráciuzavřenémezi Českoukomorou autorizovaných inženýrůa techniků činných ve výstavběa Obcí architektů byla v sálu architektůna Staroměstské radnicizahájena nesoutěžní přehlídkaprací členů, jejich ateliérů a hostů,navazující na deset předchozíchročníků. Spolu s architekty a inženýryse na přehlídkách, kteréchtějí obě organizace nadále pořádatspolečně, mohou vedlearchitektů a inženýrů představiti studenti a výtvarníci různýchoborů. Kvalitu vystavených pracíbude hodnotit pouze Cena diváka,která bude udělena na základě anketypři derniéře výstavy 11. ledna2009. Mediálním partnerem akce ječasopis Stavebnictví. ■ stavebnictví 01/09 5


www.casopisstavebnictvi.czVážení čtenáři, od začátkuexistence časopisu fungujíi jeho webové stránkywww.casopisstavebnictvi.cz, na nichž, mimo jiné, najdetekompletní a bez registracedostupný archiv všechčísel obou uplynulých ročníků.V jednoduchém systému vyhledávánínaleznete podle klíčovéhoslova všechny článkytýkající se určité stavby, firmy,autora, akce atp., které bylyv časopise otištěny. ■Nová generální ředitelka NPÚMinistr kulturyČR VáclavJehličkana začátkuprosince loňskéhorokujmenovalgenerální ředitelkou Národníhopamátkového ústavu Ing. arch.Naděždu Goryczkovou, dosavadníředitelku Územního pracovištěNPÚ Ostrava. Památková péčese, podle jejího vyjádření, nacházíve velmi složité situaci a společenskéizolaci, způsobené předevšímBest of Realty 200810. ročník soutěže Nejlepší z realit –Best of Realty, která se v tuzemskupovažuje za nejprestižnějšíve svém oboru, měl celkem37 účastníků ve čtyřech základníchkategoriích. Rozhodujícími▲ Dům L'Ocelot▼ Avenir Business Parkmalou otevřeností vůči veřejnosti,mnohdy odmítáním konstruktivnídiskuze a v neposlední řadě nedostatečnoumediální prezentacídosažených úspěchů.Vážnost organizace, která jeněkdy v médiích označovánajako „moloch“, hodlá obnovittaké využitím rezerv v organizacipráce. Cílem evropských projektůje nejen konzervace památek, alepředevším jejich oživení ve spoluprácis kulturními, vzdělávacímia jinak společensky prospěšnýmiorganizacemi. ■kritérii při posuzování kvalitypřihlášených projektů byly výběrlokality, urbanistické a architektonickéřešení, kvalita realizacea zejména úspěšnost na realitnímtrhu. Soutěž jako každoročně pro-▲ Hotel Karlov▼ Centrum CentralInovace roku stavbařůmNa začátku prosince byly v SenátuParlamentu České republikyvyhlášeny výsledky tradiční soutěžeInovace roku 2008. Jednoze dvou hlavních ocenění obdrželoČeské vysoké učení technickév Praze za produkt mostní římsaze syntetického vláknobetonu.Tato inovace pochází z laboratoříkatedry betonových a zděnýchkonstrukcí Stavební fakulty ČVUT.Tým vedla vedoucí této katedrya zároveň prorektorka ČVUT doc.Ing. Alena Kohoutková, CSc.▲ Betonáž dílce v laboratorních podmínkáchPoužívání polypropylenovýchvláken do betonu bylo doposudomezeno na oblast podlahovýchkonstrukcí, tudíž je užití těchtovláken do některých mostníchprvků novým, dosud neaplikovanýmřešením v oblasti mostníhostavitelství. Používání polypropylenovýchvláken umožňuje výraznouúsporu armovací výztuže,cca 40 % betonu a zejména výraznézvýšení odolnosti nosnýchprvků mostní konstrukce vůčikorozi. ■bíhala pod záštitou Ministerstvapro místní rozvoj ČR a Asociacepro rozvoj trhu nemovitostí.O nominaci na ocenění titulemNejlepší z realit 2008 se mohlyucházet stavby dokončené v Českérepublice po 1. lednu 2007v kategoriích nová administrativnícentra, rezidenční projekty, obchodnícentraa hotely.V nejsilnějizastoupenékategorii rezidenčníchprojektů(celkem15 soutěžícíchprojektů) porotcipostavilinejvýše polyfunkčnídůmL'Ocelot v Praze9, u něhožocenili originálnípojetí a kvalitnístavební realizaci.Z novýchadministrativníchcenter si vítězství odnášíIII. etapa komplexu Avenir BusinessPark v Praze 5. Porotacenu udělila za kvalitu, flexibilitua funkčnost, kde celková koncepcevytváří příjemné pracovníprostředí a umožňuje expanzev rámci projektu, jenž se zasadilo celkové zvýšení renomé lokalityNových Butovic. Kategoriiobchodních center dominovalomostecké obchodní centrumCentral jako příklad, že velké modernínákupní centrum, pozdvihujícístřed města, lze vy<strong>budov</strong>ati mimo regionální metropole.V kategorii hotelů získal titulhotel Karlov v Benešově, a to zaharmonické spojení historických<strong>budov</strong> s vysokými nároky hotelovýchhostů.Držitelem ceny Award for Excellencese stal Ing. Kamil Kosman,předseda dozorčí rady Asociacea ředitel úseku realitních obchodůČeské spořitelny. Zvláštní cenuporoty získala administrativní <strong>budov</strong>aCITY Tower v Praze 4. ■6stavebnictví 01/09


Koncertní sál dánského rozhlasu v KodaniPodle plánů úspěšného francouzskéhoarchitekta Jeana Nouvelavzniká v Kodani 4. segmentprojektu DR Byen, nového vysílacího„města“ veřejnoprávníhodánského rozhlasu DanmarksRadio. Srdcem tohoto segmentuje velký koncertní sál s 1800sedadly. Jeho expresivní vnitřníarchitektura a koncept prostorovéakustiky je tvořen pomocí neobvyklékonstrukce ze sádrovláknitýchdesek FERMACELL.Vedle neobvyklé architekturypředstavovaly velikou výzvuzvukově-technické podmínkyvelkého koncertního sálu. Vnitřníakustika musí zaručit sluchovýprožitek na kterémkoliv místěa současně musí být koncertnísál akusticky zcela oddělen odvšech ostatních částí <strong>budov</strong>ytak, aby představení v sále nerušilapráci v dalších zvukovýchstudiích. Ačkoliv se v případě4. segmentu stavebně jedná ojednotnou ocelově-betonovoukonstrukci, tvoří vnitřní obloženívelkého sálu po jeho dokončenízvukově-technicky zcela samostatnýdům v domě.První myšlenkou pro sál bylaspodní konstrukce z oceli, na nížby mělo být upevněno obloženístěn a stropu. Z důvodu specificképrostorové geometrie by přitomkaždá ocelová část byla vyrobenajako jedinečný unikát a ještě navícby zde zvukově-technicky vždymuselo dojít k potlačení průchoduzvuku. Realizovaný alternativnínávrh používá vícevrstvé obloženístěn a stropu ze sádrovláknitýchdesek. Původně rovné desky bylyohýbány na předem stanovenýrádius a poté sešroubováványa slepovány do vícevrstvýchprvků. Počet vrstev přitom plynulz plošných hmotností pro každýúsek stěny, resp. stropu. Nejtěžšípásma s plošnou hmotností100 kg/m² vyžadovala až pětinásobnéobložení. Pro jižní stěnusálu bylo kromě toho třeba vyrobitprvky s akusticky působícímděrovaným obrazem, u něhožjsou otvory uspořádány vzestupněse čtyřmi různými průměry.Stropu sálu dominuje pojízdná,asi 225 m² velká stropní plachta.Čtrnáct různých a do obou směrůprostoru zakřivených prvků z desekje pro tento účel namontovánona spodní konstrukci z oceli.Podle akustických a technickýchpožadavků může být tato celkemasi 75 t vážící plachta zdviženanebo spuštěna pomocí provazovýchkladkostrojů a vratnýchkladek. Nad to se zdvihá (pevný)hlavní strop, rovněž obloženýsádrovláknitými deskami. ■▲ Vizualizace koncertního sálu, návrh Jean Nouvel▼ Montáž stropní konstrukceNové spojení a rekonstrukce hlavního nádražíV prosinci loňského roku byly slavnostnězprovozněny dvě významnéželezniční stavby: Nové spojenía 2. etapa modernizace pražskéhohlavního nádraží. Nové spojeníoptimalizuje provoz mezistanicemi Praha hlavní nádražía Masarykovo nádraží na stranějedné a mezi hlavním nádražíma stanicemi Libeň, Vysočanya Holešovice na straně druhé.Napojení nových tratí od východu,tj. z nových tunelů, a zrušení staré„hrabovské“ spojky a „vítkovské“trati si vyžádalo kompletně přestavětseverní zhlaví hlavního nádraží.K tomu se přidala nutnost od základuzměnit technický stav nástupišťa podchodů do podoby odpovídajícímoderní osobní dopravě 21. století.Nevyhovující byly i koleje mezi nástupišti,systém odvodnění a celétrakční vedení spolu se sdělovacíma zabezpečovacím zařízením.V lednu 2008 byla proto zahájenamodernizace západní části hlavníhonádraží, jejíž průběh byl rozdělen nadvě etapy. 1. etapa znamenala zprovozněnínových nástupišť III a IV,navazovala 2. etapa, která se týkalaI. a II. nástupiště a dokončení středníhoa jižního nového podchodu.Projekt vypracoval Sudop Prahaa.s. Zhotovitelem je SdruženíMSS Praha hl. n., jehož členy jsouMetrostav a.s. (vedoucí sdružení)a členy Skanska DS a.s. a Stavbysilnic a železnic, a.s. ■stavebnictví 01/09 7


Návrh: Rezidence KorunníBudova Kolben Cube za rokzmění vysočanské brownfieldsKoncem roku 2009 by měla býtdokončena v místech továrníchhal kdysi průmyslové pražskéčtvrti Vysočany sedmipatrová<strong>budov</strong>a Kolben Cube. Administrativní<strong>budov</strong>a, jejímž investoremje developerská společnostCODECO, a.s., poskytne vícenež 20 000 m² kancelářskýcha 2000 m² obchodních ploch. Kroměkanceláří nebude chybět anirecepce se 24hodinovou ostrahou,restaurace pro zaměstnance, nabídkaslužeb. Generálním dodavatelemstavby byla vybrána společnostČKD PRAHA DIZ.Nespornou výhodou nové kancelářské<strong>budov</strong>y bude její poloha v bezprostředníblízkosti stanice metraKolbenova i dostatečná kapacitaparkovacích stání v podzemníchgarážích. Administrativní <strong>budov</strong>ase má stát součástí výstavbynové městské čtvrti KolbenovaCity Development. V lokalitě, charakterizovanéjako brownfields,se počítá se stavbou kvalitníchbytů, obchodního centra a hotelu,nebude zde chybět ani rezidenčnívýstavba orientovaná na jižní stranus přímou vazbou na rozsáhlou zeleňParku Rokytka. ■Pražská čtvrť Královské Vinohradyje někdejší nejmladší a takénejlidnatější předměstí Prahyo rozloze přibližně 370 hektarů.Výraz této poměrně mladé pražskéčtvrti se během let přílišneměnil. Část, na níž kdysi stálaTovárna orientálních cukrovinekna Královských Vinohradechmanželů Maršnerových, pozdějiznámá jako Orionka, poslézeSevapharma, je v současnostiv přípravě na výstavbu novéhorezidenčního projektu Korunní.Budovy postavené mezi lety1900 až 1965, bez historickéhodnoty a podle odbornéhoposudku ve špatném stavu,byly postupně demolovány.Návrh projektu pro developeraSekyra Group vypracovalaProjekční kancelář CASUA,a member of Equator EuropeanArchitects, jejíž pracovníci využilipři návrhu software RevitArchitecture.Při návrhu projektu RezidenceKorunní vycházeli autoři zejménaz logiky stávající zástavby.„Naším cílem bylo vytvořit modernísoučást Vinohrad. Korunníulice patří ke staré zástavběVinohrad a její výraz se měnípodle toho, jak se vzdaluje odcentra. Postupně jsou fasádyve stylu historického eklektizmunahrazovány prvorepublikovouarchitekturou, která si udržujepodobný výraz v celých Vinohradechi v okolní vilové zástavbě,“vysvětluje urbanistický kontextarchitekt Oleg Haman, spolumajitelateliéru. Právě tentovýraz Vinohrad se snaží návrhRezidence Korunní v co největšímíře interpretovat modernímiprostředky. „Například horizontalita,plasticky členěné fasády,lodžie, zvýrazněná nároží čiustoupená podlaží. Návrh celéhoobytného souboru sjednocujehorizontální zvýraznění prvníchtří nadzemních podlaží se zimnímizahradami,“ říká jedenz autorů architektonického řešeníarchitekt Petr Jambor. ■Základní údaje o návrhuNázev: Obytný souborRezidence Korunní,Praha 10Charakter:novostavba bytovéhosouboru s obchodnímiplochamiArchitekt:CASUA, a memberof Equator EuropeanArchitectsDeveloper:Sekyra Group, a.s.Termín: předpokládané dokončení– 2010Celková užitná plocha:byty – 22 540 m²,obchody – 1000 m²8stavebnictví 01/09


eportážtext: Ing. Pavel Šourekgrafické podklady: SATRA, spol. s r.o.Zklidnění Severojižní magistrálya tunel Muzeum v české metropoliHlavní město Praha je nezpochybnitelněz architektonického i historického hlediskajednou z nejvýznamnějších světových metropolí.O to závažnější je fakt, že v podstatěkaždý automobilový návštěvník Prahy, byť jensměřuje na jiný vzdálenější cíl, je přímo vtažendopravním systémem do nejhodnotnějšícentrální části. Tato skutečnost je zapříčiněnapozůstatkem dopravní koncepce hlavníhoměsta ze 70. let 20. století, kdy byla napříčcelou Prahou vy<strong>budov</strong>ána komunikacetzv. Severojižní magistrála.Severojižní magistrála je v současnostinejdůležitější páteřní komunikacícentrální oblasti hlavníhoměsta Prahy. Směrem od jihu vycházíz křižovatky Městského okruhu(Jižní spojka) s Chodovskou radiálou(dále dálnice D 1) a vedepřes Pankráckou pláň (ulice5. května), Nuselské údolí a NovéMěsto směrem k Těšnovu a dálepřes ostrov Štvanice a Holešovice▼ Doprava před <strong>budov</strong>ou Národního muzea (2008)(ulice Argentinská) na sever ke křižovatceProsecké radiály (uliceV Holešovičkách) s právě <strong>budov</strong>anýmúsekem Městského okruhuMalovanka–Pelc-Tyrolka.Bez ohledu na zařazení v novodobýchdopravních předpokladecha v platném územním plánu hlavníhoměsta Prahy představujednes Severojižní magistrála stálejednu z dopravně nejzatíženějšíchpražských komunikací, nakteré denní intenzita provozupřesahuje i 100 000 vozidel.Z hlediska moderního pojetíměsta je však tento stav naprostonevyhovující.Zvláště pak úsek magistrályv oblasti Národního muzea v samotnémjádru Prahy se staljedním z dopravně a urbanistickynejproblematičtějších míst v Českérepublice.Stávající povrchové vedení magistrály,kdy jeden dopravní směrje veden před a druhý za <strong>budov</strong>ouNárodního muzea, tvoří bariéruoddělující území Vinohrad odVáclavského náměstí, resp. odhistorického centra Prahy. Značnédopravní zatížení komunikacímagistrály nejen v tomto prostorus sebou přináší zvýšenéemise hluku, zplodin a vibracízamořující celé přilehlé území naPraze 1 a 2.Šance na zlepšení stavu v okolímagistrály nastane po dokončenía zprovoznění západní polovinyMěstského okruhu (Pelc-Tyrolka–Malovanka). Tím se pro hlavnídopravní tah městem ve směrusever–jih vytvoří alternativnítrasa s nabídkou plynulejšíhoa rychlejšího průjezdu. Celýdokončený Městský okruh pakzajistí (ochrannou) objízdnoukomunikaci širšího centra města,takže bude možné významněomezit průjezdnou dopravu centrem.Historický vývojúzemíProstor v horní části Václavskéhonáměstí je od historickýchdob místem s významnýmdopravním zatížením, a to nejendíky městské bráně a pozdějšímunapojení na pražské předměstíKrálovských Vinohrad.Současný stav je důsledkemnovodobého historického vývojeprostoru v okolí dnešníhoNárodního muzea, resp. celéhostavebnictví 01/09 9


▲ Václavské náměstí před výstavbou Severojižní magistrály▲ Návrh kruhového objezdu <strong>budov</strong>y Muzea s tramvajovou tratí od Maxe Urbana (1932)prostoru tehdejšího jižního hradebníhoopevnění Královskéhoměsta pražského. Novodobéuspořádání území je představovánorealizací významnýchstaveb, jako je Národní muzeum,<strong>budov</strong>a dnešní Státníopery nebo nádraží FrantiškaJosefa (dnešní hlavní nádraží),které bylo odstartováno zbouránímměstského opevněnía Koňské brány v 60. a 70. letech19. století.V tomto stavu setrvalo okolíNárodního muzea v podstatěaž do 30. let 20. století, kdy sev Praze začal projevovat rozvojautomobilizmu. Hlavním předmětemzájmu v dalším obdobíbylo proto vytvoření kapacitníautomobilové komunikacev prostoru někdejšího hradebníhopásma od Muzea směremk Těšnovu a dále přes Štvanicina sever.Výsledkem byla celá řada variantřešení, jako např. návrh Státníregulační komise s velkým kruhovýmobjezdem <strong>budov</strong>y Muzeaa tramvajovou tratí po obvoduz roku 1932 od Maxe Urbananebo návrh kapacitní komunikacevedené mezi <strong>budov</strong>ou Národníhomuzea a Václavským náměstímz roku 1935.Velkorysé poválečné návrhy počítalyse značnou asanací územíve prospěch automobilovédopravy, jak ukazují plány např.z roku 1956 a ještě výraznějipak návrh z roku 1962, kterépočítaly s asanací území meziLegerovou a Sokolskou ulicía s povrchovým vedením magistrálydálničního typu vzniklýmprostorem.▼ Návrh Severojižní magistrály (1962)10stavebnictví 01/09


▲ Demolice domu ve Vinohradské ulici při výstavbě Severojižní magistrály▲ Schéma dopravního systému ZÁKOS (1974)Ke skutečným změnám všakdošlo až v souvislosti s výstavboutrasy C pražského metrav 70. letech minulého stoletíspolu s výstavbou Severojižnímagistrály v podobě, jak ji známednes.Tento současný stav je pozůstatkemdobového řešení systémunadřazené komunikační sítěv Praze zvaného ZÁKOS.Současný stav územíCelá Severojižní magistrála setřemi až čtyřmi pruhy v oboujízdních směrech je v současnostinejexponovanější dopravnítepnou hlavního města Prahy sevšemi negativy, které takovátodopravní stavba přináší pro životměsta. Situace je o to závažnější,že je vedena napříč samotnýmcentrem města a zasahuje okrajPražské památkové rezervacechráněné UNESCO. Její úseku Národního muzea se postupemlet stal jedním z nejproblematičtějšíchdopravních míst v samotnémsrdci Prahy. Magistrálav tomto prostoru výrazně degradujeměstské prostředí, zhoršujejeho obyvatelnost, rekreačnípotenciál přilehlých parkovýchploch a ponižuje městský významtohoto místa. Nezanedbatelnýmdůsledkem tohotostavu je nízká atraktivita okolíNárodního muzea pro užívánía rozvíjení městotvorných funkcí.Život města a městské funkcezde fakticky stagnují.Za jednoznačný přínos Severojižnímagistrály lze naopakpovažovat to, že díky jejímu vy<strong>budov</strong>ánínebylo dopravou zničenovlastní historické centrum, došlok realizaci Nuselského mostua překonání bariéry Masarykovanádraží (byť z dnešního úhlupohledu se s formou řešenínelze ztotožnit). Magistrála taksice umožnila plynulé převedeníhlavních dopravních tahů městem,zklidnilo se historické jádroPrahy a zajistil se prostor provytvoření pěších zón v centru.Toto řešení je v současnosti pociťovánojako výrazně negativnía pro současné potřeby hlavníhoměsta je tento stav naprostonedostačující.Problematika negativního vlivumagistrály se však netýká pouzeprostoru kolem Národníhomuzea, ale i jejích dalších úseků.Nadále zcela nepřijatelný jedopad dopravní zátěže v ulicíchLegerova a Sokolská v Praze 2nebo vedení magistrály na mostníkonstrukci přes území Prahy1, od Bulhara na Těšnov.Nové ohleduplnější možnostivedení dopravy je třeba hledati v Holešovicích v Praze 7 nebona Pankráci v Praze 4.Všechny tyto důvody vedou jižřadu let dopravní odborníky a urbanistyk hledání nové koncepcezklidněné Severojižní magistrályv kontextu celopražského řešenídopravy. Posledním počinemv této problematice je i studieZklidnění Severojižní magistrályvypracovaná pro Útvar rozvojehlavního města Prahy v roce2008. Náplní této práce bylonalezení nejvýhodnějšího dopravně-urbanistickéhořešenízklidnění magistrály v centrálníoblasti Prahy. Výsledné řešenízklidnění pak musí být součástícelkového komplexního řešení▲ Schéma radiálně-okružního systému z platného ÚPn (1999)automobilové dopravy v hlavnímměstě. Studie měla předevšímnásledující cíle:■ snížit počty průběžných jízdníchpruhů v ulici Legerovaa Sokolská/Mezibranská na2x2 (dva v jednom směru);■ umožnit propojení tramvajovétrati z ulice Vinohradskéa Bělehradské na Václavskénáměstí;■ zajistit pěší bezkolizní vazbyz prostoru nad a pod Legerovouulicí v oblasti Muzea,s přímou vazbou z Vinohradskéulice do stanic metra MuzeumA a C;■ zajistit přímé pěší propojeníod <strong>budov</strong> Národního muzea naVáclavské náměstí;■ zklidnění dopravy v dané oblastia snížení atraktivity pro průjezdnoudopravu tak, aby nedošlok přesunu dopravy do bezprostředněsouvisejících souběžnýchulic (přesun průjezdnédopravy na nadřazenou síťhlavních komunikací v Praze –Městský okruh a radiály);■ respektování komunikačníhopropojení pro návštěvníkyNárodního muzea mezi staroua novou <strong>budov</strong>ou;■ zajištění dostatečné obsluhyúzemí, především v prostoruna západní straně Severojižnímagistrály, s vazbou na ostatníuliční síť a připravované podzemnígaráže;■ zvýšení podílu městské zeleněv území;■ snížení negativních účinkůz dopravy.Popis řešení zklidněníMyšlenka „zklidnění“ Severojižnímagistrály není nová, v různýchúrovních a výstupech se objevujeod konce 80. let v souvislostis přehodnocením zásad tzv.ZÁKOSu a obecně s hledánímvztahu dopravy a urbanistickéstavebnictví 01/09 11


▲ Situace Zklidnění Severojižní magistrály v oblasti Národního muzea▼ Situace Zklidnění Severojižní magistrály, výhledové tunelové řešení pod Prahou 212stavebnictví 01/09


stavebnictví 01/09 13


▲ Letecký pohled na oblast kolem Národního muzea – stav před zklidněnímstruktury ve městě. Praktickyve všech těchto úvahách je jakopodmínka pro úpravy stávajícíhostavu Severojižní magistrályzmiňována existence náhradnítrasy – tj. západního segmentuMěstského okruhu mezi Chodovskouradiálou a Proseckou radiáloua následně (nebo současně)dokončení Pražského silničníhookruhu, minimálně jako propojenídálnic D 1, D 5 a D 8.Na vlastní způsob zklidnění Severojižnímagistrály existuje několiknázorů a úhlů pohleduobsažených v řadě studií, kterése pokoušely situaci řešit.Prakticky všechny dosavadnípráce a úvahy řeší problémjednak přesunutím obou dopravníchsměrů v oblasti kolem<strong>budov</strong>y Národního muzea doprostoru při zhlaví železničnístanice za <strong>budov</strong>y Státní operya Národního muzea a dálepřevedením trasy ve směru naNuselský most do Sokolské buďještě v prostoru Čelakovskéhosadů, nebo na náměstí I. P.Pavlova. Přitom byly prověřoványrůzné možnosti uspořádáníkomunikace za <strong>budov</strong>ami Muzeaod povrchového řešení obousměrů přes tunelové řešení jednohoze směrů až po obousměrnétunelové řešení komunikace.Pouhé přeložení magistrály„za Muzeum“ však vede kezklidnění prakticky pouze v oblastiWilsonovy ulice od garážíSlovan přes Václavské náměstído Mezibranské, tedy v úsekubezpochyby pro urbanistickévztahy velmi významném, nadruhou stranu v oblasti s minimembydlení a téměř bez typickéhoživého městského parteru.V neztenčené míře je ovšemzachován problém v následnémúseku mezi Čelakovského sadya Rumunskou, kde na sebenavazují dopravně významnétrasy magistrály, Ječná–Žitnáa Anglická–Rumunská.Poslední projektová přípravaproto vyústila v návrh převedeníobou dopravních směrůza Národní muzeum při použitítunelového vedení, s návaznýmzklidněním přilehlého úsekumagistrály v prostoru celéPrahy 2 až k Nuselskému mostu.Zmiňované řešení je sicepoměrně technicky a finančněnáročné, ale přináší nejvícepozitiv pro toto citlivé územíměsta.Vzhledem ke stísněným šířkovýmpoměrům mezi <strong>budov</strong>amiNárodního muzea a jižním zhlavímHlavního nádraží budouoba směry v převážné většiněsvé délky vedeny v patrovémuspořádání. Dopravní směrjih–sever z Nuselského mostubude od křižovatky s ulicíŽitnou veden ulicí Legerovouna sestupnou rampu horníhotunelu umístěnou na začátkuČelakovského sadů. Tunel podcházíVinohradskou ulici a vynoříse v prostoru za objektem Státníopery. Dopravní směr sever–jihse zahlubuje do spodního tunelujiž od konce <strong>budov</strong>y Hlavníhonádraží. V prostoru garáží Slovanse k hlavnímu směru ještěnapojí rampa z ulice Wilsonovyumožňující připojení od Václavskéhonáměstí a z Vinohrad.Dále je trasa tunelu vedena podtunelem opačného směru aždo Čelakovského sadů, kde seodpojí a vyústí do Mezibranskéulice. Odtud pokračuje ve stávajícístopě.Součástí zklidnění magistrályv Praze 1 je zároveň okružníkřižovatka mezi garážemi Slovana Hlavním nádražím zajišťujícínapojení přilehlé uliční sítěa parkovacích ploch.V Praze 2 dojde v rámci zklidněníke snížení počtu průběžnýchjízdních pruhů v Sokolskéa Legerově ulici ze stávajících tříaž čtyř na dva v každém směru.Současně budou přijata opatřenípro další redukci průjezdnédopravy spolu s opatřeními propreferenci dopravy hromadnéa pěší. Tím je míněno zvýšenípočtu úrovňových přechodů,vy<strong>budov</strong>ání nových parkovacíchmíst pro rezidenty a zásobováníúzemí a nové řešení všechkřižovatek s úpravou režimupro obsluhu území (zamezenírychlému průjezdu). Cílemje v obou dnes v podstatě„mrtvých“ uličních prostorechobnovit charakter městskýchbulvárů. Návazně budou přijatai regulační opatření (dávkovánídopravy, mýto) pro snížení vstupudopravy z Nuselského mostudo Prahy 2, resp. již v oblastiPankráce.14stavebnictví 01/09


▼ Letecký pohled na oblast kolem Národního muzea – stav po zklidnění, vizualizaceNavrhované tunelové řešeníumožní rehabilitovat okolíNárodního muzea, tj. zklidnitprostor před a za <strong>budov</strong>amia zlepšit životní prostředí přilehléhoúzemí města. Dále umožníobnovit vedení tramvajové tratiz Vinohradské třídy a z náměstíI. P. Pavlova na Václavskénáměstí. Nově vzniklý prostorna povrchu bude využit probezkolizní převedení pěšíchmezi Vinohrady a Václavskýmnáměstím a pro zvýšení plošnéhopodílu zeleně v centruměsta.To platí i pro úsek vedený povrchověv Praze 2, kde bude doplněnauliční zeleň a umožněnapřímá obsluha území parkovacímipruhy. Dopravně-inženýrské posouzeníintenzit dopravy v oblastiprokázalo snížení dopravní zátěžepo dokončení navrženého zklidněnío 10–25 % ze současnéhostavu.Celkově realizace zklidnění umožníurbanisticky dotvořit přilehloučást města, zvýšit podíl zelenýchploch a zklidnit komunikace Legerova,Sokolská, Mezibranskáa Wilsonova.Součástí této části zklidněnímagistrály je i stavební založenínávazného úseku pro možnostvýhledového pokračování hlavnítrasy tunelů z prostoru Čelakovskéhosadů raženou technologiíaž k Nuselskému mostu. Tentopožadavek městské části Praha 2se však z hlediska dopravněinženýrskéhonejeví jako přínos,neboť sice snižuje bezprostřednězátěže v ulicích Legerova a Sokolská,ale nabídkou další atraktivnítrasy naopak výrazně zvyšujedopravní zatížení před vstupy dozklidňovaného území (Praha 1,Praha 4).Technický popisřešení tuneluStavebně-technické řešení tunelupředstavuje využití dvou metodvýstavby hloubených tunelů.V prostoru za starou <strong>budov</strong>ouNárodního muzea je uvažovános využitím klasické technologie<strong>budov</strong>ání do zapažené stavebníjámy z povrchu. Naopak ve stísněnémprostoru za novou <strong>budov</strong>ouNárodního muzea (prostor▲ Příčný řez tunelem Muzeum (klasická technologie výstavby), se zárodkyvýhledových tunelů pod Prahou 2▼ Příčný řez tunelem Muzeum (čelní odtěžování), s vazbou na vinohradskéželezniční tunelystavebnictví 01/09 15


1,8 km dlouhých ražených tunelůpod celou Prahou 2.Tramvajové propojenís VinohradyZákladním předpokladem navrženéhořešení Zklidnění Severojižnímagistrály je obnovenípropojení tramvajové trati z Vinohradskéa Škrétovy ulice naVáclavské náměstí. Současněvšak byly na požadavek objednateleprověřeny i variantyvedení tramvajové trati Wilsonovouulicí přes Vrchlickéhosady do Opletalovy ulice, s cílemzlepšit přestupní vazby odhlavního nádraží na MHD. Byloprověřeno několik variant vedenítrasy, ve všech případechvšak lze návrhy považovat zatechnicky (podélné sklony, směrovépoloměry, křižovatky), alei urbanisticky nevhodné. Nadáletak zůstává možnost vedenítramvají z Václavského náměstík hlavnímu nádraží pouze Opletalovouulicí.Spolu s dokončením významnéčásti nadřazené sítě komunikacív Praze je možné přijmouti další regulační prvky dopravy,jako např. mýto s cílem ještěvíce omezit dopravu nejenv centrální oblasti Prahy.Projekční příprava a následnárealizace zklidnění Severojižnímagistrály je koordinovánai s dalšími významnými záměryv jejím okolí, jako jsou rekonstrukceobou <strong>budov</strong> Národníhomuzea včetně vytvoření podzemnípropojovací komunikace,dále úprava Václavského náměstís realizací podzemních garážípod náměstím, rekonstrukcea modernizace železniční stanicePraha hlavní nádraží a realizaceželezničního vedení pražskéhodiametru, v neposlední řaděi s rekonstrukcí Vrchlickéhosadů a s dostavbou v prostorupřed portálem Vinohradskýchtunelů.Předpokládané investiční nákladydosáhnou cca 2,0–2,5 mld.Kč, délka výstavby by nemělapřesáhnout dva roky.Stav přípravyZávěr▲ Varianty vedení tramvajové trativedle zhlaví hlavního nádraží)a pod Vinohradskou třídou se prourychlení povrchového omezenípředpokládá využití tzv. modifikovanémilánské metody, kdyje profil tunelu odtěžován čelněpod ochranou definitivních stěna stropu tunelu. V obou případechse jedná o rámové železobetonovékonstrukce.Patrové uspořádání tunelůza muzeem dovoluje navrhnoutšířkové uspořádání tunelůtak, aby splňovalo požadovanénormové parametry(ČSN 73 7507/2006 – Projektovánítunelů pozemníchkomunikací). Dvoupruhovájednosměrná komunikace jev každé tunelové troubě navrženave skladbě 2x3,5 m – jízdnípruhy s vodicími proužky v šířce0,25 m + připojovací/odpojovacípruhy. Posun nové opěrné zdido nádražních ploch dosahujev nejširším místě cca 9 m.Délka tunelových úseků je483,5 m spodní tubus a 299,3 mhorní tubus. Patrové uspořádáníumožňuje rozsáhlejší zakrytíkomunikace, vytváří menšíprostorový zásah do území,minimalizuje rozsah křižovatkypřed garážemi Slovan a přinášíobecně vhodnější začleněnítrasy do morfologie území. Promožnost budoucího pokračovánínavržených tunelů směremk Nuselskému mostu budev rámci hloubených tunelů,v prostoru mezi ulicemi Škrétovaa Legerova, stavebnězaloženo odpojení/připojení(rozplet) jako krátké tunelovézárodky. V budoucnu takbude možné převést povrchovoudopravu z Legerovya Sokolské ulice pomocí ccaV současné době je dokončenástudie řešení Zklidnění Severojižnímagistrály v připomínkovémřízení na jednotlivýchměstských částech a dotčenýchorgánech státní správy.K vlastní realizaci Zklidnění Severojižnímagistrály může býtpřistoupeno až po kompletnímzprovoznění západní polovinyMěstského okruhu, tedy podokončení úseku okruhu meziMalovankou a Pelc-Tyrolkous právě <strong>budov</strong>aným tunelovýmkomplexem Blanka. Západníčást Městského okruhuvytvoří alternativní trasu prohlavní dopravní tah městem vesměru sever–jih. Celý dokončenýMěstský okruh vytvoříochrannou-objízdnou komunikaciširšího centra města,takže bude možné významněomezit průjezdnou dopravucentrem, tedy i po stávajícíSeverojižní magistrále. Termínrealizace zklidnění tak připadána období roků 2012–2015.Navržené tunelové řešení ZklidněníSeverojižní magistrályv Praze umožňuje v nejširšímíře splnit někdy i částečněprotichůdné požadavky nazklidnění Severojižní magistrályv centrální oblasti městapři zachování dopravní propustnostia zároveň zlepšeníobsluhy území. Řešení umožnírehabilitovat okolí Národníhomuzea, tj. zklidnit prostor předa za muzeem, zlepšit životníprostředí přilehlého územíměsta, zejména navazujícíhoúseku Wilsonovy ulice, Mezibranskéulice a Čelakovskéhosadů. Po realizaci tuneluvznikne přímé pěší spojenímezi Václavským náměstíma Vinohrady a mezi celoměstskyvýznamnými <strong>budov</strong>ami,které jsou dosud odříznutymagistrálou. Realizace tuneluje i vstupní podmínkou prozamýšlenou obnovu tramvajovéhospojení mezi Vinohradya Novým Městem.16stavebnictví 01/09


Návrh splňuje i požadavky naurbanistické dotvoření územía navýšení ploch zeleně v území.S ohledem na požadavek MČPraha 2 byla tato varianta navrženav technicko-stavebním řešenírespektujícím budoucí možnostúplného oddělení magistrály oduličního prostoru v celé Praze 2.Pro tyto potřeby je navrženo výhledovétunelové prodloužení tunelůza Národním muzeem pod zástavbouaž k Nuselskému mostu.Zklidnění Severojižní magistrályje jedním z nejdůležitějších dopravně-politickýchúkolů v hlavnímměstě, kde popsané řešenípředstavuje pouze jednu dílčíčást v oblasti procházející bezprostředněcentrem Prahy. Tatočást zklidnění musí zapadnoutdo koncepce zklidnění celéSeverojižní magistrály, resp.celého prostoru uvnitř Městskéhookruhu, která bude bezprostředněnavazovat. Svýmrozsahem, dopady a vazbamina další významné investicese jedná o zásadní počin v modernizacia humanizaci celépražské centrální části.I z těchto důvodů bylo protov roce 2008 uzavřeno Memorandumo vzájemné spoluprácia podpoře zklidnění Severojižnímagistrály mezi čelními představitelivlády České republikya hlavního města Prahy. ■Základní údajeLokalita:Hlavní město Praha,MČ Praha 1, MČ Praha 2Objednatel:Útvar rozvoje hlavníhoměsta PrahyProjektant:SATRA, spol. s r.o.Michal Jaňour,Ing. Lukáš Rákosník,Ing. Pavel ŠourekIng. arch. Klement Valouch,VHE a spol. architektonickákancelář s.r.o.Urbanistická část:Ing. Jitka Brzoňová,Ing. Vlastimil Vaňourek,MetroprojektPraha a.s.Tramvajové tratě:Ing. arch. Petr Bednář,Artoo s.r.o. – vizualizace▲ Pohled od Wilsonovy do Legerovy ulice, vizualizace▲ Pohled na oblast za starou <strong>budov</strong>ou Národního muzea, vizualizace▼ Pohled na oblast Čelakovského sadů, vizualizacestavebnictví 01/09 17


Tunelový komplex Blanka – 11/2008, fotoreportážJakub Karlíček, SATRA, spol. s r.o.▲ Staveniště Troja, letecký snímek (07/2008)▲ Staveniště Troja, jáma č. 1 s portály ražených tunelů▼ Staveniště Troja, těžení na úroveň technických kanálů pod vozovkou▲ Staveniště Troja, schéma s vyznačením postupu prací. Bílá – hloubenétunely; červená – dokončené hrubé konstrukce; šedá – konstrukce v současnédobě realizované.▼ Staveniště Troja, hotová konstrukce výjezdové rampy v dilatacích 3 a 418stavebnictví 01/09


▲ Staveniště Letná, výstavba hloubených tunelů v otevřené jámě▲ Staveniště Letná, výjezdová rampa 2, dilatace R1▼ Staveniště Letná, výztuž s bedněním spodní desky dilatace 17▲ Staveniště Letná, letecký snímek (07/2008)▼ Staveniště Letná, schéma s vyznačením postupu prací. Bílá červený rám –hloubené tunely v otevřené stavební jámě; šedá žlutý rám – hloubené tunely<strong>budov</strong>ané metodou podzemních konstrukčních stěn; červená – dokončenéhrubé konstrukce; žlutá – dokončené konstrukce stěn a stropu; šedá – konstrukcev současné době realizované.▼ Staveniště Letná, betonáž stropní desky dilatace 10▼ Staveniště Letná, výztuž spodní desky dilatace 17, v pozadí dilatace 15stavebnictví 01/09 19


▲ Staveniště Hradčanská, celkový pohled od Špejcharu▲ Staveniště Hradčanská, bourání dočasně zrušeného podchodu metra▲ Staveniště Hradčanská, zemní práce v prostoru jámy pro dilatační díl C▼ Staveniště Hradčanská, příprava výztuže lamely podzemní stěny▲ Staveniště Hradčanská, vodicí zídky pro podzemní stěny dilatačního dílu B▼ Staveniště Hradčanská, celkový pohled od Prašného mostu20stavebnictví 01/09


dny stavitelství a architekturytext: Hana Duškováfoto: Petra Bednářová▲ Inženýrský den se konal v nedávno obnoveném Rožmberském paláci na Pražském hradě. Velmi zajímavá bylai prohlídka kaple Nejsvětější Trojice a Neposkvrněného početí Panny Marie (viz fotografie), která byla před zahájenímobnovy zcela skryta pod přestavbami z 20. století.Inženýrský den 2008V polovině listopadu se v původně renesanční<strong>budov</strong>ě Rožmberského paláce na Pražskémhradě konal 14. Inženýrský den, tentokrátna téma Evropa bez bariér.Inženýrský den zahájil Ing. SvatoplukZídek, prezident Českéhosvazu stavebních inženýrů.„K naší stavbařské profesi patříkromě <strong>budov</strong>ání také bourání.Právě k odstraňování evropskýchbariér bychom jako stavebníinženýři rádi přispěli,“řekl ve svém úvodním projevu.České inženýrské organizaceod zahájení své činnosti věnujínemalou pozornost mezinárodníspolupráci s inženýrskýmiorganizacemi sousedních zemí.První mezinárodní smlouvuo spolupráci uzavřela Českákomora autorizovaných inženýrůa techniků činných ve výstavběve spolupráci s Českým svazemstavebních inženýrů s Bavorskouinženýrskou komorou již v roce1994. Poté následovalo uzavřenídalších mezinárodních smluv –se Saskou inženýrskou komorou,Rakouskou inženýrskoukomorou, za významné je považovánorovněž uzavření smlouvys VBI Deutschland – Svazemporadních inženýrů Německa.Neméně důležitá je i spolupráceinženýrských organizací zemíVisegrádské čtyřky. „I když sejedná v tomto případě o vztahse zeměmi s podobným historickýmosudem, je i zde cobourat,“ konstatoval SvatoplukZídek. Jako příklad uvedl skutečnost,že uznávání autorizacemezi Českou komorou autorizovanýchinženýrů a techniků činnýchve výstavbě a Slovenskoukomorou stavebních inženýrů,které bylo s ohledem na jazykovoupříbuznost uplatňovánobez jakýchkoli problémů od roku1998 a bylo na základě zákonůobou zemí svěřeno výhradnědo pravomocí obou komor, bylojednostranně novelou zákonaSlovenské republiky v roce 2007znemožněno.Závěrem svého projevu prezidentČSSI předal jako vyjádření uznáníčinnosti inženýrských organizacízemí Visegrádské čtyřky z rozhodnutíprezidia Českého svazu stavebníchinženýrů medaile ČSSI,spojené s titulem Čestný členČSSI představitelům zahraničníchinženýrských organizací. Diplomstavebnictví 01/09 21


a medaili z rukou Svatopluka Zídkapostupně převzali Ing. HollóCsaba, viceprezident Maďarskéinženýrské komory, prezidentPolské inženýrské komory Dr.-Ing. Zygmunt Rawicki a Ing. JánKyseľ, prezident Asociace civilníchinženýrů Slovenska.Zahraniční příspěvkySe zájmem byla očekávána takévystoupení zahraničních hostů –viceprezidenta Spolkové inženýrskékomory Německa, prezidentaBavorské inženýrské komory, viceprezidentaRakouské spolkovékomory inženýrů a architektů i prezidentaPolské inženýrské komory,která se týkala odbourání bariérpro vstup stavebních inženýrů natrh těchto sousedních zemí.„Jsme dnes členy velké evropskérodiny inženýrů, kteří jsou si vědomisvého poslání a sdílejí vizi úspěšnéspolupráce mnohých našich členů,autorizovaných inženýrů, na společnémevropském trhu inženýrskýchslužeb,“ uvedl svůj projev viceprezidentSpolkové inženýrské komoryNěmecko Dipl. Ing. Hans UllrichKammeyer. „Stále více inženýrůpracuje v mezinárodním prostředí,a musejí proto být schopni porozumětkultuře, tradicím a jazykůmtěchto zemí. Tyto úkoly představujínové nároky a požadavky natechnické inženýrské vzdělávánía inženýrskou profesi jako takovou.“Ve svém vystoupení Hans UllrichKammeyer seznámil přítomné předevšíms požadavky německýchinženýrských komor na kvalifikaciinženýrů. V roce 1989 byla v Německuzaložena Spolková komorainženýrů se sídlem v Berlíně, jakozastřešující organizace, která zastupujevšechny inženýry s cílemchránit jejich zájmy na národníi mezinárodní úrovni. Spolková komorainženýrů zastřešuje základníspolečenské, vzdělávací a profesnízájmy svých 16 inženýrskýchkomor spolkových zemí Německau spolkové vlády, dolní komoryi horní komory Parlamentu a zároveňu Evropské komise a Evropskéhoparlamentu, u jiných institucía vůči veřejnosti. Za účelem zajištěnísouladu s evropskou směrnicío odborné kvalifikaci založíKomora spolkový rejstřík inženýrů,ve kterém budou uvedenyobory jejich specializacea autorizace. Inženýři ze zemíEU mají možnost poskytovatpříležitostně a dočasně přeshraničníslužby za předpokladusplnění následujících kritérií:■ státní příslušnost země EU;■ oprávnění k působení v poziciautorizovaného inženýra udělenév členské zemi EU a trvalépůsobiště v zemi EU;■ formální odborná kvalifikace.Dr.-Ing. Heinrich Schroeter, prezidentBavorské inženýrské komory,ve své přednášce seznámil přítomnés možnostmi zahraničníchinženýrů v Bavorsku. Pro činnostiv oblasti působnosti bavorskéhostavebního řádu je potřebný zápisdo příslušného seznamu, který jevázán pouze na odborné předpoklady.Znalosti zákonů a jazyka seneprověřují. Příčinou této velmiliberální úpravy je zásada bavorskélegislativy přenechat co nejvíceodpovědnosti občanovi – pokudpředloží z důvodu nedostatečnýchznalostí zákona chybnou projektovoudokumentaci, ručí svémuobjednateli za všechny škody, kterétím vzniknou. Navíc inženýr, kterýneovládá německý jazyk, získázakázku jen ve vzácných případech.V ostatních spolkových zemíchjsou v některých podrobnostechstanoveny odlišné podmínky.Do konce roku 2009 se očekáváz důvodu evropské harmonizaceurčité změny.Dipl. Ing. Josef Robl, viceprezidentRakouské spolkové komoryinženýrů a architektů, ve svémpříspěvku hovořil o přístupu k výkonupovolání „civilní inženýr“v Rakousku (dělí se na architektya inženýry-konzultanty a je upravenospolkovým zákonem o civilníchinženýrech, (Ziviltechnikergesetz –ZTG). Pro činnost civilních inženýrůje vyžadována tato kvalifikace:■ ukončené univerzitní (magisterskénebo inženýrské) nebo vysokoškolské(magisterské neboinženýrské) studium se zaměřenímna techniku, přírodní vědy,hornictví nebo zemědělství;■ praxe v oboru minimálně třiroky;■ profesní zkouška.Přístup k výkonu tohoto povoláníje pro státní příslušníkyEvropské unie volný. Žádosto předvolání k profesní zkoušcese podává spolu s potřebnýmidoklady u Komory architektů a inženýrů-konzultantů,v jejíž působnostimá žadatel bydliště. Komorak této žádosti připojí dobrozdánía do osmi týdnů ji předloží spolkovémuministru hospodářstvía práce, který o předvolání kezkoušce rozhodne a nařídí o přiděleník určité zkušební komisi.Pokud kandidát zkoušku nesloží,má možnost druhého a třetího pokusu.Mezi předměty, ze kterýchse provádějí zkoušky, patří:■ rakouské správní právo;■ nauka o ekonomice podniku(všeobecné zásady, kalkulace,organizace podniku);■ právní a odborné předpisyplatné pro daný obor;■ profesní a stavovské právo.Pro různé obory existují různáoprávnění, která uděluje spolkovýministr hospodářství a práce.Inženýři-konzultanti mohou mítoprávnění pro obor techniky,přírodních věd, hornictví, ekologiinebo zemědělství.Civilní inženýři jsou oprávněniprovádět v oboru, pro který jimbylo oprávnění vydáno, plánování,kontroly, dozor, poradenství,koordinaci, funkci zástupců nebosprávců, zejména pak provádětměření, vypracovávat posudky,zastupovat objednatele při jednánís úřady a veřejnoprávními organizacemi,zajišťovat organizačnía komerční realizaci projektů,přebírat úkoly souhrnného plánování,pokud důležité částiprací náleží k oboru civilníhoinženýra.Civilní inženýři nejsou oprávněniprovádět realizaci. Rakouští civilníinženýři mohou svou činnostvykonávat pouze v rámci svobodnéhopovolání nebo pracovatpro společnost civilních inženýrů,jsou-li jejími partnery nebopodílníky.Inženýři-konzultanti z EU smějíposkytovat přeshraniční služby,pokud splňují tato kritéria:■ příslušník státu EU;■ bydliště, resp. sídlo firmyv některém členském státě EUa oprávnění k výkonu svobodnéhopovolání architekta neboinženýra-konzultanta v oborechrovnocenných s obory uvedenýmiv § 3 zákona o civilníchtechnicích;■ odborná způsobilost;■ výkon svobodného povoláníarchitekta nebo inženýra-konzultantav některém z oborůrovnocenných s obory uvedenýmiv § 3 zákona o civilníchtechnicích po dobu nejménědvou let během minulýchdeseti let, pokud toto povolánínení v zemi bydliště či sídlafirmy poskytovatele služebprávně upraveno.Registrace u Komory není potřebná,inženýr-konzultant je všakpovinen před poskytnutím službyinformovat svého zákazníkao těchto skutečnostech:■ rejstřík, v němž je zapsán,číslo zápisu nebo rovnocennéidentifikační údaje z rejstříku;■ jméno a adresa příslušnéhoúřadu pro dohled v zemi, kdemá inženýr-konzultant bydlištěnebo sídlo firmy, profesní komorynebo srovnatelné organizace,jichž je inženýr-konzultantčlenem;■ sdělit označení profese nebopředložit doklad o způsobilosti;■ daňové identifikační číslo podlečlánku 22 odst. 1 ABl. L 145ze dne 13. 6. 1977 ve zněnísměrnice 2004/66/ES, ABl. L168 ze dne 1. 5. 2004;■ podrobnosti o své pojistnéochraně, pokud jde o pojištěníodpovědnosti za škody.Inženýrský den byl po krátké audienciministra pro místní rozvojJiřího Čunka ukončen projevempředsedy České komory autorizovanýchinženýrů a technikůčinných ve výstavbě Ing. PavlemKřečkem, který závěrem přítomnéodborníky a hosty pozval naprohlídku kaple zasvěcené PanněMarii, obnovené do původní podobyz roku 1755. ■Rožmberský palác byl více neždůstojným prostředím pro konáníInženýrského dne22stavebnictví 01/09


stavebnictví 01/09 23


interviewtext: Jan Táborskýfoto: Tomáš Malý, Jan ProuzaKaždý most s kilometrovým rozpětímje tak trochu technickým zázrakem▲ Ing. Václav Mach při přebírání ceny Osobnost stavitelstvíCenu Osobnost stavitelství převzal na slavnostnímvečeru Dnů stavitelství a architekturyIng. Václav Mach, dlouholetý úspěšný projektantinženýrských staveb a první předsedaČeské komory autorizovaných inženýrůa techniků činných ve výstavbě.Ve svém proslovu po obdrženíceny Osobnost stavitelstvív Betlémské kapli jste si postěžoval,že chybí dostatečnéocenění práce stavbařů naúrovni státních ocenění. Asidva týdny nato dostali JosefPodzimek a Alena Šrámkovámedaili Za zásluhy III. stupně.Mění se situace?To nevím, ale od roku 1990 jeto teprve podruhé, kdy někdoz oboru státní cenu dostal. Předčasem architekt Ivan Ruller, nyníJosef Podzimek a Alena Šrámková.Všichni obdrželi státní cenunaprosto zaslouženě. Ale takovýpočet oceněných je pořád zoufalemalý v porovnání s tím, jak mocstavby společnost ovlivňují a jakjsou pro ni prakticky i ekonomickypodstatné. Například vlonidostal cenu Osobnost stavitelstvíBořivoj Kačena, dlouholetýskvělý manažer a velká osobnost.Ovšem na státní úrovni byl oceněnjen ve Francii, kde obdrželřád francouzské legie, doma nic.Takže současné ocenění JosefaPodzimka i Aleny Šrámkové jeskvělé, po dlouhé době přišlařada na lidi z profese, ale pořádje tu dost vynikajících osobností,které žádné státní oceněnínedostaly a bohužel třeba nikdynedostanou. Vyznamenání neníjenom poděkování vynikajícímujednotlivci, ale je to zároveň formapropagace celé profese.Proč jsou stavbaři opomíjeni?Stavbaři mají tu smůlu, že častonejsou za svými díly vidět jakojednotlivci.Jistě, zatímco na knize najdetejméno spisovatele, velké stavbyjsou natolik kolektivnímdílem, že se dost těžko určujejeden adept…Ale jde to. Časem se vždy ukáže,že se nějaký člověk podezřelečasto vyskytuje u realizací špičkovýchprojektů, a to většinouznamená, že to je právě dušetýmu – ať už manažerského,nebo projektantského. Nicméněu státních ocenění hrají ještěroli osobní postoje těch, kteří jeudělují. Vnímání techniků jakoněkoho nezajímavého, jako lidí,kteří tak nějak samozřejmě zajišťujítechnický provoz společnosti,je bohužel velmi rozšířené. Chcivěřit, že letošní vyznamenáníjsou krokem ke změně.Do jaké míry vaše oceněníOsobnost stavitelství ovlivnilodlouholeté předsednictvíČKAIT?Určitě zásadně. Nebýt předsedouKomory, tak jsem to ceněnínedostal. Ale určitě jsem nebyloceněn jen za to. V profesi sepohybuji hodně dlouho a myslím,že pracuji na solidní úrovni. Koneckoncůnež jsem se stal předsedouČKAIT, tak jsem za svouprojektantskou činnost obdrželv roce 1990 také státní cenu.Moje práce tedy asi nebyla úplněmarná a staveb mám za sebouopravdu hodně. Předsednictvív Komoře pro mě ale znamenalojisté omezení v profesní činnostia po dobu trvání předsednictvíjsem si nechal „jen“ mosty(Václav Mach úspěšně projektovalnapříklad stanice pražského metra.Pozn. redakce.) a pokračovalv zaměstnaneckém poměru veVPÚ DECO Praha. I při tomtosezení na dvou židlích se mněa mým kolegům podařilo udělatněkolik velmi zajímavých staveb.A stejně tak si myslím, že ČKAITmá za sebou úspěšné obdobía i tam je vidět kus nejen mépráce. Takže to ocenění je v kombinacimých činností. Také, podlemého názoru, opravdovou osobnostv jakémkoliv oboru tvoří fakt,že učinila nejen něco v rámcidané profese, ale i pro tu profesisamotnou.Co je potřeba udělat pro stavebnictvív současnosti?Problémů je dost. Napadá měnapříklad nízká kvalita práce,která je na úrovni konce osmdesátýchlet.Mám tomu snad rozuměttak, že kvalita stavebníchprací je stále na stejné úrovnijako před dvaceti lety?Přes všechny nové materiálya technologie?V devadesátých letech se kvalitastavebních prací dostala na slušnouúroveň, ale v posledních pětišesti letech došlo ke znatelnémupoklesu. Samozřejmě, že existujíperfektně zpracované špičkovéstavby, prošpikované hi-techtechnologiemi. To je ovšem jenvelmi malá špička ledovce a jdepředevším o stavby, které zesvé podstaty musí být na vyššíkvalitativní úrovni, protože jsou naně kladeny daleko větší nároky –tedy hlavně stavby inženýrské.Nicméně problém vidím u běžnýchpozemních staveb. Pokuddříve bytovou výstavbu představovalypaneláky, tak ať protinim sneseme argumentů, kolikchceme, vydržely už padesát let.U současné bytové výstavbysi tím tak jistý nejsem. I když24stavebnictví 01/09


je otázka, jestli je to nakonecdobře, nebo špatně… Ale anioceněné stavby, tedy ty nejlepšíz nejlepších, nemusí být bez vad.Stavby se totiž oceňují v podstatěihned po kolaudaci, jenže v tentomoment nelze zhodnotit, zda dokážouplnit svoji funkci. Napříkladmosty se hodnotí až po roce provozua něco to do sebe má. Mocby se mně líbila soutěž ve smyslu„stavba roku po deseti letech“ –zeptat se investorů, jak jsou sesvou stavbou spokojeni, a teprvev tu chvíli můžeme zhodnotitpodstatné aspekty stavby, jakoje kvalita materiálů, provedenístavby nebo možnosti její údržby.Jedním z důvodů snižování kvalitystaveb je nedostatek odborníků.Chybí nejen technici, ale předevšímřemeslníci. Současná módnívlna, že každý musí být vysokoškolák,je nesmyslná. Z vlastnízkušenosti mohu potvrdit, žecelá řada průmyslováků mělaa má vyšší úroveň než někteřítzv. vysokoškoláci v zahraničí.A že řemeslo mělo vždy zlaté dno,bude platit i v budoucnu. Možná,že současná hospodářská krizepřivede opět mládež k oborům,kde nehrozí nezaměstnanost.Stavby, na nichž jste se jakoprojektant podílel, ovšem patřímezi ty špičkové. Máte nějakésvé nejoblíbenější dílo?Vždycky máte v paměti poslednístavbu. Nicméně žádnou „nej“nalézt nedokážu. Každá stavba másvé specifikum. Každá stavba mái své technické zajímavosti, ať tobyl podchod v Praze Na můstkuse zajišťováním sousedních domůnebo stanice pražského metraLeninova, dnes Dejvická, kde sepodzemní stěny u nás poprvépoužily jako definitivní konstrukce.Konstrukčně velmi náročná bylanapř. i čistírna vody pro Košice…Vaší doménou jsou ovšemmosty, ani mezi nimi nenajdetenejoblíbenější?To je stejné. U každé stavby sivzpomenete na nějakou zajímavost.Třeba Lahovický most přesBerounku, který se svou velikostímožná nezdá jako zásadní. Kroměsvého zajímavého architektonickéhoztvárnění má i řadu technickýchdetailů, jejichž obtížnost veřejnostnikdy nemůže ocenit. Nikdy jsemnenavrhoval tak velikou předpínacísílu na tak malou plochu, jako tobylo u krajního pole tohoto mostu.A fakt, že investor a dodavatelpřijali naše výrazně atypické řešení,je určitým výrazem uznánía důvěry. Na vloni otevřené estakáděv Chomutově dlouhé 500 mbyla zase neskutečně proměnlivágeologie. Od uhelné sloje na jednomkonci po čedičovou skálu nakonci druhém.Co lávka Kočičí oči, kteráobdržela mezinárodní oceněníEuropean Steel DesignAwards?To byl, jako většina z náminavrhovaných lávek pro pěší,velmi zajímavý a náročný návrh.A navíc nebylo lehké „protlačit“jeho realizaci – přesvědčitnejen investora, ale předevšímdodavatele, aby přijali myšlenkutéto atypické stavby za svoua nepostavili přes dálnici běžnoulávku. Ne vždy je ale vhodnévytvářet dominanty. Hlavněu staveb v přírodě je podstatné,aby zbytečně nenarušovaly harmonickéokolí. Architektonickyvýrazné konstrukce musí být dokrajiny velmi citlivě zakomponovány.Na rozdíl od mostních konstrukcíve městech. Pokud je tomožné, měl by most ve městěbýt dílem, které se neschováváa naopak vytváří lokální dominantua je i po technické stráncevýjimečné.V Praze se v současnosti řešíbudoucnost Trojského mostu,na jednom z vítězných návrhůjste se podílel.To je přesně ten případ. Nechcise vyjadřovat k problémům, kterépřípravu výstavby provázelya stále provázejí. Ale stojím siza tím, že ať už se tam budestavět cokoliv, neměl by to býtmost tuctový, ale most s velkýmM – architektonicky zajímavý,konstrukčně a technologicky naúrovni doby. Mosty přes Vltavuv Praze se nestavějí tak často.Je to vždy příležitost. O to vícemě mrzí, že náš návrh dovedenýaž do zadávací dokumentace sezřejmě nebude realizovat.▲ Mosty s podpisem Václava Macha: most přes údolí Sedlického potoka,polovina 70. let▲ Mosty s podpisem Václava Macha: Lahovický most, 2004▲ Mosty s podpisem Václava Macha: lávka Kočičí oči přes dálnici D 8, 2007Jaké zahraniční mosty na vásnejvíce zapůsobily?Pokud mě v mé profesi něcoovlivnilo, tak to byly převratnékonstrukční inovace, jako napříkladmontáž pětikilometrovéhomostu přes Oostershelde v Holandskuz roku 1968, kde se protěžkou montáž používaly ohromnéjeřáby s velkou nosností. Tatostavba ve své době zásadněovlivnila výstavbu mostů. Stejnětak je pro mě převratný venezuelskýmost Maracaibo. Krásnýcha technicky zajímavýchmostů je mnoho. A každý mosts kilometrovým rozpětím je taktrochu technickým zázrakem. ■stavebnictví 01/09 25


stavba rokutext: Ing. arch. Michal Hlaváčekfoto: Filip Šlapal, autorindividuální rodinné domy, severnístranu areálu uzavírá řadadvojdomů. V rámci výstavbybyly stejným investorema zhotovitelem vy<strong>budov</strong>ánytři skupiny řadových domů,jejichž návrh byl zpracovánjiným autorským týmem.ArchitektonickéřešeníZáměrem bylo vytvořit členitoukompozici, která je nenásilněintegrovaná do okolního přírodníhoprostředí. Umístěníjednotlivých domů souboru jeřešeno tak, aby byla maximálněvyužita ozeleněná část jednotlivýchpozemků a aby bylydopravní komunikace k nimminimalizovány na nezbytnoumíru. Architektonické řešenípro všechny <strong>budov</strong>y vycházíze stejných principů: jednotlivéhranolovité tvary jsouzdůrazňovány různými druhypovrchových úprav, jako jsouomítky, kamenné a dřevěné obklady.Charakteristické je použitígabionů jako plnohodnotnéhofasádního materiálu. Kontakts okolní zelení je podpořenvyužitím popínavých rostlin nafasádách, balkonech a lodžiíchi v prostorách atrií v interiéru.Propojení interiéru a exteriéruzdůrazňují francouzská oknaa prosklené stěny.▲ Skupina rodinných a bytových domů v Horních Počernicích je moderní zástavbou s řadou společných znakůHorní Počernice: alternativamoderního bydleníBytová výstavba na okraji hlavního městabývá spíše spojována s <strong>budov</strong>áním panelovýchsídlišť nebo s nepříliš kvalitní architekturousatelitů. Výjimku naznačující změnu k lepšímuv celkovém pojetí komfortního skupinovéhobydlení vytvářejícího kultivované prostředítvoří obytný soubor rodinných domů různéhotypu na severovýchodním okraji Prahy,oceněný titulem Stavba roku 2008.Urbanistické řešeníObytný soubor je situován naúzemí Prahy 20, v Horních Počernicích,mezi ulicemi Jeřickáa V Lukách. Soubor se skládácelkem ze tří dvojdomů (tj. šestirodinných domů), čtyř solitérníchrodinných domů a jednohobytového domu. Na východníhraně území jsou umístěnyDvojdomyDvojdomy jsou dvoupodlažní,nepodsklepené, koncipovanéjako pětipokojové byty s obytnoukuchyní a dvojgaráží. Oprotiobvyklému řešení nejsou jednotlivédomy zcela symetrické,proporce interiérů se v různýchtypech fasád projevují různě.V přízemí mají domy dvojgaráž,obývací pokoj a obytnou kuchyň.V patře jsou situovány čtyři pokojes různými možnostmi využití.Ve standardním řešení bytuje jeden pokoj vybaven vlastníkoupelnou, ostatní pokoje majíspolečnou koupelnu a WCs přístupy z chodby. V domechje malé atrium, prostupující26stavebnictví 01/09


oběma podlažími. Velká okna,částečně pevně zasklená, jsouv mnoha případech navrženajako francouzská. Některá oknajsou chráněna posuvnými venkovnímižaluziemi.Obytný důmObytný dům představuje z hlediskakompozice centrum celéhoareálu. Jedná se o třípodlažnínepodsklepenou stavbu. V <strong>budov</strong>ěje dvacet jedna bytovýchjednotek a devatenáct garážovýchstání. Všechna stání jsouorientována na severní stranusměrem k příjezdové komunikaci.V přízemí jsou na jižní stranuorientovány tři byty, k nimžpřísluší i předzahrádky. Nacházíse zde rovněž společné prostorydomu a skladové komory náležícík jednotlivým bytům. Přízemítvoří rozsáhlou podnož částečnězapuštěnou do terénu, na nížjsou posazeny tři, téměř shodnédvoupodlažní bloky, každýs vlastním komunikačním jádrem.Každé patro bloku obsahujetři byty, přičemž dva krajovéjsou řešeny napříč <strong>budov</strong>ouve směru sever–jih a jsou koncipoványjako 3+kk. Obývacímístnost s kuchyňským koutemsměřuje na jih, s výhledem doozeleněného pruhu mezi řadamidomů. Ložnice jsou orientoványna opačnou stranu. Na každémpatře je jižně od vertikálníhokomunikačního jádra umístěnamezi dva krajové byty garsoniéra,řešená jako 1+kk.Byty v patrech jsou vybaveny balkony,lodžiemi, případně velkýmiprosklenými stěnami s francouzskýmiokny. Dva byty orientovanéna střechu přízemní podnože majínavíc střešní terasy.Rodinné domyKoncepce izolovaných rodinnýchdomů navazuje na snahuvytvářet jemně členěné <strong>budov</strong>ya kompozice a současně i nazáměr začlenit všechna obydlívhodně do okolního přírodníhoprostředí. K příjemnějšímu a „přírodnějšímu“dojmu z celku přispívái volba přírodních materiálůa zakomponování zeleně přímodo vlastního řešení domů.Architektonický výraz rodinnýchdomů se vyznačuje členitým objemovýmřešením. Různorodosthmot, podpořená různými druhypovrchů – omítka, dřevěný a gabionovýobklad, vytváří charakteristickýstyl celého areálu. Členitostjednotlivých staveb se projevujejak v celkových hmotách,tak v půdorysném řešení přízemíi patra. Tento přístup ke kompoziciumožňuje bohaté přirozenéprosvětlení a otevření interiérudo okolního přírodního prostředí.Domy jsou dvoupodlažní, nepodsklepenés plochou střechou,koncipovány jako čtyřpokojovébyty s pracovnou v mezipatřenebo v patře, s obytnou kuchynía garáží v přízemí. Společenskáčást domu s hlavním obytnýmprostorem ve dvou výškovýchúrovních je situována rovněžv přízemí. Ložnice s vlastní šatnoua koupelnou, dva pokojea sociální zázemí jsou navrženyv patře. Těžištěm domu je maléatrium se zelení prostupující oběpodlaží. K atriu se z úrovně mezipodestypřimyká pracovna.Technické řešení<strong>budov</strong>Všechny stavby obytného areálujsou nízkoprovozní. Nosnékonstrukce jsou z klasickýchstavebních materiálů.Při stavbě byly použity děrovanécihelné bloky, železobetonovéstropy nebo stropyz keramických panelů. Dřevěnéstřešní konstrukce jsoudvouplášťové provětrávané zesbíjených příhradových vazníků.Krytina je tvořena měkčenýmPVC. Budovy jsou zateplenypolystyrenem nebo minerálnívlnou v tloušťce 100 mm. Tepelněizolační vrstva je v přízemía někdy i v patrech chráněnagabionovým obkladem. Oknajsou dřevohliníková. Vytápěnía ohřev užitkové vody je zajišťovántepelným čerpadlems vrtem, systému země–voda.Součástí tohoto systému je vestavěnýelektrický kotel a boilero kapacitě 165 l s ekvitermníregulací. Vytápění interiérů jepodlahové. V <strong>budov</strong>ách jsouinstalovány jednotky pro rekuperacivzduchu. Schodištějsou většinou železobetonová,prefabrikovaná, v některých případechskleněná, na ocelovýchschodnicích, zábradlí jsou řešenav kombinaci skla a kovu. Údržbagabionové fasády je vzhledem kekompaktnosti a typu použitéhomateriálu minimální (jde pouzeo odstranění prachu a zafoukanéholistí). Díky kvalitnímuzateplovacímu systému a aplikacitechnologie vytápění domůtepelným čerpadlem bude docílenovelmi nízkých provozníchnákladů (cena za vytápění, ohřevTUV, rekuperaci vzduchu, osvětlení,provoz elektrických spotřebičů)se v případě čtyřčlennérodiny bude pohybovat u rodinnéhodomu v rozmezí 1700 až2000 Kč za měsíc, u dvojdomu2100 Kč za měsíc. Provoznínáklady (vytápění a ohřev TUV)u bytů by měly ročně dosahovatčástky 54 Kč/m². ■Základní údaje o stavběNázev stavby:Obytný soubor HorníPočerniceMísto stavby:Praha 20 –Horní PočerniceInvestor:Konhefr HP s.r.o.Generální projektant:Ateliér Hlaváček &partner, s.r.o.Vedoucí projektu:Ing. arch. MichalHlaváčekDodavatel:Konhefr, stavby a interiéry,s.r.o.SubododavateléTopení, vzduchotechnika:Veskom, spol. s r.o.Zdivo: T O N D A C HČeská republika s.r.o.Keramické stropy:CZP STROPY, s.r.o.Výplně vnějších otvorů:AQ OKNA, s.r.o.Prefabrikovaná schodiště:Strakon CZ s.r.o.Dřevěné sbíjené střešní vazníky:GREKO spol. s r.o.Zámečnické výrobky:Hesmar, s.r.o.Celková plocha pro výstavbu:20 000 m²Náklady na stavbu:cca 230 mil. KčTermín realizace:05/2006–04/2008▼ Detail fasády bytového domu obytného souboru v Horních Počernicíchstavebnictví 01/09 27


▲ Rodinný dvojdům v Horních Počernicích▲ Bytový dům v Horních Počernicích▲ Solitérní rodinný dům v Horních Počernicích▲ Gabionová fasáda patří k charakteristikám domů skupinové výstavbyv Horních Počernicích▼ Situace souboru rodinných a bytových domů v Horních Počernicích (značeno žlutě)28stavebnictví 01/09


▲ Rodinný dvojdům v Horních Počernicích – půdorys 1. NP▼ Bytový dům v Horních Počernicích – půdorys 2. NPstavebnictví 01/09 29


do klasifikační třídy C. Nejlepší <strong>budov</strong>y jsou zařazeny do klasifikačnítřídy A, nejhorší <strong>budov</strong>y pak do třídy F.Jak je to s referenčními hodnotami, podlekterých se <strong>budov</strong>a zatřiďuje?České zákony řeší problematiku referenčních hodnot zveřejněnímtabulky absolutních hodnot měrné spotřeby energie v kWh/m 2 .rokpro jednotlivé třídy energetické náročnosti a druhy <strong>budov</strong> (vyhláška148/2007, příloha 1, odst. 2), kde jsou hodnoty pro třídu C považoványza referenční (tab. 1). Tato metoda zatřiďování je jednoduchá a transparentníz hlediska uživatelského a umožňuje velkou variabilitu řešení,vedoucí k dosažení požadované klasifikační třídy – vysoké procentoprosklení a členitý tvar <strong>budov</strong>y je možné eliminovat kvalitním obvodovýmpláštěm a energetickým systémem s vysokou účinností a naopak.Pro tento způsob zatřiďování <strong>budov</strong>y je pro výpočet důležité standardizovatzpůsob užívání <strong>budov</strong>y a klimatická data, jež mohou do velkémíry ovlivnit výsledek. České zákony v této oblasti neposkytují právníoporu – standardizované profily užívání ani klimatická data používaná provýpočet nejsou nikde právně zachycena. Nezávazně je možné využítdat používaných ve výpočtu Národním kalkulačním nástrojem (NKN),vyvíjeným na katedře TZB Fakulty stavební ČVUT v Praze.Proč nemůžeme použít již zavedené způsobyhodnocení <strong>budov</strong> a jejich částí?Směrnice 2002/91 EC dává vcelku jasný rozsah vlastností <strong>budov</strong>y,které musí metoda hodnocení zahrnout. Jinými slovy, změna kteréhokolivparametru v dále uvedeném výčtu by se měla do energetickénáročností promítnout. Jedná se především o:a) tepelné vlastnosti <strong>budov</strong>y (obvodový plášť, vnitřní příčky apod.).Tyto vlastnosti mohou rovněž zahrnovat průvzdušnost;b) zařízení pro vytápění a zásobování teplou vodou, včetně jejichizolačních vlastností;c) klimatizační zařízení;d) větrání;e) za<strong>budov</strong>ané zařízení pro osvětlení (zejména nebytový sektor);f) umístění a orientace <strong>budov</strong>y, včetně vnějšího klimatu;g) pasivní solární systémy a protisluneční ochrana;h) přirozené větrání;i) vnitřní mikroklimatické podmínky, včetně návrhových hodnotvnitřního prostředí.Žádná z dosavadních metod hodnocení <strong>budov</strong> neřeší všechny tytoparametry současně, a i když existují propracované a zavedenémetody hodnocení <strong>budov</strong>y a jejích částí, nelze je pro tento účelvyužít. Nejblíže současným požadavkům na hodnocení energetickénáročnosti <strong>budov</strong> byly výpočty prováděné v rámci energetickýchauditů, kde však chyběla možnost porovnání s referenční hodnotous výjimkou energie na vytápění. Toto samozřejmě nevylučuje existencidalších hodnotících metod a nástrojů, které jsou zaměřeny najednotlivé funkce <strong>budov</strong>y. Hodnocení energetické náročnosti <strong>budov</strong>yv žádném případě nenahrazuje posouzení stavebních konstrukcíz hlediska povrchových teplot, akustiky, tepelných mostů atd.Jak se v hodnocení ENB promítne produkceCO 2a energie svázaná ve stavebních konstrukcícha další kritéria trvale udržitelného rozvoje?Česká republika se v rámci hodnocení energetické náročnosti <strong>budov</strong>rozhodla pro hodnocení provozní energie dodané na hranici <strong>budov</strong>y,tj. energie měřitelné objektovým elektroměrem, plynoměrem,měřičem tepla. Svázané energie ani produkce CO 2nejsou předmětemtohoto hodnocení a průkaz energetické náročnosti <strong>budov</strong> v ČRtoto neobsahuje. Vytváří se zde velký prostor pro další metodyhodnocení <strong>budov</strong> (např. LEED, EnergyStar, Greenway atd.), kterémohou dané řešení ohodnotit.Je hodnocení energetické náročnostipoužitelné pro nízkoenergetické, pasivnía nulové domy?Pojem nízkoenergetický, pasivní a nulový dům se v současnostivztahuje k potřebě tepla na vytápění, která může v nejlepšíchpřípadech dosahovat nulových hodnot. Není žádná překážka,která by bránila stanovení energetické náročnosti i u těchtostaveb – pokud bude nulová potřeba tepla na vytápění, energetickounáročnost budou tvořit potřeby energie na přípravu teplé▲ Tab. 1. Klasifikační třídy EN hodnocení energetické náročnosti <strong>budov</strong>y podle vyhlášky č. 148/2007 Sb. Měrné spotřeby energie v kWh/(m 2 .rok) ve tříděC jsou pro vyjmenované druhy <strong>budov</strong> hodnotami referenčními.stavebnictví 01/0931


vody, osvětlení, regulační systém a pohony technických zařízení.Jestliže bude <strong>budov</strong>a vybavena obnovitelnými zdroji energie(fotovoltaika apod.), je možné dosáhnout v hodnocení velminízkých hodnot a dosáhnout cíle, kdy <strong>budov</strong>y budou zdrojemenergie a ne spotřebičem.Co je to Národní kalkulační nástroj?Národní kalkulační nástroj je softwarový produkt, který bylvyvinut na katedře technických zařízení <strong>budov</strong> Fakulty stavebníČVUT v Praze, jehož smyslem bylo vytvoření fungujícíhotabulkového výpočtu energetické náročnosti <strong>budov</strong> podle metodikydefinované vyhláškou 148/2008. Vzhledem k tomu, žeuvedená vyhláška neobsahuje řadu údajů a vstupů potřebnýchpro úplný výpočet, byly v NKN tyto údaje a vstupy doplněnypodle platných evropských a národních technických norema předpisů. Jedná se především o vytvoření tzv. standardizovanýchprofilů užívání a klimatických dat. V případě, že danáoblast není normou popsána, bylo použito hodnot vyjadřujícíchběžnou praxi. Výpočet v NKN probíhá intervalovou metodous časovým krokem jedné hodiny na dvanácti reprezentativníchdnech pro celý rok, kde každý den reprezentuje jeden kalendářníměsíc. NKN je freeware, volně ke stažení z http://tzb.fsv.cvut.cz/projects/nkn/.Lze ke stanovení energetické náročnosti<strong>budov</strong>y použít jiný software, než je NKN?Ano, k hodnotě energetické náročnosti je možné se dostat vícecestami – od vlastního výpočtu po využití některého z komerčníchproduktů, které jsou v současnosti na trhu. Podmínkou je souladpostupu s platnými zákony a normami a obhajitelnost výsledkuv případě sporu.Jak je to s energetickou náročností stávajících<strong>budov</strong>, když se výsledek výpočtu lišíod skutečně naměřených hodnot?V případě výrazné odchylky skutečně naměřených hodnot spotřebyenergie u existujících <strong>budov</strong> od vypočtených je doporučeno provéstdetailnější analýzu jak hodnot do výpočtu vstupujících, tak hodnotnaměřených. Jak již bylo výše uvedeno, energetická náročnost<strong>budov</strong>y v pojetí platných zákonů zahrnuje jen některé energeticképotřeby <strong>budov</strong>y, zatímco měření na patě objektu je většinou provšechny odběry v <strong>budov</strong>ě. Typickým příkladem, kde bude vypočtenáenergetická náročnost výrazně odlišná od skutečných hodnot, jsouadministrativní <strong>budov</strong>y. V tomto druhu <strong>budov</strong> tvoří výraznou částodběru elektrické energie výpočetní technika, která se ve výpočtuprojevuje velkým tepelným ziskem, zatímco elektrická energiepoužitá pro její napájení se do energetické náročnosti nezapočítává(jedná se o technologii).Dalším vlivem, který výrazně ovlivňuje energetickou náročnost,je obsazení a provozování <strong>budov</strong>y. U stávajících <strong>budov</strong> je častoobtížně zjistitelné, jak byla v uplynulých obdobích <strong>budov</strong>a využívána,a toto může být příčinou velkého rozdílu. V tomto boděnarážíme na standardizovaný profil užívání – co s hodnocením<strong>budov</strong>, které nejsou využívány „standardně“? Odpověď na tutootázku není jednoznačná, stejně tak, jako význam slov „standardnívyužívání“, a je zodpovědností energetického experta, jakýmzpůsobem se s tímto problémem vyrovná. Základním vodítkemmůže být posouzení využití <strong>budov</strong>y z dlouhodobějšího hlediska.Typickým případem může být extrémně velký rodinný dům, kterýje určen pro jednu rodinu a při „standardním“ obsazení by v němmohly žít rodiny dvě. V tomto případě za standard vezmemeskutečný stav. Opačným případem bude administrativní <strong>budov</strong>aurčená k prodeji, která nebyla v měřeném roce plně obsazena,a tak její skutečná spotřeba energie je velmi nízká. Zde prostanovení energetické náročnosti vezmeme „standardizovaný“profil užívání a vypočtená energetická náročnost se bude odskutečné výrazně lišit.V neposlední řadě mohou být příčinou odlišností klimatické podmínkyv daném roce, kdy probíhalo měření.Jaké vstupní údaje jsou třeba k zadání<strong>budov</strong>y do NKN?Výpočet energetické náročnosti <strong>budov</strong>y v NKN je parametrickývýpočet na zjednodušeném zónovém modelu dané <strong>budov</strong>y a jejíchenergetických systémů.Popis <strong>budov</strong>y je založen na principu zónového modelu <strong>budov</strong>y,energetických zdrojů a jednotlivých distribučních energetických systémů.Budova nebo její část je zónou, pokud je zásobována stejnouskladbou energetických systémů <strong>budov</strong>y a má stejné požadavky na vnitřníprostředí a shodné užívání. Zóna je vymezena geometricky systémovouhranicí – plochou tvořenou vnějším povrchem konstrukcí ohraničujícíchzónu s jedním profilem užívání. Stavební konstrukce ohraničující zónu jsoupro výpočet ENB definovány tepelně-technickými parametry, plochou,orientací a sousedícím prostředím. Počet zón se volí s ohledem na složitost<strong>budov</strong>y. V jednoduchých případech je možné použít jednozónovýmodel, ve složitějších případech je počet zón vyšší.Energetické systémy <strong>budov</strong>y určené pro vytápění, větrání, chlazenía přípravu teplé vody (např. kotelny, zdroje chladu, solární kolektory,kogenerační jednotky) jsou definovány svými výkonovýmiparametry, účinnostmi a pomocnými energiemi, jenž zahrnujíenergie potřebné k pohonu čerpadel, ventilátorů a ovládání zařízení.Popis energetických systémů <strong>budov</strong> vychází z členění projektovédokumentace jednotlivých profesí. V rámci popisu modelu seprovede přiřazení jednotlivých systémů k zónám. Takto popsaná<strong>budov</strong>a a její energetické systémy se „zatíží“ provozem a vnějšímipodmínkami.Vnitřní vlivy působící na zónu jsou definovány standardizovanýmprofilem užívání, který zahrnuje požadovaný stav vnitřního prostředívyjádřený požadovanou vnitřní výslednou teplotou, množstvím čerstvéhovzduchu a větracího vzduchu, požadavky na relativní vlhkosta osvětlení. Základní soubor standardizovaných profilů užívání tvoří49 typů zón, seskupených do 9 kategorií <strong>budov</strong> – rodinné domy,bytové domy, administrativní <strong>budov</strong>y, vzdělávací <strong>budov</strong>y, zdravotnickázařízení, hotely a restaurace, sportovní zařízení, <strong>budov</strong>y proobchodní účely a ostatní <strong>budov</strong>y.Provoz jednotlivých zón <strong>budov</strong>y je definován tzv. profilem užívání,který má následující parametry:– obecné údaje (typ zóny, časový provoz zóny…);– vytápění (vnitřní výpočtová teplota v režimu vytápění, útlumu,provozní doba vytápění…);– chlazení (vnitřní výpočtová teplota v režimu chlazení a mimo provoznídobu, teplota přiváděného vzduchu…);– větrání (doba provozu větrání, množství a teplota vzduchu…);– vnitřní tepelné zisky (počet a přítomnost osob, pomocné energie…);32 stavebnictví 01/09


– osvětlení (doba využití denního světla a bez denního světla, měrnároční spotřeba elektřiny na osvětlení…).Vnější vlivy působící na zónu jsou dány syntetickými klimatickýmidaty, vygenerovanými pro účely tohoto výpočtu. Klimatická datapro Českou republiku používaná pro výpočet energetické náročnosti<strong>budov</strong> jsou rozdělena do čtyř teplotních oblastí shodně podleČSN 73 0540 a pro každou teplotní oblast je pro každý měsícv roce vytvořen reprezentativní den s hodinovým průběhemteplot venkovního vzduchu, dále pak jsou uvažována data ovlhkosti vzduchu a intenzitě a množství dopadajícího slunečníhozáření.Ve které fázi projektu je vhodné začíts výpočtem energetické náročnostinavrhované <strong>budov</strong>y?Vzhledem k tomu, že v počátečním období budou výsledkyvýpočtu energetické náročnosti mnohdy překvapivé, je vhodnéprovést základní výpočet co nejdříve – nejlépe ve fázi architektonickéstudie, kdy je známo hmotové řešení <strong>budov</strong>y, stavebníprogram a vytváří se koncepce energetických systémů. V tétofázi je možné vcelku snadno na základě předběžného výpočtuenergetické náročnosti vnést do návrhu zpětnou vazbu a návrh<strong>budov</strong>y a jejího technického zařízení optimalizovat. S postupujícímistupni projektové dokumentace se snižuje možnost účinného zásahudo posuzovaného řešení, vedoucí ke splnění požadavků naenergetickou náročnost <strong>budov</strong>y. Patrně velmi nepříjemné situacemohou nastat, kdy bude energetický expert požádán o zpracováníprůkazu energetické náročnosti <strong>budov</strong>y na hotovou projektovoudokumentaci a posuzované řešení nevyhoví, což může vést k výraznýmzměnám v projektovém řešení.ZávěrČeská republika se nachází v období, kdy se do běžného životazačíná promítat naplno realita Evropské unie. Doby, kdy otázkyčlenství v EU byly zábavným publicistickým pořadem k nedělnímuobědu, jsou za námi a v těchto chvílích se důsledky rozhodnutívykonaných před mnoha lety začínají dotýkat přímo odbornéi laické veřejnosti. V oblasti hodnocení energetické náročnosti<strong>budov</strong> je klíčovým okamžikem 1. leden 2009, kdy by se v plnémrozsahu měla začít realizovat opatření vedoucí k naplnění požadavkůa cílů již citované Směrnice 91/2002/EC o energetické náročnosti<strong>budov</strong>. To, jakým způsobem využila Česká republika období šestilet k přípravě realizace tohoto ambiciózního evropského projektu –zda se opravdu sníží spotřeba energie v českých <strong>budov</strong>ách, činikoliv a zda české <strong>budov</strong>y budou méně znečišťovat ovzduší –ukáže čas, nicméně v tomto okamžiku jsme na startovní čáře „ostréhostartu“ vydávání průkazu energetické náročnosti <strong>budov</strong>, kdytento dokument bude vyžadován stavebními úřady jako součástdokumentace ke stavebnímu řízení. Tak, jak je před každým startemcítit napětí, tak i v odborné i dotčené laické veřejnosti je možnépozorovat zvýšenou citlivost na otázky spojené s touto problematikou.Otázek je mnoho, odpovědi ne vždy jednoznačné. Pokud tentočlánek odpověděl alespoň na některé z nich, splnil svůj cíl. ■PoděkováníTento článek vznikl jako součást výzkumného záměru CEZ MSM6840770003.Použitá literatura[1] ČSN 73 0540 (2002) Tepelná ochrana <strong>budov</strong>[2] Zákon 406/2006 Sb., o hospodaření energií[3] Směrnice 2002/91/ES, o energetické náročnosti <strong>budov</strong>(EPBD)[4] ČSN EN ISO 13790 – Tepelné chování <strong>budov</strong> – Výpočet potřebyenergie na vytápění[5] ČSN EN 12831 – Tepelné soustavy v <strong>budov</strong>ách – Výpočettepelného výkonu[6] ČSN 73 0540-3 – Výpočtové hodnoty veličin pro navrhovánía ověřování[7] ČSN 06 0320 Ohřívání užitkové vody – Navrhování a projektování[8] ČSN EN 832 – Tepelné chování <strong>budov</strong> – Výpočet potřeby teplana vytápění – Obytné <strong>budov</strong>y[9] Kabele, K., Urban, M., Adamovský, D., Kabrhel, M.: Národníkalkulační nástroj pro hodnocení energetické náročnosti <strong>budov</strong> –podklad k praktickému workshopu. STP 2008[10] Energetická náročnost <strong>budov</strong> – podrobnosti výpočtové metody –metodická příručka MPO ČR 2007[11] http://tzb.fsv.cvut.cz/projects/nkn/[12] The Intergovernmental Panel on Climate Change – PCC FourthAssessment Report[13] Energetická náročnost <strong>budov</strong> – podrobnosti výpočtové metody –metodická příručka MPO ČR 2007[14] ČSN EN 15316 Tepelné soustavy v <strong>budov</strong>ách[15] Vyhláška 148/2007 Sb., o energetické náročnosti <strong>budov</strong>english synopsisEvaluation of Energy Demand of Buildings –Questions and AnswersPaper is focused on questions related to Czech national methodologyand tool for energy performance calculation according to EPBD (Energyperformance building directive 91/2002). Energy performance calculationis expressed by total annual energy consumption, including heating,cooling, ventilation, auxiliary and other energy required for buildingoperation. There is a simplified multizone model, loaded by typical dayfor each month in hourly time step. Climate data are synthetic datafor 4 climate zones according to standards, used for building physicscalculation. Zone operation profiles include occupation, lighting, indoorenvironment requirements and auxiliary energy. Zone operation profilesare standardized for typical zones as offices, schools, dwellings etc.Building energy systems including heating, cooling, hot water generationand ventilation are incorporated as zone assigned systems, whileenergy sources (e.g. boilers, co-generation unit, solar collectors etc.)are in the model assigned to the energy delivery systems. Result ofenergy performance calculation for assessed building is comparedwith existing average level of similar buildings and required levelto obtain energy performance certificate according to EPBD requirements.klíčová slova:výpočet energetického výkonu <strong>budov</strong>y, EPBD (Směrnice EU o energetickénáročnosti <strong>budov</strong>), zonální energetický model, tepelná energie,chladicí energiekeywords:energy performance calculation, EPBD, zone energy model, heatingenergy, cooling energyodborné posouzení článku:Ing. Jiří Šála, CSc., spoluautor a zpracovatel platné ČSN73 0540 Tepelná ochrana <strong>budov</strong> a dalších norem v oborustavebnictví 01/0933


energetická náročnost <strong>budov</strong>text: Miroslav Urbanfoto: archiv autora, Skanska Property Czech Republic▲ Obr. 1. Administrativní <strong>budov</strong>a Nordica Ostrava, vizualizaceHodnocení energetické náročnostiadministrativní <strong>budov</strong>y Nordica OstravaIng. Miroslav Urban (*1979)Vystudoval FSv ČVUT v Praze, kdedále působí jako vědecký pracovníka pedagog na katedře technických zařízení<strong>budov</strong>. Hlavním zaměřením je výzkuma aplikace energetických systémů <strong>budov</strong>v oblasti úspor energie. Je spoluautoremvýpočetního nástroje NKN pro hodnoceníenergetické náročnosti <strong>budov</strong>.E-mail: miroslav.urban@fsv.cvut.czOd 1. ledna 2009 vstupuje v platnost povinnostvypracování průkazu energetické náročnosti<strong>budov</strong> (ENB) na základě zákona 406/2000 Sb.pro všechny nové a rekonstruované <strong>budov</strong>ynad 1000 m 2 podlahové plochy. Specifickýmproblémem bude energetická certifikace administrativních<strong>budov</strong>. Článek představuje přístupk výpočtu celkové dodané energie do <strong>budov</strong>yEP pro potřeby provedení hodnocení ENB podlepožadavků právních předpisů.Ukázková stavba bude reprezentována právě vznikající administrativní<strong>budov</strong>ou Nordica Ostrava, která jako první v Českérepublice získala ocenění GreenBuilding (viz informacev časopise Stavebnictví č. 11–12/2008). Generálním dodavatelem<strong>budov</strong>y Nordica Ostrava je Skanska CZ a.s. a investoremje Skanska Property Czech Republic, s.r.o. OznačeníGreenBuilding je jedním z mnoha v současné době existujícíchvolných způsobů hodnocení <strong>budov</strong> především z pohleduspotřeby energie.Hodnocení ENBHodnocení ENB je realizováno na základě prováděcí vyhláškyk § 6a zákona č. 406/2000 Sb., v pozdějším znění – vyhláškyč. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti <strong>budov</strong>. Zařazení <strong>budov</strong>ydo třídy energetické náročnosti (dále jen EN) je provedenona základě bilančního výpočtu ENB, který představuje stanoveníroční spotřeby dodané energie do <strong>budov</strong>y. Pomocí ní bude <strong>budov</strong>azařazena do třídy EN v rozsahu A–G. Budova by celkověměla dosáhnout minimálně na třídy EN v rozsahu A–C. TřídyEN v rozsahu D–G jsou z pohledu splnění požadavku vyhláškynevyhovující. Základním hodnoticím ukazatelem podle vyhláškyč. 148/2007 Sb. je celková měrná spotřeba energie <strong>budov</strong>y, vizpříloha č. 1 vyhlášky 148/2007 Sb. – tab. 1.34 stavebnictví 01/09


Druh<strong>budov</strong>yA B C D E F GAdministrativní < 62 62–123 124–179 180–236 237–293 294–345 > 345▲ Tab. 1. Referenční hodnoty EP A[kWh/m 2 .rok] pro třídy energetické náročnosti pro administrativní <strong>budov</strong>y podle vyhlášky č. 148/2007 Sb.Dispoziční a provozní řešení <strong>budov</strong>yJedná se o šestipodlažní stavbu ryze administrativní <strong>budov</strong>ys ustupujícím sedmým nadzemním podlažím a dvěma podlažímipodzemními. Budova minoritně obsahuje také další provozy, zejménaobchodní a stravovací, přesto je celkově hodnocena jako<strong>budov</strong>a administrativní.Stavba je atriem rozdělená do dvou shodných částí, přesahujícíchstřední prosklené atrium. Budova je konstrukčně navrženajako dispoziční trojtrakt. Ve středním traktu jsou situovánaschodiště, hygienické příslušenství a technické zázemí. Pronajímatelnéprostory jsou orientovány na fasády. V návrhustavby jsou pronajímatelné kancelářské prostory řešené jakohalové otevřené prostory. V suterénech je umístěno parkovánívozidel. V půdorysu celé <strong>budov</strong>y jsou dvě podzemní patra.Budova je konstrukčně navržena jako železobetonový skeletse ztužujícími jádry tvořenými schodišťovými bloky. Přízemíje koncipováno jako vstupní podlaží s recepcí, kantýnou, kancelářskouplochou a prostory pro drobné doprovodné služby,ostatní nadzemní podlaží slouží jako kancelářské prostory.V suterénu budou umístěny prostory technického zázemí –strojovna vzduchotechniky, strojovna chlazení, rozvodna NN,místnost pro UPS a sklady, výměníková stanice, strojovna vzduchotechniky,strojovna sprinklerů, nádrž sprinklerů a sklady.Podrobnosti výpočtu ENB – zónovánía standardizované užívání <strong>budov</strong>yHodnocení energetické náročnosti administrativní <strong>budov</strong>y NordicaOstrava zahrnuje stanovení celkové spotřeby dodané energie zarok do <strong>budov</strong>y pomocí bilančního hodnocení za předpokladu standardizovanéhoužívání <strong>budov</strong>y. Účelem je stanovení dílčích hodnotročních spotřeb energií na vytápění a větrání, na chlazení, na mechanickévětrání a úpravu vlhkosti, na přípravu teplé vody, na osvětlenía spotřebu pomocné energie potřebné na provoz energetickýchsystémů <strong>budov</strong>y. V celkové energetické bilanci nejsou zahrnuty spotřebyelektrické energie vnitřního vybavení kancelářskou technikou,apod. Vnitřní vybavení je z hlediska výpočtu ENB vnímáno v celkovéenergetické bilanci pouze za účelem stanovení vnitřních tepelnýchzisků a spotřeba elektrické energie spotřebičů není v této bilanci vevýsledku hodnocena z pohledu spotřebované energie.Bilanční výpočet ENB vychází z okrajových podmínek uvažovanýchpři návrhu <strong>budov</strong>y a uvedených v projektové dokumentaci stavby,současně také respektuje podmínku pro tzv. standardizované užívání<strong>budov</strong>y. Standardizovaným užíváním <strong>budov</strong>y se rozumí provoz <strong>budov</strong>yv souladu s předpokládanými navrhovanými a požadovanýmipodmínkami vnitřního prostředí, venkovního prostředí a provozu<strong>budov</strong>y. Za podmínky tzv. standardizovaného užívání lze transparentněporovnat <strong>budov</strong>y pomocí srovnávacího bilančního výpočtucelkové dodané energie do <strong>budov</strong>y. V tomto případě se výpočtověpředpokládá ideální provoz <strong>budov</strong>y, který závisí na ideální odezvěenergetických systémů na změnu stavu <strong>budov</strong>y a jejich dokonalouinterakci. Z hlediska dynamického chování <strong>budov</strong>y vůči vnějšímpodmínkám se předpokládá stav, který je primárně definován vevýpočtu souborem klimatických dat.▲ Obr. 2. Typické podlaží stavby. Dispoziční a provozní řešení.Dále je třeba uvést, že <strong>budov</strong>u z hlediska výpočtu celkové dodanéenergie EP nelze považovat za homogenní celek. Celková dodanáenergie do <strong>budov</strong>y je součtem jednotlivých dílčích spotřeb, kterése mohou vyskytovat pouze v části objektu a jejich výši určujíokrajové podmínky dané části <strong>budov</strong>y. Z tohoto důvodu je administrativní<strong>budov</strong>a jako celek členěna do jednotlivých částí – zón, zekterých se následně stanovuje celková dodaná energie na základěspecifických spotřeb do jednotlivých níže uvedených zón. Zóny sev tomto případě navzájem odlišují svojí funkcí, provozem a vnitřnímipodmínkami. Podle způsobu využití vyplývají požadavky, které vytvářejípožadavky definující standardizované užívání <strong>budov</strong>y pro potřebystanovení ENB.Administrativní <strong>budov</strong>a Nordica Ostrava byla na základě výše uvedenýchpodmínek rozdělena do pěti různých zón podle způsobu využitía specifických podmínek charakterizujících provoz části <strong>budov</strong>y, vizobr. 3.Národní kalkulační nástrojKaždá zóna byla zadána do národního kalkulačního nástroje (NKN)s ohledem na interakci s okolními zónami s příslušnou zónou sousedícía současně je ve výpočtu pomocí výpočetního nástroje NKN charakterizovánaprostřednictvím tzv. standardizovaného profilu užívánízóny. Tímto způsobem jsou do výpočtu v nástroji NKN jako okrajovépodmínky volány hodnoty z profilu standardizovaného profilu užívání.Přehled volaných referenčních hodnot pro standardizovaný profilje zřetelně uveden ve výpočetním nástroji NKN pomocí přehlednétabulky. V případě takovéto specifické stavby, jako je administrativní<strong>budov</strong>a, je nezbytné provést celkovou kontrolu volaných vstupů do výpočtus ohledem na koncepci <strong>budov</strong>y. Především, a u tohoto projektutomu tak bylo, je nutné provést kontrolu a úpravu vstupů, na základěkterých se stanovuje počet osob v <strong>budov</strong>ě, resp. zóně, měrné vnitřnítepelné zisky z vybavení <strong>budov</strong>y, apod. Standardizované profily definovanéve výpočetním nástroji jsou odvozeny ze základních požadavkůa představují doporučený průměr. Nicméně nejsou schopny obecněstavebnictví 01/0935


▲ Obr. 3. Zónování administrativní <strong>budov</strong>y Nordica Ostravapostihnout problematiku vnitřních tepelných zisků z vybavení kancelářía další nadstandardní požadavky vyplývající z PD. Profily standardizovanéhoužívání <strong>budov</strong>y pro jednotlivé zóny reprezentují hodnoty danétechnickými, právními normami a v neposlední řadě parametry, kteréjsou předpokládány a jsou uvedené v DPS. Soubor těchto parametrů,které jsou použity pro výpočet, by měl být dokladován rámci přílohyk průkazu ENB, jako doplňující údaje. U takto specifické <strong>budov</strong>y byokrajové podmínky výpočtu měly být transparentně dokladovány.Stavebně technické řešení obálky <strong>budov</strong>yBudova Nordica Ostrava je koncipována jako železobetonový skelet,kdy je obvodový plášť řešen pomocí železobetonových zateplenýchstěn s výrazným omezením průsvitných ploch. Tepelně technickévlastnosti obvodového pláště, a to jak neprůsvitných, tak průsvitnýchčástí, jsou nad úrovní požadovanou současnými technickými normami(ČSN 73 0540-2). Celkový součinitel propustnosti slunečníhozáření průsvitných prvků byl diferencován v závislosti na orientacikonstrukcí a pohyboval se v rozmezí od 0,25 do 0,55 pro severnífasádu stavby. Pokud není známa hodnota celkové propustnostisolární radiace, pak se pro kolmý dopad solární radiace orientačněstanoví podle parametrů, viz ČSN EN 13790, ČSN EN 13363 neboDIN 18599-2, případně podle podkladů výrobce zasklení. Výrobcezasklení uvádí v materiálech obyčejně parametr g gl,n, propustnostslunečního záření průsvitného prvku pro kolmý dopad solární radiace,který je ideální pro potřeby výpočtu upravit v závislosti na sklonuzasklení. Na základě zónování <strong>budov</strong>y byl vytvořen geometrickývýpočetní model objektu v nástroji NKN se základním zohledněnímvlivu tepelných vazeb.Výchozí podmínky pro výpočet ENB –analýza energetických systémůEnergetické systémy pro administrativní <strong>budov</strong>u představují v rámcihodnocení ENB důležitou část. Skladba energetických systémůa jejich provoz významně ovlivní výsledky spotřeby celkové dodanéenergie do <strong>budov</strong>y. Z tohoto důvodu je nezbytná analýza projektuadministrativní <strong>budov</strong>y z pohledu provozu a funkce energetickýchsystémů a získání požadovaných vstupů potřebných pro výpočet.V níže uvedeném souhrnu lze pro tuto <strong>budov</strong>u uvést zjednodušenýpřehled principiálního řešení energetických systémů <strong>budov</strong>y, které –nutno podotknout – nepředstavují v rámci tohoto typu výstavbynadstandardní řešení. Naopak se jedná o konvenční řešení vyskytujícíse u většiny <strong>budov</strong> tohoto typu.Zásobování <strong>budov</strong>y tepelnou energií je prostřednictvím předávací staniceo projektovaném výkonu 1,1 MW napojené na dálkový rozvod odpadníhotepla. Otopný systém objektu je členěn na jednotlivé otopné větveprincipiálně rozdělené podle zón <strong>budov</strong>y. Příprava TV je realizována taképrostřednictvím předávací stanice a je prováděna centrálně v zásobníkuumístěném v primární části výměníkové stanice. Vytápění jednotlivýchčástí <strong>budov</strong>y bude realizováno otopnými tělesy deskovými ve vedlejšíchmístnostech, otopnými tělesy konvektorovými v místech s nízkým parapetemnebo prosklenými stěnami, a pomocí FCU v kancelářích a komerčníchplochách. Pro potřeby výpočtu bylo nutné stanovit účinnosti využití tepelnéenergie ve zdroji přípravy (předávací stanice s celkovou roční průměrnouúčinností 95 %), pro distribuci do místa spotřeby (parametr průměrnéroční účinnosti distribuce v rozsahu 80–85 %) a v neposlední řadě hodnotaparametru účinnosti sdílení (emise) tepelné energie do obsluhovanéhoprostoru s ohledem na místní regulaci systémů a centrální regulaci(parametr v rozsahu 86 % pro otopná tělesa až 88 % pro FCU podleDIN V 18599-5) .Chlazení <strong>budov</strong>y budou zajišťovat centrální zdroje chladu umístěnéve strojovně <strong>budov</strong>y v podobě dvou kompresorových jednoteks vodou chlazenými kondenzátory a šroubovými kompresory. Zpětnéchlazení jednotek je realizováno vodou pomocí suchých chladičůumístěných na střeše. Výkon zdroje chladu je 2x478,0 kW s teplotnímspádem chlazené vody 6/12 °C a 44/50 °C na zpětném chlazení. Výkonsuchých chladičů zpětného chlazení se předpokládá 4x333,2 kW.Systém zpětného chlazení umožňuje také volné chlazení <strong>budov</strong>y v přechodnéma zimním období. Rozvody chladu jsou standardně rozdělenyna samostatné větve pro FCU a VZT. Stejně jako pro systém vytápěníbylo nutné stanovit výpočtově, nebo podle souvisejících technickýchnorem parametry dílčích účinností systému chlazení administrativní<strong>budov</strong>y. Pro zdroj chladu byla uvažována hodnota EER (COP) uvedenáv příloze vyhlášky o energetické náročnosti <strong>budov</strong>, účinnost pohonukompresoru zdroje chladu byla uvažována referenční hodnota 97 %,účinnost distribuce chladicí vody byla stanovena výpočtem v rozmezí80–86 % v závislosti na obsluhovaném provozu. Účinnost koncovýchelementů sdílení chladu byla podle DIN V 18599-7 souhrnně stanovenave výši 85 %.Pro zajištění požadovaných mikroklimatických podmínek uvnitř <strong>budov</strong>yjsou podle charakteru využití jednotlivých prostor navržena zařízenípro teplovzdušné větrání a chlazení vstupních prostor, kantýny včetnězázemí, kancelářských ploch a pronajímatelných prostor. Podtlakověnuceně větrané jsou rovněž podzemní garáže, strojovny, rozvodnya ostatní technické prostory. Tyto jednotlivé systémy, včetně technickéhořešení systému, jsou zadány do výpočetního nástroje. Nezbytnéje uvést poznámku týkající se hodnoty parametru účinnostizpětného získávání tepla η h,hr. V rámci výpočtu musí být uvedenaprůměrná roční hodnota účinnosti zpětného získávání tepla, v podkladechnebo v PD je vždy uvedena návrhová hodnota odpovídajícímaximálnímu zatížení energetického systému. Průměrná hodnotatohoto parametru je vzhledem k průměrnému ročnímu provozupro potřeby tohoto výpočtu o 10–15 % nižší, viz DIN V 18599-5.V rámci toho výpočtu byla uvažována hodnota v rozsahu 60–65 %v závislosti na systému.Příprava TV bude prováděna ohřevem přes deskový výměníkv objektové předávací stanici s přiřazenou akumulační nádrží provyrovnání odběrových špiček umístěnou ve výměníkové stanici.Rozvod teplé vody se předpokládá s nucenou cirkulací. Klíčovýmparametrem pro výpočet ENB je množství roční spotřeby teplévody pro jednotlivé provozy <strong>budov</strong>y. V tomto případě nelze,a v mnoha případech tohoto výpočtu se tato chyba vyskytuje,brát referenční hodnoty odvozené od denní spotřeby uvedenév ČSN 06 0320. Hodnoty uvedené v této normě slouží k návrhuvýkonových parametrů a představují maximální hodnoty – ty nelzeuvažovat po celý rok provozu <strong>budov</strong>y! Průměrnou roční spotřebu teplévody lze stanovit několika způsoby. Prvním způsobem je odvození36 stavebnictví 01/09


▲ Obr. 4. Realizace administrativní <strong>budov</strong>y Nordica Ostravaz množství spotřeby studené vody – viz vyhláška č. 428/2001 Sb.příloha č. 12, nebo podle evropské technické normy EN 15316-3-1,případně podle referenčních hodnot uvedených v DIN V 18599-10a DIN V 18599-8. Pro potřeby výpočtu byla uvažována vypočtenácelková hodnota roční spotřeby teplé vody celého objektu ve výši7700 m 3 /rok, podrobněji potom jako 5333 m 3 /rok na administrativníčást, 2260 m 3 /rok na gastro provoz, 107 m 3 /rok na obchodní plochy.Osvětlovací soustavy v <strong>budov</strong>ě byly předpokládány s ohledemna splnění hygienických podmínek na osvětlenost daných prostora standardů podle technických norem zejména EN ISO 15390.Pro jednotlivé zóny byly uvažovány průměrné hodnoty roční spotřebyenergie na osvětlení pro parking 7 kWh/(m 2 .rok), kanceláře23,90 kWh/(m 2 .rok), komunikační prostory a toalety 10,60 kWh/(m 2 .rok), stravovací provoz 16,60 kWh/(m 2 .rok), pronajímatelné obchodníprostory 82,60 kWh/(m 2 .rok).VýpočetNa základě velmi stručně popsaného koncepčního řešení <strong>budov</strong>y,jak z pohledu stavebně-dispozičního, tak z pohledu provozuenergetických systémů, byl vytvořen model <strong>budov</strong>y ve výpočetnímnástroji NKN verze 2.042. Výpočetní nástroj musel býtvzhledem k některým specifickým systémovým řešením použitýmv <strong>budov</strong>ě upraven (např. volné chlazení v této verzi NKNnebylo možné bez zásahu do výpočetního algoritmu zohlednit,v novějších verzích NKN se předpokládá implementace tohotosystémového řešení a dalších). Vytvoření modelu <strong>budov</strong>y, analýza<strong>budov</strong>y a především jejího provozu představuje nejdůležitějšíčást celého procesu výpočtu (cca 60–70 % objemu), v další fázi▲ Obr. 5. Administrativní <strong>budov</strong>a Nordica Ostrava. Noční pohled, vizualizace.▼ Obr. 6. Pohled na střechu <strong>budov</strong>y, vizualizacestavebnictví 01/0937


je nutné provedení ladění výpočetního modelu a zpětná kontrolamezivýpočty (cca 30 % objemu), viz komentář v úvoduk parametrům standardizovaného užívání <strong>budov</strong>y. Zbývajících 10 %objemu práce přísluší na zadání parametrů do výpočetního nástrojea export požadovaných výstupů v podobě grafického znázorněníprůkazu ENB a protokolu průkazu ENB.Výsledky hodnocení <strong>budov</strong>yV celkové bilanci představuje celková roční spotřeba dodané energiedo objektu 5818,1 GJ. Výše dodané energie pro jednotlivé energetickésystémy kryjící potřebu energie je uvedena v tab. 2 a podrobně pak v grafickémpřehledu výsledků z výpočetního nástroje NKN, viz obr. 7.V pohledu měrné roční spotřeby dodané energie EP Apro potřebyzařazení do třídy EN je výsledná hodnota 85,8 kWh/(m 2 .rok). Vlivjednotlivých subsystémů (energetických systémů <strong>budov</strong>y) na celkovézařazení objektu do třídy EN přímo závisí na výši spotřeby jednotlivýchdruhů energie, viz tab. 2. Nelze tedy jednotlivým systémům přikládatČinnostPodíl nacelkové spotřeběHodnota JednotkyVytápění 25,9 % 1 507 800,35 MJPříprava TV 34,7 % 2 021 250,00 MJChlazení 20,2 % 1 173 921,58 MJVlhčení 0,2 % 10 620,77 MJOsvětlení 8,6 % 500 859,66 MJPomocné energie 10,4 % 603 651,85 MJCELKEM 5 818 104,22 MJ▲ Tab. 2. Roční spotřeba dodané energie stanovená bilančním výpočtem zapředpokladu standardizovaného užívání <strong>budov</strong>ystejnou váhu. V tomto případě je rozložení spotřeby energií ovlivněnona základě charakteru <strong>budov</strong>y. Podíl na celkové spotřebě energie připadátéměř stejným dílem na přípravu TV, na vytápění a chlazení připředpokladu dodržení standardů požadavků na standardizované užívání<strong>budov</strong>y. Na základě dílčích spotřeb energie je <strong>budov</strong>a celkově zařazenado třídy EN, která je vyznačena v grafickém znázornění průkazu energetickénáročnosti <strong>budov</strong>, viz obr. 8. Na základě porovnání hodnotyenergetické náročnosti hodnocené <strong>budov</strong>y EP As energetickou náročnostídanou rozsahem jednotlivých energetických tříd <strong>budov</strong>ou R rqMINa R rgMAXje určena výsledná třída ENB. V případě hodnocení <strong>budov</strong>yNordica Ostrava je objekt zařazen do třídy EN B – ÚSPORNÁ podleměrné spotřeby dodané energie ve výši 85,8 kWh/m 2 .ZávěrPrezentované výsledky ukazují roční spotřebu celkové dodané energiedo <strong>budov</strong>y. Jakkoliv může působit celková spotřeba dodané energiedo <strong>budov</strong>y jako malá, je třeba zdůraznit skutečnost, že v celkové spotřeběenergie dodané do <strong>budov</strong>y není zahrnuta spotřeba elektrickéenergie pro spotřebiče – počítače, kopírky, apod. V tomto případěa obecně u všech administrativních <strong>budov</strong> je tato spotřeba nezanedbatelnáa v celkové bilanci by měla být uváděna. Přinejmenším z toho důvodu,že na celkové bilanci se tyto spotřebiče podílí pouze jako tepelný zdroj(tzn. <strong>budov</strong>a nadstandardně vybavená spotřebiči může vlivem vnitřníchtepelných zisků v extrému vykazovat nulovou spotřebu energie na vytápění,zatímco <strong>budov</strong>a spotřebuje většinu elektrické energie na provozvnitřního vybavení). Tento poznatek je třeba chápat jako poznámkua vysvětlení k vnímání výsledků některých <strong>budov</strong>. V dalších verzíchNKN bude spotřeba elektrické energie spotřebiči minimálně vyjádřenaorientačně v kontrolních mezivýsledcích, jelikož v průkazu ENB tento typspotřeby není vykazován ani hodnocen.Energetická náročnost <strong>budov</strong>y EP (GJ/rok) 5 818,1Maximální energetická náročnost referenční <strong>budov</strong>y R rqMAX(kWh/m 2 ) 179,00Minimální energetická náročnost referenční <strong>budov</strong>y R rqMIN(kWh/m 2 ) 124,00Třída energetické náročnosti hodnocené <strong>budov</strong>yBSlovní vyjádření třídy energetické náročnosti hodnocené <strong>budov</strong>yÚspornáMěrná spotřeba energie na celkovou podlahovou plochu EP A(kWh/m 2 ) 85,8▲ Tab. 3. Ukazatel celkové energetické náročnosti <strong>budov</strong>y na základě protokolu průkazu ENB▼ Obr. 7. Roční spotřeba dodané energie do <strong>budov</strong>y38 stavebnictví 01/09


V případě hodnocení administrativní<strong>budov</strong>y Nordica Ostravaje objekt zařazen do třídy ENBB – ÚSPORNÁ podle požadavkůvyhlášky č. 148/2007Sb. a podle měrné spotřebydodané energie ve výši85,8 kWh/m 2 . Budova NordicaOstrava splňuje na základě projektovýchpředpokladů minimálnípožadavky na hodnocení <strong>budov</strong>ypodle energetické náročnosti,což reprezentuje také obdrženýcertifikát GreenBuilding vydanýtaké na základě uvedenéhohodnocení ENB v tomto článku.Dalším přirozeně zajímavýmsrovnáním budou první provoznívýsledky <strong>budov</strong>y z pohleduspotřeby energie. Je třeba podotknout,že prezentovaný výpočetpředpokládá skutečnosti, kteréjsou zmíněny v úvodu – zejménapředpoklad standardizovanéhoužívání <strong>budov</strong>y. Tyto skutečnostijsou často ideálnímu reálnémuprovozu <strong>budov</strong>y vzdáleny a <strong>budov</strong>ase jim celý svůj provozní cyklussnaží přiblížit. V prvé řadě je tomutak v prvním roce provozu, kdy se<strong>budov</strong>a tzv. provozně ladí a častose hledá ideální provozní režim<strong>budov</strong>y, který bude respektovatpožadované vnitřní parametry.V každém případě je třeba uvéstna závěr, že prezentované výsledkynapř. z výpočetního nástrojeNKN nejsou obecně vzdáleny realitě, jak by mohlo z výše uvedenéhovyplývat. Věrohodnost výsledků záleží nikoliv na výpočetním nástroji,který je v tomto smyslu pouze vyjadřovací prostředek pro vytvořenýmodel <strong>budov</strong>y, ale na zadávaných vstupech a kvalitě tohoto výpočetníhomodelu. V případě modelu <strong>budov</strong>y pak rozhoduje předevšímodborná způsobilost, zkušenosti a také zodpovědnost zadávajícíosoby, která může výsledek negativně ovlivnit. ■▲ Obr. 8. Grafické znázornění průkazu ENB a vyjádření třídy ENPoděkováníTento příspěvek vznikl jako součást výzkumného záměru CEZ MSM6840770003.Použitá literatura:[1] Směrnice 2002/91/ES, o energetické náročnosti <strong>budov</strong> (EPBD)[2] Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti <strong>budov</strong>[3] Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějšíchpředpisů[4] Kabele, K., Urban, M., Adamovský, D., Kabrhel, M.: Energetickánáročnost <strong>budov</strong> v souvislostech s platnou legislativou ČR.1. vyd., Praha, ABF – nakladatelství ARCH, 2008, 144 s., ISBN978-80-86905-45-7[5] Kabele, K., Urban, M., Adamovský, D., Kabrhel, M.: Národní kalkulačnínástroj NKN [počítačová aplikace]. Ver. 2.05 Praha, 2008.Dostupné z . Výpočetnínástroj pro stanovení energetické náročnosti <strong>budov</strong>, 61 MBenglish synopsisEnergy Performance Certification for the OfficeBuilding Nordica OstravaFrom 1th January 2009 will be valid the obligation entailed by the Czechenergy act 406/2000 Coll. to work out the energy certificate for all newbuildings and for reconstructed buildings over 1,000 m 2 floor area.The specific issue will be the energy certification of big offices buildings andcommercial offices. The general aim of the article is focused on the descriptionof the office building energy performance calculation, using the nationalcalculation tool – NKN. NKN is used for energy performance calculationaccording to the EPBD directive and Czech national law standards.klíčová slova:energetický výkon, EPBD, energetické osvědčení, administrativní<strong>budov</strong>akeywords:energy performance, EPBD, energy certification, office buildingodborné posouzení článku:prof. Ing. Karel Kabele, CSc.profesor na Fakultě stavební ČVUT v Praze, je vedoucím katedrytechnických zařízení <strong>budov</strong>, kde se pod jeho vedenímzpracovával Národní kalkulační nástroj (NKN) pro hodnoceníenergetické náročnosti <strong>budov</strong>stavebnictví 01/0939


energetická náročnost <strong>budov</strong>text: Josef Smolagrafické podklady: autor, akad. arch. Aleš BrotánekInformační a vzdělávací centrumEVVO – Dům stromů v Průhonicích▼ Pohled jihozápadní, vizualizaceIng. arch. Josef Smola (*1958)Autorizovaný architekt, absolventFA ČVUT. Dlouhodobě se věnujeproblematice bydlení, individuálnímnávrhům domů včetně tvorbyinteriérů a designu. Je místopředsedouobčanského sdružení Centrumpasivního domu, členem Asociaceinteriérových architektů a předsedouStavovského soudu ČKA.E-mail: kadet.kadet@volny.czVíceúčelový dům s nízkou energetickou náročnostíje koncepčně řešen jako úspornámoderní dřevostavba s využitím obnovitelnýchzdrojů energie, s cílem zajistit relativníenergetickou soběstačnost nemovitosti.Víceúčelová <strong>budov</strong>a s celoročním provozem je navržena jako vzdělávací,poradenské a informační centrum v oblasti ochrany životníhoprostředí, udržitelného rozvoje a poznávání přírody regionu, s administrativnětechnickým a sociálním zázemím.Stavba je koncepčně řešena jako úsporná moderní dřevostavba s nízkouenergetickou náročností. Cílem bylo zajistit relativní energetickousoběstačnost nemovitosti s využitím obnovitelných zdrojů energie.Konstrukce <strong>budov</strong>y, její technologické vybavení i programová náplňbude bezvýhradně přátelská k životnímu prostředí, se záměremminimalizovat ekologickou stopu.Jednotlivé konstrukční komponenty stavby se zároveň programověa demonstračně stávají výstavními exponáty, součástí výstavytrvale udržitelného stavění jako příkladu pro výuku i k následováníve stavební praxi.Urbanistické řešeníKompaktní stavba je situována do areálu stávající dendrologickézahrady mimo obec, do prostředí vzrostlé zeleně. Je navržena vestředu mýtiny tak, aby byly minimalizovány nároky na přemístěnívzrostlých stromů – cypřišků. Svým pojetím vegetačních fasáda extenzivní zelené střechy se dobře začlení do kontextu místaa okolní vzrostlé zeleně.Dům stromů je svojí hlavní osou orientován ideálně z hlediska solárníchzisků ve směru sever/jih, tak aby byla maximální osluněná plochazahrady v návaznosti na předloženou dřevěnou terasu využita proúčely relaxace návštěvníků a potřebám výuky. Zároveň je tak vyhověnopodmínce dosažení maximálních solárních zisků v prostoráchpřednáškových místností a pobytových prostorách personálu z jihua západu. Maximálně uzavřená severní fasáda domu bude plnit rolihlavního nástupního průčelí. Prohlídkový okruh dendrologické zahradypředpokládá vstup návštěvníků stávající hlavní branou na východěa příchod k centru od severovýchodu.Architektonické a výtvarné řešeníNávrh Informačního a vzdělávacího centra EVVO (Enviromentálníhovzdělávání, výroby a osvěty) v řezu symbolizuje strukturou tvar vzrostléhostromu. Citlivý a progresivní způsob založení stavby na demontovatelnýchpilotách je odkazem na sepětí s kořeny zakotvenými v půdě. Dům stromůvyrůstá z dřevěné platformy terasy a je doplněn přírodní vodní plochou vedvou hladinách, tak jak reaguje osazení domu na morfologii terénu.Kmenem stromu je krytá pasáž jako víceúčelový vnější prostor sesloupořadím z kmenů rozličných dřevin, nepravidelně rozmístěnýmiukázkami různých druhů stromů většinou nesoucími ozeleněnouterasu a vrchní stavbu domu, zahrnující rovněž vstupní partie. Nosnékmeny kromě statické funkce doplňují paletu typů dřevin. Pomyslnoukorunou stromu jsou proloženy platformy podlaží z masivníchhladkých desek z vrstveného dřeva, vynesené nepravidelně rozmístěnýmisloupy skeletu, které tvoří nahrubo opracované „mrtvé”stromy s větvemi pokrytými kůrou. Opláštění koruny představujítransparentní pásová okna s parapety a římsami pokrytými vegetačnímipásy extenzivně pěstované živé zeleně.Střecha – vrchol koruny – je pokryta vegetačním souvrstvím s intenzivněpěstovanou zelenou výsadbou keřovitých rostlin a menšíchstromků. Plazivé a popínavé části vegetace postupně přerostou římsustřechy a budou padat dolů po fasádách.Objemové a dispoziční řešeníHlavní princip objemového a dispozičního řešení stavby sestáváz vyvážené výtvarné a zároveň provozně racionální kompozice dvou40 stavebnictví 01/09


▲ Budova Informačního a vzdělávacího centra EVVO – Dům stromů v Průhonicích. Pohled severovýchodní, vizualizace.základních hmot – tuhého jádra převýšeného třípodlažního kvádru,zahrnujícího komunikační a servisní prostory orientované převážněk severu, a půdorysně elipsovité hmoty sálového prostoru orientovanéna osluněné strany. Výsledný tvar je přitažlivým znakema nezaměnitelným symbolem centra, a rovněž vyniká dobrým poměremplochy ochlazovaného pláště vůči obestavěnému prostoru –parametr A/V.Dominantu kompozice tvoří převýšená část 3. NP s úzkými točitýmischody, která je nosnou konstrukcí pro nerezový komín a anténní stožár.Vřetenové schody jsou zároveň symbolem šroubovice DNA.Hlavní osa domu je navržena ve směru sever/jih, a umožňuje takorientaci hlavního průčelí domu na – z hlediska oslunění a možnostisolárních zisků ideální jih.▼ Celková situaceKompozice hmotKompozice hmot a situování domu na pozemku v souladu s klasickýmiprincipy nízkoenergetických a pasivních domů vytváří konstrukčnípředpoklad energeticky pasivního domu, optimálně orientovanéhoke světovým stranám, využívajícího ideálně kvality, které pozemeknabízí.Hlavním principem, určujícím povrchy Domu stromů, je idea funkčnězapojit všechny plochy ke spolupráci se slunečním tokem energií.Buď energii slunce propustí v přiměřené míře (plochy oken zajišťujícíosvětlení vnitřních prostorů), přetransformují (plochy fotovoltaickýcha termických slunečních kolektorů aktivně využívající sluneční energii proprovoz domu), nebo pohltí (plochy kryté extenzivní i intenzivní vegetací,která odparem vyvažuje mikroklima v okolí stavby a tím neutralizujestavebnictví 01/0941


▲ Informační a vzdělávací centrum EVVO – Dům stromů v Průhonicích. Pohled severozápadní, vizualizace.▼ Pohled severní, vizualizace▼ Pohled východní, vizualizace42 stavebnictví 01/09


▲ Letecký pohled na <strong>budov</strong>u, vizualizace▲ Pohled jihovýchodní, vizualizace▼ Pohled západní, vizualizace▼ Pohled jižní, vizualizacestavebnictví 01/0943


BCBC4.02 4.01AAC▲ Půdorys 1. PPBBBC▲ Půdorys 4. NP: 4.01 – vnější demonstrační prostor a pozorovatelna zeleně;4.02 – solární kolektoryCdetail A 4detail A 11.101.011.02A1.121.09A1.11CB▲ Půdorys 1. NP: 1.01 – hala, šatna, poradna; 1.02 – technická místnost;1.09 – zádveří; 1.10 – sklad dílny; 1.11 – vstupní prostor; 1.12 – prostor propracovní aktivity dětí▲ Řez A–ABCdetail A 32.142.042.032.022.012.152.052.07A2.06Adetail A 2▲ Půdorys 2. NP: 2.01 – hala; 2.02 – šatna; 2.03 – výceúčelový herní, demonstračnía výukový prostor; 2.04 – sklad pomůcek; 2.05 – čajová kuchyň;2.06 – multimediální koutek; 2.07 – technická místnost; 2.14 – kabinet, skladpomůcek; 2.15 – demonstrační prostor a vstup do koruny stromuBC▲ Řez B–B▼ Půdorys 3. NP: 3.01 – hala;3.02 – chodba; 3.03 –technická místnost; 3.04 –reprotechnika; 3.05 – kancelářinfocentra; 3.06 –denní místnost; 3.07 –vyhlídkový chodník/pozorovatelna;3.08 – střešnízahradaB3.053.06C3.04▼ Řez C–C3.083.073.02 3.03A44 stavebnictví 01/093.01ABC


2009Příloha časopisuStavebnictví 01/09stavebnictvíčasopisspeciálwww.casopisstavebnictvi.czhospodářské výsledky největšíchfirem v anketě TOP STAV 100analýza: globální krizeve stavebnictvíTOP-STAV 100současná ekonomická situacez pohledu stavebních firem


TOP-STAV 100MID TOP-STAVFinanční krize. Hospodářská krize. Ekonomickákrize. Katastrofické předpovědiv podobě zpřetrhaných řetězců finančnímiinstitucemi, investory a dodavateli… kdose ještě při nezávazné konverzaci bavío počasí, že. A je bohužel jedno, jestliskutečná krize živí média nebo média živívirtuální krizi, důsledky jsou tak jako taknepříjemné pro každého.Rozsáhlá analýza současné ekonomickésituace v českém stavebnictví určitě neníoptimistická a vyplývá z ní jeden rezultát – budoucnost v tuto chvílinelze predikovat. Tento vzkaz už daleko dříve intuitivně pochopila celáeuroamerická populace a zaujala taktiku mrtvého brouka s tím, žekdo nic nedělá, nic nepokazí. To je ovšem cesta do pekel. Vzpomeňtena výzvu George W. Bushe směrovanou Američanům po útoku na<strong>budov</strong>y World Trade Center; americký prezident tehdy požádal „svůj“národ: Běžte do obchodů a utrácejte peníze, pomozte Americe! Ano,trochu patetické, ale……ale pokud mají podnikatelé v České republice současnou ekonomickousituaci přežít, pak musí být vysloven stejný imperativ, ovšemopačně – zdola nahoru. Zkrátka apel na utrácení musí mířit od podnikatelůa občanů ke státu a Evropské unii. Pro stavbaře to znamenávypsání veřejných zakázek, a to zdaleka ne jen v prioritní oblastičeské vlády – v dopravní infrastruktuře, ale i v pozemním stavitelství,protože jen opravdu málo i z těch největších českých firem má vesvém portfoliu všechny obory stavebního průmyslu. Je sice pravda,že mandatorní výdaje státního rozpočtu určitě neklesnou, stejněinzercejako příjmy státu určitě nestoupnou, a logicky by měla tedy šetřiti vláda, jenže v tom případě by se mohla dočkat situace, že poklespříjmů plynoucích do státního rozpočtu ochromí českou pokladničkunatolik, že nezbude ani na ty mandatorní výdaje. Koneckonců stavbaHladové zdi je v současnosti také považována za majstrštyk sociálnípolitiky Karla IV.Nicméně lednová příloha časopisu Stavebnictví TOP STAV 100s jedenáctým ročníkem tradiční stejnojmenné ankety, pořádané společnostíÚRS PRAHA, a.s., ukazuje ekonomické výsledky největšíchčeských stavebních firem a výrobců stavebnin ze „silného“ roku2007, který (prozatím) završil období české stavební konjunktury.V roce 2007 se objem investiční výstavby vyšplhal na i pro odborníkypřekvapivých 510 miliard Kč a podle toho také vypadají ekonomickéukazatele firem, které se zúčastnily ankety TOP STAV 100. Jednotlivéžebříčky jsou tvořeny podle mnoha různých ukazatelů a na rozdíl odněkterých prvoplánových anket dokážou zprostředkovat ucelenýpřehled o ekonomické zdatnosti jednotlivých firem.I když budou v následujících letech ekonomické ukazatele poněkudhorší, rád bych poprosil firmy, aby zůstaly této komplexní a pečlivéanketě věrné, protože právě komparace výsledků jednotlivých ročníkůankety bude velmi zajímavým nástrojem k rozklíčování skutečnýchdopadů současné ekonomické situace.Jan Táborskýšéfredaktor časopisu Stavebnictví


Globální krize v českém stavebnictví„Dámy a pánové, vítejte ve špatných časech.“To byla úvodní slova moderátora na konferenciIII. mezinárodního finančního fóra. Už je opravduzle? Bude hůř? Jak dlouho krize potrváa jaké bude mít důsledky? Jak zasáhne stavebnictví?To jsou jistě otázky, které jsou namístě, ale uspokojivě na ně odpovědět určitěneumí dnes nikdo.I když česká vláda dost dlouhoujišťovala o prozatím nepřílišsilném dopadu globální finančníkrize, patrné sníženírůstu tempa české ekonomikyje přesto jeho odrazem.Tvorba hrubého kapitálu zaostáváza úrovní roku 2007,což má záporný vliv na růstHDP. Dochází ke zpřísněnípřístupu k bankovním úvěrům,jejich dostupnost není taksnadná, ať jde o dlouhodobéfinancování, ale i o provozníúvěry. Nestabilní politickásituace, zejména po nedávnýchvolbách, kdy došlo k celéřadě změn, a to nejen v personálníoblasti, má svůj dopadi na podnikatelskou sféru. Jižnyní se to promítá do opatrnějšípolitiky bank vůči regionům,do slábnoucího zájmu zahraničníchinvestorů a předevšímv nedostatečném vyřizovánía čerpání evropských fondů.Situaci komplikuje posíleníkoruny, což je hlavním problémemexportérů. To, že neníznámý ani přibližný termínnašeho vstupu do eurozóny,jim nepřidává na klidu. Rozkolísanýkurz koruny vůči eurupřináší velké problémy v jejichobchodní bilanci. U slovenskéměny je od vyhlášení vstupukurz prakticky stabilní. Finančníkrize se velmi rychle proměňujena krizi hospodářskou a taby mohla postupně přerůst nasociální. Dochází ke stagnacireálných mezd, k postupnému,prozatím pomalému vzrůstunezaměstnanosti a nespokojenostiodborů. Obyvatelstvosnižuje ochotu nakupovat,investoři, prozatím privátní,omezují záměry investovata se snížením poptávky docházíke snížení výroby.Strategie do roku 2015, kterouv roce 2007 vytvořil Svazpodnikatelů ve stavebnictvív ČR spolu s dalšími spolupracujícímiexperty, vycházelaz toho, že česká ekonomikase bude vyvíjet v rámci celkuEvropské unie a že jako jejíintegrální součást bude kopírovatmožné cyklické poklesyv některém úseku danéhoobdobí. Rozhodně nebylo veStrategii možné predikovattak silný finanční a ekonomickýcelosvětový otřes, kterýse rozvinul do netušenýchrozměrů.Současná situacečeského stavebnictvíDlouhodobé tendence vývojestavební výroby dokazují, žekaždá ekonomická krize sezačíná projevovat předevšímve stavebnictví, samozřejměto platí i teď, i když otázkouzůstává, jak intenzivně sebude krize vyvíjet. SPS v ČRje v poslední době častoČasto jsme v poslední době dotazováni, kupodivuvíce novináři nežli podnikateli, jak se finančníkrize dotýká našeho stavebnictví.dotazován, kupodivu více novinářinež podnikateli, jak sefinanční krize dotýká českéhostavebnictví. V současnostinení možné zůstat planýmioptimisty, ale ještě není anipříliš důvodů k pesimizmu.Významnými indikátory trendůpoptávky po stavební produkcijsou makroekonomický vývoj,investiční aktivita v ekonomice,zakázky stavebních firema vydaná stavební povolení.Vývoj těchto faktorů neníprozatím kritický. Při udrženídosavadního tempa je v Českérepublice zásoba práce zcelabezpečně na příštích desetlet. Vyplývá to ze značné nedostatečnostinašeho stavebníhofondu v infrastruktuře,v občanské vybavenosti, bytovévýstavbě, ekologickýchstavbách i ve stavbách, kterémají v budoucnosti zajistitzachování energetické soběstačnosti.Velmi nízké je tempooprav a údržby stavebníhofondu, a to nejen bytovéhonebo dopravní infrastruktury,stavební fond je značně zanedbanýv celé své struktuře.Cílem je vyrovnat vybavenoststavebními fondy v České republicena úroveň vyspělýchevropských zemí.Pro stavebnictví je důležité,jak se bude ekonomická situacevyvíjet. Pokud investořinemají dostatek financí,pak kromě omezování výrobya propouštění zaměstnancůpřestávají v první řadě investovat.Finanční nestabilita ovlivnívšechny investice, nejen tyhmotné. Ve struktuře stavebníchprací již několik let tvořípolovinu veřejné zakázky. Poklespříjmů státního rozpočtupři prakticky konstantníchmandatorních výdajích znamenánastartování recese, kteráby měla za následek předevšímsnížení veřejných investic, ježby mohlo dramatické zhoršeníekonomiky postihnout nejvíce.Svaz soustavně prosazujepři jednáních na příslušnýchministerstvech, v parlamentui na Státním fondu dopravníinfrastruktury a Státním fondurozvoje bydlení trvalé zajištěnífinančních prostředků. Ve spoluprácis expertními skupinamia specialisty předkládá analýzypotřeb a lobbuje za jejichzohlednění.Ekonomičtí experti zemí, kteréjiž krize silněji zasáhla,se zasazují za to, aby se jejínejmenší dopad projevil právěv investicích. Jejich zbrzděnípřináší okamžitý odraz doekonomiky země, protožestavebnictví má vysoký multiplikačníefekt, na něj je navázánovelké množství výrobcůa dodavatelů z jiných odvětvía do<strong>budov</strong>ané objekty přinášejídalší zaměstnanost a sloužík uspokojování základníchpotřeb obyvatel. Ve stejnémduchu vyzněla i výzva předsedyEvropské komise JoséhoManuela Barrosa k vládámčlenských zemí i prezidentaEvropské federace stavebníhoprůmyslu FIEC v Bruselu.Trh stavebních materiálů vždykopíruje situaci vývoje stavebnictví.I výrobci jsou součástíglobálního trhu, a proto poklesna tuzemském trhu stavebníchprací a stagnace, která se jižprojevila v některých zemích,má a bude mít podstatnývliv na výrobní a exportnímožnosti výrobců stavebnin.Díky zmenšenému podíluvývozu dochází na domácímtrhu k poklesu cen stavebníchmateriálů, a to mnohdypodstatnému. Tuzemští výrobciv současnosti zažívajístavebnictví speciál 3


propad poptávky. Klesá zájemnapříklad o cihly, keramickéobklady, nová okna, ve druhémpololetí zpomalil také růstpoptávky po cementu.Nepříznivý, nikoli však kritickývývoj ve stavebnictví dokazujíúdaje o stavební výroběv tomto roce. Meziroční nárůststavební produkce podlestatistiky ČSÚ činí za desetměsíců roku 2008 1,8 % vestálých cenách (tj. v cenovéúrovni roku 2000). Stavebnívýroba vzrostla meziročněo 6,7 %. Pozemní stavitelstvíbylo do konce října meziročněnižší o 5,3 %. Relativnědobrou situaci vytváří nárůststavební produkce v inženýrskémstavitelství, kteráje oproti roku 2007 vyššío 12,8 %. Nejrychleji rostlobjem nových zakázek u inženýrskýchstaveb (dálnice,železnice, inženýrské sítě), jejichžvýstavba je podporovánaz evropských fondů a zpravidlajde o veřejné zakázky, a u nebytovýchnevýrobních <strong>budov</strong>(občanská vybavenost, kancelářské,obchodní a skladovéplochy). Pokles byl předevšímu nebytových výrobních <strong>budov</strong>(průmyslových a zemědělskýchstaveb) a podle očekáváníu bytové výstavby, cožsignalizuje zhoršení sociálnísituace obyvatelstva. Právěpozemní stavitelství pokračujev dlouhodobém propadu, přitomv této oblasti působí až90 % firem. Celkový výsledekroku 2008 nelze prozatímzodpovědně odhadnout.V počátku roku 2008 bylodhad meziročního nárůstuve stálých cenách v rozmezí3–5 %. Dosavadní známévýsledky předpoklad v tétovýši zdaleka nenaplňují, bezpochybynepřekročí 1,5 %.Celkový vývoj naznačuje, žev nejbližším období bude tendencepoklesu pokračovat.Nepříznivému vývoji napomáhái fakt, že se v roce 2008poptávka po nemovitostechoproti roku 2007 snížila, podleodborníků zhruba o třetinuaž polovinu. V roce 2008se podle údajů ČSÚ začalostavět méně bytů než v roce2007. To se naplno projevív počtu dokončených bytův roce 2009 a dalších letech.Počet zaměstnanců ve stavebníchfirmách, které měly 20a více zaměstnanců, klesl podleČSÚ do konce října 2008meziročně o 0,5 %. Developeřia realitní makléři se setkávajís novým fenoménem, kterýmje prodej developerskýchprojektů. Převážně jsou toprojekty bytových domů nebocelých komplexů, které bylyvytvořeny v minulých letech,v období silné poptávky. Firmypostupně nakoupily pozemkya nechaly vypracovat projektovéstudie na nové městskéčásti. Vlnu prodejů developerskýchprojektů, vesměs předrealizací, způsobila finančníkrize. Banky při úvěrovánívyžadují vyšší spoluúčast,u menších developerů až40 %. Chtějí mít jistotu, žepeníze dostanou zpátky, protopožadují předběžné smlouvyi na více než třetinu bytů.Pominuly doby, kdy se prodalovšechno, co se postavilo,mnohdy ještě před dostavěním.Pokud developer nemůžesvé byty prodat, chybí mu prostředkyna další projekty. Developeřiměli v průběhu roku2008 ztížený přístup k bankovnímúvěrům, což se projevilove zpoždění či dočasnémodložení některých projektů.Řada jich do jara 2009své projekty zmrazila a čekajína další vývoj na finančnímtrhu. Podobná situacejako s byty je i na trhu s nebytovýmiprostory. V roce2008 přibylo velké množstvíkanceláří a průmyslovýcha logistických parků, současněale vzrostla míra jejichneobsazenosti. Developeřineočekávali příchod globálnífinanční krize a postavilivíce, nežli požadují nájemci.Finanční krize se nejdříveprojevila na trhu logistickýchnemovitostí. Míra neobsazenostije vysoká, přesáhla17 %. Během třetího čtvrtletí2008 vzrostla i neobsazenostmoderních kanceláří ze7 % na 10 %. V nastávajícímobdobí lze očekávat zvýšenýzájem spíše o menší kanceláře.Víme, co nás čeká?Zbrzdění investic znamená okamžitý odraz doekonomiky země, protože stavebnictví má vysokýmultiplikační efekt.S jistotou lze říci – nevíme.Nejfrekventovanějším slovemna trhu je nyní nejistota. Dalekood pravdy nebude odhadstagnace, tedy nulový růst.Není to sice povzbudivá vyhlídka,v poslední době jsoustavbaři zvyklí na každoročnírůst, který se mnohdy blížildvoucifernému číslu, alezápadní země EU se s toutosituací vypořádávají řadu let.Nepříjemné je to, že českéstavebnictví bylo od roku 2000trvale v progresivním vzestupua několik roků v intenzitěstavění (euro/obyvatele) druhéza Irskem. Pokud by došlok masivnějším projevům omezovánístavebních investic,pak by se tento propad projevilu všech velikostních kategoriífirem. Ty velké jsoudodavateli především rozsáhlýchveřejných zakázek,střední a menší bývají jejichsubdodavateli, ale také dodavatelimenších zakázek,a to jak pro veřejné, taki pro privátní, vesměs lokálníinvestory. Stejné je to i z pohleduspecializací jednotlivýchfirem, a to až po živnostníkypracující v jednotlivýchřemeslech. Při výraznějšímzhoršení podmínek v českéekonomice je těžké určit, kterýsektor stavebnictví budevíce preferován. Vláda budepravděpodobně chtít udržetprioritu, kterou si vytyčila,a tou je urychlené do<strong>budov</strong>ánídopravní infrastruktury.Pokud se podaří tento trendudržet a dostat do infrastrukturyi ve slabých letech dostatečnémnožství penězz domácích i evropských fondů,pak může stavebnictvípřežít i nadcházející slabéobdobí se solidními výsledky,i když pouze v jednomomezeném sektoru. Nejvícedopady krize ohrožují společnostizabývajících se pozemnímstavitelstvím a výrobcestavebnin, kde lze očekávatproblémy i v roce 2009. Zdadojde jen ke zpomalení, neborecesi, to je závislé na tom,jak se bude vyvíjet ekonomikav rámci globálního evropskéhoa světového prostředí a takéna síle vnitrostátního hospodářskéhoa politického prostředí.Že Česká republikazůstane vysněným ostrůvkemrelativního klidu v bouři světovéfinanční krize, jak bylidelší dobu domácí stavbařiuklidňováni, je v globálnímsvětě nemožná fikce a krizezasáhne v tomto roce bolestivějii Česko, i když v současnédobě má spolu se Slovenskemnejmírnější průběh negativníchzměn.Rozhodně lze v roce 2009očekávat podstatné sníženítempa růstu HDP. Dnes jejasné, že to nebude 4,6 %, nakterých byl postaven státnírozpočet, ani 3,8 %, na kterébyl později korigován odhad,ale ani 2,9 %, které vyslovilaČeská národní banka.Na otázku, kdy se nepříznivýtrend se svými důsledky zastavínebo dokonce otočí, dáodpověď asi málokdo. Svazpodnikatelů ve stavebnictvív ČR vyvíjí aktivity, které by4stavebnictví speciál


měly zmírňovat dopad poklesučeské ekonomiky na členskéfirmy. Je to především aktivitaa lobbing k zachování příjmovéstránky státního rozpočtua udržení výdajů na investice.Někteří oficiální analyticii politici se snaží vývoj situacehodnotit mnohdy vytrženě,upnou se pouze natakový ukazatel, který nejlépeodpovídá jako důkazúspěšnosti. Je to zpravidlaten, co roste. Český statistickýúřad publikoval informacio vývoji stavebních zakázek ve3. čtvrtletí roku 2008. Hodnotanově uzavřených zakázekza uvedené čtvrtletí činila78,1 miliardy Kč a meziročněvzrostla dokonce o 15,8 %. Navenekjistě potěšitelné a snadi uklidňující zjištění. Naznačujívýše uvedená čísla skutečnětakový optimistický závěr?Reálnost zahájení prací jezávislá na dostatečných finančníchzdrojích, což bývaloi v minulosti mnohdy problematické.V současné finančnísituaci je od získání zakázkyk její realizaci cesta ještěpodstatně složitější a mnohemnejistější. Na finanční situacina bankovním trhu zareagovalybanky logicky zpřísněnímpodmínek při poskytování hypotečníchúvěrů, což znamenázhoršení jejich dostupnostia zcela jistě se to projeví napropadu v bytové výstavbě,i když ne dramaticky na přelomuroku, určitě pak v následujícíchletech. Snižování úrokovýchsazeb ČNB nebude mítvliv na pokles úrokových sazebu hypoték, ty nejsou přímoovlivněny sazbami ČNB. Současnásituace nenahrává snižováníúrokových sazeb. Ty budoupro klienty klesat pomaleji, nežby odpovídalo normálnímu stavu.Proto se očekává sníženípoptávky po úvěrech, a to jaku obyvatel, tak i u podnikatelskýchsubjektů.Investoři a developeři začaliomezovat nebo pozastaviliněkteré akce, dokoncei řadu velkých projektů praktickyve všech regionech.Developeři budou v roce 2009stavět pouze pro konkrétníklienty, nikoli už spekulativně.To samozřejmě budemít dopad na firmy, kterépůsobí převážně v tomto segmentu.Stavební firmy sev roce 2009 kvůli dopadůmfinanční krize nevyhnoupropouštění. Výpovědi seale budou týkat předevšímagenturních zaměstnancůa pracovníků s nízkou kvalifikací.Tlak podniků na urychlenýdovoz zahraničních dělníkůprakticky ustal. Všeobecněvšak ve stavebnictví stálepřetrvává nedostatek kvalifikovanýchzaměstnancůa řemeslníků.SPS v ČR vyzývák přijetí opatřeníPředstavenstvo Svazu podnikatelůve stavebnictví v ČR nasvém prosincovém zasedáníprojednalo současnou situacive stavebnictví a předpokladjeho budoucího vývojes ohledem na ekonomickoukrizi, která zasáhla i Českourepubliku. Konstatovalo, že jepotřeba rychle a adekvátněreagovat ze strany vlády nazpomalování české ekonomiky.Po diskuzi přijalo stanoviskoke zmírnění dopaduekonomické krize na stavebnictví,na udržení investičnívýstavby a zaměstnanostiv tomto odvětví.Ve státní rozpočtové politiceje nezbytné zachovat proinvestičnípřístup vlády. V případěsnížení příjmů státníhorozpočtu nehledat východiskove snižování objemu veřejnýchzakázek, ale připustit možnostpřekročení hranice rozpočtovéhodeficitu. Radikálníomezení veřejných investicvede druhotně k oslabováníekonomiky. Neřešit schodekv některých položkách státníhorozpočtu cestou krácenístátních fondů (Státní fonddopravní infrastruktury, Státnífond rozvoje bydlení). V oblasti<strong>budov</strong>ání infrastruktury neopustitproklamovanou priorituvládní politiky, a to jak z důvodůdosažení evropského standarduve vnitřní struktuře, takNěkteří oficiální analytici i politici se snaží vývojsituace hodnotit mnohdy vytrženě, upnou sepouze na takový ukazatel, který nejlépe odpovídájako důkaz úspěšnosti.i z hlediska mezinárodního propojení.Modernizovat dopravníinfrastrukturu, posílit investicei do oprav silniční a železničnísítě. Zajistit aby finance vyčleněnépro dopravní infrastrukturuzůstaly k použití pro tentoúčel a nestaly se nástrojemk řešení jiných současnýchfinančních potíží.Finanční politiku směremk podnikatelské sféře směrovatke zlepšení ekonomickéstability podniků, a to sníženímdaně z příjmu právnickýchosob a snížením dávky sociálníhopojištění.Obnovit snížení sazby DPHu stavebních prací a pro oživeníklesající bytové výstavbyzrušit DPH u výstavby sociálníchbytů a u oprav bytovéhoa domovního fondu. To by vedlok zachování zaměstnanostipředevším v kategorii malýcha středních firem. Vytvořitprávní záruky, aby úhradyfaktur ze strany veřejnýchinvestorů nebyly delší nežjeden měsíc, a tím odstranitfinanční potíže podnikův oblasti cash-flow. Posíliloby to finanční stabilitu všechpodniků zapojených v návaznémřetězci, a to zejménav situaci, kdy poskytováníúvěrů je ztíženo. Zajistit,aby obchodní podmínky přizadávání veřejných zakázekvycházely přednostně ze všeobecnýchobchodních podmínekzpracovaných odbornýmiprofesními organizacemi.Zlepšit úvěrové podmínkypro zdravé firmy, které jsouschopné a ochotné investovata mohou předložit reálné investičnízáměry. Zvýšit dotacena opravy bytového fondu(včetně panelových domů)a zajistit zrychlené čerpánízdrojů z fondů EU.Pro zajištění podpory malýma středním firmám odstraňovatnadbytečné administrativnípřekážky, zjednodušitadministrativu, redukovat časnezbytný pro získání všech povolenía certifikátů podmiňujícíchzahájení činnosti. Zajistitsnazší dostupnost financovánípro malé a střední firmypři dostatečném průkazubonity firmy. Umožnit malýma středním firmám lepšípřístup k informacím a výsledkůmv podmiňujícíchoblastech (technické, legislativní,sociální, administrativní,aj.).V oblasti udržitelného stavěnía energetiky reagovat na měnícíse vnější faktory, ovlivňujícívývoj stavebnictví, kde rozhodujícímse stávají potřebyvyplývající nejenom z ekonomickýchči technických vlivů,ale i ekologických. Investovatdo čistých technologií, podporovatekologicky šetrnétechnologie. Zaměřit se systematickyna úspory energiía zvýšit význam snižováníenergetické náročnosti <strong>budov</strong>,podpořit zateplování fasáddomů. Motivovat finančněvlastníky <strong>budov</strong> vhodnýmidaňovými opatřeními k investovánído opatření na úsporyenergií. Zaměřit se na trvalouflexibilitu a nezávislost státuv oblasti energetiky, při vypracováníenergetické politikystavebnictví speciál 5


využít majoritu státu v ČEZa rozhodnout co nejdříveo návratu k programu jadernéenergetiky.Vědě, inovacím a výzkumu věnovattrvalou podporu výkonnostia konkurenceschopnostizvýšením finančního příděluze státního rozpočtu. Zajistitvětší investice do výzkumua vzdělávání a podpořit činnostv aplikovaném výzkumu,který je typický pro stavebníprůmysl.NepodlehnoutpaniceBylo by příjemné, kdyby závěrpohledu na současný stava odhad výhledu vyzněl optimisticky.Bylo by to však velmifalešné a klamné sdělení. Českouekonomiku čeká nelehký„Pořád se mluví o přípravě nahospodářskou krizi, ale krizeuž tady dávno je a jen slepý tonevidí! Nejpotřebnější je politickástabilita, žádné uvažovánío předčasných volbách či úřednickévládě. To by jen pozastavilorozhodovací procesy, čímžby ustal příliv peněz z Evropskéunie a v důsledku by to zbrzdiloekonomiku na mnoho let. Nejúčelnějšíje podpora veřejnýchinvestic, nikoliv sanace soukromýchpodniků v masivnímměřítku. Kdyby stát garantovalúvěry, za které se něco postaví,bylo by to smysluplnější, než jensypat peníze do bank.“Rudolf Borýsek, generální ředitelLias Vintířov, lehký stavebnímateriál, k.s. (Hospodářskénoviny 11. 12. 2008)„Poptávka po cihlách meziročněznatelně poklesla. Příčinou jekromě útlumu tuzemského pozemníhostavitelství také propadvývozu do Polska. V roce 2007tam poptávka rostla skokově ažrok, kde nelze dopředu odhadnoutrozsah dopadu vlivů, kterébudou působit na jednotlivá odvětví,a tedy i na stavebnictví.Žádný důvod k optimizmu neníani v tomto odvětví českéhonárodního hospodářství. Si-tuace rozhodně nebude snadnápro řadu stavebních podniků,ani celkový vývoj objemu zakázeknení pro budoucnostpříznivý. Odhady ekonomů serozcházejí jak v prognóze intenzitydopadu, tak i v délce trváníkrizového vývoje. Lépe určitěnebude, jde o to, aby důsledkynebyly příliš kruté. Rozhodněo desítky procent, letos se všakopět vrátila na běžnou úroveň.V Česku se to následně odrazilona poklesu poptávky po cihláchpřibližně o 20 procent.“Obchodní ředitel společnosti Heluzcihlářský průmysl v.o.s. JanKrampl (ČTK 17. 12. 2008)„Přes zpomalení růstu poptávkyočekávám, že celková loňskáspotřeba cementu překročí úroveňz roku 2007. Dopad finančníkrize bude mít vliv na celkovýpokles spotřeby cementu, zvláštěv oblasti bytové výstavby a <strong>budov</strong>ánínových administrativníchcelků. Hlavním zdrojem spotřebytak bude i nadále <strong>budov</strong>ání dopravníinfrastruktury.“Předseda představenstva firmyČeskomoravský cement, a.s.,Jan Hrozek (ČTK 17. 12. 2008)„Když jste ještě tak před půl rokempřišli do banky a zeptali sena konkrétní úvěr, tak vám dalikonkrétní odpověď: dáme nebonedáme hypotéku. Teď takovoučas k obratu není možno odhadovatv měsících. Optimistickýpředpoklad k oživení je jedenaž dva roky. Firmy by si mělyuvědomit, že právě krize jeobdobím, kdy mají příležitostřešit záležitosti a problémy, keŽe Česko zůstane vysněným ostrůvkem relativníhoklidu v bouři světové finanční krize, jakjsme byli delší dobu uklidňováni, je v globálnímsvětě nemožná fikce.kterým dříve nebyla odvaha.Je čas provést redukci zbytnýchnákladů, provést změnustrategie, přehodnotit priority.Nejdůležitější je likviditaa solventnost, zisk není prioritoutohoto období.Bylo by prospěšné, kdyby vládauměla o dopadech krizea obraně před nimi průběžnějednoznačnou odpověď bankynejsou schopny dát. Dnes tuzemskébanky samy někdy nevědí,komu mají dát úvěr a komu ne,a metodiku, respektive podmínkyposkytování úvěrů mění nárazověa za běhu.“Hypoteční specialista Jiří Paták(peníze.cz 15. 12. 2008)Maďarská vláda vložila zhruba100 miliard forintů (přibližnědeset miliard korun) do stavebníhosektoru, aby mu pomohlavyrovnat se s důsledky světovéfinanční krize. Produkce maďarskéhostavebního sektoru zaprvní tři čtvrtletí roku 2008 kleslao osm procent. Očekává se navícjejí další pokles, protože maďarskáekonomika míří do recese.Maďarsko je v rámci východníEvropy považováno za zeminejvíce ohroženou světovoufinanční krizí, a to kvůli vysokézávislosti na půjčkách ze zahraničí.Mezinárodní měnový fond,Světová banka a EU se koncemříjna dohodly, že poskytnoukomunikovat se zaměstnavatelia odbory, činila moudrá a uváženározhodnutí a dovedla o nichvčas informovat. Neudržitelnáa nekompetentní opatření vládymohou situaci zhoršit.Oživení stavební výroby bývátypickým znakem dokončeníkrizového cyklu a oživení růstu.Tyto tendence je však třeba sledovatdlouhodoběji a analyzovatkonkrétní obsah jednotlivýchstatistických ukazatelů vývojestavební výroby. Naopak nejhoršíreakcí na nastalou situaciby bylo podlehnout panice. Jenutné citlivě vnímat ekonomickývývoj v české republice, kterýnení nezávislý na světovém a evropskémfinančním trhu, a včasna něj umět zareagovat. ■Ing. Václav Matyášprezident Svazu podnikatelůve stavebnictví v ČRHospodářská krize a stavebnictví v médiíchMaďarsku na boj s krizí půjčku25,1 miliardy dolarů.hn.ihned.cz 11. 12. 2008Posílit investice do životníhoprostředí: v ČR je dlouhodobědluh např. v čištění odpadníchvod, zejména v menšíchobcích. Posílení zdrojů na zelenouinfrastrukturu by částečněstabilizovalo stavebnictvía návazné obory. Oživit programyzateplování panelovýchdomů a úspor energií.Reformulovat systém investičníchpobídek: potřebujemesystém, který by skutečněstimuloval investice a reinvestovánízisků. Systém by mělbýt selektivní s ohledem napodporu koheze jednotlivýchregionů a dále na podporužádoucích směrů inovace, tj.směrem k „chytrému a zelenémurůstu”.Bod 34 a 36 ze seznamu52 receptů ČSSD proti krizianeb Koncepce záchrany ekonomickéhorůstu6stavebnictví speciál


Anketa: Jak vnímají stavební firmysoučasnou ekonomickou situaciDálniční stavby Praha, a.s.Ing. Tomáš Hajič,člen představenstvaJak byste zhodnotil rok 2008z pohledu ekonomických ukazatelů?DSP, a.s., v roce 2008 zopakovalya mírně vylepšily ekonomickévýsledky roku 2006a z tohoto pohledu je rok jistěvelmi úspěšný.Jaká je pozice realizačníchfirem a výrobců stavebninv současné finanční a hospodářskékrizi?Stavební firmy v oblasti dopravníchstaveb financovaných zeSFDI a ostatních evropskýchzdrojů mají zajištěnu zakázku naněkolik let dopředu a tím je našepozice velmi stabilní.Chystáte v souvislosti se současnouekonomickou situacínějaká konkrétní opatření?Naopak se zaměřujeme na kapacitnípokrytí nárůstu zakázkyv nejbližších dvou letech.HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.Ing. Jan Krampl,obchodní ředitelJak byste zhodnotil rok 2008z pohledu ekonomických ukazatelů?Ekonomické ukazatele reflektujíekonomickou krizi, ale ještě předjejím nástupem situaci ovlivnilprudký pokles poptávky v Polsku.Polsko vzhledem k velikosti svéhotrhu a počtu obyvatel způsobujesvými výkyvy na trhu Českérepubliky značné vlnobití, takžejiž v dubnu roku 2008 byl výraznýpokles polské poptávky důvodempro výrazný pokles cen. Přesto sefirmě HELUZ podařilo prodat svoukompletní produkci bez omezovánívýrobních kapacit, propouštěnízaměstnanců či prodeje majetku.Obrat společnosti, který zůstal vefyzických jednotkách na obdobnéúrovni jako v roce 2007, snížily nižšíprodejní ceny. V závislosti na výširealizovaných cen klesl i zisk.Jaká je pozice realizačníchfirem a výrobců stavebninv současné finanční a hospodářskékrizi?Stavebnictví je jeden z oborů,kde se krize projevila nejdříve.Připomeňme si, že zpočátkuse mluvilo o hypoteční krizia hypotéky přímo se stavebnictvímsouvisí. Největší pokleszaznamenaly plánované developersképrojekty. Rozjeté projektybyly většinou regulovány a plánovanýzisk z těchto projektů budepodstatně nižší. Převaha nabídkynad poptávkou mění nejen prodejníceny dodavatelů, jimiž jsoupro developery stavební firmya pro ně pak stavebniny a výrobcistavebních materiálů, ale i prodejníceny developerů pro svézákazníky. Je pouze otázkou, jakdlouho budou developeři, kteříse neradi vzdávají plánovanýchzisků, ochotni vyčkávat se sníženímceny. Stavební firmy přinižší poptávce sníží cenu pravděpodobněmnohem rychleji.Následné snížení ceny bytů bymohlo podnítit váhající zákazníky,umožnit nákup nemovitostiširšímu okruhu zákazníků a takznovu oživit vývoj ve stavebnictví.Současné trumfy má tedyv rukou zákazník. Je na něm, projakou nemovitost se rozhodne,zda vyčká na snížení ceny bytů,či využije nízké ceny stavebníchmateriálů a realizačních firem prostavbu vlastního bydlení. Vzrůstátlak na kvalitu, služby a cenu odzákazníka směrem k počátkudodavatelského řetězce.Chystáte v souvislosti se současnouekonomickou situacínějaká konkrétní opatření?Nižší poptávka a vysoká konkurencestlačila prodejní ceny ciheldolů. Bylo tak nutné dohodnoutse subdodavateli nižší vstupníceny a omezit nebo zrušit některéexterně prováděné dodávkyoprav a využít vlastních zdrojů.Také drobné investice byly značněredukovány. Krize se tak přelévádo dalších oborů, které nebylyv první vlně postiženy.HSF System a. s.Ing. Jan Hasík,ředitel společnosti a předsedapředstavenstvainzerceSaM – silnice a mosty na Vašich cestáchMost přes D 807 MUK ÚžínSkupina SAM v čele SaM silnice a mostya.s.je držitelem šesti ocenění„Mostní dílo roku“• 1997 most přes Ohři v Postoloprtech• 1998 most přes Labe v Nymburku• 2000 most přes Ploučnici v Děčíně• 2002 železniční mostpřes dálnici D8 u Knínic• 2003 most přes Ohři v Terezíně• 2006 most přes Mandavu v RumburkuSaM silnice a mosty a.s.tel.: 487 834 467 • fax: 487 834 466e-mail: sam-cl@sam-cl.cz • www.sam-cl.czstavebnictví speciál 7


Jak byste zhodnotil rok 2008z pohledu ekonomických ukazatelů?Výsledky za rok 2008 jsou pronaši společnost podle předběžnýchúčetních údajů pozitivní.V tomto roce jsme zvýšili obratspolečnosti a ziskovost seprocentuálně udržuje na stejnéúrovni jako v roce předešlém.Jaká je pozice realizačníchfirem a výrobců stavebninv současné finanční a hospodářskékrizi?Na přelomu listopadu a prosincejsme pocítili určitý vliv současnéglobální situace především napostoji našich klientů, a to najejich rozhodování, zda pokračovatv započatých investičníchakcích, nebo zda raději vyčkata přesunout rozhodování na rok2009. V konečném důsledku sepak jedná i o úplné zastavení jižrozjetých investic nebo jejichomezení, tj. zmenšování projektů,snižování standardů apod. Nafinancování lépe dosáhnou menšíprojekty s jistějším zázemím. Pronás to znamená v podstatě stejnýpočet uchazečů o realizaci z řadstavebních společností na menšímpočtu (finančním objemu)realizovaných investic. U dodavatelůmateriálu se pak tato dnešnísituace promítá snižováním cenněkterých komodit.Chystáte v souvislosti se současnouekonomickou situacínějaká konkrétní opatření?Zatím nehodláme sáhnout k razantnímřešením typu snižovánístavu zaměstnanců. Hodlámese více zaměřit na poskytováníservisu potenciálnímu klientoviod jeho prvních úvah o investiciaž po společnou realizaci. Úspornáopatření v oblasti snižovánírežijních nákladů budou ale určitěnutná. Hodláme více proniknoutdo segmentu generálníchdodávek staveb, kde jsme jistěkonkurenceschopní i vůči velkýmstavebním společnostem.Rovněž se budeme zaměřovatna export některých segmentůnaší činnosti, což se nám začalodařit již v posledním kvartáluroku 2008.IMOS Brno, a.s.Ing. Petr Švejnoha,finanční ředitelJak byste zhodnotil rok 2008z pohledu ekonomických ukazatelů?V roce 2007 se společnostipodařilo udržet pozitivní trendnárůstu obratu současně s udrženímmarže, a to i přes tvorbuopravných položek k pochybnýmaktivům. První polovina roku2008 znamenala opravdový vrcholve využití výrobních kapacit,který částečně vyrovná druhápolovina roku 2008.Jaká je pozice realizačníchfirem a výrobců stavebninv současné finanční a hospodářskékrizi?Stavebnictví, jako jakýkoliv jiný obor,je citlivé na pokles poptávky, avšakna rozdíl například od automobilovéhoprůmyslu se zde projevujevliv státních investic a také dlouhodobostvýrobního cyklu, který zmírňujedopad současné situace.Chystáte v souvislosti se současnouekonomickou situacínějaká konkrétní opatření?Ano, vzhledem k poklesu poptávkyv oblasti soukromých investic připravujemepřesun zdrojů do oblastivodohospodářských a dopravníchstaveb. Nijak zásadně to ale organizačnístrukturu společnosti neovlivní.Analýza controllingovýchdat ukazuje také na jistý potenciálúspor v rámci stavebních i vnitropodnikovýchprocesů.OHL ŽS, a.s.Ing. Jaroslav Šandr,vedoucí ekonom společnostiOHL ŽS, a.s.Jak byste zhodnotil rok 2008z pohledu ekonomických ukazatelů?Akciová společnost OHL ŽS pokračovalapo úspěšném roce 2007v růstu i v roce 2008. Z předběžnýchvýsledků vyplývá, že senám dařilo zejména v segmentudopravních staveb. Velké zakázkyv oboru pozemních staveb,a to zejména vodohospodářské,byly naopak negativně ovlivněnykurzem koruny k euru, protože investořipři jejich realizaci ve značnémíře využívají dotace z evropskýchfondů. Pokud je ale smlouvas příslušným fondem podepsánav eurech v kurzu například 30 Kča reálná hodnota eura při realizacije jen 25 Kč, může to výsledektakové zakázky silně ovlivnit.Jaká je pozice realizačníchfirem a výrobců stavebninv současné finanční a hospodářskékrizi?Naše společnost nepodniká jenv České republice, ale stavímei v dalších zemích. Už teď je zřejmé,že hospodářská krize se více čiméně projeví úplně všude. Stavebnictvíse také nevyhne zpomalení.Po několika letech plynulého růstupřichází zřejmě stagnace nebo dokoncepropad. Za výhodu naší společnostipovažuji fakt, že jsme multioborovoustavební firmou, tzn.,že dokážeme postavit v podstatěcokoli a nejsme odkázáni na jedensegment trhu. Podstatně horšípozici budou mít podle mého firmyspecializované na bytovou výstavbunebo administrativně-obchodníkomplexy, kde je již nyní zřejmé, žeřada plánovaných projektů vůbecnebude realizována, případně sezačne stavět až za několik let, protožetrh je do značné míry nasycena developeři mají problém získatna nové projekty dostatek financí.Celkově ale zůstávám optimistou– rekonstruovat a stavět senepřestane.Chystáte v souvislosti se současnouekonomickou situacínějaká konkrétní opatření?Žádná zásadní opatření nechystáme.Samozřejmě, každá firmase dnes snaží hledat úspory zejménav optimalizaci nákladů nasvůj vlastní provoz a my nejsmevýjimkou, ale žádné razantní propouštěníči jiné bolestivé operaceneplánujeme. Naopak, jednou zestrategických priorit naší společnostizůstávají i nadále investicedo vzdělávání a motivačních programůpro naše zaměstnance.PSJ, a.s.Ing. František Vaculík,generální ředitel a předsedapředstavenstvaJak byste zhodnotil rok 2008z pohledu ekonomických ukazatelů?Rok 2007 byl pro společnostPSJ přelomový, a to nejen díkysilným finančním výsledkům.V segmentu pozemního stavebnictví– vlajkové lodi portfoliaPSJ – jsme se zařadili mezi prvnítři hráče českého trhu, posílilijsme svou strategickou pozicidodavatele předních investorůa výrazně překročili hranice Českérepubliky. Výnosy celé skupiny,včetně dceřiných společností,dosáhly 4,74 miliardy korun, což jeo 28 procent více než v roce 2006.V roce 2008 předpokládámekontrolovaný nárůst výnosů celéskupiny PSJ v objemu přesahujícím5 miliard korun.Jaká je pozice realizačníchfirem a výrobců stavebninv současné finanční a hospodářskékrizi?Světová ekonomická krize, kterázpůsobila recesi v celé eurozóně,se začíná projevovat s mírnýmzpožděním i v České republice.Současná situace a prognózyna stavebním trhu pro rok 2009nejsou určitě růžové. Stavebnictvíje totiž indikátorem ekonomiky.Lze očekávat, že bude pokračovatdalší zpomalování celého realitníhoodvětví. Developeři brzdí neboodkládají projekty, banky škrtíúvěrové linky a klienti vyčkávají.8stavebnictví speciál


Krize se pravděpodobně dotknei státního rozpočtu prostřednictvímsnížení příjmů do státní pokladny.To bude mít za následek sníženíveřejných investic a přiškrcení veřejnýchzakázek, což v konečnémdůsledku může pro stavebnictvíznamenat nastartování recese.Na druhou stranu je však nutnézmínit, že stávající situace paradoxněmůže mít i své kladné efekty.Finanční a realitní krize můžepřispět k zreálnění ceny produktůa k očištění trhu od developerůa stavebních firem, které nemajídostatek odbornosti, zkušenostía vlastní finanční stability. V konečnémdůsledku z toho může mítprospěch především zákazník.Chystáte v souvislosti se současnouekonomickou situacínějaká konkrétní opatření?Současná krize bude mít určitěekonomický dopad i na naši společnost.Řadu kroků jsme dělalia činíme průběžně a určitě i tatosituace vyvolá další opatřenísměrem k úsporám a změnámv organizační struktuře skupinya v personální oblasti. To, jakhluboký dopad bude krize mít,se ukáže během následujícíchšesti měsíců až jednoho roku.Naší prioritou je v současné chvílidoplnit zakázkovou naplněnostna rok 2009. Zůstáváme věrnisvým dosavadním aktivitám, tedypozemnímu stavitelství, exportnímaktivitám, vlastním developerskýmprojektům, stavebně řemeslnýmspecializacím a produktovodům.Negativní tendence v oblasti českéhostavebního trhu jsme připravenikompenzovat zakázkamiv zahraniční.Stavby silnic a železnic, a.s.Ing. Zdeněk Synáček,obchodní ředitelJak byste zhodnotil rok 2008z pohledu ekonomických ukazatelů?Dosavadní vývoj ukazatelů vnímámejako příznivý. V uplynulémobdobí se nám podařilo dokončitmnožství zajímavých zakázeka řadu významných staveb jsmezahájili. Dokončili jsme prácenapříklad v Pobřežní ulici v Praze,modernizovali jsme železniční uzelv Ústí nad Labem, vy<strong>budov</strong>alijsme tramvajovou smyčku v Prazev Radlické ulici, skončily taképráce na Novém spojení v Prazea mnoho dalšího. Za zahájenéstavby bych rád jmenoval napříkladdálnici D 3 a rychlostní silnici R 6,jejichž další úseky budujeme.Jaká je pozice realizačníchfirem a výrobců stavebninv současné finanční a hospodářskékrizi?Dopady současného vývoje na světovýchfinančních trzích prozatímnevnímáme v nějaké závažnější rovině.Společnost Stavby silnic a železnicse zaměřuje na užší segmentstavebnictví, a to na obor výstavbydopravní infrastruktury, kde značnáčást zakázek je rozvržena do několikalet. Je nutné věnovat zvýšenoupozornost informacím, které z trhupřicházejí, a snažit se odhadovatjejich dopady do budoucnosti.Chystáte v souvislosti se současnouekonomickou situacínějaká konkrétní opatření?V naší společnosti jsme vsadilina určitou střízlivou opatrnost.Pro rok 2009 nemáme v tutochvíli informace o tom, že bymělo dojít k nějakému zásadnímuobratu či změnám uvnitř firmy.Vstupujeme do něj s mírným optimizmem.V SSŽ jsme si již předněkolika lety uvědomili, jak je důležitéhledat nové zdroje zakázeka komunikovat s novými potenciálnímizákazníky. Proto třebav mnohem větší míře vycházímevstříc např. obcím a městůma jejich záměrům výstavby čirekonstrukcí. Ze střednědobéhohlediska vnímáme jako mnohemvětší problém generační obměnunašich zaměstnanců a způsob,jakým nahradit kvalifikované dělníkyodcházející do důchodu.STOMIX, spol. s r. o.Ing. Bořivoj Minář,generální ředitelJak byste zhodnotil rok 2008z pohledu ekonomických ukazatelů?Je zjevné, že v roce 2008 nastalmírný útlum. Jedním z důvodů,které ovlivnily také naši společnost,je nečerpání financíz dotačního programu Panel.Do tohoto programu se v roce2008 dostalo mnohem méněpeněz ze státního rozpočtu nežv minulosti, což ovlivnilo předevšímvýkon realizačních i stavebníchfirem. My jsme však expandovali,takže nemůžu říci, že bynás to postihlo nějak zásadně.Jaká je pozice realizačníchfirem a výrobců stavebninv současné finanční a hospodářskékrizi?Z různých stran můžete slyšet, žedošlo k meziročnímu úbytku zakázek,osmnáct procent firem sepotýká se zásadními problémy.Část výrobců zase tvrdí, že nepocítilažádnou změnu. Domnívámse, že pozice stavebních firemvybízí k tomu, aby se na možnézhoršení začaly připravovat dřív,než je k tomu doženou okolnosti.Plán ekonomické stabilizace ještěnemá pevné obrysy.Chystáte v souvislosti se současnouekonomickou situacínějaká konkrétní opatření?Opatření už proběhla. Upravilijsme organizační strukturuspolečnosti, aby došlo k posíleníkompetencí na klíčovýchpozicích, a vytvořili některénové, například pozicitechnického ředitele. Šlo námo optimalizaci nákladů a zlepšeníkontroly nad výstupy, abychombyli efektivnější. Pokud mátena mysli úspory ve smyslu personálníchzásahů, tak o těchneuvažujeme.inzercestavebnictví speciál 9


TOP STAV 100 – 2007Stavebnictví v České republice v roce 2007patřilo mezi významná prorůstová národohospodářskáodvětví a bylo možné ho považovatza jeden z dynamických faktorů národní ekonomikys výrazným multiplikačním efektempro celou ekonomiku. V současné době seovšem začíná potýkat s důsledky celosvětovéhospodářské krize.Stavebnictví v roce 2007 aktivněpodporovalo svými aktivitamistabilizaci zaměstnanosti v ekonomice.Otevřenost stavebníhotrhu i přes jeho výrazně národnícharakter však vyvolávalo i tlakna zvyšování konkurenceschopnostituzemských stavebních firem.Vývoj poptávky po stavebníprodukci reagoval v roce 2007 nazvýšení výkonnosti ekonomikya navázal tak na konjunkturu uplynulýchlet. Produkce stavebnictví,která je citlivá na ekonomickýcyklus, rostla vyšším tempemoproti růstu celé ekonomiky. Růstvýkonnosti české ekonomiky bylv roce 2007 doprovázen růsteminvestiční aktivity zejména v oblastistavební části hmotnýchinvestic. Významnými indikátorytrendů poptávky po stavebníprodukci v rámci ekonomiky jemakroekonomický vývoj a investičníaktivita v ekonomice.Stavební prácev roce 2007Ke zvýšení celkového ekonomickéhovýkonu měřeného HDPpřispěly v roce 2007 na straněpoptávky jak výdaje na konečnouspotřebu, tak tvorba kapitálui výsledek zahraničního obchodu.Tvorba fixního kapitálu vzrostlao 9,2 % a v běžných cenáchdosáhla úrovně 856,7 mld. Kč.Z toho pak stavební investicedosáhly za rok 2007 hodnoty468,1 mld. Kč. Podíl stavebníchinvestic na celkových investicíchdosáhl cca 54 %, což představujemírné zvýšení tohoto podílu vesrovnání s rokem 2006. To platíi o celkové hodnotě stavebníchinvestic.Růst stavebnictví se opíralo poptávku, na které se podílívýznamně jak podnikatelská,tak veřejná sféra (zhruba 50 %).K pozitivům roku 2007 patříi stabilita a mírný růst kapitálovýchvýdajů státu. V privátnísféře byla poptávka podnikatelskésféry iniciována zahraničnímkapitálem (investiční pobídky)a v posledním období (tj. přednástupem hospodářské krize)i rostoucí investiční aktivitoudomácích investorů, včetněobyvatelstva. Účast obyvatelstvana bytové výstavbě je ale vždypodmíněna dostupností hypotečníchúvěrů a „přitažlivostí“stavebního spoření.Nabídka stavebních prací bylavytvářena cca 280 tis. podnikatelskýmisubjekty, z nichž cca19 tis. připadlo na obchodníspolečnosti. Významnou rolina trhu měly podnikatelskésubjekty pod zahraniční kontrolou.Stavební konjunkturaposledních let, rázně ukončenáhospodářskou krizí, se opíralao masivní poptávku soukroméhoa veřejného sektoru spolu sezahraničními investicemi. Dominantnímpoptávkovým okruhemv posledních několika letech jsoustavby inženýrského stavitelství,které budou i v současnésituaci hlavními investičnímipříležitostmi.Výroba stavebníchhmot v roce 2007Průmyslová výroba stavebníchhmot jako celek zaznamenalav roce 2007 výrazný nárůst hospodářskéhovýsledku téměř vevšech oborech. Celkový objemtržeb za prodej vlastních výrobkůa služeb v běžných cenách průmyslustavebních hmot v Českérepublice vzrostl v roce 2007v porovnání s rokem 2006 o vícenež 20 % a dosáhl objemu přes98 miliard Kč.Největší relativní nárůst tržebzaznamenala kromě zpracovánípřírodního kamene (nárůst o vícenež 70 %) zejména výroba pálenýchzdicích materiálů, výrobabetonových, sádrových, vápennýcha cementových výrobkůa výroba jiných minerálních výrobkůnekovových (u všech tříoborů nárůst o více než 30 %).TOP STAV 100Organizátor jedenáctého ročníkuTOP STAV 100 – ÚRS PRAHA,a.s., ve spolupráci se Svazempodnikatelů ve stavebnictví v ČRa hlavním mediálním partneremčasopisem Stavebnictví, si jevědom rostoucí váhy informacío významných stavebních firmách,které rozhodujícím způsobemovlivňují produkční schopnoststavebního odvětví, tzn. vlastnístavební výroby a výroby stavebníchhmot. Tyto firmy profilujítechnickou, technologickou i kvalitativnístránku výstavby. Nejenpro domácí i zahraniční investory,ale i pro další účastníky stavebníhoprocesu je TOP STAV 100 cennouinformací o firmách působících vevýrazně konkurenčním prostředístavebního trhu a zaujme i čtenářeobdobně jako předchozí ročníky.Zveřejněné údaje o jednotlivýchfirmách uvedené v TOP STAV100 pro rok 2007 byly získánypřímo od podniků, které bylyosloveny formou rozsáhlé ankety.Nemusí se tím pádem jednato úplný výčet největších podniků.Významným kritériem výběru totižbyla transparentnost ekonomikyfirem vyjádřená publikovánímjejich ekonomických výsledkůa ochotou poskytnout informace.Alespoň touto cestou je třebapoděkovat těm podnikům a jejichmanagementu, kteří spolupracovalipři jedenáctém ročníku.Údaje jsou v tomto ročníku poprvépřevzaty jak z nekonsolidovanýchúčetních závěrek jednotlivýchpodniků, tak z konsolidovanýchzávěrek. Možnosti publikovati konsolidované údaje, které komplexnějizobrazují ekonomickýpotenciál kapitálově provázanýchskupin firem, byl dán prostor nazákladě iniciativy některých firem,které se pravidelně účastní ankety.Tržby podniků uvedené v jednotlivýchtabulkách jsou tržby za prodejvlastního zboží, výrobků a služeba spolu s tržbami za stavební činnostvyjadřují uplatnění podnikuna stavebním trhu. Zisk je uváděnjako čistý zisk po zdanění. Aktivapředstavují hodnotu celkovýchaktiv. Pro širší odbornou veřejnostjsou doplněny ekonomické parametrypodniků (rentabilita tržeb,rentabilita aktiv, tržby/aktiva), cožumožňuje komplexnější hodnocenípozice podniků na stavebnímtrhu i porovnání ekonomické výkonnostipodniků.V letošním ročníku je nově publikovánžebříček TOP 10 podnikůpodle rentability aktiv (10 stavebníchpodniků a 10 výrobcůstavebních hmot a materiálů).Dále je publikován i žebříček TOP10 podniků podle velikosti tržebza stavební činnost.Kromě vlastních TOP žebříčkůjsou zveřejněny základní údajeo vývoji stavebnictví do roku 2007(produkci, organizační struktura,ekonomické charakteristiky),které umožňují širší pohled načeské stavebnictví z pohledupodnikatelské sféry. ■Ing. Zdeněk Kunc, CSc.ÚRS PRAHA, a.s.10stavebnictví speciál


Běžné ceny2003 2004 2005 2006 2007mld. Kč – běžné cenyCelkem 687,5 727,2 746,1 794,8 856,7<strong>budov</strong>y/stavby 338,2 358,3 387,6 427,9 468,2stroje/zařízení 313,0 328,1 320,4 326,3 347,6ostatní 36,3 40,8 38,1 40,6 41,0Podíl na tvorbě HFK v %Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0<strong>budov</strong>y/stavby 49,2 49,3 51,9 53,8 54,6stroje/zařízení 45,5 45,1 42,9 41,1 40,6ostatní 5,3 5,6 5,1 5,1 4,8▲ Tvorba hrubého fixního kapitálu (HFK) ve věcném členěníPočetProcentoSubjekty v Registru ČSÚ celkem 2 481 863 100,00Subjekty s převažující stavební činností (OKEČ 45)z tohosoukromí podnikatelé – fyzické osobyzapsaní v Obchodním rejstříkuobchodní společnostiakciové společnostispolečnosti s ručením omezenýmdružstevní organizacestátní podniky▲ Počet a skladba stavebních podniků podle vybraných právních forem k 31. 12. 2007287 607242 3002 79621 00788319 0047464711,59100,0084,250,977,030,316,610,260,02inzercePozemní stavbyI průmyslové halyI obchodní centraI stavby občanské vybavenostiVodohospodářské stavbyI kanalizace, čistírny odpadních vodI kompletní sítě technické infrastrukturyDopravní stavbyI rychlostní komunikace, silnice, mostyProjektová činnostSilniční vývojI akreditovaná zkušební laboratořStavby IMOS pro Vás přínosIMOS Brno, a.s.Olomoucká 174, Brno 627 00tel.: 548 129 111fax: 548 129 390imos@imosbrno.euwww.imosbrno.eustavebnictví speciál 11


Stavk 31. 12.20002001200220032004200520062007Tuzemsko64,669,972,571,277,169,168,165,4Budovy nebytovénevýrobníNová výstavba Budovy bytovéProcento64,848,959,870,242,961,972,347,458,871,135,158,277,137,961,468,520,656,968,016,259,465,012,944,6Budovy nebytovévýrobní20,927,837,341,621,413,918,214,1Inženýrskéstavby84,585,888,090,893,692,192,293,5Vodohosp.stavby81,186,176,090,490,389,288,983,0▲ Podíl veřejného sektoru podle objemu zakázektisícemeziroční změna v %▲ Počet vydaných stavebních povoleníinzerce2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007169,6 149,2 140,8 149,3 153,6 142,9 135,4 117,4+1,2 –12,0 –5,6 +6,0 +2,9 –7,0 –5,3 –13,3HELUZ – nejlepší výrobce stavebnin roku 2008Broušené cihly,které již nemusíte zateplovat…SUPERTHERM STI SB– nejlepší tepelněizolační vlastnosti v ČR– nejnovější technologie zdění na tenkou spáru– vysoká pevnost zdivaHELUZ cihlářský průmysl v. o. s., 373 65 Dolní Bukovsko 295, tel.: 385 793 030, e-mail: info@heluz.cz, zákaznická linka: 800 212 213inzercewww.ssz.czNa společné cestě


100Mzda Roční růst RelaceKč % %Stavebnictví 21 956 8,4 101,2Zemědělství, myslivost, lesníhospodářství16 357 10,2 75,4Chov ryb, rybolov17 370 3,280,1Těžba nerostných surovin25 917 7,15119,5Zpracovatelský průmysl20 424 7,4 94,2Výroba a rozvod elektřiny,0plynu, vody28 156 6,9 129,8Obchod, opravy motor. vozidela spotřebního zbožíUbytování a stravováníDoprava, skladování a spojeFinanční zprostředkováníNemovitosti a pronájmy,podnikatelské činnostiVeřejná správa, obrana,sociální zabezpečeníVzděláváníZdravotnictví, veterinárnía sociální činnostiOstatní veřejné, sociálnía osobní služby21 87515 52923 17441 54124 01324 63619 42919 9159,210,56,24,66,97,65,8957525100,871,6106,8191,5110,717 857 7,8 82,3Celkem 21 692 7,3 100,04,7113,689,691,8inzerce▲ Průměrná měsíční mzda zaměstnanců podle odvětví v roce 2007Výrobky PSH za rok 2007 a 2006OKEČ Výrobek M. j. Rok 2007 Rok 2006 %141 Žula surová t 227 634 203 293 112,0141 Pískovec surový t 15 366 29 698 51,7141 Těžba vápenců t 6 229 755 5 756 718 108,2142Křemičité a křemennépískyt 2 652 362 2 973 011 89,2142 Těžba štěrkopísků t 16 036 363 16 931 536 94,7142 Drcené kamenivo t 34 254 056 34 810 450 98,4142Mramorové granuly,drť a pracht 357 979 316 665 113,0142 Kaolin plavený t 1 102 642 1 033 257 106,7263Obkladovémateriály neglazovaném 2 7 460 436 7 966 983 93,6263Obkladovémateriály glazovaném 2 23 814 757 23 085 379 103,2263Obkladovémateriály celkemm 2 31 275 193 31 052 362 100,7264 Střešní krytina pálená t 240 564 238 723 100,8265 Cement t 4 898 530 4 236 788 115,6265 Vápno pálené t 1 073 795 1 016 373 105,6265 Vápenný hydrát t 146 125 169 694 86,1265 Sádra pálená t 112 151 162 893 68,8265Suché omítkové a maltovésměsit 1 258 849 1 776 693 70,9266Výrobabetonových směsít 14 499 306 14 325 231 101,2266Betonová střešníkrytinat 2 480 749 1 769 706 140,2266Prefabrikovanéstavební dílcem 3 880 026 737 647 119,3266 Sádrokarton m 2 40 659 709 41 792 854 97,3266Vláknocementovákrytinam 2 22 747 714 25 933 999 87,7268Minerální tepelnéizolacet 200 362 135 573 147,8▲ Výroba vybraných stavebních hmot a materiálů. Pramen ČSÚ.10095752550


Anketa TOP STAV 100: výsledkyPoř.č.PodnikTržby(v tis. Kč)Rentabilitatržeb %Tržbyza stav.činnost ztržeb v %1 Skanska CS a.s.* 35 905 000 3,3 832 Metrostav a.s.* 28 480 900 2,5 943Stavby silnic a železnic,a.s.*22 277 959 4,5 774 STRABAG a.s. 19 523 959 0,8neuvedeno5 OHL ŽS, a.s. 10 225 652 2,5 986 TCHAS, spol. s r. o. 6 972 406 1,3 1007 IMOS Brno, a.s. 6 762 307 3,5 978PSJ holding, a.s.(od 30. 1. 2008 PSJ, a.s.)*4 661 517 5,1 839 PSG-International a.s.* 4 528 390 2,5 7810 SYNER, s.r.o.** 4 424 085 3,7 9911 Subterra a.s. 4 124 205 1,9 9612 SWIETELSKYstavební s.r.o.3 778 280 0,1 10013GEMO OLOMOUC,spol. s r.o.3 480 323 15,2 9814 UNISTAV a.s. 3 274 203 1,1 10015 VCES a.s. 3 223 922 –2,6 9916 Dálniční stavby Praha, a.s. 2 796 783 6,0 8917 SMP CZ, a.s.* 2 792 752 2,4 10018Pražské silniční a vodohospodářskéstavby, a.s.2 730 655 2,2 9019Vodohospodářské stavby,a.s.*2 481 192 1,0 9720 BAK a.s. 2 218 093 1,9 9921Elektrizace železnicPraha a. s.1 956 162 7,9 9622 M - SILNICE a.s. 1 920 699 4,1 8423 Porr (Česko) a.s. 1 798 568 1,2 10024 FIRESTA-Fišer,rekonstrukce, stavby a.s.1 680 423 5,3 9625 BETONSTAV TEPLICE a.s. 1 569 802 2,8 9826Energie - stavebnía báňská a.s.1 495 204 1,8 10027 NAVATYP a.s. 1 416 706 3,7 8328 ALGON PLUS, a.s. 1 342 743 1,9 5929MORAVOSTAV Brno, a.s.,stavební společnost1 184 822 3,4 9630 PKS HOLDING, a.s.* 1 144 190 1,7 6531 REKO a.s.**** 1 098 950 4,3 9832 KLEMENT a.s. 1 096 501 1,4 5133 Outulný, a.s. 1 025 742 2,4 9434 PS BRNO, s.r.o. 952 381 7,0 10035 Podzimek a synové s.r.o. 937 622 2,7 9936 TENZA, a.s. 901 402 2,6 7537Elektromont Brno,akciová společnost843 939 2,2 9938Speciální stavbyMost spol. s r.o.828 068 7,7 9739 Čermák a Hrachovec a.s. 809 094 5,7 9940 FORTEX - AGS, a.s. 807 807 1,4 4941 EKOSPOL a.s. 771 230 24,4 10042 PREZIPP, s.r.o. 744 161 8,7 9943INSTALACE Praha,spol. s r.o.701 270 2,5 100Poř.č.PodnikTržby(v tis. Kč)Rentabilitatržeb %Tržbyza stav.činnost ztržeb v %44 ZIPP Brno s.r.o. 681 880 3,3 9145 STEP, spol. s r.o. 644 896 0,5 10046 KOMFORT, a.s. 641 247 0,9 9747 OKD, Rekultivace, a.s. 641 023 5,4 9848Pozemní stavitelstvíZlín a.s.625 897 4,3 9449 POZEMSTAVProstějov, a.s.623 184 7,6 9950STREICHER, spol. s r.o.Plzeň615 427 8,6 4551 VAMOZ - servis, a.s. 602 805 5,5 7352 HSF System a.s. 591 714 2,9 10053 SaM silnice a mosty a.s. 570 690 8,7 10054 REKO PRAHA, a.s. 543 118 8,3 10055 TOMI - REMONT a.s. 517 479 9,3 10056 BAU - STAV a.s. 516 101 2,7 9857PŘEMYSL VESELÝstavebnía inženýrská činnost s.r.o.494 717 4,9 9958 Regionální stavební s.r.o. 484 416 0,3 9959 S.O.K. stavební, s.r.o. 452 357 3,4 9960 PS - MSI, a.s. 441 076 0,9 10061Chládek a TintěraHavlíčkův Brod, a.s.439 350 5,0 10062 VHS Břeclav s.r.o. 419 989 4,1 10063 DITHERM a.s.*** 417 480 4,0 9864 CL-EVANS s.r.o. 416 322 3,1 10065KALÁB-stavební firma,spol. s r.o.375 281 2,2 10066 ZVÁNOVEC a.s. 367 016 1,3 10067 STAKO s.r.o. 366 292 12,5 10068 SMO a.s. 365 101 6,6 8869 STAVBA PRAHA družstvo 361 937 2,6 9170 MANAG, a.s. 357 538 2,8 10271 AGSTAV TŘEBÍČ a.s. 351 308 0,5 9072 BLÁHA s.r.o. 344 153 3,4 10073 STASPO, spol. s r.o. 333 637 11,4 9174 POZIMOS, a.s. 324 213 0,6 9975PRIMA, akciováspolečnost297 646 3,6 10076PSK - Průmyslové stavbya konstrukce, a.s.296 501 0,2 10077 VHH THERMONT s.r.o. 286 257 2,7 10078 Ekostavby Brno, a.s. 280 779 5,0 9379 KOČÍ a.s. 278 374 0,5 9580Stavební společnostJaroslav Oršuliak, a.s.269 871 4,0 10081TIMA, spol. s r.o. -obchodně výrobní služby255 523 3,7 9682SLEZSKÉ STAVBYOPAVA s.r.o.247 720 6,6 9983STAVOPLAST KLspol. s r.o.246 005 3,1 6384 GEOINDUSTRIE s.r.o. 241 708 1,3 10085Stavitelství Kladnospol. s r.o.219 190 0,5 9386 FIRECLAY, spol. s r.o. 204 652 4,5 100▲ Podniky stavební výroby podle objemu tržeb. *údaje z konsolidované úč. závěrky; **údaje za období 04/2007–03/2008; ***údaje za období05/2007–04/2008; ****HV po zdanění, aktiva za skupinu REKO a.s. a REKO IP a.s.14stavebnictví speciál


Poř.č.PodnikAktiva(v tis. Kč)Rentabilitaaktiv %Tržby/aktivaPoř.č.PodnikAktiva(v tis. Kč)Rentabilitaaktiv %Tržby/aktiva1 Skanska CS a.s.* 26 156 000 4,5 1,42 Metrostav a.s.* 18 495 538 3,8 1,53Stavby silnic a železnic,a.s.*13 668 666 7,3 1,64 STRABAG a.s. 13 037 306 1,3 1,55 OHL ŽS, a.s. 6 748 858 3,8 1,56 IMOS Brno, a.s. 4 252 863 5,5 1,67 TCHAS, spol. s r. o. 3 382 848 2,7 2,18PSJ holding, a.s.(od 30. 1. 2008 PSJ, a.s.)*3 003 428 8,0 1,69 SYNER, s.r.o.** 2 742 025 6,0 1,610 Subterra a.s. 2 560 221 3,0 1,611 PSG-International a.s.* 2 345 652 4,9 1,912 VCES a.s. 2 286 901 –3,6 1,413GEMO OLOMOUC,spol. s r.o.2 275 602 23,2 1,514 UNISTAV a.s. 2 165 904 1,7 1,515Elektrizace železnicPraha a. s.1 991 768 7,7 1,016Pražské silniční a vodohospodářskéstavby, a.s.1 726 708 3,5 1,617 SMP CZ, a.s.* 1 688 161 3,9 1,718 Dálniční stavby Praha, a.s. 1 568 171 10,7 1,819 M - SILNICE a.s. 1 415 724 5,6 1,420Vodohospodářské stavby,a.s.*1 299 407 1,9 1,921 NAVATYP a.s. 1 293 202 4,0 1,122SWIETELSKY stavebnís.r.o.1 281 158 0,4 2,923 BAK a.s. 1 192 580 3,5 1,924Energie - stavebnía báňská a.s.1 106 195 2,5 1,425 EKOSPOL a.s. 883 981 21,3 0,926FIRESTA-Fišer,rekonstrukce, stavby a.s.864 574 10,3 1,927 OKD, Rekultivace, a.s. 862 594 4,0 0,728 Porr (Česko) a.s. 768 415 2,8 2,329 BETONSTAV TEPLICE a.s. 759 978 5,7 2,130 Outulný, a.s. 723 864 3,4 1,431STREICHER, spol. s r.o.,Plzeň676 729 7,9 0,932 KLEMENT a.s. 653 345 2,4 1,733 BLÁHA s.r.o. 620 911 1,9 0,634 REKO a.s.**** 587 463 8,1 1,935MORAVOSTAV Brno, a.s.,stavební společnost587 036 6,9 2,036 Čermák a Hrachovec a.s. 546 343 8,5 1,537 KOMFORT, a.s. 496 377 1,2 1,338 ALGON PLUS, a.s. 482 868 5,1 2,839 PS BRNO, s.r.o. 465 370 14,4 2,040 PKS HOLDING, a.s.* 442 507 4,5 2,641 FORTEX - AGS, a.s. 399 085 2,8 2,042Elektromont Brno,akciová společnost392 674 4,6 2,143Pozemní stavitelstvíZlín a.s.381 493 7,0 1,644 Podzimek a synové s.r.o. 378 173 6,6 2,545 SMO a.s. 366 434 6,6 1,046 TOMI - REMONT a.s. 365 760 13,1 1,447 REKO PRAHA, a.s. 361 226 12,5 1,548 HSF System a.s. 347 688 4,9 1,749 PREZIPP, s.r.o. 337 133 19,2 2,250 BAU - STAV a.s. 324 375 4,3 1,651 STAKO s.r.o. 312 061 14,6 1,252 VAMOZ - servis, a.s. 311 035 10,7 1,953 MANAG, a.s. 308 741 3,3 1,254 SaM silnice a mosty a.s. 297 486 16,7 1,955 TENZA, a.s. 287 916 8,2 3,156 S.O.K. stavební, s.r.o. 277 696 5,5 1,657INSTALACE Praha,spol. s r.o.253 434 6,9 2,858Chládek a TintěraHavlíčkův Brod, a.s.251 162 8,8 1,759Speciální stavbyMost spol. s r.o.248 406 25,6 3,360PŘEMYSL VESELÝstavební a inženýrskáčinnost s.r.o.248 377 9,8 2,061 VHS Břeclav s.r.o. 242 989 7,1 1,762STAVOPLAST KLspol. s r.o.227 364 3,4 1,163 Regionální stavební s.r.o. 220 972 0,7 2,264POZEMSTAVProstějov, a.s.212 286 22,2 2,965 ZIPP Brno s.r.o. 206 011 10,8 3,366 DITHERM a.s.*** 193 280 8,7 2,267 Ekostavby Brno, a.s. 191 257 7,4 1,568 STASPO, spol. s r.o. 189 296 20,2 1,869 PS - MSI, a.s. 186 783 2,2 2,470 POZIMOS, a.s. 173 241 1,2 1,971PSK - Průmyslové stavbya konstrukce, a.s.156 435 0,4 1,972 CL-EVANS s.r.o. 155 305 8,3 2,773 STEP, spol. s r.o. 154 791 2,2 4,274TIMA, spol. s r.o. -obchodně výrobní služby151 186 6,3 1,775PRIMA, akciováspolečnost148 998 7,2 2,076KALÁB-stavební firma,spol. s r.o.147 611 5,6 2,577SLEZSKÉ STAVBYOPAVA s.r.o.145 165 11,2 1,778 AGSTAV TŘEBÍČ a.s. 138 070 1,2 2,579Stavitelství Kladnospol. s r.o.125 376 0,8 1,780Stavební společnostJaroslav Oršuliak, a.s.123 260 8,8 2,281 ZVÁNOVEC a.s. 119 053 3,9 3,182 FIRECLAY, spol. s r.o. 117 853 7,8 1,783 KOČÍ a.s. 113 426 1,3 2,584 VHH THERMONT s.r.o. 95 603 8,1 3,085 GEOINDUSTRIE s.r.o. 93 039 3,4 2,686 STAVBA PRAHA družstvo 79 289 11,8 4,6▲ Podniky stavební výroby podle velikosti aktiv. *údaje z konsolidované úč. závěrky; **údaje za období 04/2007–03/2008; ***údaje za období05/2007–04/2008; ****HV po zdanění, aktiva za skupinu REKO a.s. a REKO IP a.s.stavebnictví speciál 15


Poř. č.PodnikPočetzaměstnancůTržby/zaměstnanci(v tis. Kč)1 Skanska CS a.s.* 7 110 5 0502 Metrostav a.s.* 4 981 5 7183 Stavby silnic a železnic, a.s.* 4 284 5 2004 STRABAG a.s. 2 261 8 6355 OHL ŽS, a.s. 1 794 5 7006 TCHAS, spol. s r. o. 1 345 5 1847 SWIETELSKY stavební s.r.o. 1 122 3 3678 VCES a.s. 1 002 3 2179 Subterra a.s. 935 4 41110 SMP CZ, a.s.* 871 3 20611 IMOS Brno, a.s. 793 8 52712Pražské silniční a vodohospodářskéstavby, a.s.771 3 54213PSJ holding, a.s.(od 30. 1. 2008 PSJ, a.s.)*755 6 17414Energie - stavební a báňskáa.s.733 2 04015 Elektrizace železnic Praha a. s. 689 2 83916 PSG-International a.s.* 650 6 96717 BAK a.s. 648 3 42318 PKS HOLDING, a.s.* 622 1 84019 M - SILNICE a.s. 571 3 36420 Vodohospodářské stavby, a.s.* 531 4 67321 UNISTAV a.s. 496 6 60122 GEMO OLOMOUC, spol. s r.o. 448 7 76923FIRESTA-Fišer, rekonstrukce,stavby a.s.435 3 86324 NAVATYP a.s. 431 3 28725 OKD, Rekultivace, a.s. 426 1 50526 FORTEX - AGS, a.s. 378 2 13727 BETONSTAV TEPLICE a.s. 311 5 04828 Čermák a Hrachovec a.s. 311 2 60229 SYNER, s.r.o.** 305 14 50530 Dálniční stavby Praha, a.s. 272 10 28231 Pozemní stavitelství Zlín a.s. 269 2 32732 SaM silnice a mosty a.s. 248 2 30133 VAMOZ - servis, a.s. 244 2 47134 VHS Břeclav s.r.o. 240 1 75035PŘEMYSL VESELÝ stavebnía inženýrská činnost s.r.o.224 2 20936 SMO a.s. 213 1 71437 KLEMENT a.s. 205 5 34938MORAVOSTAV Brno, a.s.,stavební společnost193 6 13939 INSTALACE Praha, spol. s r.o. 192 3 65240 STREICHER, spol. s r.o. Plzeň 191 3 22241Speciální stavby Most spol.s r.o.189 4 38142 Outulný, a.s. 187 5 48543 AGSTAV TŘEBÍČ a.s. 184 1 909Poř. č.PodnikPočetzaměstnancůTržby/zaměstnanci(v tis. Kč)44 PRIMA, akciová společnost 180 1 65445Elektromont Brno,akciová společnost174 4 85046 KOMFORT, a.s. 173 3 70747 PREZIPP, s.r.o. 171 4 35248 ALGON PLUS, a.s. 170 7 89849 S.O.K. stavební, s.r.o. 169 2 67750 TENZA, a.s. 156 5 77851 PS BRNO, s.r.o. 140 6 80352 TOMI - REMONT a.s. 136 3 80553 KOČÍ a.s. 134 2 07754TIMA, spol. s r.o. -obchodně výrobní služby131 1 95155 Stavitelství Kladno spol. s r.o. 131 1 67356 FIRECLAY, spol. s r.o. 131 1 56257 Podzimek a synové s.r.o. 129 7 26858 BAU - STAV a.s. 125 4 12959Chládek a TintěraHavlíčkův Brod, a.s.124 3 54360 PS - MSI, a.s. 120 3 67661 REKO a.s.**** 117 9 39362 HSF System a.s. 113 5 23663 STASPO, spol. s r.o. 112 2 97964 Porr (Česko) a.s. 107 16 80965 POZEMSTAV Prostějov, a.s. 107 5 82466 REKO PRAHA, a.s. 106 5 12467 ZVÁNOVEC a.s. 105 3 49568 GEOINDUSTRIE s.r.o. 105 2 30269 Regionální stavební s.r.o. 102 4 74970 ZIPP Brno s.r.o. 102 6 68571 STEP, spol. s r.o. 99 6 51472 STAVOPLAST KL spol. s r.o. 96 2 56373 DITHERM a.s.*** 94 4 44174 BLÁHA s.r.o. 89 3 86775 Ekostavby Brno, a.s. 89 3 15576 STAVBA PRAHA družstvo 87 4 16077 MANAG, a.s. 83 4 30878SLEZSKÉ STAVBYOPAVA s.r.o.80 3 09779KALÁB-stavební firma,spol. s r.o.77 4 87480Stavební společnostJaroslav Oršuliak, a.s.72 3 74881 STAKO s.r.o. 69 5 30982 CL-EVANS s.r.o. 64 6 50583 VHH THERMONT s.r.o. 64 4 47384 EKOSPOL a.s. 56 13 77285PSK - Průmyslové stavbya konstrukce, a.s.50 5 93086 POZIMOS, a.s. 46 7 048▲ Podniky stavební výroby podle počtu zaměstnanců. *údaje z konsolidované úč. závěrky; **údaje za období 04/2007–03/2008; ***údaje za období05/2007–04/2008; ****HV po zdanění, aktiva za skupinu REKO a.s. a REKO IP a.s.Poř. č. IČO PodnikTržby Rentabilita(v tis. Kč) tržeb %1 25137026 Zapa beton a.s. 3 232 040 12,72 25186183 BOHEMIA ASFALT, s.r.o. 1 504 103 7,43 46346741 Žpsv a.s. 1 399 389 10,84 46680004 Heluz cihlářský průmysl v.o.s. 1 347 722 25,95 48038296 Baumit, spol. s r.o. 1 245 404 13,86 25201859 Best, a.s. 1 046 527 17,97 40743187 Ilbau spol. s r.o.* 809 782 5,88 46901078 Prefa Brno a.s.* 782 951 4,39 46882324 Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s. 576 509 10,610 48400874 STOMIX, spol. s r.o. 522 468 7,611 45192308 Beta Olomouc a.s.** 507 927 2,712 42396158 Kámen a písek, spol. s r.o. 363 334 16,113 27777286 Topos Prefa Tovačov a.s. 320 180 3,614 63145898 Prefa Žatec s.r.o. 171 749 8,815 62363778 Velox - Werk s.r.o. 164 049 10,316 45317259 Silike keramika, spol. s r.o. 132 412 3,5▲ Výrobci stavebních materiálů a výrobků podle objemu tržeb. *údaje z konsolidované úč. závěrky; **údaje za období 04/2007–03/2008.16stavebnictví speciál


Poř. č. IČO PodnikAktiva Rentabilita(v tis. Kč) aktiv %1 25137026 Zapa beton a.s. 1 795 190 22,92 46346741 Žpsv a.s. 1 675 233 9,03 25201859 Best, a.s. 1 272 565 14,74 46680004 Heluz cihlářský průmysl v.o.s. 836 115 41,85 48038296 Baumit, spol. s r.o. 804 785 21,46 25186183 BOHEMIA ASFALT, s.r.o. 618 511 18,07 46901078 Prefa Brno a.s.* 616 330 5,58 46882324 Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. 469 339 13,19 40743187 Ilbau spol. s r.o.* 450 942 10,410 48400874 STOMIX, spol. s r.o. 397 371 10,011 42396158 Kámen a písek, spol. s r.o. 349 551 16,712 45192308 Beta Olomouc a.s.** 301 315 4,513 27777286 Topos Prefa Tovačov a.s. 145 589 7,814 63145898 Prefa Žatec s.r.o. 141 922 10,715 62363778 Velox - Werk s.r.o. 93 051 18,216 45317259 Silike keramika, spol. s r.o. 66 541 7,0▲ Výrobci stavebních materiálů a výrobků podle velikosti aktiv. *údaje z konsolidované úč. závěrky; **údaje za období 04/2007–03/2008.Poř. č. IČO PodnikPočet Tržby/zaměstnanci(v tis. Kč)zaměstnanců1 46346741 Žpsv a.s. 622 2 249,82 46901078 Prefa Brno a.s.* 440 1 779,43 25201859 Best, a.s. 379 2 761,34 46680004 Heluz cihlářský průmysl v.o.s. 273 4 936,75 25137026 Zapa beton a.s. 205 15 766,06 45192308 Beta Olomouc a.s.** 199 2 552,47 46882324 Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. 188 3 066,58 27777286 Topos Prefa Tovačov a.s. 182 1 759,29 48038296 Baumit, spol. s r.o. 164 7 593,910 40743187 Ilbau spol. s r.o.* 131 6 181,511 42396158 Kámen a písek, spol. s r.o. 127 2 860,912 25186183 BOHEMIA ASFALT, s.r.o. 122 12 328,713 45317259 Silike keramika, spol. s r.o. 112 1 182,314 63145898 Prefa Žatec s.r.o. 111 1 547,315 48400874 STOMIX, spol. s r.o. 96 5 442,416 62363778 Velox - Werk s.r.o. 69 2 377,5▲ Výrobci stavebních materiálů a výrobků podle počtu zaměstnanců. *údaje z konsolidované úč. závěrky; **údaje za období 04/2007–03/2008.Poř. č. IČO Podnik HV (v tis. Kč)Rentabilitatržeb %Rentabilitaaktiv %HV/počet zaměstnanců(v tis. Kč)1 27958132 Skanska CS a.s.* 1 176 000 3,3 4,5 165,42 45274924 Stavby silnic a železnic, a.s.* 996 905 4,5 7,3 232,73 00014915 Metrostav a.s.* 701 478 2,5 3,8 140,84 13642464 GEMO OLOMOUC, spol. s r.o. 527 720 15,2 23,2 1 177,95 46342796 OHL ŽS, a.s. 256 872 2,5 3,8 143,26 25337220 PSJ holding, a.s. (od 30. 1. 2008 PSJ, a.s.)* 239 531 5,1 8,0 317,37 25322257 IMOS Brno, a.s. 235 281 3,5 5,5 296,78 63999854 EKOSPOL a.s. 187 930 24,4 21,3 3 355,99 40614948 Dálniční stavby Praha, a.s. 168 011 6,0 10,7 617,710 60838744 STRABAG a.s. 165 590 0,8 1,3 73,2▲ TOP 10 stavební podniky podle hospodářského výsledku. *údaje z konsolidované úč. závěrky.Poř. č. IČO Podnik HV (v tis. Kč)Rentabilitatržeb %Rentabilitaaktiv %HV/počet zaměstnanců(v tis. Kč)1 25137026 Zapa beton a.s. 411 641 12,7 22,9 2 008,02 46680004 Heluz cihlářský průmysl v.o.s. 349 732 25,9 41,8 1 281,13 25201859 Best, a.s. 187 110 17,9 14,7 493,74 48038296 Baumit, spol. s r.o. 171 977 13,8 21,4 1 048,65 46346741 Žpsv a.s. 150 839 10,8 9,0 242,56 25186183 BOHEMIA ASFALT, s.r.o. 111 234 7,4 18,0 911,87 46882324 Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. 61 304 10,6 13,1 326,18 42396158 Kámen a písek, spol. s r.o. 58 520 16,1 16,7 460,89 40743187 Ilbau spol. s r.o.* 46 932 5,8 10,4 358,310 48400874 STOMIX, spol. s r.o. 39 546 7,6 10,0 411,9▲ TOP 10 výrobci stavebních materiálů a výrobků podle hospodářského výsledku. *údaje z konsolidované úč. závěrky.stavebnictví speciál 17


Poř. č. IČO PodnikTržby za stavebníčinnost (v tis. Kč)1 27195147 SMP CZ, a.s.* 2 792 7522 25506820 PS BRNO, s.r.o. 952 3813 45804371 INSTALACE Praha, spol. s r.o. 701 2704 25903101 HSF System a.s. 591 7145 25018094 SaM silnice a mosty a.s. 570 6906 61860271 REKO PRAHA, a.s. 543 1187 25508571 TOMI - REMONT a.s. 517 4798 64507939 PS - MSI, a.s. 441 0769 60932171 Chládek a Tintěra Havlíčkův Brod, a.s. 439 35010 42324149 VHS Břeclav s.r.o. 419 989▲ TOP 10 podniků se 100% podílem tržeb za stavební činnost na tržbách celkem. *údaje z konsolidované úč. závěrky.Poř. č. IČO PodnikRentabilitatržeb %Tržby(v tis. Kč)Rentabilitaaktiv %HV/počet zaměstnanců(v tis. Kč)1 63999854 EKOSPOL a.s. 24,4 771 230 21,3 3 3562 13642464 GEMO OLOMOUC, spol. s r.o. 15,2 3 480 323 23,2 1 1783 42228468 STAKO s.r.o. 12,5 366 292 14,6 6614 41035704 STASPO, spol. s r.o. 11,4 333 637 20,2 3415 25508571 TOMI - REMONT a.s. 9,3 517 479 13,1 3526 25018094 SaM silnice a mosty a.s. 8,7 570 690 16,7 2007 25263579 PREZIPP, s.r.o. 8,7 744 161 19,2 3788 14706768 STREICHER, spol. s r.o., Plzeň 8,6 615 427 7,9 2799 61860271 REKO PRAHA, a.s. 8,3 543 118 12,5 42510 47115921 Elektrizace železnic Praha a. s. 7,9 1 956 162 7,7 224▲ TOP 10 podniků podle rentability tržeb. Stavební podniky.Poř. č. IČO PodnikRentabilitatržeb %Tržby(v tis. Kč)Rentabilitaaktiv %HV/počet zaměstnanců(v tis. Kč)1 46680004 Heluz cihlářský průmysl v.o.s. 25,9 1 347 722 41,8 1 2812 25201859 Best, a.s. 17,9 1 046 527 14,7 4943 42396158 Kámen a písek, spol. s r.o. 16,1 363 334 16,7 4614 48038296 Baumit, spol. s r.o. 13,8 1 245 404 21,4 1 0495 25137026 Zapa beton a.s. 12,7 3 232 040 22,9 2 0086 46346741 Žpsv a.s. 10,8 1 399 389 9,0 2437 46882324 Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. 10,6 576 509 13,1 3268 62363778 Velox - Werk s.r.o. 10,3 164 049 18,2 2459 63145898 Prefa Žatec s.r.o. 8,8 171 749 10,7 13610 48400874 STOMIX, spol. s r.o. 7,6 522 468 10,0 412▲ TOP 10 podniků podle rentability tržeb. Výrobci stavebních materiálů a výrobků.Poř. č. IČO PodnikRentabilita Aktiva Rentabilita Tržby/aktiv % (v tis. Kč) tržeb % aktiva %1 41327225 Speciální stavby Most spol. s r.o. 25,6 248 406 7,7 333,42 13642464 GEMO OLOMOUC, spol. s r.o. 23,2 2 275 602 15,2 152,93 25527380 POZEMSTAV Prostějov, a.s. 22,2 212 286 7,6 293,64 63999854 EKOSPOL a.s. 21,3 883 981 24,4 87,25 41035704 STASPO, spol. s r.o. 20,2 189 296 11,4 176,36 25263579 PREZIPP, s.r.o. 19,2 337 133 8,7 220,77 25018094 SaM silnice a mosty a.s. 16,7 297 486 8,7 191,88 42228468 STAKO s.r.o. 14,6 312 061 12,5 117,49 25506820 PS BRNO, s.r.o. 14,4 465 370 7,0 204,710 25508571 TOMI - REMONT a.s. 13,1 365 760 9,3 141,5▲ TOP 10 podniků podle rentability aktiv. Stavební podniky.Poř. č. IČO PodnikRentabilita Aktiva Rentabilita Tržby/aktiv % (v tis. Kč) tržeb % aktiva %1 46680004 Heluz cihlářský průmysl v.o.s. 41,8 836 115 25,9 161,22 25137026 Zapa beton a.s. 22,9 1 795 190 12,7 180,03 48038296 Baumit, spol. s r.o. 21,4 804 785 13,8 154,74 62363778 Velox - Werk s.r.o. 18,2 93 051 10,3 176,35 25186183 BOHEMIA ASFALT, s.r.o. 18,0 618 511 7,4 243,26 42396158 Kámen a písek, spol. s r.o. 16,7 349 551 16,1 103,97 25201859 Best, a.s. 14,7 1 272 565 17,9 82,28 46882324 Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. 13,1 469 339 10,6 122,89 63145898 Prefa Žatec s.r.o. 10,7 141 922 8,8 121,010 40743187 Ilbau spol. s r.o.* 10,4 450 942 5,8 179,6▲ TOP 10 podniků podle rentability aktiv. Výrobci stavebních materiálů a výrobků. *údaje z konsolidované úč. závěrky.18stavebnictví speciál


Dálniční stavby PrahaStavíme pro budoucnostSpolečnost Dálniční stavby Praha, a.s. společně se svou dceřinouspolečností Viamont DSP a.s. se významně podílí na výstavběa rekonstrukci:•silnic a dálnic•obchvatů měst•letištních ploch•železničních a tramvajových tratí•ploch pro průmyslová a obchodní centraVe stanoveném termínu a vysoké kvalitěprovádíme povrchy komunikacía ploch pomocí cementobetonovénebo asfaltové technologie.Držitel certifikátů pro systém:•managementu jakosti ČSN EN ISO 9001:2001•environmentálního managementuČSN EN ISO 14001:2005•managementu BOZP OHSAS 18001:1999Dálniční stavby Praha, a.s.Na Bělidle 198/21150 00 Praha 5tel.: (+420) 224 266 939fax: (+420) 224 266 946e-mail: dsp@dsp.czwww.dsp.czinzerce


nadměrný letní sluneční svit). Fasády jsou řešeny s ohledem na orientacike světovým stranám rozdílně v rámci obou hlavních hmotovýchcelků, z nichž se stavba sestává. Zatímco servisní kvádr je opatřenobdélníkovými převýšenými otvory, francouzskými okny, okny s běžnouvýškou parapetu nebo nízkými pásovými okny podle účelu, funkcea orientace ke světovým stranám, elipsovitá část stavby je vybavenajednotně průběžnými pásovými okny převážně pevného zasklení s malýmiventilačními, nepravidelně rozmístěnými, úzkými otvíravými křídly.Masivní prvky markýzy a parapetu s ozeleněným povrchem účelně stíníprostory proti letnímu přehřívání a zároveň integrují zavlažovací systém,vnější žaluzie a prvky nočního osvětlení fasád.Při návrhu stavby byly důsledně aplikovány klasické zásady nízkoenergetickéhostavění (například optimalizace ploch okenních otvorů,zónování dispozice vzhledem ke světovým stranám, kompaktní objemstavby, redukce otevíravých částí oken). Velikost oken je přísněpodřízena potřebám osvětlení. Spolu se stínicími prvky tak zajišťujístavbu tak, aby ani v letních tropických dnech nepotřebovala systémaktivního chlazení/klimatizace.Materiálové řešeníKonstrukce domu je důsledně navržena z materiálů, které mají v celémživotním cyklu (tj. od těžby suroviny, výroby, dopravy na stavbu,za<strong>budov</strong>ání na stavbě, až po recyklaci po ukončení životnosti stavby)minimální ekologickou stopu. Principiálně jsou vyloučeny výrobky nabázi plastů, tepelné izolace jiného než přírodního původu, obvykléfóliové parozábrany, plastové difúzní bariéry apod.Ocelové konstrukce jsou využity pouze tam, kde jsou pro svoje vlastnostivzhledem k investičním nákladům, mechanickým vlastnostem,požadované životnosti prvků a nárokům na údržbu obtížně nahraditelnékonstrukcemi dřevěnými (například konstrukce schodů).Nenasákavé tepelné izolace na bázi polystyrenu XPS a EPS – Tve spodní stavbě a případně podlahách jsou navrženy výhradněv nezbytně nutných případech, kdy dosud není znám rozumnýa ekonomický přírodní ekvivalent z obnovitelných zdrojů.Navrhované materiály a konstrukční prvky:■ železobetonové prvky – pouze u bodového založení základů(velkoprofilové piloty);■ dřevěné masivní nosné a obkladové prvky;■ dřevěné výrobky na bázi aglomerovaného dřeva, například: OSBdesky (alternativně je možné na parobrzdné funkce použít deskyTetra K z recyklovaných tetrapakových obalů) a nosníky I-OSB;■ tepelné izolace z balíků lisované slámy, dřevovláknitých deseka foukané mineralizované celulózy;■ vyzdívky z tvárnic a prvků z nepálené hlíny;■ prvky z dusané probarvené hlíny a hliněné omítky;■ zábradlí výhradně ze skleněných desek;■ vegetační pokryv fasád a střechy.Dispoziční a provozní řešeníDispoziční řešení zohledňuje klasické požadavky na navrhování dispozicenergeticky úsporných a pasivních domů. Důraz je kladen naúčelné a funkční využití doslova každého metru čtverečního plochya jeho zapojení do systému výuky a expozic. Plocha chodeb a komunikacíje účelově minimalizovaná, mokré provozy jsou účelně sdruženynad sebou, dispozice je tepelně zónována. Všechny provozy domujsou řešeny bezbariérově, součástí prostoru schodiště je hydraulickývýtah v transparentním tubusu.Hlavní přednáškové místnosti jsou soustředěny do elipsovitéhomodulu orientovaného na osluněnou stranu ve vazbě na předloženouvnější dřevěnou terasu – pozorovatelnu stromů. Navazující komunikačníprostory, sociální zařízení, šatny jsou dispozičně situovány doservisního modulu na neosluněné strany.Konstrukční řešeníKonstrukčně je Dům stromů navržen jako moderní dřevostavbav kombinaci dvou základních konstrukčních systémů.Třípodlažní servisní a komunikační blok o půdorysu 8,80x14,80 m(ustoupené 3. NP 7,00x14,80 m) je řešen na principu lehkého dřevěnéhoskeletu doplněného ve vnitřní části hrázděným zdivem.Halový víceúčelový výukový prostor vepsaný půdorysně do elipsy19,50x16,00 m je na principu těžkého dřevěného skeletu s nepravidelněrozmístěnými sloupy/stromy.Stropy jsou řešeny dřevěnými deskami z vrstveného dřeva, kterépropojují a ztužují oba systémy. Střecha je plochá, odvětrávaná, s intenzivnímvegetačním souvrstvím. Římsa střechy 3. NP je v souladus požadavky závazných regulativů územního plánu v úrovni +9,000od nejvyššího bodu okolního upraveného terénu.Spodní stavbaZaložení se předpokládá progresivní metodou, s cílem maximálníochrany životního prostředí a lokality se vzrostlou zelení.Po skrývce ornice bude v šesti modulových osách o pravidelnýchvzdálenostech a vzájemných roztečích vyvrtáno 36 kusů velkoprofilovýchpilířů Ø 760 mm o předpokládané délce 3500 mm s výplníželezobetonu. Koruny pilířů budou ukončeny v rovině upravenéhoterénu a spojeny ve směru hlavní osy stavby sever/jih železobetonovýmiprefa průvlaky vynesenými monolitickými nástavci profilu250 mm odlévanými do papírového ztraceného bednění. Průvlakytvoří montážní rovinu pro vrchní dřevostavbu v rozsahu tuhéhoobdélníkového jádra.Jímka kompostovatelného WC bude provedena jako neizolovanáprefa železobetonová vana uložená do předem připraveného výkopu.Součástí konstrukce budou rovněž prefa přímočaré schody. Ve svémpůdorysném rozsahu nahrazuje vana jímky založení na pilotách.Součástí spodní stavby jsou výkopové práce pro ČOV, jezírko, zahradníjímku, realizace přípojek inženýrských sítí a zemního kolektoru.Vrchní stavba servisního a komunikačního bloku■ Skladba konstrukce podlahy nad terénem (tl. 850 mm):– podlahová krytina tl. 20 mm;– separační podložka;– dřevovláknité tužené desky 2x40 mm, 80 mm;– záklop, OSB deska, P+D, spoje tmelené a lepené 18 mm;– nosný rošt, nosníky I-OSB 350 mm, výplň mineralizovaná celulóza;– dřevovláknitá bitumenová deska 30 mm.■ Skladba obvodového pláště (tl. 630 mm):– modřínové palubky, vodorovně tl. 30 mm;– odvětrávaná mezera mezi svislými latěmi 40 mm;– dřevovláknitá difuzně otevřená deska mezi montážní profily 45°,100 mm;– nosníky I-OSB 350 à 600 mm, mezera vyplněná balíky slámytl. 350 mm;– konstrukční OSB deska, P+D, spoje tmelené a lepené 18 mm;– instalační předstěna na montážních latích 80 mm, výplň mineralizovanoucelulózou;stavebnictví 01/0945


▲ Detail A 1, viz schéma str. 44▼ Detail A 2, viz schéma str. 4446 stavebnictví 01/09


▲ Detail A 3, viz schéma str. 44▼ Detail A 4, viz schéma str. 44stavebnictví 01/0947


– sádrokarton, malba 12,5 mm (alternativa na vhodných místech –hliněná omítka na roštu).Vrchní stavba halového prostoru■ Skladba konstrukce podlahy nad exteriérem (tl. 920 mm):– podlahová krytina tl. 20 mm;– separační podložka;– dřevovláknité tužené desky 2x40 mm, 80 mm;– nosná deska z vrstveného dřeva 200 mm;– prostor vyplněný mineralizovanou celulózou 520 mm;– nosný dřevěný rošt 40/80 mm na kovových závěsech;– dřevovláknitá tužená deska 80 mm;– omítka difuzně propustná vhodná na DVD 10–20 mm.■ Skladba konstrukce podlahy nad interiérem (tl. 300 mm):– podlahová krytina tl. 20 mm;– separační podložka;– dřevovláknité tužené desky 2x40 mm, 80 mm;– nosná deska z vrstveného dřeva 200 mm.■ Skladba obvodového pláště, v místě parapetů (tl. 1500 mm):– panely s vegetačním souvrstvím, tl. 150 mm;– titanzinkové oplechování s kotevními prvky vegetačních panelů;– pobití, OSB 18 mm P+D;– pomocná nosná konstrukce kotvená na ocelový svislý L profil;– odvětrávaná mezera 40 mm;– dřevovláknitá difuzně otevřená deska mezi montážní profily,100 mm;– nosníky I-OSB 350 à 600 mm, mezera vyplněná balíky slámytl. 350 mm;– konstrukční OSB deska, P+D, spoje tmelené a lepené, 18 mm;– instalační předstěna na montážních latích 80 mm, výplň mineralizovanoucelulózou;– sádrokarton, malba 12,5 mm.Konstrukce střechy■ Skladba ploché střechy 4. NP (tl. 1100 mm):– konstrukce dřevěné terasy 100 mm;– separační podložka;– hydroizolace, kaučuková fólie 7 mm;– záklop, OSB deska, P+D, spoje tmelené a lepené 18 mm;– odvětrávaná mezera, křížem dělený dřevěný rošt, 95 mm;– pojistná hydroizolace;– dřevovláknité tužené desky 2x40 mm s děleným laťovým roštem,80 mm;– nosníky I-OSB 350 mm, výplň balíky lisované slámy 350 mm;– nosníky I-OSB 350 mm křížem, výplň balíky lisované slámy350 mm;– parotěsná zábrana;– nosná stropní deska z vrstveného dřeva 200 mm.■ Skladba ploché intenzivní vegetační střechy (tl. 1350–1650 mm):– vegetační souvrství 150–500 mm;– separační podložka;– hydroizolace, kaučuková fólie 7 mm;– záklop, OSB deska, P+D, spoje tmelené a lepené 18 mm;– odvětrávaná mezera, křížem dělený dřevěný rošt, 150 mm;– pojistná hydroizolace;– dřevovláknité tužené desky 2x40 mm s děleným laťovým roštem,80 mm;– nosníky I-OSB 350 mm, výplň balíky lisované slámy 350 mm;– nosníky I-OSB 350 mm křížem, výplň balíky lisované slámy 350 mm;– parotěsná zábrana;– nosná stropní deska z vrstveného dřeva 200 mm.Výplně otvorůOkna, francouzská okna a výkladce obvodového pláště zádveří budouze dřeva, standard lepeného profilu určeného pro pasivní domy, sesoučinitelem prostupu tepla U okna (w)= 0,71 W/m 2·K.Stavebně energetický konceptStavebně energetický koncept respektuje zásady a pravidlapro dosažení úrovně pasivního domu podle čl. A.5.10 a A.2.5v ČSN 73 0540-2:2002 Tepelná ochrana <strong>budov</strong> – Část 2: Požadavky,a dává předpoklad dosažení velmi nízkých tepelných ztrát a následněi spotřeby energie na vytápění:■ <strong>budov</strong>a je optimálně orientována ke světovým stranám;■ tvarové řešení je kompaktní s poměrně příznivým faktorem tvaru(geometrickou charakteristikou) pro rodinné domy A/V ≈ 0,60;■ vnitřní provoz je sdružován podle tepelných zón, vytápěcích režimůa orientace prostorů ke světovým stranám;■ vnitřní dispozice je plně provozně maximálně využita, nevytápíse hluché prostory;■ konstrukční koncepce je řešena se snahou o maximální potlačeníaž vyloučení vlivu tepelných mostů v konstrukcích a tepelnýchvazeb mezi konstrukcemi;■ navržené masivní tepelné izolace mohou při dodržení předchozípodmínky zajistit součinitele prostupu tepla obvodových stěn cca0,11 W/m 2·K, střech a podlah nad exteriérem cca 0,09 W/m 2·K,výplní otvorů s trojnásobným zasklením cca 0,7 W/m 2·K,tedy hodnoty příznivější, než pro pasivní domy doporučujeČSN 73 0540-2:2002;■ v konstrukcích jsou navrženy vzduchotěsnicí vrstvy, které navzájem navazují;je předepsáno jejich vzduchotěsné napojení jištěné přítlakem;■ teplovzdušné vytápění a větrání s rekuperací má účinnost zpětnéhozískávání tepla z větracího vzduchu vyšší než 75 %, má pružnouregulaci teplot a intenzity výměny vzduchu podle proměnnýchprovozních podmínek, umožňuje plné využití pasivních solárníchzisků a tepelných zisků provozních;■ příprava teplé vody je navržena s vysokou účinností užití energiea s minimálními ztrátami v rozvodech;■ energetické spotřebiče jsou navrhovány v energetických třídách A.Technologické řešeníNovostavba je navržena v pasivním standardu. Tomu odpovídái soubor opatření, ze kterých sestávají principy návrhu technologiestavby. Potřeba energie na vytápění by neměla přesáhnout 15 kWh/m 2 rok. Této hodnoty je dosaženo několika opatřeními:■ zateplením obvodových konstrukcí s hodnotou:U cca 0,11–0,09 W/m 2·K;■ použitím kvalitních oken se zateplenými rámy:U cca 0,71 W/m 2·K;■ řízenou výměnou vzduchu s rekuperací tepla a ohřevem přímovětraného vzduchu, bez další otopné soustavy pro každý provozníúsek <strong>budov</strong>y.Pasivní standard staveb umožňuje díky výraznému snížení potřebenergie na vytápění přejít od konvenčních teplovodních systémů k teplovzdušnémuvytápění. Toto řešení sdružuje výhody dostatečnéhohygienického větrání <strong>budov</strong>, rozvádění ohřátého média a tím vytápění a48 stavebnictví 01/09


případně také rozvod ochlazenéhovzduchu. Je-li potřeba vzduch přihřívatnebo chladit, pak procházípřed vstupem do rekuperačnía teplovzdušné jednotky vzduchovýmicirkulačními zemnímiregistry, případně solankovýmochlazovačem/ohřívačem, kdepřijímá teplotu země v hloubcecca 2 m pod povrchem, tj. asi7–12 °C. V rekuperační jednotceje čerstvý chladný vzduch předehřívánodcházejícím odpadnímvzduchem.Součástí systému zásobováníelektrickou energií budou doplňkovéfotovoltaické panely umístěnéjako šikmá stříška střešnínástavby v úrovni 3. NP.Celková bilancenároků všech druhůenergií, tepla a tepléužitkové vodyPři započítání solárních zisků jemožné předpokládat vyrovnanouroční bilanci potřeby teplaa tepelných zisků. Tím by se stavbařadila mezi tzv. nulové domy, kterév celoroční bilanci pokryjí potřebutepla z vlastních zdrojů a nenárokujíenergii z veřejných zdrojů.Většina energetických potřeb naohřev teplé užitkové vody budekryta z teplovodních solárních kolektorů.Zbytek bude pokryt ohřevem z elektrických integrovaných zásobníkovýchohřívačů. Teplovodní solární kolektory budou v sestavě naúrovni 4. NP doplněny fotovoltaickými články, které budou přednostnězásobovat objekt elektrickou energií. Ekonomický poměr jednotlivýchkomponentů sestavy je ověřen energetickým auditem.Bilance nároků na příkon el. energiePředpokládaná roční spotřeba el. energie:Bilance nároků na příkon tepelné energiePříkon tepelné energie na vytápění:Příkon tepelné energie na větrání:Příkon tepelné energie na ohřev TV:▲ Průkaz energetické náročnosti <strong>budov</strong>y Informačního a vzdělávacího centra EVVO Dům stromů v Průhonicích15 MWhbez vytápění,VZT a ohřevu TVQ ut= 15 kWQ vzt= 14,5 kWQ tuv= 12 kW ■english synopsisInformation and Educational Centre EVVO “House of Trees“The subject of the task was to prepare a design for a client involving a multipurposehouse with low energy demand based on the concept of cost-savingmodern timber construction using renewable energy sources with the aimto provide for relative energy self-sufficiency of the property. The client andthe contractor preparing the documentation agreed that the design, implementation,operation and use of the building would strive to implementthe standard of an energy passive house (regarding the nature of the taskspecification and its implementation with the architectural design, the subjectof the study, the authors hold the professional belief that it would be evenpossible to target the nature of a “zero” house, that is a house absolutelyself-sufficient with regard to the result of all-year-round energy balance).Základní údaje o stavběNázev stavby:Místo stavby:Objednatel:Architektonický návrh:Odpovědný projektant:Informační a vzdělávací centrumEVVO – Dům stromůAreál dendrologické zahrady PrůhoniceVýzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinua okrasné zahradnictví, v.v.iakad. arch. Aleš Brotánek,Ing. arch. Josef SmolaIng. arch. Josef Smola,Projektový a inženýrský ateliérklíčová slova:energeticky pasivní dům, ekologické stopy, obnovitelné zdroje energie,trvale udržitelné stavěníkeywords:energy passive house, environmental traces, renewable energysources, sustainable buildingodborné posouzení článku:Ing. Jiří Šála, CSc., spoluautor a zpracovatel platné ČSN73 0540 Tepelná ochrana <strong>budov</strong> a dalších norem v oborustavebnictví 01/0949


energetická náročnost <strong>budov</strong>Stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu ČREnergetický audit jako součástposuzování energetické náročnosti <strong>budov</strong>yStanovisko Ministerstva průmyslu a obchoduČR, odbor 05200, publikováno 25. 3. 2008Pojmem energetický audit (EA) se rozumí odborné zhodnocení tokůenergie a nakládání s energiemi v celém areálu subjektu (soubor<strong>budov</strong>, <strong>budov</strong>a, technologie). Cílem tohoto odborného posouzeníje zhodnotit současný stav užití energií v subjektu a identifikovat –z technického, ekonomického a ekologického hlediska – optimálnízpůsob dosažení úspor energií. Energetické audity mají v ČR svépočátky již v pol. 90. let, povinnost jejich zpracování však bylazavedena do národní legislativy až v roce 2001, a sice do zákonač. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Zpracování energetickýchauditů je povinné v následujících případech (tab. 1):Subjektfyzické a právnické osoby,které žádají o státní dotaci v rámci Státníhoprogramu úspor energiíorganizační složky států, krajů, obcí nebopříspěvkových organizacíministerstva, správní úřady, Ústavní soud,státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolníúřad, Akademie věd České republiky,<strong>budov</strong>y pro účely školství, zdravotnictví,občanské vybavenosti…právnické a fyzické osobybytová družstva, sdružení vlastníků, soukromívlastníci, soubor bytových domůHodnocení energetické náročnosti <strong>budov</strong>y – vyhláškač. 148/2007 Sb.Stavebník, vlastník <strong>budov</strong>y nebo společenství vlastníků jednotekmusí při uzavření smluvního vztahu po 1. 7. 2007 nazpracování projektové dokumentace pro ohlášení stavby nebopro stavební řízení doložit, že jsou splněny požadavky na energetickounáročnost <strong>budov</strong>y stanovené ve vyhlášce č. 148/2007Sb. Od 1. 1. 2009 bude muset být uvedené energetické hodnocenív projektové dokumentaci zpracováno ve formě průkazuspecifikované v příloze č. 4 vyhlášky a podepsáno oprávněnouosobou, která byla přezkoušena na Ministerstvu průmyslua obchodu ČR z podrobností zpracování průkazu energetickénáročnosti <strong>budov</strong>y.Podmínky pro zpracování energetickéhoaudituinstalovaný výkon energetického zdroje> 200 kWspotřeba energie všech odběrných míst> 1 500 GJ/rok, analyzovány jen <strong>budov</strong>yse spotřebou energie > 700 GJ/rokspotřeba energie všech odběrných míst> 15 000 GJ/rok, analyzovány jen <strong>budov</strong>yse spotřebou energie > 700 GJ/rokspotřeba energie všech odběrných míst provozovanýchpod jedním IČO > 35 000 GJ/rokanalyzovány jen <strong>budov</strong>y se spotřebou energie> 700 GJ/rokspotřeba energie všech odběrných míst provozovanýchpod jedním IČO > 350 000 GJ/rokanalyzovány jen <strong>budov</strong>y se spotřebou energie> 700 GJ/rokTermín, do kterého musí být EAzpracován1. 1. 20051. 1. 2006 (zahájení prací naauditu do 1. 1. 2003)1. 1. 20051. 1. 2006 (zahájení pracído 1. 1. 2003)▲ Tab. 1. Povinnost zpracovat energetický audit. Pozn. Z povinnosti zpracování energetického auditu jsou vyjmuty <strong>budov</strong>y, pro které bylo provedeno hodnoceníenergetické náročnosti a vystaven Průkaz energetické náročnosti <strong>budov</strong>y.Pro hodnocení energetické náročnosti při větší změně stávající<strong>budov</strong>y s podlahovou plochou nad 1000 m 2 lze převzít hodnotyz již zpracovaného energetického auditu. Je však nutné zdůraznit,že v rámci energetického auditu podle stávajících českých právníchpředpisů, vyhl. č. 213/2001 Sb., ve znění vyhl. č. 425/2004 Sb.,energetické hodnocení vychází ze:■ současného stavu hospodaření s energiemi, z podkladů zobrazujícíchstav za 3 roky předcházející zpracování auditu, tj. ze skutečnéspotřeby energie, nikoli z potřeb energií vypočtených pro normovépodmínky vnitřního prostředí (např. 21 °C, relativní vlhkost, atd.);■ navržených opatření, která byla v auditech zpracovaných před1. 7. 2007 (podle data uzavření smluvního vztahu) vypočtena nazákladě již neplatné vyhlášky č. 291/2001 Sb.Z tohoto důvodu lze z již zpracovaných energetických auditů převzítpouze hodnoty, které jsou v souladu s tzv. standardizovanými podmínkamiužívání <strong>budov</strong>y (normovaná spotřeba teplé vody, vnitřní teplota,výměna vzduchu definovaná v hygienických předpisech, atd.).PřezkušováníZpracovávat průkazy energetické náročnosti <strong>budov</strong>y, provádět kontrolykotlů a klimatizací mohou pouze osoby přezkoušené Ministerstvemprůmyslu a obchodu ČR z podrobností provádění těchto činností.Ze znalostí v oblasti zpracování průkazů energetické náročnosti<strong>budov</strong>y, provádění kontrol kotlů a klimatizací může být přezkoušenpodle Zkušebního řádu MPO:1. energetický auditor2. inženýr autorizovaný Českou komorou autorizovaných inženýrůa techniků činných ve výstavbě pro obor:■ pozemní stavby;■ technologická zařízení staveb;■ technika prostředí staveb.Při úspěšném složení zkoušky(ek) obdrží uchazeč osvědčeník oprávnění vykonávat příslušné(ou) činnost(i). ■Převzato z časopisu TEPELNÁ OCHRANA BUDOV 4/2008, strana 44.50 stavebnictví 01/09


▲ Kopie dokumentu Společného stanoviska Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Státní energetické inspekce k povinnosti zpracování energetických průkazůu veřejných <strong>budov</strong>. Převzato z časopisu TEPELNÁ OCHRANA BUDOV 4/2008, strana 45.stavebnictví 01/0951


energetická náročnost <strong>budov</strong>text: Jiří ŠálaPovinnosti spojené s průkazemenergetické náročnosti <strong>budov</strong>Ing. Jiří Šála, CSc. (*1952)Spoluautor a zpracovatel platné ČSN73 0540 Tepelná ochrana <strong>budov</strong> a dalšíchnorem v oboru, autorizovaný inženýrv oboru pozemní stavby a energetickéauditorství. Energetický auditor podlezákona č. 406/2000 Sb. v seznamu MPO,člen rady Cechu pro zateplování <strong>budov</strong>,předseda redakční rady časopisu Tepelnáochrana <strong>budov</strong>.E-mail: salamodi@volny.czPovinnosti zpracovat a vyvěšovat průkazyenergetické náročnosti <strong>budov</strong> (dále jen „průkazy“nebo „průkazy ENB“) byly poprvé uvedenyv zákoně č. 177/2006 Sb., změna zákonao hospodaření energií č. 406/2000 Sb. Tatozměna zapracovala Směrnici Evropského parlamentua Rady č. 2002/91/ES, o energetickénáročnosti <strong>budov</strong> (dále jen EPBD).Zákon č. 406/2006 Sb. uvedl tuto změnu v úplném znění zákona.Další změna byla vyhlášena zákonem č. 393/2007 Sb., následovalonové úplné znění v zákoně č. 61/2008 Sb.Na nejasnosti a různé výklady povinnosti zpracovat a vyvěšovatprůkazy energetické náročnosti <strong>budov</strong> reaguje společné stanoviskoMinisterstva průmyslu a obchodu ČR a Státní energetické inspekce(přetištěné v plném znění před tímto článkem), které bylo zveřejněno1. července 2008 na webových stránkách MPO a SEI.Formálním nedostatkem tohoto stanoviska je chybné užívání termínu„energetický průkaz“, které je zavádějící, neboť neodpovídá platnémuznění zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ale neplatnévyhlášce č. 291/2001 Sb.Věcným nedostatkem stanoviska jsou nepřesnosti a tím i zavádějícívýklad ve vztahu k platným formulacím v českém zákoně č. 406/2000Sb. ve znění pozdějších předpisů. Odvozování povinnosti z neúplnýchcitací evropského a českého předpisu není korektní.Proto se povinnosti zpracovat a vyvěšovat průkazy ENB dále podrobněrozebírají odděleně ze dvou hledisek – v tab. 1 ve vztahu k formulacímv českém zákoně o hospodaření energií, v tab. 2 ve vztahuk naplnění EPBD při její transpozici tímto českým zákonem. ■▼ Tab. 1. Rozbor povinností zpracovat a vyvěšovat průkaz ENB v zákoně č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisůPředmět§ 6a, odst. 2(s vazbou na odst. 1)§ 6a, odst. 6 KomentářPovinná osobaObsahpovinnostiStavebník (nové <strong>budov</strong>y)Vlastník, společenství vlastníků (dokončené<strong>budov</strong>y)Doložit splnění požadavku podleodst. 1 (tj. splnění požadavků naenergetickou náročnost a splněníporovnávacích ukazatelů)průkazem ENBProvozovatel <strong>budov</strong>yUmístit průkaz na veřejně přístupnémmístě v <strong>budov</strong>ě (implicitně nutnost jejzpracovat).(V EPBD přesněji formulováno „umístitna nápadném místě dobře viditelnémveřejnosti“, nepřesná formulacev implementaci českým zákonemumožní průkaz schovávat do zákoutía snižuje tak v EPBD předpokládaný cílpovinnosti.)Odlišné povinné osoby.Podle EPBD je povinnou osobou členskýstát, který povinnost zajistí …a nepíše se, kdo průkaz předkládánebo vyvěšuje. Je tak vytvořen problémse zajištěním průkazu pro vyvěšenípodle odst. 6 v případě, že provozovatelnení vlastníkem, k němuž jevázán jen nájemní smlouvou. Logickoupovinnost vlastníka či provozovatelezpracovat průkaz lze řešit dodatkem nájemnísmlouvy, popř. jinou smlouvou.Odlišný obsah povinnosti. Podle odst. 2se jedná o povinnost realizovat stavby,popř. jejich změny, s požadovaněnízkou energetickou náročností. Podleodst. 6 není vyvěšení vázáno k realizaci,ani k docílení požadované úrovněENB. Obdobná odlišnost je i v EPBD –viz samostatné čl. 5, 6 a 7 tohotovýchozího dokumentu.52 stavebnictví 01/09


Povinné <strong>budov</strong>ya) Výstavba nových <strong>budov</strong>;b) Větší změny dokončených <strong>budov</strong>(viz § 2, písm. q zákona) s celkovoupodlahovou plochou (viz § 2, písm. pzákona) nad 1000 m 2 , které ovlivňujíenergetickou náročnost;c) Prodej nebo nájem <strong>budov</strong> nebo jejichčástí, jen pro <strong>budov</strong>y podle a), b).Budovy s celkovou podlahovouplochou nad 1000 m 2 využívané proúčely:– školství,– zdravotnictví,– kultury,– obchodu,– sportu,– ubytovacích a stravovacích služeb,– zákaznických středisek odvětvívodního hospodářství, energetiky,dopravy a telekomunikací,– veřejné správy.Odlišné povinné <strong>budov</strong>y. Poslední bodc) v odst. 2 je v zákoně v rozporu s čl. 7v EPBD zúžen na rozsah <strong>budov</strong> podlepředchozích bodů (chyba implementacečl. 5, 6 a 7 v EPBD českým zákonem).Odst. 6 se na rozdíl od odst. 2nevztahuje na výstavbu nových <strong>budov</strong>,ani není zúžen na větší změny dokončených<strong>budov</strong> – jde jen o výčet druhůpovinných <strong>budov</strong>, omezený pouzejejich velikostí. Povinnost podle odst. 6je také v EPBD v čl. 7 definována jakonezávislá na čl. 5 a 6.TermínypovinnéhoplněníPovinně od 1. 1. 2009 – uvedenojako výjimka z obecné platnostizákona podle jeho§ 15 (v zákoně č. 177/2006 Sb.).– Do 31. 12. 2007 stanovoval pro právnickéosoby nebo fyzické podnikajícíosoby povinné plnění v § 12a odst. 2písm. d) pod pokutou 4 roky od platnostizákona č. 177/2006 Sb.,tj. od 1. 7. 2010.– Změnou zákona č. 393/2007 Sb.byla tato časová lhůta zrušena, povinnosta pokuta zůstaly, avšak nověs termínem účinnosti zákonač. 393/2007 Sb., tj. od 1. 1. 2008Odlišné termíny povinného plnění.Pro povinnost podle odst. 6 neplatítermín 1. 1. 2009, neboť odst. 6 neníuveden ve výjimkách v § 15 zákona.Odlišné termíny pro druhou povinnost.Pokuty V § 12 pro fyzické osoby je v odst. 1písm. f) nesplnění požadavku podle§ 6a odst. 1 a jeho nedoložení průkazempodle § 6a odst. 2 považovánoza přestupek, nicméně v § 12v odst. 2 není pro tento přestupekstanovena pokuta. Stanovení výšepokuty se tedy řídí obecným právnímpředpisem.V § 12a pro právnické osoby nebofyzické podnikající osoby je v odst. 1písm. f) nesplnění požadavku podle§ 6a odst. 1 a jeho nedoložení průkazempodle § 6a odst. 2 považovánoza správní delikt, nicméně v § 12av odst. 6 není pro tento správní deliktstanovena pokuta. Stanovení výšepokuty se tedy řídí obecným právnímpředpisem.ZávěryV § 12 pro fyzické osoby není nesplněnípožadavku podle § 6a odst. 6uvedeno ani jako přestupek, ani nenístanovena pokuta.V § 12a pro právnické osoby nebofyzické podnikající osoby je v odst. 2písm. d) nesplnění požadavku podle§ 6a odst. 6 považováno za správní delikta v § 12a v odst. 6 písm. d) je protento správní delikt stanovena pokutado 1 000 000 Kč.Odlišné pokuty za odlišné přestupkyči správní delikty.Překvapivě zde nejsou uvedeny pokutypro základní povinnost podle § 6a odst.1 a 2. Přitom podle § 12b odst. 4správní delikty podle zákona projednáváStátní energetická inspekce, kterátaké podle odst. 6 vybírá a vymáhápokuty a pro kterou pro jiné případyplatí výše pokut podle § 12 odst. 2a podle § 12a odst. 6. Neuvedení výšepokut jen pro případy podle § 6a odst.1 a 2 je nesystémové.1. Povinnost zpracovat průkaz podle § 6a odst. 2 (návazně na odst. 1) je ve všech souvislostech odlišná od povinnostivyvěsit průkaz (a tudíž i zajistit jeho zpracování) podle § 6a odst. 6. Toto samostatné působení obou povinností jeplně v souladu se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/ES, o energetické náročnosti <strong>budov</strong> – EPBD,na kterou se předmět zákona v § 1 odkazuje, je tedy korektní implementací tohoto předpisu Evropského společenstvíčeským zákonem.2. Výklad, že obě povinnosti jsou navzájem svázány, a že tudíž pro obě platí stejný rozsah povinných <strong>budov</strong> a stejnýtermín jako pro odst. 2, nemá oporu ve znění zákona, tudíž je nesprávný. Nesprávnost tohoto výkladu potvrzuje i fakt,že nesprávný výklad neodpovídá znění, obsahu a zdůvodnění zákonem zaváděné Směrnice EPBD.3. Společný výklad MPO a SEI, že zákonem předepsaná povinnost „vyvěsit“ průkaz ENB na předepsaném místěneznamená povinnost si jej zajistit, zcela jistě přivítají řidiči jako návod pro zdůvodnění, že povinnost „vylepit“ dálničníznámku na předepsaném místě neznamená si ji zakoupit, neboť povinnost „vylepení“ vzniká podle úředního výkladuteprve až po případném zakoupení dálniční známky.stavebnictví 01/0953


▼ Tab. 2. Transpozice EPBD v povinnostech zpracovat a vyvěšovat průkaz ENBPředmět Směrnice 2002/91/ES (EPBD) Implementace zákonem č. 406/2000 Sb. KomentářČl. 4, odst. 1, 2 – Požadavky na ENB § 6a odst. 2 a b (s vazbou na odst. 1)Členské státy přijmou nezbytná opatření Stavebník (nové <strong>budov</strong>y), vlastník neboke stanovení minimálních požadavků společenství vlastníků (dokončenéna energetickou náročnost <strong>budov</strong> založených<strong>budov</strong>y) doloží splnění požadavků nana metodě uvedené v článku 3 energetickou náročnost <strong>budov</strong>y(metoda výpočtu ENB vycházející a splnění porovnávacích ukazatelůz obecného rámce stanoveného v příloze(podle odst. 1) průkazem energetickéEPBD). Požadavky mohou být odlišné náročnosti <strong>budov</strong>y (dále jen průkazu)pro nové <strong>budov</strong>y a stávající <strong>budov</strong>y podle prováděcího předpisu při:a uplatňují se v souladu s články 5 a 6. a) Výstavbě nových <strong>budov</strong>;Čl. 5 – Nové <strong>budov</strong>yb) Větší změně dokončených <strong>budov</strong>Členské státy přijmou opatření nezbytná(viz § 2 písm. q zákona) s celkovouk tomu, aby nové <strong>budov</strong>y splňovaly podlahovou plochou (viz § 2 písm. pminimální požadavky na energetickou zákona) nad 1000 m 2 , které ovlivňujínáročnost uvedené v článku 4.energetickou náročnost.Čl. 6 – Stávající <strong>budov</strong>yČlenské státy přijmou opatření nezbytnák tomu, aby se u <strong>budov</strong> s celkovouužitnou podlahovou plochou větší než1000 m 2 , u kterých probíhá větší renovace,snížila energetická náročnost s cílemsplnit minimální požadavky, pokud je totechnicky a ekonomicky proveditelné.Povinnost plnitpožadovanouenergetickounáročnost<strong>budov</strong>yPovinnostprůkazuVeřejnévyvěšeníprůkazuČl. 7, odst. 1 – Průkazy ENBČlenské státy zajistí, aby při výstavbě,prodeji nebo pronájmu <strong>budov</strong> byl vlastníkovinebo vlastníkem potenciálnímukupujícímu nebo nájemci předložencertifikát energetické náročnosti.Členské státy přijmou opatření k tomu,aby v <strong>budov</strong>ách s celkovou užitnou podlahovouplochou větší než 1 000 m 2 , ježjsou užívány orgány veřejné mocia institucemi, které poskytují veřejnéslužby velkému počtu osob, a tudíž je tytoosoby často navštěvují, byl energetickýcertifikát, ne starší než 10 let, umístěnna nápadném místě dobře viditelnémveřejnosti.Poznámka – Ve zdůvodnění v úvodu EPBDse v bodě (16) k tomu konstatuje:„Budovy orgánů veřejné moci a <strong>budov</strong>yčasto navštěvované veřejností by měly býtpříkladem zohlednění environmentálnícha energetických hledisek, a proto by mělybýt předmětem pravidelné energetickécertifikace. Ke zvyšování informovanostiveřejnosti o energetické náročnosti bymělo přispět vystavení těchto energetickýchcertifikátů na viditelném místě.“english synopsis§ 6a odst. 2 c (s vazbou na odst. 1)Návazně na odst. a), b) se vlastníkůmnebo společenstvím vlastníků předepisujedoložení požadované energetickénáročnosti <strong>budov</strong> průkazem při:c) Prodeji nebo nájmu <strong>budov</strong> nebojejich částí, jen pro <strong>budov</strong>y podle a), b)§ 6a odst. 6 (bez vazby na odst. 1 a 2)Provozovatel <strong>budov</strong>y je povinenumístit průkaz na veřejně přístupnémmístě v <strong>budov</strong>ě s celkovou podlahovouplochou nad 1000 m 2 využívané proúčely:– školství,– zdravotnictví,– kultury,– obchodu,– sportu,– ubytovacích a stravovacích služeb,– zákaznických středisek odvětví vodníhohospodářství, energetiky, dopravya telekomunikací,– veřejné správy.Liabilities Related to Certificate of Energy Demand of BuildingsThe liability to prepare and display the certificates of energy demand of buildings (hereinafterjust the “Certificates” or “EDB Certificates“) was first stipulated in Act no 177/2006 Coll. (amendingthe Energy Management Act no 406/2000 Coll.), incorporating Directive of European Parliamentand Council no 2002/91/EC, on Energy Performance of Building (hereinafter just EPBD).klíčová slova:energetická náročnost <strong>budov</strong>, průkaz energetické náročnosti <strong>budov</strong>keywords:energy demand of buildings, Certificate of energy demand of buildingodborné posouzení článku:Ing. Miroslav Škarpa, SKAREA s.r.o., OstravaKorektní naplnění povinností z EPBD.Nad rámec povinnosti z EPBD je zákonempředepsána i pro plnění článků 4, 5 a 6EPBD forma dokladování požadované energetickénáročnosti <strong>budov</strong> formou průkazu(„certifikátu“ podle překladu EPBD).V zákoně je neplnění této povinnosti svázánov § 12 se samostatně uvedenou sankcí,bez upřesnění její výše.Prováděcím předpisem, který stanovímetodu výpočtu ENB, výčet porovnávacíchukazatelů a požadavky na ENB, je vyhláškač. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti<strong>budov</strong>.Chybná implementace EPBD.V zákoně je v rozporu s čl. 7 v EPBD povinnostprůkazu („certifikátu“) zúžena na rozsah<strong>budov</strong> podle předchozích bodů a), b).Chybným propojením povinnosti z čl. 7 s čl.4, 5 a 6 musí být i při prodeji a nájmu dosaženapožadovaná ENB (tj. nad rámec EPBD).Korektní naplnění povinností z EPBD.Upřesnění opatření z EPBD předepsánímformou povinnosti, určením povinné osobya povinných druhů <strong>budov</strong>. Nad rámecEPBD je zde předepsán termín plnění (původněod 1. 7. 2010, zákonem č. 393/2007Sb. změněno na termín jeho účinnosti, tj.od 1. 1. 2008.Mírná nepřesnost v definici místavyvěšení – „nápadné místo dobře viditelnéveřejností“ v EPBD je jednoznačnějšímurčením s větším důrazem na nepřehlédnutelnost.V zákoně je neplnění této povinnostisvázáno v § 12 se samostatně uvedenousankcí do 1 mil. Kč.Za povšimnutí stojí, že ani v EPBD, ani v zákoněnení povinnost vyvěšování průkazůspojována s prováděním větších změn<strong>budov</strong>, jak se o to snaží některé účelovévýklady zákona.Používaná výmluva, že povinnost vyvěšeníprůkazu nedefinuje povinnost zpracováníprůkazu, je srovnatelná s výmluvouřidiče na dálnici bez dálniční známky, kterýneplnění své povinnosti jejího vylepení napředepsaném místě omlouvá tím, že munebyla předepsána povinnost zakoupenítéto známky.Vyhlášení SEI, že sankce za neplnění tétopovinnosti nebude vymáhat, pak odpovídávyhlášení policie, že zákonem definovanýpřestupek nebude pokutovat. V oboupřípadech se jedná o neplnění zákonnépovinnosti odpovědným orgánem státnísprávy.A v tomto případě snaha o faktické nenaplněníobsahu EPBD.54 stavebnictví 01/09


energetická náročnost <strong>budov</strong>text: Jan Katauerfoto: Bytové družstvo Orlová▲ Celkový pohled na dům typu BP 70 o 72 bytech, s 45 kusy solárních panelů a rozšířenými lodžiemiÚspory tepla při komplexním zateplenípanelových domů v Orlové (1996–2007)Ing. Jan Katauer (*1940)Strojní inženýr. Bytové družstvov Orlové vede od roku 1995.V roce 2008 byla pod jeho vedenímdokončena celková revitalizacepanelových domů ve vlastnictvíBD v Orlové.E-mail: katauer@bdorlova.czBytové družstvo (BD) v Orlové od roku 1996systematicky realizuje u domů postavených panelovoutechnologií stavebně technická opatřeníke snižování spotřeby tepla pro vytápění i ohřevTV pro 3300 bytů. Postupně realizuje solární předohřevstudené vody určené k výrobě TV, v provozuuž je 9 solárních soustav s 477 m 2 kolektorovéplochy. Cílem je postupně realizovat 1,5 m 2 solárníplochy pro každý byt ve vlastnictví BD.V roce 1995–1996 bylo provedeno jako první energetické opatřenív domech BD osazení termostatických ventilů a tlakové vyváženíotopných soustav všech 3300 bytů. V letech 1996–1999 pak bylov rámci sanace panelových vad zatepleno bez úvěrů prvních 18 vchodů.Byla ponechána původní okna. Postupně došlo u všech domůk výměně všech kovových oken chodeb a sklepů s jednoduchýmzasklením za okna plastová s dvojskly. Byla zmenšena zasklenáplocha oken chodeb a některá sklepní okna byla zrušena.V roce 1998 byly u prvního domu typu OP 1.11 bez zateplení obvodovéhopláště zaskleny lodžie. Došlo k poklesu roční spotřeby teplao 161 GJ (21,4 %) a měrná spotřeba klesla na hodnotu 0,31 GJ/ m 2 /rok.To odstartovalo zájem o hromadné zasklívání lodžií a v současné době▼ Orlová, letecký pohledstavebnictví 01/0955


RokRočníspotřeba v GJ▲ Tab. 1. Vývoj spotřeby tepla od roku 1996–2007Úsporatepla v GJÚsporatepla v %Cena v Kč/GJna patě domuRočníúspora v Kč1996 141 314 – – 178,59 –1997 116 221 25 093 17,80 218,17 5 474 5401998 100 216 41 098 29,10 288,74 11 866 6361999 86 464 54 850 38,80 320,00 17 552 3202000 71 054 70 260 49,70 350,32 24 591 0002001 83 399 57 915 41,00 340,43 19 691 0002002 74 416 66 898 47,30 310,02 20 738 3802003 72 086 70 228 49,70 309,67 21 747 5042004 64 167 77 147 54,60 324,93 25 067 3742005 62 418 78 896 55,83 331,19 26 129 5662006 54 273 87 041 61,59 340,56 29 642 6822007 50 567 90 747 64,22 354,49 32 168 904Celkem 234 669 906Rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007*Cena Kč/GJ 178,59 218,17 288,74 320,0 350,32 340,43 310,02 309,67 324,93 331,19 340,56 354,49Spotřeba GJ/m 2 /rok 0,68 0,56 0,48 0,42 0,345 0,405 0,362 0,350 0,310 0,303 0,264 0,245Náklady navytápění Kč/m 2 /rok121,44 122,17 138,59 134,40 120,86 137,87 112,22 108,38 100,73 100,35 89,90 88,69▲ Tab. 2. Měrné spotřeby a náklady na vytápění za předchozích deset let – při otápěné podlahové ploše všech 3300 bytů, která je 205 676 m 2 ; *cena s DPHna patě domuje zaskleno celkem 1850 lodžií. Některé lodžie se pomocí ocelovékonstrukce rozšířily na 1,6 m, což energetický efekt úspor v důsledkuvětší vzduchové mezery ještě zlepší (solární efekt hlavně v zimě).Od roku 2001 jsou zde pro komplexní opravy domů intenzivně využíványúvěry z programu Panel. Kromě zateplení obvodových plášťůa výměny oken se důsledně zateplují střešní konstrukce domůa strojovny výtahů. Mění se vstupní dveře domů, budují zádveřía zateplují podhledy ve vstupech. Provádějí se rekonstrukce bytovýchjader a izolace potrubí cirkulace TV. V každém domě je v rámcirevitalizace provedena úplná modernizace výtahu s cílem snížitpotřebný příkon pohonu stroje. Na chodbách jsou úspory prouduna osvětlení řešeny pohybovými čidly bez nutnosti svítit ve čtyřechaž osmi patrech současně.Koncem roku 2007 zde bylo celkovými náklady 873 milionů korunrevitalizováno 93,7 % bytového fondu.Cena tepla na patě domu byla v roce 2007 o 175,90 Kč/GJ vyšší nežv roce 1996 (nárůst +98,5 %). V důsledku realizovaných opatřeníklesla roční spotřeba tepla na vytápění tak, že náklady na vytápěníklesly o 32,75 Kč/m 2 /rok.Při průměrné spotřebě tepla 3300 bytů v roce 2007 – 0,245/GJ/m 2 /rok měl nejhorší dům č. p. 783 (typ G 57) měrnou spotřebu tepla0,42 GJ/m 2 /rok a náklady 153 Kč/m 2 /rok. Nejlepší výsledek bylu domu č. p. 1276 (typ OP 1.11) s měrnou spotřebou 0,16 GJ/m 2 /roka náklady 60 Kč/m 2 /rok.V roce 2007 stála celoroční dodávka tepla pro vytápění 3300 bytů17 839 934 Kč a náklady na dodávku TV celkem 20 332 394 Kč. Přiočekávaném růstu cen tepla i studené vody se ukazuje, že snižovánínákladů na ohřev TV vyžaduje stejně aktuální řešení, jako se věnovalozateplování domů.Využití finančních úspor z tepla na spláceníúvěrů použitých na revitalizaci panelovýchdomůBytové družstvo Orlová dosud investovalo 873 miliony na revitalizaci3300 bytů. Z této částky tvoří úvěry 613 milionů Kč. ÚsporyRok Kč/m 2 Kč/byt %2001 1863 136 111 1002002 2105 129 252 1132003 2486 157 481 1332004 3015 192 307 1622005 3300 212 572 1772006 4357 290 147 2342007 5347 338 154 248▲ Tab. 3. Růst průměrného úvěru na 1m 2 obytné plochyz tepla, které byly postupně převáděny do fondu oprav, představují zadeset let 234 miliony korun.Výhodnost úvěrů se projevila v postupném růstu rozsahu provedenérevitalizace domů, a tím i růstu průměrného úvěru na 1 m 2 obytnéplochy (tab. 3).Program Panel dával do konce roku 2006 při úrokových sazbáchbank pod 5 % neopakovatelnou možnost výhodné půjčky penězna patnáct let. Čistý úrok (po odečtení 4% státní dotace) činilu programu Panel 0,5–0,9 %. Znamenalo to z 1 milionu korun5000–9000 Kč ročně a k tomu státní záruku za 75 % tohoto úvěru.Po využití příležitosti půjčit si také na opravy vnitřních prostorsvých domů přesáhly úvěry na komplexní revitalizaci domů 4500Kč/m 2 obytné plochy.Při maximálním úvěru 4500 Kč/m 2 se splátkou patnáct let a 500 Kč/m 2vlastních prostředků lze na opravu bytu o ploše 60 m 2 použítaž 300 000 Kč. Roční splátka patnáctiletého úvěru 4500 Kč/m 2obytné plochy je 300 Kč/m 2 /rok. Úroky a poplatky bankám zavedení účtu činí z této sumy 24 Kč/m 2 /rok. Pro financování běžnéhoprovozu domu má družstvo předepsánu tvorbu 48 Kč/m 2 /rok. Celková potřebná roční tvorba fondu oprav na patnáctiletésplácení úvěru a provoz domu potom vychází 372 Kč/m 2 /rok, tj.31 Kč/m 2 /měsíc. Pro byt o velikosti 60 m 2 je potřebná měsíčnítvorba fondu oprav 1860 Kč.Aby tato výše tvorby fondu oprav byla sociálně únosná, převádí BDpostupně od roku 1997 veškeré úspory z tepla do fondu oprav formousnižování záloh na topení.56 stavebnictví 01/09


▲ Dům typu BP 70 po komplexní revitalizaci (nová bytová jádra, průchozí výtah o nosnosti 525 kg pro 6 osob, nová elektroinstalace, rozšířené lodžie, digitální zvonky)O tyto prostředky narostla postupně tvorba fondu oprav. Jejícelková výše činila v roce 2007 přes 74 miliony korun pro 3300bytů. Minimální výši tvorby fondu oprav pro celé BD stanovujejeho představenstvo a pro rok 2007 byla 27 Kč/m 2 /měsíc. Vlastníúspory z tepla ve fondu oprav jsou 13 Kč/m 2 /měsíc, což je 41,9 %z celkové výše měsíční tvorby FO (31 Kč/m 2 /měsíc). Skutečná čistáplatba do fondu oprav, která zatěžuje rozpočet nájemníků, je potom18,00 Kč/m 2 /měsíc.Z příkladu Bytového družstva v Orlové je patrné, že program Panellze používat i na revitalizaci vnitřních částí domu, využívání energieobnovitelných zdrojů, a zajistit tak v panelových domech moderníbydlení na dalších čtyřicet let, při sociálně únosném finančnímzatížení družstevníků.▼ Detail rozšířené lodžie u domu typu BP 70Výsledky solárního systému o ploše 113 m 2pro předohřev teplé vody pro 72 bytů zarok 2007Solární systém se skládá ze 45 kolektorů o ploše 113 m 2 a byl uvedendo provozu v prosinci 2006. Součástí systému je akumulační zásobník5,5 m 3 na akumulaci získané solární tepelné energie a výměníko objemu 2 m 3 na přípravu TV. Teplá voda z tohoto výměníku je v případěpotřeby ohřívána v deskovém výměníku objektové předávacístanice teplem z ČEZ-EDĚ.stavebnictví 01/0957


MěsícTento solární systém vykázal za rok 2007 zisk 354 GJ, což je3,13 GJ na m 2 /rok nebo 870 kWh/rok. V současné době není v Českérepublice vyhlášen dotační program pro využití solárního tepla. Fotovoltaikase zisky do 180 kWh/m 2 /rok má vysokou pořizovací cenua střechy panelových domů jsou pro docílení energetických ziskůsrovnatelných s tepelnými zisky solárních systémů příliš malé. ■inzerceEnergetickýzisk GJMnožstvíohřáté vody▲ Tab. 4. Výsledky solárního systému za rok 2007▲ Tab. 5. Ekonomická návratnost investic do soláru při ročním zisku 354 GJm 3Spotřebaoběhovýchčerpadel v kWhSolární ziskGJ/m 3Dodávka teplaOPSS GJOhřev OPSS +solár GJEner. podíl soláruTUV v %leden 1,6 91 25,0 0,02 70 71,6 2,2únor 11 252 66,2 0,04 57 68,0 16,2březen 36,2 303 155,8 0,12 59 95,2 38,0duben 53,5 275 217,6 0,19 48 101,5 52,7květen 44,1 232 200,8 0,19 41 85,1 51,8červen 42 213 197,1 0,20 34 76,0 55,3červenec 50,9 239 239,6 0,21 27 77,9 65,3srpen 49,3 221 220,0 0,22 28 77,3 63,8září 35,1 262 161,9 0,13 43 78,1 44,9říjen 15,8 241 92,6 0,07 54 69,8 22,6listopad 8,7 267 67,0 0,03 63 71,7 13,0prosinec 6,2 302 58,1 0,03 63 69,2 8,9Celkem 354 2 898 1 702 0,12 587 941,4 37,6Cena 1 GJtepla v KčVlastnínáklady BD2 100 000 KčCelkové nákladys dotací3 100 000 KčRoční úsporav Kč350 17,1 roku 25,0 roku 123 900450 13,2 roku 19,5 roku 159 300550 10,8 roku 16,0 roku 194 700700 8,5 roku 12,5 roku 247 800english synopsisHeat Saving by Complex Thermal Insulation of PrefabricatedConcrete Houses in Orlová (1996–2007)The Housing Cooperative (HC) in Orlová has systematically appliedconstruction technology measures for reduction of heat consumptionfor heating and hot water production for 3,300 residential apartmentsin houses built of prefabricated concrete panels.klíčová slova:solární soustavy, komplexní regenerace, panelové domy, program PANELkeywords:solar systems, complex regeneration, prefabricated concrete houses,PANEL programmeodborné posouzení článku:Ing. Milan Machatka, CSc., předseda představenstva Cechupro zateplování <strong>budov</strong> České republikyPRESTA JIŽNÍ ČECHYV. ROČNÍKSOUTĚŽNÍ PŘEHLÍDKA STAVEBNÍCH REALIZACÍ JIŽNÍCH ČECH DOKONČENÝCH V LETECH 2006–2008Pod patronací hejtmana Jihočeského krajeVyhlašovatelČeský svaz stavebních inženýrů oblastní pobočka České Budějovice (ČSSI-OP CB)SpoluvyhlašovateléČeská komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT-OK CB)Svaz podnikatelů ve stavebnictví ČR (SPS ČR)Česká komora architektů (ČKA ČR)Jihočeský krajOdborný mediální partnerČasopis STAVEBNICTVÍTermín přihlášek do 9. 1. 2009Soutěžní podmínky a Přihlášku najdete na www.cssi-cr.cz a www.casopisstavebnictvi.cz58 stavebnictví 01/09


energetická náročnost <strong>budov</strong>text a foto: Lubomír NytraVady zateplených fasád a jejichpříčiny ve vztahu k životnosti ETICSLubomír Nytra (*1950)Od roku 1994 působí ve společnostiSTOMIX. Zabývá se problematikouzateplovacích systémů, zejména v poradenskéa servisní službě realizačnímfirmám a investorům v oblasti odstraňovánínedostatků při aplikaci ETICS.V současnosti vede činnost oblastníchservisních techniků a provádí školeníodborných pracovníků. Věnuje se přednáškovéčinnosti o problematice ETICS.E-mail: nytra@stomix.czSoučasné nemalé investice do zateplení <strong>budov</strong>neřeší jen úspory na vytápění, ale jednáse i o prodloužení životnosti, zlepšení tepelnépohody, omezení možnosti rosení, sanacekonstrukčních nedostatků, zlepšení estetickéhovzhledu a v neposlední řadě i cenovézhodnocení domu či bytu.Rozdíl mezi nutnou dobou návratnosti investovaných nákladůa životnosti předmětu investice představuje dobu, kdy tato investicepřináší zisk. Je ale otázkou, s jakou dobou životnosti se dá počítatu zateplovacích systémů ETICS (External Thermal Insulation CompositeSystems – vnější tepelněizolační kompozitní systém, kterýje složený z průmyslově zhotovených výrobků a výrobce ho dodávájako konkrétní pevnou certifikovanou skladbu).U systémů ETICS schvalovaných podle evropských harmonizovanýchtechnických specifikací musí být pozitivně ověřen, mimo jiné, předpokladživotnosti minimálně 25 let. Tento předpoklad nebývá v praxivždy splněn. Pokud má být systém ETICS výhodnou investicí, takje potřeba použít nejen systém, který vyhověl všem souvisejícímpožadavkům, ale i jeho správný výběr, jeho odborné za<strong>budov</strong>ání dostavby a také odpovídající údržba a užívání. Vlastní výběr spočívá vevhodném sladění charakteristik podkladu charakteristikami ETICS.▼ Vstupní podmínky pro dosažení předpokládané životnosti systému ETICSVýběr – návrhETICSKvalitnívýrobekETICSŽivotnostsystémumin. 25 letKvalitněprovedenámontážETICSVýběr systému ETICSCharakteristiky podkladu pro výběrUplatnění systémů ETICS vyžaduje vhodný podklad. U běžnýchsystémů s omítkou spojovaných s podkladem pomocí lepicíhmoty nebo lepicí hmoty a hmoždinek musí být dodrženy danépožadavky u těchto charakteristik podkladu: soudržnost, reakcena oheň, vlhkost, přítomnost prachu, přítomnost mastnot,přítomnost zbytků odbedňovacích a odformovacích prostředků,přítomnost výkvětů, puchýřů a odlupujících se míst, biotickénapadení, přítomnost aktivních trhlin, přítomnost průvzdušnýchneaktivních trhlin a spár, savost.Charakteristiky ETICS pro výběrKaždý výrobce ETICS musí deklarovat jeho základní charakteristiky:možné délkové rozměry ETICS, způsob upevnění, přídržnost lepicíhmoty k podkladu, odolnost na hmoždinku, odolnost osazené hmoždinkyproti vytržení, činitel prostupu tepla pro hmoždinku, reakce naoheň, odolnost proti mechanickému poškození ETICS, světelnouodrazivost omítky.Samotný výběr systému ETICS ovlivňují přímo tyto charakteristikypodkladu:■ odchylka rovinnosti;■ přítomnost povrchové úpravy;■ délkové rozměry zateplovaného podkladu (stěny).Z uvedených charakteristik vyplývá, že musí být kladen důraz na stavpodkladu – zajištění soudržnosti s aplikovaným systémem ETICS.Stejně tak musí být věnována maximální pozornost prvkům ETICSzajišťujícím jeho stabilitu na podkladu.Součásti systému ETICSJedním z hlavních důvodů, proč je nutné chápat ETICS jako ekvivalentstavebního výrobku, je nutnost, aby jeho jednotlivé součástivzájemně nenarušovaly výslednou funkci systému. Z těchto důvodůmusí být sestava součástí nejen navržena, ale i ověřena, zda je poza<strong>budov</strong>ání do stavby schopna, na základě součinnosti jednotlivýchsoučástí, plnit dané požadavky. Vzhledem ke skutečnosti, žeza ETICS je odpovědný jeho výrobce, sestavuje ho a ověřujevždy on.ETICS musí mít jednoznačně určeny nejméně tyto součásti:■ lepicí hmotu;■ mechanicky připevňovací prostředky, pokud jsou součástíETICS;■ tepelněizolační materiál;■ základní vrstvu z jedné nebo více vrstev;■ výztuž – skleněná síťovina;■ konečnou povrchovou úpravu, která může zahrnovat dekorativnínátěr.Údržbastavebnictví 01/0959


Soupis jednotlivých komponentů pro užití v daném systému musívýrobce deklarovat.Montáž systému ETICSZákladem kvalitní montáže ETICS je bezpodmínečné dodrženítechnologických postupů daných výrobcem dokumentací ETICSv jednotlivých technologických operacích:■ příprava podkladu;■ lepení desek tepelné izolace;■ kotvení hmoždinkami;■ provádění základní vrstvy;■ provádění konečné povrchové úpravy.V České republice platí ČSN 73 2901 – Provádění vnějších tepelněizolačních kompozitních systémů ETICS. Problémy vyplývajícíz nedodržování technologické kázně se projevují ve všech základníchtechnologických operacích. Nedodržování technologickýchpostupů stejně jako nedodržení skladby ETICS je často tolerovánona základě dohody o nižší ceně montáže. Tato krátkozraká úvahavšak vede jednoznačně k zodpovědnosti za případnou destrukcisystému, při které může dojít k ohrožení života, zdraví a majetkutřetích osob.Většina vad padá jednoznačně na vrub chybám při aplikaci ETICSz hlediska nedodržení předepsané technologie montáže. Pokusyo zjednodušování při ignoraci technických principů má za následeknedostatečnou stabilitu ETICS na podkladu, praskliny v základní vrstvěnebo povrchové úpravě apod. V konečném důsledku však vedek enormnímu snížení životnosti ETICS. Vady se objevují praktickyve všech základních technologických operacích a nelze určit beznávazných souvislostí jejich jednotlivou míru závažnosti.Vady a poruchy v jednotlivých fázíchmontáže ETICSVady v přípravě a posouzení podkladuTato etapa se ve většině případů pomíjí, provádí se pouze ojediněle,a to v rovině penetrace. Podklady před aplikací ETICS jsou častozvětralé a nesoudržné. Při spolupůsobenídalších nedostatkův následujících operacích sejednoznačně podílí na destrukcizateplení.V ČSN 73 2901 je uvedena řadadiagnostických zkoušek podkladu,které mohou pomoci přistanovení vhodných opatřenípro zajištění stability systému napodkladu. Většinu z nich lze nahraditzkouškou přídržnosti lepicíhmoty k podkladu. Kromě zjištěníjedné z charakteristik ETICS tatozkouška může zjistit, zda je nutnépodklad očistit, odmastit, odstranitpůvodní povrchovou úpravu,upravit jeho savost apod. Totozjištění nejen pomůže při zajištění▲ Přídržnost lepicí hmoty k podkladustability ETICS na podkladu, alemůže snížit náklady na vlastnízateplení.▲ Postup provádění zkoušky přídržnosti lepicí hmoty k podkladu. Minimálníhodnota přídržnosti lepicí hmoty k podkladu musí být nejméně 0,08 MPa.Lepení desek tepelné izolaceV této technologické operaci dochází nejčastěji k následujícím závadám.■ Nesprávný způsob nanášení lepicí hmoty na desky tepelné izolacez pěnového polystyrénu (EPS) a z minerální vlny (MW) z hlediskasprávného umístění hmoty na desce a z hlediska velikosti lepenéplochy, obr. 1, 2.■ Nelepení desek tepelné izolace na sraz a následný nesprávnýzpůsob vyplnění jejich spár, obr. 3.■ Nedodržování správného způsobu osazení a lepení desek tepelnéizolace u výplní otvorů, obr. 4.■ Nedodržování přesahů (tj. vazby) desek při lepení a požadavku nanejmenší přípustnou velikost desek.■ Nezateplování ostění otvorových výplní a neřešení dalších opatřenítepelně technického charakteru, pokud zateplení – hlavně z důvodunedostatku místa – nelze reálně provést.▼ Obr. 1.–4. Příklady některých nesprávných postupů lepení (obr. 1: důsledeklepení „na terče”; obr. 2: poduškový efekt)132460 stavebnictví 01/09


Kotvení hmoždinkamiDruh, počet, délku kotvení a rozmístnění hmoždinek v ploše desektepelné izolace a v místě jejich styků a v ploše vrstvy tepelněizolačníhomateriálu určuje projektová dokumentace v souladu sespecifikací ETICS. U ETICS musí být prováděny výtažné zkouškypro určení charakteristické únosnosti plastových kotev ve všechpřípadech, kdy základní materiál (podklad pro kotvení) na stavběje vzhledem k typu materiálu nebo minimální pevnosti nebouspořádání otvorů jiný než základní materiál použitý při laboratorníchnebo posuzovacích zkouškách (obr. 5, 6). Lze předpokládat,že únosnost zkušebního betonu bude jiná než únosnost 30 letstarého panelu.▲ Obr. 9. a 10. Příklady závad při provádění základní vrstvy. Důležitý prvekzákladní vrstvy – diagonální zesilující vyztužení (vlevo). Důsledek neprovedenídiagonálního zesilujícího vyztužení (vpravo).Provádění konečné povrchové úpravyZávady při povrchové úpravě vrstvy při dodržení základních předpokladů– předchozí určená penetrace a použití systémové omítkoviny,lze chápat jako závady spíše estetické.Nutná údržba▲ Obr. 5. a 6. Přístroj pro tahovou zkoušku a tahová hlava umístěná nahmoždinkuETAG č. 014 stanoví minimální tloušťku podkladu pro kotvení –100 mm. U sendvičových panelů není tato podmínka dodržena.V tomto případě je nutno provádět tahovou zkoušku vždy.Nejčastější závadou při osazování hmoždinek je používání nesystémovýchtypů, které nejsou do skladeb ETICS ověřeny (obr. 7. a 8.).Závažnou závadou je nedostatečné stanovení délky hmoždinek, kdykotevní část hmoždinky není zcela v nosné části podkladu. Nepevněnebo nesprávně osazené hmoždinky lze považovat za nefunkční.Působením klimatických podmínek dochází k namáhání vnějšíhosouvrství ETICS. Účinné preventivní opatření pro zvýšení odolnostivnějšího souvrství proti povětrnosti je nanesení ochranného nátěrupo 15 až 20 letech od realizace systému. Nátěr významně prodlužuježivotnost ETICS a odstraňuje drobné nedostatky vzniklé při původnírealizaci. Další údržbová opatření jsou neprodlené opravy případnéhomechanického poškození a popřípadě čištění povrchové úpravy.ZávěrPři dodržení zmíněných pravidel, zejména uvedené ČSN 73 2901,a vyvarování se zbytečných chyb lze u ETICS očekávat životnost aždvojnásobně vyšší, než bylo uvedeno, jak uvádí poznatky ze zahraničí,kde začali se zateplováním dříve. ■english synopsis▲ Obr. 7. a 8. Důsledek použití nesystémových hmoždinek, neověřená odolnostna hmoždinku – hmoždinka neposouzena podle ETAG 004, 014Provádění základní vrstvyHlavními závadami v této technologické operaci je neprováděnívzájemných přesahů pásů skleněné síťoviny při jejím ukládání dostěrkové hmoty, stejně tak jako vadné nebo nedostatečné uloženískleněné síťoviny ve stěrkové hmotě základní vrstvy. Naprosto nepřípustnéje nanášení stěrkové hmoty přes už předem provizorněmechanicky připevněnou síťovinu na deskách tepelné izolace. Nutnéje provádění zesilujících vyztužení jednak v oblasti rohů otvorů výplní(jedná se obvykle o diagonální zesilující vyztužení pruhem síťoviny),obr. 9 a 10.Defects of Thermally Insulated Facadesand their Causes in Relation to ETICS LifeReturn of costs invested into thermal insulation of buildings depends on thelife of the thermal insulation systems called ETICS (External Thermal InsulationComposite Systems). In the case of these systems approved on the basis ofharmonised European technical specifications the assumed life of at least 25 yearsmust be tested with a positive result, among other things. This assumptionis not always true in practice. If an ETICS system is to become a beneficial investment,then the following assumptions must be fulfilled: the system shouldcomply with all related requirements, should be correctly selected, professionallyincorporated in the building and adequately maintained and used.klíčová slova:ETICS (External Thermal Insulation Composite Systems), investice,životnost produktu, vady a poruchy, údržbakeywords:ETICS (External Thermal Insulation Composite Systems), investment,product life, defects and failures, maintenanceodborné posouzení článku:Ing. Milan Machatka, CSc., předseda představenstva Cechupro zateplování <strong>budov</strong> České republikystavebnictví 01/0961


energetická náročnost <strong>budov</strong>text: Hana DuškováEnergetická certifikace <strong>budov</strong> v ČRV listopadu uspořádala redakce časopisuStavebnictví další odbornou debatu, tentokrátzaměřenou na zavádění povinnosti certifikace<strong>budov</strong> podle jejich energetické náročnosti.Debaty se zúčastnili níže uvedení odborníci.Ing. Jiří Šála, CSc.Spoluautor a zpracovatel platné ČSN 73 0540 Tepelná ochrana <strong>budov</strong>a dalších norem v oboru, autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavbya energetické auditorství. Energetický auditor podle zákona č. 406/2000Sb. v seznamu MPO, soudní znalec z oboru stavebnictví – tepelnáochrana <strong>budov</strong> – stavební tepelná technika, člen rady Cechu pro zateplování<strong>budov</strong>, předseda redakční rady časopisu Tepelná ochrana <strong>budov</strong>.Výkonný ředitel vlastní firmy Ing. Jiří Šála, CSc. – MODI, Praha.Ing. Karel MrázekZabývá se energetickou certifikací <strong>budov</strong>. Po spojení STÚ-E, a.s., sespolečností ARCADIS Project Management akcentuje energetiku<strong>budov</strong> v její činnosti a prohlubuje energetickou certifikaci v duchuevropských směrnic. V současné době vede technickou normalizačníkomisi pro ústřední vytápění a přípravu TV a soustřeďuje se na zavedeníČSN EN pro podporu energetické certifikace. Autorizovaný inženýrv oboru technika prostředí staveb a energetické auditorství.Prof. Ing. Karel Kabele, CSc.Profesor na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Je vedoucím katedrytechnických zařízení <strong>budov</strong>, kde se pod jeho vedením zpracovávalNárodní kalkulační nástroj (NKN) pro hodnocení energetické náročnosti<strong>budov</strong>.Ing. Jaroslav Šafránek, CSc.Vedoucí laboratoře stavebně tepelné techniky akciové společnostiCentrum stavebního inženýrství, která poskytuje služby v oblasti zkušebnictvía certifikace pro většinu výrobků a technologií používanýchve stavebnictví. Je autorizovaným inženýrem, soudním znalcem. Ječlenem Asociace energetických auditorů, kde zpracovává připomínkyke znění vyhlášky č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti <strong>budov</strong>,a ke znění zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platnémznění.Ing. Zdeněk RyšavýPůsobí ve firmě PROTECH s.r.o., Nový Bor jako specialista na vývojvýpočtového softwaru v oblasti vytápění a větrání. Na základěanalýzy matematických modelů výpočtů připravuje podklady proprogramátory.Současný stav v oblasti zavedení certifikaceenergetické náročnosti <strong>budov</strong> (ENB)z hlediska právních předpisůKomentář■ Certifikace energetické náročnosti <strong>budov</strong> byla ustanovenaSměrnicí 2002/91/EP a Rady. Do právních předpisů ČR byla implantovánav zákoně č. 61/2008 Sb., kterým byl novelizován zákonč. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Z § 6a zákona vyplývá, žestavebník, vlastník <strong>budov</strong>y nebo společenství vlastníků jednotekmusí zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost <strong>budov</strong>y,které stanoví prováděcí právní předpis, a dále splnění požadavkůstanovených příslušnými harmonizovanými technickými normami.Splnění těchto požadavků se dokládá průkazem ENB. Kromě tohojsou provozovatelé <strong>budov</strong> veřejného charakteru o celkové podlahovéploše nad 1000 m 2 povinni umístit průkaz na veřejně přístupnémmístě v <strong>budov</strong>ě. Prokazování splnění požadavků ENB je stanovenood 1. 1. 2009, umístění průkazu ENB na veřejně přístupném místě<strong>budov</strong> veřejného charakteru od 1. 1. 2008 (kdy vstoupila v platnostnovela zákona č. 393/2007). Nesplnění povinnosti pak bude podlenovely zákona č. 406/2000 Sb. pokutováno jako správní delikt.Průkaz energetické náročnosti nesmí být starší než 10 let a podleprováděcího právního předpisu (vyhláška č. 148/2007 Sb.) je součástíprojektové dokumentace při:a) výstavbě nových <strong>budov</strong>;b) větších změnách dokončených <strong>budov</strong>;c) prodeji nebo nájmu <strong>budov</strong>.■ Hodnocení <strong>budov</strong> v ČR podle vyhlášky č. 148/2007 Sb. je prováděnopomocí tzv. bilančního hodnocení <strong>budov</strong>y, které představujehodnocení <strong>budov</strong>y při standardizovaném užívání. Vypočtená celkovádodaná energie EP pro potřeby bilančního hodnocení <strong>budov</strong> je závislána okrajových podmínkách, které upravují možnost srovnánírůzných <strong>budov</strong> stejného typu za stejných výchozích podmínek, zapředpokladu správného provozu objektu a správné funkce všechsubsystémů objektu. Hodnocení probíhá na principu porovnánídosaženého srovnávacího údaje s hodnotou referenční. Referenčníhodnotou je pak měrná potřeba tepla na vytápění (v kWh/m 2 .a).Názory následující diskuze se týkají:zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění,postupu metodiky hodnocení energetické náročnosti <strong>budov</strong>ypodle vyhlášky 148/2007 Sb., praktické souvislosti energetickéhoauditu (EA) a průkazu energetické náročnosti <strong>budov</strong> (průkaz ENB)Šafránek: Hlavní nedostatek vidím v určitém nesouladu prováděcívyhlášky č. 148/2007 Sb., která nereflektuje na některé postupyv zákoně č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platnémznění. Například operativní hodnocení, stanovení referenční<strong>budov</strong>y nebo hodnocení podle referenční <strong>budov</strong>y (pokud <strong>budov</strong>unadimenzuji na základě tepelně technické normy, nesplňujenejvyšší přípustnou klasifikačních třídu ENB – C). To považuji zachybu. Norma je závazný dokument, na který se odvolává řadavyhlášek, a jestliže projektant <strong>budov</strong>u podle této normy navrhne,měla by vyhovovat.Mrázek: Vyhláška č. 148/2007 Sb. je formálně i věcně nedokonalá.Upozorním jen na zásadní nesrovnalosti:1. Zůstává v protikladu požadavek referenční <strong>budov</strong>y jako hodnotícíhomodelu a C úrovně jako referenční (kdy jsou měrné spotřebyenergie v kWh/(m 2 .rok) v klasifikační třídě C stupnice ENB provyjmenované druhy <strong>budov</strong> hodnotami referenčními).2. Nereálné hodnoty v Tabulce 1 v Příloze č. 2.3. Chybí standardizované hodnoty přípravy TV podle druhů <strong>budov</strong>.62 stavebnictví 01/09


Šála: Část textová vyhlášky č. 148/2007 Sb. je podle mého názoruv souladu s Evropskou směrnicí 2002/91/ES, o energetickénáročnosti <strong>budov</strong>, část přílohová má určité nesrovnalosti:Tabulka 1 v Příloze č. 2 svými hodnotami nekoresponduje s textovýmzněním vyhlášky, kde se hovoří o referenčních <strong>budov</strong>ácha o bilančním (výpočtovém) hodnocení ENB. Tabulka uvádíhodnoty z operativního (měřeného) hodnocení – tedy hodnotynezávislé na jakýchkoli dalších parametrech. To je v rozporu s postupystanovení požadavků na hodnocení úrovní jednotlivýchtepelných toků, takže nemůže být odrazem požadované kvality,dané českými právními předpisy. Zmiňovaná tabulka je vhodnánikoliv pro bilanční (výpočtové) hodnocení, ale pro hodnoceníoperativní (měřené). Převzatá platná evropská norma ČSNEN 15603, která zavádí energetickou náročnost <strong>budov</strong> do českýchprávních předpisů a zabývá se metodikou výpočtu ENB, jednoznačněkonstatuje, že operativní (měřené) hodnocení a bilanční (výpočtové)hodnocení se nemají křížit – porovnávat výsledky jednohos druhým. Tuto vážnou metodickou chybu je třeba napravit.Kabele: U vlastního výpočtu jsou některá problematická místa.Povědomí veřejnosti je takové, že se snaží porovnávat výsledkyvýpočtu, který je určen pro hodnocení ENB, s realitou – hodnotami,které jsou v daném objektu naměřeny. Uživatelé jsou pakmnohdy zklamáni, že si tyto výsledky neodpovídají. Pokud danýobjekt nepoužíváme standardně, nelze očekávat – zvláště u energiína osvětlení nebo chlazení – stejné výsledky jako ve výpočtu, kdyse předpokládá, že <strong>budov</strong>a standardně funguje. Jakousi paralelunacházím například u provozu automobilu: pokud bude pouzestát v garáži, bude jeho spotřeba nulová, a nebude tedy totožnás údajem v technickém průkazu, kde je uvedeno 6,6 l/ 100 km.Pokud se tedy <strong>budov</strong>a nebude užívat, bude se hodnota spotřebyenergie lišit od hodnoty uvedené v průkazu ENB. Národní kalkulačnínástroj (NKN), který vznikal v loňském a předloňském roce,byl vlastně prvním mostem mezi výpočtovým modelem v přílozevyhlášky č. 148/2007 Sb. a výpočtovou realitou. Pro serióznívýpočet energetické náročnosti <strong>budov</strong> je třeba vidět všechny jejíčásti v souvislostech, ve vazbě – hodnotit v celkovém pohledu.Je třeba na <strong>budov</strong>u nahlížet jako na jeden celek tvořený vzájemněse doplňujícími a respektujícími systémy. Je důležité mít neustálena paměti, že cílem tohoto hodnocení je tlačit na uživatele <strong>budov</strong>,projektanty, realizátory i investory, aby se v <strong>budov</strong>ách snížilaspotřeba energie. A podle mého názoru, který možná není úplněkonformní, a tím, co tu bylo dosud řečeno, není postup výpočtuprioritní. Důležité je, aby výpočet postihoval účel. Aby se rozumněkombinovaly stavební materiály a kvalitní systémy TZB a napříkladpro malý objekt se nepoužívaly nadstandardní nákladné technologie.Na dotaz, jak navrhnout vzduchotechniku do dané <strong>budov</strong>y, doporučíkaždý specialista v podstatě jiné řešení. Stejně tak se budouu provádění průkazů energetické náročnosti <strong>budov</strong> lišit hodnoceníod jejich jednotlivých autorů.Mrázek: Obdivuji skupinu autorů a zpracovatelů Národního kalkulačníhonástroje, v jak krátké době tento produkt za daných finančníchpodmínek dokázala zpracovat.V současné době je těchto programů více a je to dobře. Byly všakpod tlakem situace uspěchány a nebyly dostatečně odladěny v ověřovacímprovozu.Ing. Ryšavý: Na základě požadavku našich uživatelů, kteří užívajíprogram Tepelné ztráty a program Stavební fyzika jsme začalizpracovávat výpočty podle vyhlášky 148/2007 Sb. nebo přesnějiřečeno podle NKN.Šála: Jde o to, aby hodnocení ENB bylo alespoň odrazem danéskutečnosti – nemusí odpovídat přesně naměřené realitě,protože výpočtové hodnocení, jak tady už bylo řečeno, nenítotožné s hodnotami naměřenými, ale mělo by být co nejvěrnějšímodrazem. A to se uvedeným prokřížením výpočtovéhostanovení ENB a požadavků vhodných pro operativní hodnocenínepodařilo.Šafránek: Asociace energetických auditorů se snaží apelovat naMinisterstvo průmyslu a obchodu ČR, aby se touto problematikouzačalo zabývat a byla vytvořena komise, která by pracovala narevizi vyhlášky č. 148/2007 Sb.Kabele: Všechny tyto problémy jsou naprosto reálné a pravdivé.Situace je ale vážnější. Můžeme tady o dané problematicedlouze diskutovat, ale realita je taková, že musí být ke každémuprojektu průkaz ENB zpracován. To znamená, že je nutné spíšehledat cestu, jak pokračovat dál, dojít k určitému konsenzu.V Rumunsku se nedávno konala na toto téma konference,které se zúčastnili zástupci téměř všech evropských zemí,a v podstatě všude se řeší podobné problémy. V každé zemivznikl víceméně originální postup, který není konformní provšechny zúčastněné. V Německu se z hlediska uživatelskýchprofilů používá obdobného přístupu. V Holandsku používají navýpočet komerční software. Jistě, citovaná tabulka z Přílohy 2vyhlášky č. 148/2007 Sb. opravdu nefunguje v některých případechtak, jak by měla. Představa nechat cvičně zpracovattisíce objektů je z mého pohledu nereálná, především z hlediskazískání podkladů a týmu zkušených zpracovatelů. Protov současné době na fakultě pracujeme na vývoji podprogramu,který bude v rámci Národního kalkulačního nástroje umožňovatuživatelům odeslat data o zpracovaném průkazu do centrálnídatabáze, kterou připravujeme. Bude se jednat o anonymníúdaje o stávajících <strong>budov</strong>ách, přičemž takto získaný vzorekdat nám umožní připravit seriózní podklad pro úpravu tabulkyreferenčních hodnot.Mrázek: Já si s tímto přístupem dovolím nesouhlasit, i kdyžvětšinou bude prosazen. Zapomíná se, že jednak oproti výše uvedenýmstátům jsme ve zcela jiné situaci vzhledem k povinnostienergetických auditů a jejich provedení pro převážnou většinu<strong>budov</strong>, jednak pro výstupy průkazů ENB, které jsou zajímavépro státní správu a málo informují vlastníka o reálném provozua jeho nápravě. Takže za co tedy vlastník <strong>budov</strong>y v tomto případěplatí?Šála: Toto je velmi závažná a citlivá otázka. Od roku 1990 sesnažíme o zadání zpracování klimatických dat v pokrytí celé ČR.Hodnoty z různých zdrojů jsou zatím nesrovnatelné. Je to otázkapřiblížení výpočtu skutečnosti. Nejcitlivěji se to projeví při dimenzování,kdy pokud dosadíme nevhodná data, je využitelnosthodnocení energetické náročnosti pouze jednorázová.Kabele: Klimatická data, obsahující především údaje o venkovníteplotě a intenzitě slunečního záření, jsou okrajovou podmínkoupro energetické výpočty. Pro různé typy výpočtů používáme samozřejměrůzných dat – pokud chceme nadimenzovat jednotlivéprvky systému, použijeme extrémní výpočtové hodnoty, pro stanoveníroční potřeby energie pak typické údaje pro danou oblast.V Národním kalkulačním nástroji jsou použita syntetická klimatickádata, která vycházejí z referenčního roku používaného pro simulačnívýpočty. Národní kalkulační nástroj je otevřený a umožňuje uživatelistavebnictví 01/0963


nahlédnout do všech jeho částí. Zkušenější uživatel si může z vypočtenýchmezivýsledků vytvořit jakýkoliv výstup a výpočtovéhopostupu obsaženého v NKN využít k dalším analýzám a optimalizacinávrhu <strong>budov</strong>y a jejích energetických systémů.Šála: Ještě dvě důležité poznámky k metodice výpočtu:1. Od průkazů ENB většiny evropských zemí se ČR liší v tom, žezde nejsou zavedeny podružné štítky. To je podle mě z hlediskauživatele dosti velká chyba. Neprezentujeme mezivýsledky, dílčítepelné toky, porovnání z hlediska požadavků. Je třeba vysvětlit,že podružné štítky jsou ukazateli toho, kde jsou v konečnémvýsledku rezervy.2. V rámci použitých metodik nezáleží na jejich výběru, alenelze různé metodiky mísit. V tom případě jsou dané výsledkynesrovnatelné a budou vznikat naprosto nesouvztažnáhodnocení.Šafránek: Povinnost vypracovat EA byla zakotvena již v prvnímznění zák. č. 406/2000 Sb. Organizační složky státu, krajů čiobcí měly mít zpracován EA do konce roku 2005. Rozdíl mezi EAa průkazem ENB je dán právními předpisy. Zatímco cílem EA jena základě komplexního zhodnocení současné úrovně energetickéhohospodářství <strong>budov</strong>y navrhnout optimální řešení, které vedek úspoře energií, průkaz ENB je podle novely energetického zákona(177/2006 Sb.) od 1. 1. 2009 povinnou součástí projektovédokumentace při výstavbě nových <strong>budov</strong>, dále při energetickyvýznamných změnách stávajících <strong>budov</strong> (např. výměna oken,zateplení či rekonstrukce <strong>budov</strong>y) s podlahovou plochou nad1000 m 2 a také při prodeji nebo nájmu těchto <strong>budov</strong> nebo jejichčástí. Vyhláška č. 148/2007 Sb. uvádí požadavky, které jsouobsahem EA. Z nich vyplývá, že u řady <strong>budov</strong> musí EA průkazuENB předcházet. To povede k vysoké pracnosti a k vysokýmcenám za jeho vypracování.Mrázek: Evropská unie zavedla povinnost průkazu ENB z důvodupotřeby certifikace v této oblasti. Při tvorbě vyhlášky č. 148/2007Sb. se nevzalo v úvahu to, že ČR měla jako jeden z mála státův Evropě zavedenu povinnost energetických auditů. U koncepceprůkazu ENB se tato skutečnost nezohlednila. Současná formaprůkazu ENB vlastníku <strong>budov</strong>y ve stanoveném pojetí nic nepřináší.1. Průkaz ENB je účinným nástrojem, pokud je proveden napodkladě kvalitního energetického auditu.2. Neměl by suplovat tepelně technické, případně další posouzení.Šála: Povinnost zní – provádět stavby s nízkou energetickounáročností a doložit tuto skutečnost průkazem ENB. A poněvadžpředpisy, jak průkaz stanovit, jsou zatím velmi rozkolísané, budeobtížné tuto povinnost splnit. Dovolím si předjímat, že se začnedít spousta podvodů, aby se tato povinnost zajistila, a ztratí setím částečně výsledný efekt. A tady cítím hlavní nedostateksoučasného dění, které nesměřuje k reálnému hmatatelnémuvýsledku.Kabele: Hodnocení energetické náročnosti je tlakem zejménana architekty a projektanty, a to v koncepční fázi projektu. Prouživatele je to informace o řešení z hlediska energie, které samozřejměnení jediným kritériem kvality <strong>budov</strong>y, a proto nesmí býtpovyšováno nad všechna ostatní. Úkolem architekta a jeho týmuje nalézt kompromis při plnění všech požadavků – od momentálněaktuální energetické náročnosti, přes kvalitu vnitřního prostředí,po estetiku. Mám trošku obavu, aby v rámci energetických úspor„za každou cenu“ nezačala vznikat řešení, která přinesou víceškody než užitku. Odstrašujícím příkladem nedávné minulostijsou stovky plesnivých bytů po jejich utěsnění a výměně oken.Proto se domnívám, že jakékoliv úpravy koncepce <strong>budov</strong>y, jejíhotvaru, technických řešení musí být navrženy zodpovědnou kvalifikovanouosobou.Šála: Optimální energetické hodnocení získá vlastník v rámcienergetického auditu, který, pokud je dobře zpracován, je skutečněnezbytným podkladem pro průkazy ENB. Nesouhlasíms tím, že laik do návrhu <strong>budov</strong>y nemá zasahovat. Bydlení jespecifická záležitost. V podstatě každý, kdo si kupuje auto, mána výběr mezi množstvím produktů na trhu. U <strong>budov</strong>y příležitostvýběru nastává v průběhu jejího návrhu a uživatel by mělmít právo tento výběr ovlivnit podobně jako výběr automobilu.I zde existuje rámec omezení, podobně jako povolení emisía technických parametrů u aut. Ale problematika novostavebje segmentem, který vytváří pro úspory energie minimálníčásti trhu. Směrnice byla zaměřena především na sníženíspotřeby energie stávajícího bytového fondu. A tam mají EAvelký smysl.Šafránek: Při certifikaci <strong>budov</strong> se spotřebami energie nad700 GJ by měly mít všechny <strong>budov</strong>y vypracován EA. U stávajících<strong>budov</strong> to bude efektivní tehdy, pokud vláda vytvoří podmínky,aby se navržené úspory mohly realizovat.Šála: Všichni jsme se zaměřili na to, jak tuto problematiku zvládnout,ale nevidím především snahu jak soukromé, tak i státníinvestory v tomto směru motivovat. ■english synopsisEnergy Demand of BuildingsThis professional debate focuses on energetic effectiveness ofbuildings and the issues of its assessment. Special legislation ondesign, erection and operation of buildings with special demand concerninginterior environment is represented by Act no 406/2000 Coll.,as amended, and its executive decrees, especially to Section 6 of theAct, “Effectiveness of Energy Use”, Section 6a, “Energy Demand ofBuildings”, and Section 9, “Energy Audit”. Like in the other countriesof the European Communities the legislation of the Czech Republicis also compatible with the directive on energy demand of buildingsfor residential and tertiary sectors. Details of the unified procedureof assessment are included in Decree no 148/2007 Coll., on EnergyDemand of Buildings. This decree, in compliance with the directiveon energy demand of buildings, stipulates requirements for theunified framework of the methodology of calculation of overall energydemand of buildings, application of minimum requirements for energydemand of new buildings and large existing buildings undergoingextensive reconstruction or modernisation, energetic certificationof buildings and regular inspections of boilers and air conditioningsystems in buildings and assessment of heating systems with boilersolder than 15 years.klíčová slova:energetická náročnost <strong>budov</strong>, energetický audit, průkaz energetickénáročnosti <strong>budov</strong>, Národní kalkulační nástrojkeywords:energy demand of buildings, Energy audit, Certificate of energydemand of buildings, National calculation instrument64 stavebnictví 01/09


energetická náročnost <strong>budov</strong>text: Josef Luťchafoto: archiv autoraHybridní soustava větrné elektrárnya solárních fotovoltaických článkůIng. Josef Luťcha, CSc. (*1930)Absolvoval VTA – Leteckou fakultu.Působil na katedře aerodynamikya dynamiky letu. Pracoval v oboruletectví, později se věnoval vývojia výstavbě energetických zařízenís parními a spalovacími turbínamiv rámci organizace DUKE ENERGY.Věnuje se větrným elektrárnáma možnostem skladování energie větrudo podzemních zásobníků ve forměstlačeného vzduchu.E-mail: josef.lutcha@KochGlitsch.comSpolečnou nevýhodou jak větrného, tak i fotovoltaického systémuje časová neurčitost elektrického výkonu zdroje, která vede k nerovnovázemezi výrobou elektrické energie a požadavky spotřebičův daném časovém okamžiku. Vzájemně komplementární hybridnívětrný/fotovoltaický systém tuto časovou neurčitost do jisté mírykompenzuje. Přesto je nutné do celé soustavy zařadit zásobník elektrickéenergie, obvykle bloky baterií. Jejich kapacita musí zabezpečitpo určitou dobu i provoz autonomní, tj. v době, kdy hybridní systémžádnou elektrickou energii nedodává. Významnou charakteristikouhybridních systémů využívajících energii slunečního záření v podstatěbez energetických převodních mezičlánků je skutečnost, že emiseškodlivých plynů, a zvláště potom skleníkových, jsou nulové.Typická sestava INCLIN 6000Vývoj v oblasti solárních fotovoltaických článkůa větrných elektráren pro malé rychlostivětru umožňuje v dané lokalitě přímou a nepřímoupřeměnu slunečního záření na energiielektrickou.Větrná elektrárnaRegulátor větrnéelektrárnySolární panelySpotřeba220 VMěničVítr/fotovoltaika – samostatný zdrojelektrické energieRegulátorsolárního paneluSolární energie záření je zdrojem veškeré energie země a je přijímánav každém zákoutí světa. Pro různé tvary povrchu a topologie (napříkladpísek, stromoví a voda) je faktor absorpce tepla jiný, což zapříčiňuje teplotnídiference na povrchu země a způsobuje konvekční proudění vzduchu – vítr.Solární energie záření a energie větru jsou tudíž komplementární z hlediskačasu a oblastí. Ve dne, kdy je sluneční záření silné, je vítr slabý. Při západuslunce je sluneční záření slabé, ale vítr zesílí vlivem větších teplotníchrozdílů na povrchu země. V létě je sluneční záření silné a vítr slabý, v ziměje pak sluneční záření slabé a vítr silnější. Komplementárnost mezi solárníenergií záření a energií větru vytváří z hlediska časové sekvence nejlepšípodmínky pro kombinaci – hybrid vítr/fotovoltaika k využití solární energiejako energetického zdroje v dané lokalitě.■ Fotovoltaický systémFotovoltaický systém přímo přeměňuje solární záření na energii elektrickoupomocí solárních panelů, které nabíjejí baterie. Stejnosměrnýproud z baterií prochází střídačem a dále je již do spotřebičů dodávánproud střídavý. Výhodou tohoto systému je velká spolehlivost a malénáklady na údržbu, nevýhodou je vysoká cena.■ Větrný systémVětrný systém přeměňuje energii větru na elektrickou prostřednictvímgenerátoru a vzniklý proud nabíjí baterie. Spotřebiče dále odebírajístřídavý proud přes střídač. Výhodou tohoto systému je možnost vyššíprodukce elektrického výkonu, nižší cena a nižší náklady na údržbu.Nevýhodou je nižší spolehlivost zařízení této výkonové třídy.▲ Obr. 1. Prvky a jejich vzájemné vazby v hybridním systému. Zdroj: prezentacespolečnosti J. Bornay [1].Hybridní elektrický zdroj pro rodinný důmVýznamnou aplikací hybridního zdroje je dodávka elektrické energiepro rodinný dům [1], viz obr. 2. Níže uvedené údaje takovouto soustavuilustrují. Roční průměrná spotřeba a dodávka elektrické energieje obvykle vyjadřována ve Wh/den.Naznačené spotřebiče odebírají:6238 Wh/denDodávka větrného systému Inclin 1500: 2695 Wh/denDodávka solárních fotovoltaických panelů: 4600 Wh/denDodávka hybridního systému celkem: 7295 Wh/denKapacita baterií pro třídenní autonomní provoz: 897 AhStavba s nulovým příjmem energiez vnějších zdrojůSoupravabaterií 48 VRodinný dům vybavený tepelným čerpadlem, kde je jedinou formouenergie odběr z rozvodné elektrické sítě, je vhodným uspořádánímpro konverzi na objekt s nulovým příjmem energie z vnějších zdrojů –stavebnictví 01/0965


APsIRBObr. 2.A – větrná elektrárna generuje elektrickou energii z energie větru.Výběr výkonů se mění podle potřeb pro danou instalaci.B – baterie skladují energii vyprodukovanou větrnou elektrárnoua solárními fotovoltaickými panely, která je potom k dispozicipodle okamžitých potřeb. Doporučuje se, aby kapacita bateriíbyla dostatečná pro autonomní provoz po dobu nejméně tří dnů.R – regulátor řídí produkci elektrické energie větrným a fotovoltaickýmsystémem. Dále řídí stav nabití baterií, chrání bateriepřed přebíjením a nepřípustným odběrem.I – střídač mění skladovanou stejnosměrnou elektrickou energiina standardní střídavý proud 220 V. Může být integrováns řízením nabíjení baterií i z externího střídavého zdroje, např.dieselagregátu.Ps – solární panely generují elektrickou energii ze slunečníhozáření, a tudíž jejich využití je omezeno na dobu denního světla.V kombinaci s větrnou elektrárnou umožňují téměř stabilníprodukci elektrické energie v průběhu roku. Počet solárníchpanelů a jejich výkon závisí na celkové potřebné energii prodanou instalaci.▼ Obr. 3. Spotřeby a zdroje elektrické energie rodinného domu s tepelnýmčerpadlemRok kWh/rok kWh/měs. kWh/den2004 24 136 1 980 662005 22 251 1 830 612006 16 026 1 320 442007 22 441 1 860 62▲ Tab. 1. Průměrná roční, měsíční a denní spotřeba elektrické energiePro krytí objektem požadovaného elektrického příkonu je vybránamalá větrná elektrárna s nominálním elektrickým výkonem 12 kW [2],v kombinaci se solárními fotovoltaickými články s nominálním výkonem6 kW.■ Větrná elektrárnaElektrický výkon větrné elektrárny se v podstatě mění se třetí mocninourychlosti větru. Tato závislost je přesněji charakterizována výkonovoukřivkou. Pro vybranou větrnou elektrárnu [2] tvar výkonovékřivky naznačuje (viz obr. 4), že i při malých rychlostech větru kolem5–6 ms -1 lze očekávat elektrický výkon vyšší než 2 kW.Větrná elektrárna je umístěna na pozemku rodinného domu. Stožárje samonosný a je tvořen silnostěnnou trubkou, která je zakotvenav betonových základech.Klíčovou veličinou pro danou lokalitu je rychlost větru. Publikace[3] uvádí rozbor větrných podmínek v ČR. Jsou zde prezentoványroční průměry rychlosti větru v různých lokalitách, obvyklé jeuvádět rychlosti větru měřené ve výšce 10 m nad povrchem.▼ Obr. 4. Graf závislosti výkonu (W) větrné elektrárny na rychlosti větru (ms -1 )12 000Výkonová křivka použité větrné elektrárnyZero Energy House. Místo rozvodné sítě je dům vybaven lokálnímhybridním vítr/fotovoltaickým elektrickým zdrojem. Jako příklad protakovýto konverzní postup může sloužit rodinný dům s tepelnýmčerpadlem. Průměrná roční, měsíční a denní spotřeba elektrickéenergie je podle zaznamenaných dat uvedena v tab. 1.66 stavebnictví 01/09Výkon (W)10 0008 0006 0004 0002 00003 5 7 9 11 13 15 17Rychlost větru ms -1


V tomto rozboru jsou hodnoty jak referenční, tak i pro oblasti,kde je větrno.Lze zjistit, že při proudění větru podél horizontálního povrchu serychlost větru zvětšuje s výškou od povrchu vlivem vytvořenémezní vrstvy. Je proto výhodné umístit osu rotoru co nejvýše. Promalé větrné elektrárny je obvykle doporučován limit 35 m. Podleúdajů publikace [3] a s uvažováním turbulence způsobené okolnímipřekážkami proudění lze očekávat rychlosti větru podle tab. 2.OblastVýška osy rotoru Parametry Weibull10 m 35 m Měřítko TvarReference 4,66 m/s 5,63 m/s 6,1 m/s 2,0Větrno 5,21 m/s 6,63 m/s 7,3 m/s 1,8▲ Tab. 2. Očekávaná rychlost větruRoční průměrný elektrický výkon větrné elektrárny je úměrný součinudruhé mocniny průměru rotoru a třetí mocniny rychlosti větru v oserotoru. Průměr rotoru vybrané větrné elektrárny je 7 m. Lze očekávat,že roční průměrný výkon a denní produkce elektrické energiebudou následující [2]:Referenční hodnoty:Větrno:1,63 kW 39 kWh/den2,67 kW 64 kWh/denpřechodem. Přitom jsou generovány elektricky nabité částice (párelektron–díra). Elektrony (–) a díry (+) jsou separovány vnitřnímelektrickým polem PN přechodu, a tak vzniká napěťový rozdíl mezipředním (–) a zadním (+) kontaktem článku. Vnějším zátěžovýmobvodem zapojeným mezi kontakty protéká stejnosměrný elektrickýproud, který je úměrný intenzitě slunečního záření. Tímtomechanizmem dochází k přímé přeměně slunečního záření naelektrický proud.Na povrch České republiky dopadá sluneční záření s průměrnou intenzitou800 Wm -2 v závislosti na lokalitě a klimatických podmínkách[3]. Pro uvažovanou aplikaci je účelné využít nejvíce propracovanoutechnologii výroby článků, tj. na bázi krystalického křemíku. Energetickáúčinnost přeměny slunečního záření na energii elektrickou jeu těchto článků 14 až 17 %. Při patnáctiprocentní energetické účinnostitudíž lze pro odhad potřebných ploch panelů uvažovat s měrnýmvýkonem 120 Wm -2 .Napěťový rozdíl článku má hodnotu přibližně 0,5 V. Sériovým propojenímvíce článků lze získat napětí, které je již použitelné v různýchtypech fotovoltaických systémů (obvykle jde o napětí 12, 24 a 48V). Paralelním propojením skupin se zvyšuje proud.Obvyklé uspořádání vychází z článku (cell), přes moduly (modules)na panely (array). Dále uvedený náčrt ilustruje řazení a rozměryIntroduction to Photovoltaic Systems, viz obr. 5 [5].Vlivem změn rozložení teplot povrchu země, které jsou hnacímfaktorem větru, se v zimním a letním období rychlosti větru v danélokalitě mění. V zimě vane vítr silněji, v létě slaběji. Těmto podmínkámodpovídá i výkon větrné elektrárny. Pro kvantifikaci trendů tohoto jevuje využit záznam výroby elektrické energie v jednotlivých měsícíchroku větrných elektráren ENERCON E-40, které jsou instaloványv Jindřichovicích pod Smrkem [4] – viz graf na obr. 6. Použitímpoměru ročního průměru k měsíční výrobě elektrické energie lzeodhadnout rozložení kWh/den pro vybranou větrnou elektrárnua uvažované větrné podmínky podle tab. 3.PrvekModul■ Solární fotovoltaické článkyDruhým zdrojem elektrické energie jsou solární fotovoltaické články.Sluneční záření – tok fotonů – dopadá na velkoplošnou diodu s PNPanel▲ Obr. 5. Solární fotovoltaické článkyPro požadovaný průměrný výkon solárních panelů 6 kW lze stanovitjejich potřebnou ozařovanou plochu podle doporučení Wind/PhotovoltaicHybrid Power Systems, [6].Tedy:6000/(0,85x120) = 60 m 2▲ Obr. 6. Větrné elektrárny Enercone E-40/6.44/63 (600 kW). Ekonomickábilance 2004, Jindřichovice pod Smrkem.Vzhledem k tomu, že efektivní ozařovaná plocha panelu o rozměrech1,5x2 m je asi 1 m 2 bude potřebné instalovat 60 panelů. Vhodnoukonfigurací je vy<strong>budov</strong>ání samostatného přístřešku, kde je střechatvořena pěti řadami panelů – v každé řadě po dvanácti kusech – takžerozměry přístřešku jsou následující:12x1,5 = 18 m a 5x2,0 = 10 mMěsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12Větrné podmínkyReference 60,0 52,4 41,9 24,8 31,0 28,5 21,1 27,6 34,1 38,4 53,0 54,8Větrno 98,3 86,0 68,4 40,7 50,7 46,8 34,6 45,3 56,0 63,0 86,8 90,0▲ Tab. 3. Elektrická energie (kWh/den) vyrobená v jednotlivých měsícíchstavebnictví 01/0967


400035003,36 kW Albq. NM, 7/9/03Model, 25C50CMaximální výkon, P mp (W)3000250020001500100050000.0 0.2 0.46 0.6 0.8 1.0 1.2Efektivní solární radiace▲ Obr. 7. Graf relativní efektivní solární radiace pro různé teploty PN přechodu75CHodnoty přepočtené na 50CNadměrná hodnotaVýkonové hodnoty▲ Obr. 9. Uspořádání solárních fotovoltaických panelů stavbyElektrická energie za měsíc (GWh)▼ Obr. 8. Měsíční objemy el. energie vyrobené systémy elektrovoltaickýchpanelů o celkovém možném výkonu 20 MW1 6001 4001 2001 00080060040020001 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12měsícVýhodou této konfigurace je možnost příznivého nasměrování,vzhledem k dopadajícím paprskům v dané lokalitě a sklonu ozařovanéplochy. Poznámka: V přístřešku se vytvoří dostatečný prostor proumístění baterií určených pro skladování elektrické energie.Pro stanovení generované elektrické energie solárními fotovoltaickýmipanely lze uvažovat s roční dobou trvání osvitu 2000–2200hodin [6]. Při nominálním výkonu 6 kW bude tudíž průměrná denníprodukce elektrické energie:6,0x24x0,22 = 31,68 kWh/denPři změně intenzity ozáření se mění elektrický výkon solárníhopanelu téměř lineárně. To ilustruje analýza prezentovaná v [7]. Proreferenční hodnotu solární radiace 1000 W/m 2 ukazuje níže uvedenýgraf závislost výkonu panelu – nominální výkon 3,36 kW – narelativní efektivní solární radiaci pro různé teploty PN přechoduviz graf na obr. 7.Publikace [3] uvádí potenciál možností instalace solárních fotovoltaickýchpanelů v České republice. Zde se zjišťuje, že největší oblast provyužití těchto systémů je v obytných <strong>budov</strong>ách. V případě rodinnýchdomů bylo počítáno s tím, že na každém ze 70 % všech objektůbude nainstalován výkon 5 kW. Měsíční objemy elektrické energievyrobené těmito systémy o celkovém možném výkonu 20 MW jsounaznačeny viz graf na obr. 8.Údaje uvedené v grafu lze též využít po normalizaci pro odhad distribucevýroby elektrické energie v průběhu roku. Tudíž pro ročníprůměrnou produkci 31,68 kWh/den budou hodnoty v jednotlivýchměsících podle tab. 3.▲ Obr. 10. Měsíční spotřeby a produkce el. energie■ Elektrická energie produkovaná hybridním systémemHodnoty umožňují zpracovat měsíční průměry denní produkceelektrické energie hybridním systémem větru a fotovoltaiky.Větrné podmínky okolí jsou uvažovány jak referenční, taki větrno [3] viz graf na obr. 10.Graf též uvádí průměrné roční hodnoty spotřeby elektrické energieposuzovaného rodinného domu vyjádřené v jednotkách kWh/den.Graf zdánlivě naznačuje, že dodávka elektrické energie hybridnímsystémem má dostatečnou rezervu oproti požadovaným hodnotám.Zde je nutné uvážit, že elektrický příkon tepelného čerpadlase v průběhu roku podstatně mění. Průměrný příkon pro daný typinstalovaného tepelného čerpadla je v tabulce spotřebičů v průběhudne ohodnocen šesti provozními hodinami. K vyhodnocení skutečnéspotřeby pro konkrétní rodinný dům v průběhu celého roku je potřebnépodrobnější posouzení časových záznamů. V uvažované instalacijedna provozní hodina představuje 5,4 kWh.■ Zásobník elektrické energieVzhledem k již zmíněnému časovému nesouladu mezi výroboua potřebou elektrické energie je nutné zajistit energetický zásobník –Energy Storage. Pro posuzovanou instalaci jsou použity baterie.Uvažuje se, že kapacita baterií by měla zajistit autonomní provoz,tj. bez dodávky elektrické energie z hybridního systému, po dobutří dnů. Při denní průměrné spotřebě energie 70 kWh to znamená210 kWh. Za předpokladu, že napětí na výstupu větrného i fotovoltaickéhosystému je 48 V, budou hodnota stejnosměrného proudua kapacita baterií:70/24 = 2,92 kW => 3000 W/48 V = 62,5 A62,5x24x3 = 4500 Ah68 stavebnictví 01/09


Napětí používaných baterií bývá 2 V, 6 V, 12 V. Při napětí 12 V budenutné zapojit do bloku čtyři baterie do série na výstupní napětí 48 V.Při výběru baterií od společnosti J. Bornay [1] s kapacitou 210 Aha napětí 12 V bude kapacita bloku 840 Ah. V tomto případě bude procelkovou kapacitu 4500 Ah nutné instalovat 4500/840 = 5,4 blokua s rezervou 7 bloků zapojených paralelně, a tedy s kapacitou 7x840= 5880 Ah. V případě, že v době, kdy množství elektrické energie dodávanéhybridním systémem je nízké a kapacita autonomního provozuje vyčerpána, řídicí systém začne odpojovat spotřebiče v pořadí podlejejich významu pro servis. Naopak, při přebytku energie z hybridníhosystému a nabitých bateriích je obvykle využita odbočka s balastníodporovou zátěží. Při možnosti připojení do elektrické rozvodné sítěpřebytek může být exportován do sítě.Ekonomická rozvaha uvedeného systému bude prezentovánav některém z dalších čísel časopisu. ■Použité podklady[1] Podklady společnosti J. Bornay; www.bornay.com[2] Malá větrná elektrárna s nominálním elektrickým výkonem12 kW, American Wind Energy Assotion, Small Wind Turbines,www.awea.com[3] Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v Českérepublice, ČEZ Praha 2007[4] Záznam výroby elektrické energie v jednotlivých měsících rokuvětrných elektráren ENERCON E-40, které jsou instaloványv Jindřichovicích pod Smrkem[5] www.wexport.net/lemon/; Introduction to Photovoltaic Systems[6] Doporučení Wind/Photovoltaic Hybrid Power System[7] King, D. L., Boyson, W. E., Kratochvíl, J. A.: Photovoltaic ArrayPerformance Model. www.export.cz[8] High Performance Home Technologies, Solar Thermal & PhotovoltaicSystems, www.eere.energy.gov/buildings[9] Griggs-Putnam Index of Deformity[10] Směrnice 2001/77/EC, www.eere.energy.gov/buildings[11] Leidl, P., Víšek, T.: Náklady a potenciál snižování skleníkových plynův České republice, McKinsey&Company, Praha, říjen 2008english synopsisHybrid System of Wind Power Plant and SolarPhotovoltaic CellsProgress in the area of solar photovoltaic cells and wind power plantsfor small wind speeds allows for direct and indirect transformationof solar radiation into electrical power in the given locality.klíčová slova:obnovitelné zdroje energie, soustava hybridní, elektrárny větrné,panely solární fotovoltaickékeywords:renewable energy sources, hybrid system, wind power plants,photovoltaic solar panelsodborné posouzení článku:doc. Ing. Ladislav Strakoš, CSc., předseda Technické normalizačníkomise pro stavbu větrných elektráren a zpracovatelvšech českých dosud vydaných norem pro stavbu větrnýchelektráreninzerceJihomoravské stavební společenství při SPS v ČRpod záštitou Jihomoravského kraje vypisujeVII. ročník SoutěžeStavba Jihomoravského kraje 2008Podmínky Soutěže najdete na www.jmss.czPřihlášky i soutěžní podmínky je možno vyzvednout i osobně na adrese:Jihomoravské stavební společenství při SPS v ČRPaní Jolana Drtilová,Bauerova 10, (areál EDEN dům č. 4), 603 00 Brnotelefon: 541 159 466stavebnictví 01/0969


inzerceŠkola navržená s fantaziíNáročné projekty vyžadují výkonnépracovní nástroje. Prioritami při návrhuzákladní školy v italském městěQuinto Vicentino bylo dodrženípřísných směrnic týkajících se stavebškolních <strong>budov</strong>, požární bezpečnostia ochrany před zemětřesením. K hlavnímpožadavkům patřilo také bezbariérovéřešení a nízká energetickánáročnost stavby. Zajistit bezproblémovýprůběh projekčních prací tohotosložitého projektu se podařilo díkypoužití programu Allplan BIM 2008.Stavba základní školy ve Quinto Vicentinu jejedním z nejnovějších projektů architektonickéhostudia GPA. Budova sklidila pochvalu jak odmístních úřadů, tak – což je nejdůležitější – oddětí. „Ve studiu GPA patří k základním pracovnímnástrojům nejmodernější hardware a software.Kvůli tomu také už deset let používámeprojekční software Allplan společnosti Nemetschek,včetně aktuální verze Allplan BIM 2008Architektura, a také programy CINEMA 4Da On-Site Photo,” vysvětluje Gianluca Perottoni,který byl odpovědný za výstavbu školy.Projekt ve Quinto Vicentinu tvořila stavba nové<strong>budov</strong>y městské základní školy, která mělabýt postavena vedle již existující a volně stojícísportovní haly. Škola má deset klasickýcha pět specializovaných učeben. Srdcem stavbyje multifunkční místnost, která je využívánataké jako školní jídelna. Komplex je obklopenzelení a krytá chodba spojuje školu se stávajícísportovní halou.Dosáhnout výzvyPři zpracování návrhu i stavby samotné bylonejdůležitější splnění požadavků na technickoubezpečnost a provedení v souladu s přísnýmisměrnicemi na výstavbu školních <strong>budov</strong>,požární bezpečnost a ochranu před seizmickýmivlivy. Důležité bylo také bezbariérové řešení,použití speciálních stavebních technologiía nízká energetická náročnost <strong>budov</strong>y. Jednímz hlavních cílů bylo také začlenění architekturydo okolního prostředí. Projektanti se při pracíchna návrhu spolehli na všestrannost programuAllplan BIM 2008. „Allplan mi díky vizualizacímumožní rychle a jednoduše předvést svénápady všem účastníkům projektu,” říká GianlucaPerottoni.Konečný návrh školy ve Quinto Vicentinu dostalsvou podobu po zapracování požadavkůklienta a několika přípravných studiích, kterézahrnovaly podklady různých stran spolupracujícíchna projektu. Studie byly pravidelněprojednávány se stavební komisí, městskouradou, školními inspektory a managementemškoly. Bylo jednoznačně rozhodnuto držetse moderního a funkčního architektonickéhopojetí. „Vytvořili jsme koncept školní <strong>budov</strong>ytak, abychom umožnili poskytnout prostor proskupinové výukové projekty a velké pole prokreativní hru. Žáci tráví v této <strong>budov</strong>ě spoustučasu, takže jim musí nabídnout dostatek prostoruk tomu, aby se mohli volně vyvíjet a býtprostě sami sebou,” říká Gianluca Perottoni.Důležitými prvky nového školního komplexujsou povrchy skládající se z jednoduchých,plynulých linek a omítka se záměrně chaotickoustrukturou.Optimalizace pracovního procesuCelý projekt ve Quinto Vicentinu byl založentaké na spolupráci zainteresovaných projektantůvšech specializací. „Síťový manažer všemumožnil přístup k jednotným datům projektua také jejich rozšiřování o nové informacenebo jejich modifikaci,” říká Gianluca Perottoni.Umožněním takovéto spolupráce nad jednotnýmdatovým modelem tak síťový manažervýrazně urychlil postup projektu. Po dokončenímohly být plány předány statikům a stavebnímitechnikům ke kontrole. „Předávání datv různých datových formátech se obešlo bezjakýchkoli potíží díky široké paletě formátů, sekterými je schopen Allplan komunikovat. Každý,včetně klienta, si může data prohlédnout takřkajediným kliknutím myši,” vysvětluje italský architekt.„Díky neuvěřitelné přesnosti a preciznostiv plánovacím procesu se pro mne Allplan BIM2008 stal naprosto nepostradatelným nástrojem.Profesionální vizualizace mi také umožňujíudělat dojem na klienta dlouho před tím, nežzačnou samotné stavební práce. Náhledy jsoutak realistické, že když pak vidíte hotovou stavbu,je to jako zažít déjà vu.” Stavební prácena projektu školy začaly v roce 2006 a bylydokončeny začátkem roku 2008. Celkové nákladydosáhly 2,25 milionu eur.Co je pro vás hlavní výzvou při navrhovánístaveb?Překvapit lidi jednoduchostí našeho designu,vytvořit základní, ale harmonické linie a udržetvše v rovnováze – tyto aspekty vnímámjako důležité. Samozřejmostí je také kontrolanákladů a prováděných prací, důraz klademetaké na dlouhou životnost.Jaké podle vás budou trendy v navrhování?Čím dál tím víc se zohledňují ekonomickéaspekty. Od samého začátku musíme brátv potaz spotřebu energií a vytvářet stavbys minimálními nároky na údržbu a za použitímoderních materiálů, které jsou recyklovatelnéa cenově efektivní.Jaká byla vaše spolupráce s ostatnímiúčastníky projektu a s klientem?A jak se na koordinaci podílel Allplan?Několik let spolupracuji s kolegy z různýcharchitektonických studií po celé Itálii. FormátPDF mi umožňuje si okamžitě vyměňovat datas partnery a také jim mohu detailně ukázatcelý projekt. To je obrovský přínos pro našespolečné projekty a velmi zjednodušuje spolupráci.Jaké další informace vám kromě základníchdat, jako jsou plány, pohledya řezy, vytvořený model poskytuje?Dává nám veškeré informace, které potřebujeme.Kromě plánů, pohledů a řezů poskytujetaké širokou škálu informací o výměrách,objemech a nákladech na konkrétní stavebníkomponenty. A tato data jsou dostupnái v průběhu vytváření projektu, nejen po jehodokončení.www.discover-allplan.cz70stavebnictví 01/09


stavební paragrafytext: Ing. Marie Studničková, CSc.grafické podklady: autorkaZatížení sněhem – stanovenítvarových součinitelů, vliv větruNávrh konstrukce střechy je zpravidla určenhodnotou zatížení sněhem, který se s určitoupravděpodobností může na střeše nahromadit.Střecha by měla být schopna přenést největšízatížení, které se může v průběhu životnostistavby vyskytnout. Na druhé straně by střešníkonstrukce neměla být z ekonomických důvodůzbytečně předimenzována.V souvislosti s tvorbou evropskýchstavebních norem – tzv.eurokódů – se zpracovávalo několikprojektů týkajících se zatíženísněhem. Kromě rozsáhlého projektuvytvoření evropských mapzatížení sněhem, který se řešilv letech 1997 až 1999, se souběžněpracovalo také na experimentálnímvyšetřování zatíženísněhem na střechách s cílemstanovit tvarové součinitele μ nejběžnějšíchtypů střech. Tvarovýsoučinitel vyjadřuje rozdíl mezisněhovou pokrývkou na zemia na střeše. Účinky větru a slunce,oteplování střech z vnitřkua členitost tvaru zastřešení způsobují,že na střeše bývá většinouméně sněhu než na zemi a žesníh není na střeše uspořádánrovnoměrně. Jednotlivé zeměCEN (Evropská asociace národníchnormalizačních institutů)mají ve svých národních předpisechrůzné hodnoty tvarovýchsoučinitelů a pro eurokód bylotřeba tyto hodnoty objektivizovata sjednotit.Výzkum byl prováděn v různýchklimatických oblastech, napříkladv italských Alpách a Apeninách,ve Skotsku, Německu a Švýcarsku.Pro měření sněhovépokrývky in situ se použily přímémetody měření. V zimním obdobína počátku řešení (1997–1998)byly nejprve upraveny a sjednocenymetody měření. V zimě1998–1999 byla provedena rozsáhláměření sněhové pokrývkyna vybraných střechách a vevětrném tunelu. Z těchto měřeníbyly stanoveny modely zatíženísněhem při různých povětrnostníchpodmínkách.Jedním z cílů projektu bylo takésledování přeskupování sněhua změn uspořádání sněhové pokrývkyv souvislosti s působenímvětru (návěje) a s odtáváním.Na základě uvedeného výzkumubyly upřesněny některé součiniteleμ iv ČSN EN 1991-1-3 [1],která je v současné době platnounormou pro zatížení sněhemna území ČR. Zpráva o řešeníprojektu obsahuje řadu výsledkůměření a užitečných informací. Jeuvedena v soupisu literatury podčíslem [6] a je uložena u autorkyčlánku.V souvislosti se zaváděním eurokódůa rušením stávajícíchpůvodních českých norem k datu1. března 2010 byla navrženaúprava zatížení sněhem u střechpřiléhajících k vyšší konstrukcia u markýz. Tato úprava se zavededo národní přílohy současněplatné ČSN EN 1991-1-3 [1].Obecně k zatíženísněhemZatížení sněhem s se v normě [1]podobně jako v původní normě[2] vypočítává ze vzorces = µ iC eC ts k(1)kde µ ije tvarový součinitel zatíženímsněhem;s kcharakteristická hodnota zatíženísněhem na zemi [kNm -2 ];C esoučinitel expozice;C ttepelný součinitel.Zatížení sněhem s a s kse považujeza svisle působící rovnoměrnézatížení, které je vztaženok půdorysné ploše střechy. Tvarovýsoučinitel µ izávisí na tvarustřechy a je v ČSN EN 1991-1-3uveden pro celou řadu běžnýchtvarů zastřešení. Charakteristickáhodnota zatížení sněhem s ksestanoví buď z nové mapy sněhovýchoblastí ve změně [3], nebodotazem v Českém hydrometeorologickémústavu (ČHMÚ).Mapa podává jen hrubý obrazo zatížení sněhem, protože nemůževystihnout různé místnípodmínky terénu. V různých kotlinách,údolích, v zákrytu hřebenůhor, lesů anebo na vyvýšeninách,pláních a svazích může být sněhovápokrývka silně ovlivněnavětrem, zejména s přihlédnutímke směru převládajících větrů.Proto se doporučuje v problematickýchpřípadech požádato zpřesnění údajů přímo ČHMÚ,který k bližšímu určení zatíženímůže použít údajů z nejbližšíchstanic i znalost místních klimatickýchpodmínek. Podrobnějio zatížení sněhem viz např. [7].Zásady pro stanovenízatěžovacíchschématPro základní a nejběžnější tvarystřech jsou zatěžovací schématauvedena v ČSN EN 1991-1-3 [1].Pro netypická zastřešení je třebavyužít nejbližší ze schémat a zároveňpro upřesnění respektovatněkteré zásady. Jak je uvedenonapř. v [4] a [5], především platí:■ vítr odnáší sníh z ploch větruvystavených a hromadí hov závětří nebo na závětrnýchplochách;■ sníh sklouzává po skloněnýchplochách a hromadí se v úžlabíchnebo padá z vyšší úrovnězastřešení na nižší;■ vítr může měnit směr, musíse tedy uvažovat různé směryvětru;■ při sestavování zatěžovacíhoobrazce jsou návějová schématapro rozdílné úrovně střechnadřazena všem ostatnímschématům, schémata pronástavby, atiky a jiné překážkyjsou nadřazena schématůmpro základní tvary objektů. Toznamená, že návěj vznikající přirozdílné úrovni střech překrýváostatní návěje a návěj od překážkypřekrývá základní vrstvusněhu na střeše;■ dále lze předpokládat, ženávěje se uvažují při výpočtutěch prvků konstrukce, kterépřímo zatěžují. Další nosnéprvky se zpravidla již navrhujíjen na základní rovnoměrnouvrstvu sněhu, protože dílčínávěj nemá na jejich návrh vliv.Je však třeba uvážit rozlehlosta mohutnost návěje.Obecně je třeba mít na paměti,že schémata zatížení sněhemmohou mít jen omezenou platnost.Schémata uvedená v normáchjsou jistou aproximacíhodnot naměřených v různýchoblastech na různých typechstřech. Měření byla prováděnavětšinou v horských oblastechevropských zemí (viz úvod),a jsou výstižná proto spíšev našich oblastech podhorskýcha horských. Pro oblasti s nestálousněhovou pokrývkou zatímnebyla ověřena. Proto pokudje pro místo stavby ověřenona stávajících stavbách určitéuspořádání zatížení sněhem,je třeba tomuto uspořádání dátpřednost před uspořádánímuvedeným v normě. Totéž platíi pro charakteristickou hodnotuzatížení sněhem, která se vestavebnictví 01/09 71


skutečnosti může od hodnotyuvedené v mapě lišit dostvýznamně. A to ve smyslu zvýšeníi snížení této hodnoty.Jak je uvedeno např. v [4]a [5], byla zatěžovací schématastanovena z pozorování zejménaseverských a hornatých státůa z měření v aerodynamických tunelech.Některá z nich jsou protovýstižná spíše v oblastech s klimatickýmipodmínkami blízkýminašim horským a podhorskýmoblastem. Proto je třeba některánávějová schémata pro nižšísněhové oblasti upravit.Pokud je navrhována střecha,pro kterou neexistuje zatěžovacíschéma v normě [1], aleje k dispozici ověřené schémav literatuře, nebo v jiné normě,lze tato schémata použít. Jevšak třeba vycházet z toho, žepro metodiku eurokódu [1] sepředpokládá, že pro rovnoměrnézatížení sněhem (sníh padáza bezvětří nebo při rychlostivětru do 4 m/s) se na střešeuvažuje o 20 % nižší hodnotazatížení sněhem než na zemi,tedy základní hodnota tvarovéhosoučinitele µ i= 0,8.Tvarové součinitelestřech – rozdílnáúroveň střechSoučinitele µ ipro různé tvarystřech jsou pro normální podmínkydefinované v ČSN EN1991-1-3 [1], kapitole 5. Prostřechy různých úrovní a promarkýzy jsou uvedeny v článku5.3.6, jak je uvedeno dále,a do národní přílohy byly v roce2005 přejaty doporučené hodnotytěchto součinitelů bezupřesnění pro různé sněhovéoblasti. V současné době sepřipravuje změna některýchčlánků národní přílohy k ČSNEN 1991-1-3 [1] v souvislostis rušením ČSN 73 0035 k březnu2010. V dalším textu je uvedenzpůsob výpočtu zatíženísněhem na střechách různýchúrovní, jak jej předepisuje eurokóda návrh úpravy pro ČR.Pro střechy různých úrovní stanovínorma [1] zatěžovací schématauvedená na obr. 1. Tvarovésoučinitele zatížení sněhemjsou definovány následujícímivztahy:µ 1= 0,8 (za předpokladu, ženižší střecha je plochá) (2)µ 2= µ s+ µ w(3)kde µ sje tvarový součinitel zatíženísněhem zohledňující sesuvsněhu z horní střechy, přičemžpro α ≤ 15° je µ s= 0pro α > 15° se µ sstanovíz přídavného zatížení o velikosti50 % maximálního celkovéhozatížení sněhem na přilehlémsklonu vyšší střechy vypočítanéhopro příslušnou střechu.µ wje tvarový součinitel zatíženísněhem zohledňující působenívětru definovaný v [1] jakoµ w= (b 1+ b 2)/2h ≤ γh/s k(4)Délka návěje je určena vztahem:l s= 2h (5)Doporučené omezení podle [1] je5 m ≤ l s≤ 15 m. Stejné hodnotyuvádí i původní norma [2].Pokud je b 2< l s, jak je uvedeno vedruhé části obr. 1, pak se součinitelna okraji nižší střechy stanovíinterpolací mezi hodnotami µ 1a µ 2ohraničenou okrajem dolnístřechy.Pokud jsou střechy uspořádanépodle obr. 2, dosazuje se dovztahu (4) jako h hodnota h 1.Ve vzorci (4) je γ objemová tíhasněhu, kterou lze pro tento výpočetuvažovat hodnotou 2 kN/m 3 .Původ vzorce (4) se nepodařilozjistit ani ze zprávy [6]. Výraz γh/s kvyjadřuje podmínku, že sněhovánávěj není vyšší než výška h.Poznámka v normě [1] umožňujeupřesnit limitní hodnoty součinitelůµ wv národní příloze. V ČSN73 0035 v tabulce 15 se pro nižšísněhové oblasti uvažuje pouzerovnoměrné zatížení (jako prozatěžovací obrazec (i) v obr. 1)a teprve pro vyšší sněhové oblastise uvažuje návěj. Na základě těchtoúdajů bylo doporučeno Technickounormalizační komisí 38 Spolehlivoststavebních konstrukcí upravitznění článku NA.2.20 v [1] takto:Tento příklad platí tam, kde b 2


NA.2.20 Článek 5.3.6 Střechy sousedící a přiléhající k vyššímstavbám, odstavec (1).Maximální hodnoty součinitele μ wse odlišují podle sněhovýchoblastí takto:Sněhová oblast I–II III–IV V–VI VII–VIIIMax μ w0,8 2,0 3,0 4,0 Spodní hranice součinitele μ wje pro všechny sněhové oblasti 0,8.Zatěžovací délka l sse pro ČR nemění.Vzhledem k tomu, že původníznění článku NA.2.20umožňovalo ve všech sněhovýchoblastech využít maximálníhodnotu součiniteleµ w= 4,0, je navrhovanáúprava článku blíže k realitěa umožňuje i hospodárnějšínávrh. Úprava článku budezavedena do ČSN EN 1991-1-3v souvislosti se zrušením ČSN73 0035 nejpozději v březnu2010.inzerceDoporučeníI když bude uvedená úpravačlánku v národní příloze zavedenado normy [1] až později, mohouprojektanti a ostatní účastníci stavebníhořízení využít snížení maximálníchhodnot návějí po dohoděse zadavatelem a zodpovědnýmúřadem již teď. Eurokódy obecně,a tedy i [1], jsou koncipovány tak,že umožňují zavedení národněstanovených parametrů do normy.Zejména pro klimatická zatížení jezávazné použití metodiky, ale nikolinapř. klimatických map. Pokud jepro danou oblast stanovena hodnotameteorologických parametrůpřesněji, např. z údajů ČHMÚnebo ze zkušenosti, má se provýpočet využít tato hodnota. ■Autorka pracuje v Kloknerověústavu ČVUT v oddělení mechanikya zabývá se převážně problémydynamických zatížení konstrukcí,zatížení sněhem a účinky větru nastavební konstrukce.Použitá literatura[1] ČSN EN 1991-1-3:2005Eurokód 1: Zatížení konstrukcí –Část 1-3: Obecná zatížení –Zatížení sněhem. ČNI, 2005[2] ČSN 73 0035:1986 Zatíženístavebních konstrukcí. ÚNMZ,1986[3] ČSN EN 1991-1-3 Změna Z1Eurokód 1: Zatížení konstrukcí– Část 1-3: Obecná zatížení– Zatížení sněhem. ČNI,2006[4] Boháč, A., Pirner, M., Tichý,M.: Zatížení stavebních konstrukcí.Komentář k ČSN73 0035. ÚNM Praha 1978[5] Tichý, M., a kol.: Zatíženístavebních konstrukcí. Technickýprůvodce 45, SNTL1987[6] Sanpaolesi, L., a kol.: ScientificSupport Activity in theField of Structural Stabilityof Civil Engineering Works –Snow Loads, Final Report.University of Pisa, September1999[7] Studničková, M.: Navrhovánístaveb na zatížení sněhem.Stavebnictví. 2007,roč. 1, č. 2, s. 24–25inzerce stavebnictví 01/09 73


inzerceDubnové stavební veletrhy –startovací rampa úspěchuO stavebnictví se často hovoří jako o indikátoruzdraví ekonomiky. Je to logické: poptávkapo výrobních prostorách vypovídáo rozvoji výroby, generuje výrobu stavebníchhmot a poměrně vysokou zaměstnanost.A to přesto, že racionalizace a modernímateriály i v tomto oboru tradičně vysoképožadavky na kvantum pracovní síly poněkudsnížily. Zaměstnanost ve stavebnictvía výrobách souvisejících, stejně jako v ostatníchoborech výroby – viz poptávka po výrobníchprostorách – zvyšuje poptávku povšem ostatním a ekonomika se rozbíhá. –A vice versa...Krize, to je právě onen obrácený chod. Protokdysi J. M. Keynes navrhoval jako řešeníkrizí masivní státní investice. A skutečně,česká ekonomika zatím relativně nejlépeodolává celosvětové krizi především díkytomu, že zejména u nejnáročnějších stavebníchděl – infrastruktura, liniové stavbya další, financované či kofinancované zezdrojů EU – ještě problémy s nedostatkemlikvidity nehrozí. Horší je situace v oblastideveloperských projektů bytové a rezidenčnívýstavby. Developeři, ve značné mířepracující s úvěry bank a finančních institucí,cítí svoji zranitelnost a vyčkávají: drahépozemky se nedají zhodnocovat jinak nežkvalitními projekty, ty ale vyžadují stálevyšší investice, drahé materiály pro stavbyse neobejdou bez kvalifikované – tedydrahé pracovní síly... A kruh se uzavírá. Trhvyčkává, ale ekonomika se stále pohybujepo spirále deprese. Všeobecně se soudí, žepříští půlrok sice prohloubí krizi, ale mohl byukázat i cestu z ní.Současná úroveň státních investic evidentněnestačí, na druhé straně existují některámísta, kritické uzly, jejichž podpora by užmohla znamenat nastartování multiplikačníhoefektu a ve spojení s dalšími zásahyi „samovolnými“ pohyby znovu nastartovattrh a poslat firmy do černých čísel. Jednáse především o energetickou politiku, onuznámou kontroverzní ekologizaci stavebi stavebnictví, například. Nebo o high-techpotřebné pro tzv. „chytré stavby“ – ICTtechnologie pro řízení vnitřního prostředístaveb, které optimalizují provoz <strong>budov</strong>ya výrazně tak šetří energie, ale zlepšujíi prostředí pro uživatele.To jsou ovšem jen dvě ukázky z řady možností,které se nabízejí – existují mnohádalší řešení jak v procesu samotné výstavby,tak i její přípravy. A to jsme se ještě nezmínilio možných systémových opatřeních,počínaje kooperací všech zúčastněných(bank, stavebních firem i státní správy a sa-mosprávných orgánů), zlepšováním péčeo bezpečnost staveb (zajištění proti nemalýmobjemům krádeží) i na stavbách, logistickýmřešením pro velké rozvojové zónyani o dluzích státu vůči individuálním stavebníkůmv oblasti podpory ekologickýcha spořicích úprav existujících i nově vznikajícíchstaveb.Nadcházející Stavební veletrhy Brnoa také veletrh Urbis Invest budou v této situaciideální příležitostí pro diskuse „just intime“! A to tím víc, čím tvrdší budou dopadyrecese na české stavební firmy a trh vůbec.V podstatě existuje jen málo podobnýchpříležitostí, jako je tak široce založenýa strukturovaný stavební veletrh. Příležitostínejen ke střetům názorů – na efektivitustavebnictví, finanční náročnost staveb,na úspory a „úspory“ – ale i příležitostíokamžitě konfrontovat teorii se zkušenostmifirem i lidí z praxe. Dubnové Stavebníveletrhy Brno 2009 a Urbis Invest, největšísvátek stavebnictví u nás, tak bude – a jiždnešní stav přihlášek i podoba doprovodnéhoprogramu to potvrzuje – ideálnímworkshopem pro každého člověka i firmu,kteří chtějí, stejně jako ti nejúspěšnější vesvětě, přijímat krizi jako výzvu a recesi ekonomikyjako šanci ke znásobení úspěchua tím i zisků.74stavebnictví 01/09


eportážtext: Petr Zázvorkafoto: Tomáš Malý, P-D Refractories CZ a.s.▲ Generální ředitel P-D Refractories CZ a.s. Ing. Ladislav KašparP-D Refractories CZ a.s.:od Staré šamotky k vibrolitíHistorie největšího současného tuzemskéhovýrobce žárovzdorných výrobků P-D RefractoriesCZ a.s. se datuje od roku 1892, kdy byla veVelkých Opatovicích vy<strong>budov</strong>ána první továrnana šamotové výrobky. Existence tohotopodniku zásadně ovlivňuje rozvoj města přessto let. V soutěži Nejlepší výrobce stavebnin2008 obdržela společnost P-D Refractories CZa.s. za svoji dlouhodobou činnost a vynikajícíexportní úspěchy Cenu časopisu Stavebnictví.Generální ředitel P-D RefractoriesCZ a.s. Ing. Ladislav Kašpar(také prezident Asociacečeských a slovenských výrobcůžáromateriálů – AČSVŽ) ovládáhistorii i současnou problematikuvýroby dokonale – továrnězasvětil téměř pětatřicet letsvé profesní kariéry a přes problémyv 90. letech souvisejícíse změnou technologie výrobyv ocelárnách, které byly dřívehlavním odběratelem šamotovýchvýrobků, bylo toto obdobípro podnik velmi úspěšné.„Závod ve Velkých Opatovicíchbyl rozšířen v letech 1960–1965o nový provoz, kterému se vžilnázev Nová šamotka, dnes divizeD 02 na rozdíl od původní Staréšamotky (divize D 01). Díky stavběNové šamotky, určené prododávky žárovzdorných komponentůtehdy nově vy<strong>budov</strong>anéocelárně Nová Huť Ostrava, sestala továrna největším producentemšamotových výrobkůve střední Evropě, s kapacitoudosahující 76 000 t šamotovýchkamenů za rok. Změna technologievýroby oceli, kdy se stálevíce opouštěl šamot (původněse rozuměl pod tímto názvempouze vypálený jíl, pozn. redakce)jako základní materiál pro vyzdívkyocelárenských agregátů, sivyžádala postupný přechod navýrobky, které vycházely z jinýchzákladních surovin, jako bauxit,korund, andaluzit, mulit atd.,“popisuje Ladislav Kašpar.Nositelem žárovzdornosti u šamotovýcha vysocehlinitýchvýrobků je kysličník hlinitý. Pronezasvěcené – šamotové stavivose vyrábí ze směsí pálenýchlupků vhodné zrnitosti (lupkyjsou zpevněné žárovzdorné jílyrůzného geologického stáří a různéhonerostného a chemickéhosložení), které se melou na požadovanouzrnitost, poté se smísís jemně mletými jíly (vazbou) zapomoci záměsové vody a dále seformují do žádaných tvarů, potomse suší a vypalují.stavebnictví 01/09 75


„Kysličník křemičitý je pak základnísložkou při výrobě dalšíhozákladního žárovzdorného materiálu– dinasu. Pro tento produktbyl postaven speciální závod,dnes divize 03 Dinas Svitavy.Závod byl postaven v letech1981–1985 a jeho výrobky mělypokrýt potřeby zboží z uvedenéhomateriálu především v koksovnách.Po období náhradní výroby,kdy byly výrobky pro tento účel nanašem trhu téměř neprodejné, seuplatnila nově zavedená výrobakeramických komínových vložek,“dodává Ladislav Kašpar.V roce 2000 se společnost stalačlenem mezinárodní skupinyPreiss-Daimler Group, kterádisponuje šestnácti podniky předevšímv Německu, ale i v Litvěnebo Číně. P-D Refractories CZa.s. má v současnosti třináctdivizí a samostatných odborůa jednu dceřinou společnost P-DKREMEN d.o.o. Slovinsko, kdeje těžební provoz dodávající křemencepro výrobu dinasu.Jak se projevily ve velkémpodniku zabývajícím se dodávkamipředevším pro těžkýprůmysl změny hospodářstvípo roce 1989?Otevřený trh vyžadoval kroměkvality, ceny a včasného plněnízakázek ještě větší specializaciv sortimentu výrobků, které musejíplně vyhovovat požadované funkcive stanovených podmínkách budoucíhoprovozu. Po dokončenéprivatizaci jsme museli značněrozšířit sortiment a také se zaměřitna vývoz. V současné době zhrubadvě třetiny výroby jsou určenypro export. Výrobky vyvážímetéměř na všechny kontinenty.Hlavním obchodním partneremje pro nás Německo. Dále vyvážímedo Itálie, Japonska, Polska,Ruska, na Slovensko a do Dánska.Uskutečnily se velké kontraktys USA a vyvážíme paradoxněi do Číny, která je největším světovýmproducentem a exportéremv oboru.Jaký je současný sortimentvýrobků P-D Refractories?Vyrábíme přibližně 80 000 tuntvarových výrobků ročně, jejichstruktura se však proti předchozímuobdobí zcela změnila. Jednotlivésérie jsou daleko menší a jejichvýroba komplikovanější. Společnostvyrábí a dodává materiál prokompletní i částečné vyzdívkytepelných zařízení, předevšímpro koksové pece, vysoké pecevčetně ohřívačů větru, sklářsképece, elektrolyzéry, primárnívýrobu hliníku a další zařízení.Výrobní sortiment dále zahrnuješamotové kameny, vysocehlinitékameny, žárovzdorné jíly a ostřiva,akumulační magnetit, komínovévložky, žárovzdorné malty, tmelya betony. Součástí výrobního procesuje i návrh a výroba příslušnéspeciální formy pro výsledný produkt,který se vyznačuje vysokoupřesností a často složitým tvarem,podle nároků daného systému.Některé výrobky dodávané dospotřebitelské sítě jsou oblíbenéi v sortimentu hobby. Známýje například tmel, který sloužínejen k opravě krbů, ale můžev nouzi pomoci i při opravě výfukuu automobilů, nebo magnetitovékameny, jež jsou součástí elektrickýchakumulačních kamen.Rozmanitý sortiment vyžadujeinvestice do nové technologievýroby i zkušebníchzařízení…Návrh, vývoj, výroba a prodejnašeho sortimentu probíhá podlecertifikátu, který vydal Technickýa zkušební ústav stavebníPraha, v souladu s požadavkynormy ČSN EN ISO 9001:2001.Výstavba závodu Nová šamotkav šedesátých letech a také DinaskaSvitavy v 80. letech bylapoměrně velkorysá. To se týkázejména výrobních hal, ale takéhydraulických lisů a pecních agregátů.Zavádění nových technologiípředpokládá řadu nezbytnýchinovací a s investicemi jsme nikdyneklesli pod úroveň odpisů.Společnost je dnes vybavenamoderním výrobním zařízeníma zkušebními laboratořemi, kterépoužívají pro testování vybavenísplňující požadavky mezinárodníchnorem. Testy výrobků jsouprováděny podle přesných pravidel,daných harmonogramemvýroby určitého druhu výrobků.Někteří klienti požadují ve speciálníchpřípadech měření parametrůaž u sta procent výrobků. Největšíinvesticí v poslední době bylavýstavba nové tunelové peceč. 2, která byla uvedena do provozukoncem roku 2006 a slavnostněpokřtěna jménem Beatrix.Tato pec kromě dalších zlepšenívykazuje úsporu energie řádověo třetinu. Je nejmodernější pecísvého druhu v České republicea svými parametry umožňuje dalšírozšíření sortimentu. V oblastivývoje pokračují práce na výroběkřemenného skla a hmot proopravy sklářských pecí. Největšíakcí v roce 2007 bylo zahájenípřístavby haly na vibrolité výrobky,která byla v roce 2008 dokončenaa vybavena novou technologií.Náklady na investiční rozvoj takv roce 2007 přesáhly částku šedesátpět milionů korun.Využívali jste při investičníchzáměrech dotací z fondů EU?S fondy EU máme dobré zkušenosti.Byla z nich hrazenačást investic na výstavbu peceBeatrix ve výši devatenácta půl milionu korun. Na výstavbuhaly a pořízení technologiípro vibrolité výrobky jsmezískali dotaci ve výši osmnácta půl milionu korun. Kromě tohov rámci operačního programuRozvoj lidských zdrojů – adaptabilitaa podpora konkurenceschopnostipodniků a organizacízískala P-D Refractories CZ proroky 2006 až 2008 z Evropskéhosociálního fondu dotaci v hodnotěsto tisíc eur, která bude využívánana vzdělávání zaměstnanců.Dále jsme získali dotaci na akcek úsporám energií.Většinu výrobků vyvážíte dozahraničí. Projevují se problémytýkající se kurzovníhovývoje koruny?I přes nepřízeň kurzovního vývojepro exportéry a přes velmi silnékonkurenční prostředí byl v roce2007 obrat firmy – tržby za prodanévýrobky a služby – navýšenna více než miliardu korun, tedy natéměř sto osm procent. Výrazněposilující kurz koruny se projevilv zisku, což je dáno vysokýmpodílem exportu na celkovémobratu. Ve struktuře nákladů sevšak projevily také zvýšené cenyvstupů – především zemního plynu,ale také u surovin a elektřiny.Společnost, stejně jako ostatníčlenové AČSVŽ, se jednoznačněstaví za pokud možno nejrychlejšípřechod na evropskou měnu neboalespoň určení termínu jejíhopřijetí. Chybí nám rovněž výraznápodpora Evropské unie při některýchobchodních praktikách konkurenčníchfirem ze zemí, kterédisponují surovinami nezbytnýmipro naši výrobu. Konkrétně jdeo cenu bauxitu, který je dováženz Číny. V podstatě monopolní vývozcevládními nařízeními umělezvedá cenu základních surovin,ale cenu hotových výrobků přitomsnižuje. Dohody, které určují kvótyv nominálních cenách, nejsoudodržovány, čímž jsou evropštívýrobci poškozováni.Předpokládáte dopad současnéhospodářské krize vesvětě na vývoj obratu firmyv příštím roce?Dopad krize se bohužel již projevil.Máme zakázky, které jsouodloženy pro nesolventnost českýchsklářských firem, u některýchfirem dochází i ke zmenšeníobjemů zakázek nebo přímo zrušeníobjednávek z ekonomickýchdůvodů. Totéž se týká ve stálevětší míře i zahraničních zakázek.Bezprostředním důsledkemvzniklé situace je již zastavenívýpalu v jedné tunelové peci.Jak reagujete na danou situaci?Řešení závisí na mnoha faktorech,jejichž dopad prozatímneznáme. Kromě uvedenýchinovací a doplňování kvalifikacezkušených pracovníků v oboru,který má mnohaletou tradici, sesnažíme podporovat dobré jménonašich výrobků a jejich výrobuvšemi prostředky, které mámek dispozici. Máme například velmidobrou spolupráci se dvěmaexterními agenturami, z nichžjedna je zaměřena na zvyšováníproduktivity práce a druhá naúspory elektrické energie. Jejichčinnost, jak se zdá, přináší přesurčité nepříjemnosti, které představujeopuštění zažitých stereotypů,velmi zajímavé, statistickyvýznamné výsledky. ■76stavebnictví 01/09


▲ Nová hala pro produkci vibrolitých výrobků▲ Hydraulické lisy jsou důležitou součástí výroby žárovzdorných produktů▲ Formy na žárovzdorné výrobky musí být přesné, jsou tvarově často složitéa představují značnou část výrobních nákladů▲ Pecní vozy dopravují výlisky do tunelových pecí▲ Tunelové pece▼ Kontrola výrobků▲ Žárovzdorné výrobky na výstupu z tunelové pece▼ Výrobky ve skladu připravené k expedicistavebnictví 01/09 77


inzerceVeletrh STŘECHY PRAHA 2009 –jistota v nejisté doběJiž vlastně za pár týdnů se bude opět konatna pražském Výstavišti v Holešovicích mezinárodníodborný veletrh STŘECHY PRA-HA 2009. Za dobu své existence se staltradičním místem setkávání jak odborné, taklaické veřejnosti s výrobci, dovozci, nebos obchodními či realizačními firmami nejenz této oblasti stavebnictví. Dnes si již jen málokdoz nás uvědomí, že spolehlivá střechabyla v dávné minulosti snad kromě potravya oděvu jednou z hlavních starostí člověkao jeho přežití v nepříznivých obdobích roku.I v současné industriální společnosti zůstávástřecha stále významnou součástí našich<strong>budov</strong>, a to nejen z hlediska technického,ale velmi často i architektonického. Oprotivzdálené minulosti však musí zajišťovatnejen dříve dominantní vodotěsnost, alei požadované tepelně izolační vlastnostia navíc musí vyhovovat i přísným požárnímpředpisům či akustickým požadavkům. V posledníchletech se na plochých i šikmých střecháchstále častěji objevují sluneční kolektoryna ohřev vody, nebo dokonce fotovoltaickéčlánky umožňující ekologickou výrobu elektrickéenergie. Skloubit všechny tyto stavebníi provozní požadavky dohromady vyžadujenejen od projektantů, ale i od realizačníchfirem neustálý přísun aktuálních informací odvýrobců jak střešních krytin a tepelných izolací,tak od výrobců slunečních kolektorů a elektrovoltaickýchčlánků. Dochází proto častok vzájemnému prolínání informací a poznatkůmezi klasickým stavebnictvím a technikou21. století.V českém, poměrně konzervativnímstavebnictvíse na rozdíl od snad staletéminulosti začínají stálevíce prosazovat v individuálníbytové výstavběekologické dřevostavby –tak běžné v zemích severníEvropy nebo v USA čiv Kanadě.Již jedenáctý ročník připravovanéhomezinárodníhoveletrhu STŘECHYPRAHA proto připravujepro své návštěvníkyv rámci doprovodnéhoprogramu nejen standardní přednáškya diskuze o výběru vhodné krytiny prošikmé či ploché střechy, ale nabídne navíci informace o dnes stále více prosazovanýchekologických dřevostavbách,a témata z oblasti úspor energie a obnovitelnýchzdrojů.Mezinárodní veletrh STŘECHY PRAHA2009 se bude konat ve dnech 29. až31. ledna 2009 na pražském Výstavištiv Holešovicích. Je to veletrh s uznávanouúrovní nejen mezi odbornou veřejností, alei mezi laickými návštěvníky.Více informací a nejnovější aktuality najdetena www.strechy-praha.cz.29. – 31. 1. 2009Výstaviště Praha HolešoviceVyměňte tento kupon za vstupenkuzdarma v pokladně veletrhu Střechy Prahawww.strechy-praha.cz78stavebnictví 01/09


svět stavbařůtext: ČKAIT, ČSSI a SPS v ČRValná hromada SPS v ČRV polovině listopadu se konala valná hromadadelegátů Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR.Z vyhodnocení cílůVH 2004Ekonomické podmínky pro podnikáníse za uplynulé čtyři rokyzlepšily, snížil se počet ztrátovýchfirem, zlepšila se rentabilitastavebního podnikání, dostupnostbankovních úvěrů i čerpáníz fondů EU. Tím pádem rostli roční objem investiční výstavby,a to strměji, než se očekávalo.Ten v roce 2004 činil 349 miliardKč, v roce 2007 pak 510 miliardKč. V celkovém období stavebníkonjunktury rostl i export stavebníchprací, jehož meziroční nárůstv období v roce 2007 byl 50 %.Přesto v roce 2007 tvořil exportstavebních prací pouze 2–3 %z celkového objemu stavebníchprací.Spolupráce s vládou České republikyměla opačnou tendenci.V počátku uplynulého čtyřletéhoobdobí byla spolupráce s jednotlivýmiministerstvy uspokojivá.Svaz své požadavky koordinovalv rámci konfederace zaměstnavatelskýchsvazů a se Svazem průmyslua dopravy ČR a uplatňovalje v tripartitě. V závěru funkčníhoobdobí minulé vlády ale tripartitanenaplňovala své poslání, vládanebrala ohled na připomínky jednotlivýchorganizací a sledovalapředevším své politické cíle.Zásadním problémem byla sociálníoblast, kde v posledníchletech ještě více vygradovalproblém potřeby kvalifikovanýchpracovních sil. Svaz připravilve spolupráci s Ministerstvemprůmyslu obchodu ČR a Ministerstvemškolství, mládežea tělovýchovy ČR návrh novéhosystému učňovského školstvív odvětví stavebnictví – projektse jménem Krize učňovskéhoškolství ve stavebnictví a jehořešení. S tímto tématem je úzcespojená propagace odvětví jakotakového, k níž by měl sloužitnový projekt Dny stavitelstvía architektury, na jehož iniciacimá Svaz velký podíl. Akce Dnůstavitelství a architektury oslovujíširoké spektrum veřejnostiod mládeže, která se rozhodujepro volbu budoucí profese, poprofesní experty v odvětví.„Vytvoření příznivého obrazustavebnictví vyžaduje soustavnoupopularizaci oboru a změnunázoru veřejnosti na stavebnířemesla. K tomu je nezbytná součinnostvšech stavebních firem,jejich pozitivní působení v regionui prezentace staveb odevzdanýchv nejlepší kvalitě. PublikaceKrize učňovského školstvía návrh jejího řešení bylarozeslána na nejrůznější místastátní správy, byla projednánas hejtmany nebo jejich náměstkypro oblast školství a s příslušnýmiministry. Podporu našlai v obou komorách ParlamentuČR. Hospodářský výbor parlamentudokonce svým usnesenímuložil Ministerstvu školství,mládeže a tělovýchovy ČR, abyse touto problematikou zabývaloa transformovalo závěry tétostudie do konkrétních opatření.Dobrou zprávou pro nás je, žeministerstvo školství již zahájilona zpracování práci,“ uvedl vesvém projevu Ing. Václav Matyáš,prezident Svazu.Z usnesení VH 2008Valná hromada delegátů Svazupodnikatelů ve stavebnictví v ČRukládá představenstvu:■ ve své další činnosti se ještěintenzivněji zabývat problematikounedostatku kvalifikovanýchpracovních sil a marketingověpodporovat odbornévzdělávání;■ jednat s vládou ČR za zachováníproinvestičního státníhorozpočtu;■ uvnitř členské základny Svazupokračovat v komunikaci mezivelkými a malými stavebnímifirmami s cílem zlepšit vztahyna stavebním trhu;■ v jednotlivých krajích a regionechoslovit dobře fungujícía nově se rozvíjející stavebnífirmy s cílem získat je pročlenství ve Svazu. ■Další informace ze VII. valnéhromady SPS v ČR na www.sps.cz.Z projevu prezidenta SPS v ČR na valné hromadě...významnými indikátory trendůpoptávky po stavební produkcijsou makroekonomický vývoj,investiční aktivita v ekonomice,zakázky stavebních firema vydaná stavební povolení.V počátku letošního roku jsmeočekávali meziroční nárůst vestálých cenách v rozmezí 3–5 %.Dosavadní známé výsledky zaprvní tři čtvrtletí předpokladv této výši nenaplňují.V číselném vyjádření činí stavebníprodukce za prvních 9 měsícůloňského roku 386 miliard Kč. Tatočástka je v běžných cenách. Prozatímnelze zodpovědně odhadnoutzbytek roku 2008, ale tentoprůběžný výsledek nehodnotímenegativně a náš předpoklad jemeziroční nárůst do 2 %.I když jsme ujišťováni o prozatímnepříliš silnému dopadu globálnífinanční krize, patrné snížení růstutempa české ekonomiky je přestojeho odrazem. Tvorba hrubéhokapitálu zaostává za úrovní roku2007, což má záporný vliv na růstHDP.Na finanční situaci na bankovnímtrhu zareagovaly banky logickyzpřísněním podmínek při poskytováníhypotečních úvěrů,což znamená zhoršení jejichdostupnosti a zcela jistě se toprojeví na propadu v bytové výstavbě,i když ne dramaticky ještěv roce 2008, ale určitě v následujícíchletech. Developeřizačali omezovat nebo pozastaviliněkteré akce, dokonce i řaduvelkých projektů prakticky vevšech regionech. Nejsou tojenom developeři, ale i tuzemštía převážně zahraniční investoři,kteří utlumují svoje aktivity. Dopadmá i sílící koruna, která věcněsnižuje projednaný podíl krytí jednotlivýchprojektů financovanýchz evropských fondů.Dopad na podnikatelskou sféru plynei z nestabilní politické situace,zejména po nedávných volbách,kdy dochází k celé řadě změn,nejen v personální oblasti. Již nyníse to promítá do opatrnější politikybank vůči regionům, slábnoucímuzájmu investorů a především v nedostatečnémvyřizování a čerpáníevropských fondů.Svaz vyvíjí aktivity, které by mělyzmírňovat dopad poklesu českéekonomiky na členské firmy. Jeto především aktivita a lobbingk zachování příjmové stránkystátního rozpočtu a udržení výdajůna investice.Nebylo by zajisté na místěparafrázovat prastaré rčenía prognózovat, že po sedmitučných letech přijde sedm lethubených. Při tvorbě Strategiedo roku 2015 jsme si bylivědomi, že česká ekonomikase bude vyvíjet v rámci celkuEvropské unie a že jako její integrálnísoučást bude kopírovatmožné cyklické poklesy v některémúseku daného období.Nepodléhejme panice. Přestoale musíme citlivě vnímat ekonomickývývoj, který není nezávislýna světovém a evropskémfinančním trhu. ■stavebnictví 01/09 79


Sjezd ČSSI v Hradci KrálovéPo uplynutí tří letfunkčního obdobídosavadních orgánůČeského svazu stavebníchinženýrů byl v listopadusvolán sjezd ČSSI. Sjezd se konalpod patronátem společnostíSSŽ, Metrostav a Hochtief.Zpráva o činnosti Svazu zauplynulé volební období bylapředložena delegátům v předstihuIng. Svatoplukem Zídkem.Výstižně charakterizovala úspěchyi rezervy v činnosti prezidia,oblastních poboček i odbornýchspolečností. Uvedeny byly dobrépříklady z akcí charakteruceloživotního vzdělávání, spolkovéhoi odborného a zvýraznilavýznam spolupráce s partneryv regionech při odborných činnostech.Celková bilance práceSvazu při plnění jeho poslánía cílů byla za uplynulé obdobícharakterizována jako úspěšná.Byly stanoveny konkrétní cílea navrženy náměty činností, vekterých by Svaz měl v budoucímvolebním období odbornoua společenskou aktivitu ČSSIprohlubovat.Hospodaření Svazu je v uplynulýchletech vyrovnané, přičemžje nutno i nadále velmi uvážlivěnakládat zejména s prostředkyzískanými z členských příspěvkůa nadále rozvíjet tradičníaktivity Svazu, jako napříkladorganizaci autorizačních zkoušekČKAIT a pořádání odbornýchakcí. Zpráva revizní komiseo hospodaření ČSSI vyzněla po-zitivně a byla stejně jako zprávao hospodaření delegáty sjezduschválena. Sjezd rozhodl pokračovatv dosavadním úsilí ve věcizískání finančního vyrovnání odstátu za majetek, který byl předánČSVTS a NF při neoprávněnémrozpuštění ČSSI.Sjezd ČSSI zvolil na další tříletéfunkční období prezidentemIng. Svatopluka Zídka a viceprezidentyIng. Pavla Štěpána,prof. Ing. Vladimíra Křístka,DrSc., Ing. Jana Jelínka, Ing.Františka Kudu, CSc., Ing. RadoslavaHolého a Ing. TomášeChromého. ■Spolkový den koordinátorů v BerlíněNa konci října se konal v Berlíněčtvrtý Spolkový den koordinátorů.Pořadatelem akce bylo spolkovéministerstvo práce a sociálníchvěcí ve spolupráci se spolkovýmúřadem pro ochranu prácea pracovní medicínu a zúčastnilise jej především praktikující koordinátořibezpečnosti a ochranyzdraví při práci na staveništíchz celého Německa. Za Českourepubliku se zúčastnil předsedaČeské společnosti stavebníchkoordinátorů ČSSI Dr. Ing. VladimírSklenář, CSc.V krátké rešerši této významnéodborné události není možnépodrobněji přiblížit celý obsahdne a jednotlivé přednášky.Je však potřebné si všimnoutpřednesených témat a krátceokomentovat problémy, kterév SRN koordinaci bezpečnépráce na staveništích a konkrétnítvůrčí práci koordinátorů tíží,případně jí dobrými příkladya podporou státní správy pomáhají.Hlavní témata proslovů nadni koordinátorů:– výstavba jako spolupráce všechaktérů tvorby a rozvoje stavebnictví;– vyhodnocení stavu bezpečnostníchpředpisů a jejich konkretizace;– účinek stavebního práva načinnost koordinátorů;– aktuální pomoc analýze a ručenírizik na staveništi;– náhled veřejných investorůna vlastní odpovědnost zabezpečnost práce;– vzájemná očekávání koordinátorůa inspekčníchorgánů;– projektant jako koordinátor –ideální nebo nouzové řešení;– příklady dobré koordinacea jejích detailů na německýchstavbách.Referáty a přednášky měli zástupcitěchto organizací: Svazstavebních a bezpečnostníchkoordinátorů, sdružující praktikujícíkoordinátory, Spolkovéministerstvo práce a sociálníchvěcí, Spolkový ústav pro ochranupráce a pracovní medicínu, Svazbezpečnostního inženýrství,Spolková inženýrská komora,vysoké školy stavební, orgányinspekce práce, odbory, stavebnífirmy.Sylabus hlavních přednesenýchnámětů:■ Výstavba potřebuje i v koordinacibezpečné práce inovativnípřístupy, kvalitní a připravenéinvestice, dostatek pracovníchmíst, zlepšení celkového imagea postihnutí procesu celého životníhocyklu stavby.■ Cílem EU a evropské agenturybezpečnosti práce je snížit úrazovostna staveništích do roku2012 o 25 %.■ Ustavené pracovní skupinykoordinátorů řeší v současnostipředevším nutnost změny situacev podpoře vývoje a pokrokuv bezpečnosti práce nastaveništích, kritizují špatná řešenízaměstnavatelů – zhotovitelůstaveb, deficit znalostía zkušeností účastníků výstavby,nedostatečnou flexibilitu a účelnostsystému a plánů BOZP prokonkrétní stavby.■ Stanovujeme heslo: Ať žije kvalifikovanýkoordinátor! vychovanýprůhledným a kvalitním systémemvzdělávání koordinátorů vč.nezbytných kompendií, komentářů,metodiky, vzorů, katalogů,organizace práce atp.■ Koordinátor je stále ještěv mnoha případech jmenovánpozdě, má špatné možnosti zapojenído přípravného procesuvýstavby, investoři se řídí rčením„když už musím, tak reaguji“,zhotovitelé stavby vidí v koordinátorovikontrolora nošení helemna staveništích.inzerce■ Řešení jsou možná strukturálníi personální – v integracikoordinátora do přípravnéhoi realizačního procesu, v jehonezávislosti a vyloučení střetuzájmů a špatně delegovanýchpravomocí.■ Přes určitou nesrozumitelnosta nepřesnost prováděcích předpisůznamená desetiletá zkušenostkoordinátorů významný posunv kvalitě, stabilitě potenciálua profesní zkušenosti v koordinacibezpečné práce na staveništích.■ Zlepšení je nutno hledat v bezprostředníchkontaktech koordinátoras investorem, v ohodnocenípráce koordinátorů, v pořádáníprofesních akcí, v lepší specifikacispolečných nebezpečí a rizik,ve vypovídacích schopnostechplánů BOZP.■ Otázka, zda projektant je nebo bymohl být ideálním koordinátorem –je nutné posuzovat propojeníumělecké, organizátorské,konstruktérské, psychologické,manažerské, obchodní i právníobou výkonů činnosti. ■âESKÁSPOLEâNOSTOdborná spoleãnost âeského svDrÏitel akreditace MPSV ã.j. 2007/1620-54 proSokolská 15, 120 00 Praha 2 • Tel.: 227 090IâO: 86594401, DIâ: CZ86594401, www.cssDr. Ing. Vladimír Sklenář, CSc.Pfiípravn˘ vzdûlávací programKOORDINÁTORbezpeãnosti a ochrany zdravípfii práci na staveni‰ti80stavebnictví 01/09Bliωí informace a závazná pfiihlá‰kana www.cssk.cz


infoservisVeletrhy a výstavy2. 1.– 30. 12. 2009EDEN 3000Centrum vzorových domů a Vzorkovnastavebních materiálů(celoročné kromě 1. 1., 24.a 31. 12.)Brno, Výstaviště 1E-mail: eden@bvv.cznsc@stavebnicentrum.comwww.bvv.cz/eden300012.–17. 1. 2009BAU 2009Mezinárodní veletrhstavebních materiálů,Německo, Mnichov,Výstaviště Neue MesseE-mail: dohr@messe-muenchen.dewww.bau-muenchen.com29.–31. 1. 2009STŘECHY PRAHA 200911. ročník specializovanéhoveletrhuPraha 7, Výstaviště HolešoviceE-mail:phomolova@strechy-praha.cz31. 1.– 3. 2. 2009PRAGOINTERIÉR –NEW DESIGNVeletrh nábytku, podlahovin,bytového textilu, svítidel, doplňkůPraha 7, Výstaviště HolešoviceE-mail: pragointerier@incheba.cz8.–10. 2. 2009STAVITEL 200915. národní výstava stavebníchmateriálů, technologií a realitníchkanceláříLysá nad Labem, Výstaviště,Masarykova 1727E-mail: pilarova@vll.cz10. 2.–14. 2. 2009R + T 200918. mezinárodní veletrh garážovýchsystémů, automatizacea stínicí technikyNěmecko, Stuttgart, Neue Messe(Flughafen)E-mail: info@messe-stuttgart.de11.–12. 2. 2009STAVÍME – BYDLÍMEKROMĚŘÍŽStavební výstava na počátku stavebnísezóny pro oblast jižní HanéKroměříž, Dům kulturyE-mail: hasalova@omnis.czwww.omnis.cz11. 2.–14. 2. 2009STŘECHY – PLÁŠTĚ –IZOLACE 200918. ročník odborného stavebníhoveletrhuOstrava, Výstaviště Černá loukaE-mail: vystavy@cerna-louka.cz18.–19. 2. 2009STAVÍME – BYDLÍMEBŘECLAVStavební výstavapro Břeclavsko a PálavuHodonín, Dům kultury Horní ValyE-mail: rosslerova@omnis.czwww.omnis.cz19.–22. 2. 2009BAUEN & ENERGIE 2009Veletrh pro zdravou stavbu,renovace a úspory energií,vše pro ochranu životníhoprostředíRakousko, Vídeň,VýstavištěMessezentrumWienNeuE-mail: info@messe.atwww.bauen-energie.at24.–27. 2. 2009CLIMATIZATIÓN 200913. ročník mezinárodní výstavyklimatizace, větrání a chlazeníŠpanělsko, MadridVýstaviště Feria de MadridE-mail: climatizacion@ifema.eswww.ifema.es/ferias/climatizacion/default.html26.–28. 2. 2009PANELOVÝ DŮM A BYT 2009Výstava materiálů, výrobků, technologiía služeb pro revitalizacipanelových domůSpolečně s výstavou OKNA –DVEŘE – SCHODYPraha 7, Výstaviště HolešoviceE-mail: info@incheba.cz26.–28. 2. 2009LIGNA BOHEMIA 20096. mezinárodní výstava strojů, nástrojů,zařízení a materiálů prodřevozpracující průmyslSouběžně probíhá výstavaŘEMESLA – SKLO 2009Lysá nad Labem, Výstaviště,Masarykova 1727E-mail: vll@vll.cz26. 2.–1. 3. 2009DŘEVOSTAVBY4. mezinárodní veletrh dřevěných staveb,střešních konstrukcí a dřevovýrobyPraha 9, PVA LetňanyE-mail:drevostavby@terinvest.com26. 2.–1. 3. 2009NOVÝ BYT A DŮM15. mezinárodní veletrh staveba stavebních úpravPraha 9, PVA LetňanyE-mail: nbd@terinvest.comwww.novybytadum.cz11.–14. 3. 2009METALLEvropský odborný veletrh proobrábění kovů v průmyslu a řemeslechNěmecko, Mnichov, VýstavištěMnichovE-mail: presse@ghm.dewww.metall-muenchen.de11.–17. 3. 2009IHM 2009 PROFI60. mezinárodní odborný veletrhřemesel, dílenské techniky, nářadí,nástrojů, veletrh pro životnístyl, interiér a designNěmecko, Mnichov –Nové výstavištěE-mail: hof@ghm.dewww.ghm.deOdborné seminářea konference12. 1. 2009AutoCAD LT pokročilýŠkoleníPraha 3, AbecedaPC,Domažlická 1053/15E-mail:Vojtech.Krupka@AbecedaPC.cz12.–13. 1. 2009euroCALC UpgradeVzdělávací kurzPraha 10, Počítačová učebnaspolečnosti CallidaBohdalecká 25E-mail: obchod@callida.czwww.callida.cz14. 1. 2009České a slovenské smluvníobchodní právo v rámci evropskéhovývojeSeminářinzerceFakulta stavební VŠB-TUOstrava nabízí pro rok2009/2010 studium ve čtyřletýchbakalářských programech:Bakalářský studijní programStavební inženýrství v prezenčníi kombinované formě studia sestudijními obory:● Geotechnika● Městské stavitelství a inženýrství● Správa majetku a provoz <strong>budov</strong>(pouze prezenční forma studia)● Stavební hmoty a diagnostikastaveb● Dopravní stavby● Prostředí staveb● Příprava a realizace staveb● Dopravní inženýrstvíAbsolventi tohoto programumohou pokračovat v navazujícímmagisterském programuStavební inženýrství (doba studia1,5 roku) se studijními obory:● Geotechnika● Městské stavitelství a inženýrství● Stavební hmoty a diagnostikastaveb● Dopravní stavby● Konstrukce staveb● Prostředí staveb● Provádění stavebBakalářský studijní programArchitektura a stavitelství pouzev prezenční formě studia sestudijním oborem stejného názvu.Absolventi tohoto programumohou pokračovat v navazujícímmagisterském studijním programua oboru Architektura a stavitelství(doba studia 2 roky), nebo vestudijních oborech navazujícíhomagisterského studijního programuStavební inženýrství.Fakulta stavební VŠB – TUOstrava pořádá dne 22. ledna 2009Den otevřených dveří..Zahájení proběhne v 9:00 hodinv Nové aule v areálu VŠB – TUOstrava, ul. 17. listopadu 15,Ostrava–Poruba.Přihlášku ke studiu je možnopodat do 31. 3. 2009 pro 1. kolopřijímacího řízení a do 20. 7. 2009pro 2. kolo na adresu Studijníoddělení FAST VŠB – TU Ostrava,L. Podéště 1875/17, 708 33 Ostrava –Poruba.Podrobnější informace natel. číslech 597 321 320 (prezenčníbakalářské studium), 597 321 386(prezenční navazující magisterskéstudium) a 597 321 346(kombinovaná forma bakalářskéhoi navazujícího magisterskéhostudia) nebo na www.fast.vsb.cz.stavebnictví 01/09 81


Brno, Centrum celoživotníhovzdělávání,Masarykova univerzita,Právnická fakulta,Veveří 70E-mail: ccv@law.muni.czwww.law.muni.cz/czv/kurzy14.–15. 1. 2009Revit Architecture – základníškoleníŠkoleníPraha 4, AB Studio – učebna,Jeremenkova 90aE-mail: fenclova@abstudio.cz20. 1. 2009Wienerberger fórumSeminář s diskuzíPraha 4, ECM Centrum,Hvězdova 1716/2bE-mail: info@stavokonzult.czwww.wienerbergerForum.cz21.–22. a 28. 1. 2009euroCALC BeginnerTřídenní vzdělávací kurzPraha 10, Počítačová učebna společnostiCallidaBohdalecká 25E-mail: obchod@callida.czwww.callida.cz21.–23. 1. 2009Advance Steel – školeníŠkoleníPraha 4, AB Studio – učebna,Jeremenkova 90aE-mail: fenclova@abstudio.cz22. 1. 2009Význam požadavkůna tepelnou ochranu<strong>budov</strong> pro nízkoenergetickéa pasivní domySeminářPraha 2, Dům ČKAIT,Sokolovská 15E-mail: jsaidl@ckait.czinfo@ckait.cz26.– 27. 1. 2009euroCALC UpgradeVzdělávací kurzPraha 10, Počítačová učebnaspolečnosti CallidaBohdalecká 25E-mail:obchod@callida.czwww.callida.czStavba roku 2008Olomouckého krajeOlomoucký kraj ve spoluprácis ČKAIT, SSI, SPS v ČR, ČKAa Omnis a.s. vypisuje veřejnouneanonymní soutěž, do které mohoubýt přihlášena stavební díla,novostavby i rekonstrukce v nížeuvedených kategoriích, zhotovenéa zkolaudované v období od 1. 1.2007 do 31. 12. 2008. Stavba musíbýt zhotovena na území Olomouckéhokraje.Kategorie staveb:■ Stavby určené k bydlení;■ Stavby občanské vybavenosti;■ Stavby dopravní, inženýrskéa vodohospodářské;■ Stavby technologické a proprůmysl;■ Rekonstrukce a obnova.Porota určí v každé kategoriijednu stavbu, které udělí titul„Stavba roku 2008 Olomouckéhokraje“, a dále udělí dvěčestná uznání. Na návrh porotymůže hejtman udělit zvláštníocenění.Termín vyhodnocení soutěžea vyhlášení a zveřejnění výsledkůje stanoven na březen 2009.Přihlášené práce budou formoupanelů vystaveny na veletrhuSTAVOTECH v Olomouci.Formulář přihlášky a další dokumentacesoutěže jsou k dispozicina www.kr-olomoucky.cz nebo nasekretariátu soutěže.Uzávěrka přihlášek:30. ledna 2009 do 16.00 hodinv sekretariátu soutěžeUzávěrka pro doručení panelůa dokumentace:13. února 2009 do 16.00 hodinna sekretariátu soutěže, adresa:OMNIS Olomouc a.s.,Kosmonautů 8, 772 11 Olomouc,tel./fax: 585 232 097,e-mail: nasadil@omnis.cz,mobil: 608 711 422 ■inzerceFórum českého stavebnictví 2009 – 5. ročníks klíčovým tématem „SUSTAINABLE CONSTRUCTION”!Stavebnictví v Evropě i v České republice čekajív příštích letech výrazné změny.Nedostatek energií a jejich zdražování budemít vliv na změny v přípravě i realizaci staveb,které v současné době spotřebovávají 40 %vyrobené elektrické energie a tepla. Všechnyvyspělé evropské země se připravují na novézpůsoby stavění, které zaručují podstatné sníženíspotřeby energií při provozu <strong>budov</strong>. Prodosažení nízkoenergetického stavění existujív zemích EU vládní programy, jsou vydáványzákony vytyčující nové principy stavění.Nejdále jsou tyto programy ve Francii, VelkéBritánii, Švédsku, Německu a jiných zemích.V České republice se státní správa tímtoproblémem prakticky vůbec nezabývá, a jeproto nejvyšší čas rozpoutat diskuzi na všechúrovních. Novému způsobu stavění se budoumuset přizpůsobit všichni zainteresovaní,ať již jde o stavební společnosti, developery,výrobce stavebních materiálů a dodavateleveškerých technologií.Již 5. ročník úspěšného odborného setkánívýznamných zástupců českého stavebnictví sezaměří na klíčové téma „udržitelného stavění“velmi detailně a pozitivně.Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR společněs Blue Events si vás již teď dovolují upozornitna termín 4. března 2009, kdy se v sále pražskéhohotelu Olympik Artemis setkají zástupcivětšiny významných společností a budouo těchto tématech diskutovat. Mezi exkluzivnía další partnery jubilejního fóra patří mj. společnostiSTOMIX, Xella CZ, TÜV-SÜD Czech, VEKRA, SMPCZ a další významné společnosti, hlavním mediálnímpartnerem je časopis STAVEBNICTVÍ.V případě zájmu o bližší informace o přípraváchprojektu se můžete obrátit na adresuinfo@BlueEvents.eu nebo tel. +420 603 252703, informace o průběhu předchozích ročníkůzískáte na adrese www.construction21.cz.82stavebnictví 01/09


firemní blokHörmann na BAUSpolečnost Hörmann, přednívýrobce garážových a dveřníchsystémů, představí namezinárodním stavebním veletrhuBAU 2009 v Mnichově13STOMIX v Českých 100 nejlepších24Cílem ankety Českých 100 nejlepšíchbylo na celostátní úrovninalézt a ocenit společnosti, kteréve svém oboru dosahují mimořádnýchvýsledků. Nominacevycházely z osobních zkušenostíokruhu odborníků, získanýchpři profesionální činnosti, aletaké ze soukromých kontaktůs nejrůznějšími hospodářskýmisubjekty. V letošním žebříčkuhlasovalo 3600 podnikatelů. Výběrnominovaných firem podléhaltřem kritériím: subjekt musel mítregistraci na území České republiky,více než 20 zaměstnancůa roční obrat převyšující 30 milionůkorun. Společnost Stomix seumístila v kategorii Stavebnictví,průmysl stavebních hmot a developerství.Cena pro Stomix přišla měsíc povítězství v soutěži Nejlepší výrobcestavebnin roku 2008. „JsemProfimalt – cement pro zděníHolcim Česko, přední dodavatelstavebních materiálůa služeb v České republice,uvádí na trh další novinku –Profimalt – cement na zdění.Po zavedení značek Extracema Variocem pro balené cementyje Profimalt již v pořadítřetím inovativním produktem,kterým Holcim Česko obohatiltrh. Jedná se o nové univerzálnícementové pojivo navýrobu malt pro zdění a vnitřníi vnější omítání, pevnostní třídy12,5 MPa. Jeho vlastnosti bylyupraveny tak, aby umožňovalyjednoduchou výrobu kvalitníchomítek a malt pro zdění přímona staveništi, bez požadavkujiných komponent, kromě vodya písku. Při výrobě malt Profimaltplně nahrazuje cement,vápno a potřebné přísady, neboťvšechny složky jsou již v tomtovýrobku smíchány ve správnémpoměru. Použitím Profimaltu(12. až 17. ledna) například rolovacívrata s novými izolačnímiprofily Decotherm, vjezdovávrata ET 500 určená pro hromadnégaráže, nebo protipožárnía protikouřové dveře T30a STS, jež upoutají nevšednímdesignem.Uvedené novinky včetně celéřady dalších zajímavých produktůa nejmodernějších technologiíz oboru garážových i průmyslovýchvrat, vstupních dveří,nakládací techniky nebo protipožárnícha protikouřových uzávěrů,mohou návštěvníci zhlédnout vefiremní expozici o rozloze více než1000 m 2 , jež bude tradičně umístěnav hale B2.Významnou inovaci v oblasti průmyslovýchvrat přinášejí profilyDecotherm z hliníku a ušlechtiléoceli (obr. 1). Díky nim disponujívrata optimálními navíjecímivlastnostmi a zároveň se vyznačujívynikající tepelnou izolací.Od vjezdových vrat do hromadnýchgaráží se vyžaduje odolnostproti zvýšenému namáhání a zároveňvelmi tichý chod. SpolečnostHörmann proto vyvinula vrataET 500 (obr. 2), jež jsou navrženanejméně pro 250 000 otvíracíchcyklů. K jejich dalším přednostempatří kvalitní, bezúdržbovákonstrukce a řada konstrukčníchpotěšen, že se naše práceúročí. Snažíme se být garantemkvality, která je ve výroběstavebnin, ale koneckonců takéslužbách, klíčovým faktoremúspěchu,“ řekl generální ředitelStomixu Bořivoj Minář.Stomix je největším českýmvýrobcem kontaktních zateplovacíchsystémů. Jeho konsolidovanýobrat se v roce 2007přiblížil 870 milionům korun.Společnost v loňském roceoslavila 15. výročí založení. ■se dosahuje výrazné úsporynákladů v porovnání s tradičníformou přípravy malt.K Profimaltu připravila společnostHolcim Česko technickélisty a další informační materiály,ve kterých najdou spotřebitelépodrobnější informace o složeníproduktů, o aplikačníchmožnostech a praktické tipyk co nejefektivnějšímu využití.Veškeré informace jsou takéna speciálních internetovýchstránkách www.zapomente-nasedy-prumer.cz.■inzerceprvků zamezujících možnostizranění, jako např. zajištění protizřícení dvojitými lanovými táhly,vylepšená ochrana proti sevřeníprstů ad. díky rozsahu otevřeníjen 200 mm, potřebnémuprostoru pro překlad 100 mma bočnímu dorazu 140 mm.U automatických posuvnýchdveří T30 (obr. 3) na první pohledzaujme designové provedeníz hliníku a skleněných prvků, ježlze individuálně přizpůsobit architektuřeprostoru. K pohybu dveřínavíc není nutná vodicí kolejnicev podlaze, a tak je zaručena jejichbezbariérovost. Díky četným variantámautomatického provozuje lze jednoduše a rychle nastavitpro každou provozní situaci.Jako zajímavý prvek při realizacimoderně řešených objektů semohou uplatnit i ocelové dveřeSTS 30 (obr. 4) a STS 90, ježúčinně zamezují šíření požárupo dobu 30 a 90 minut. Dveřníkřídlo s plynulým dorazem,lícující s plochou, umožňuje dosáhnoutvzhledu vyznačujícíhose jasnými liniemi a velkorysýmiplochami. ■- PES -NETANKUJTE!!! ZBYTECN Ì !!!Nabízímesbìr polohy pomocí GPSpøenos dat pomocí GSMnepøetržité hlídánípaliva v nádrži i naodstaveném strojipøi ztrátì paliva naodstaveném strojivyhlásit poplachidentifikaci øidièemìøení otáèek motoruvýpoèet motohodinpøipojení dalších vstupùhttp://pes.taurex.eue-mail: taurex@taurex.eutel.: +420 777 792 926stavebnictví 01/09 83


Elmarco: „hlava“ měsíce listopaduSpolečnost Autodesk udělila firměElmarco, českému výrobciprůmyslových zařízení pro výrobunanovláken, celosvětové oceněníInventor of the Month za měsíclistopad. Společnost Elmarco spoléhápři vývoji výrobních zařízenířady Nanospider, které umožňujíprůmyslově vyrábět nanovláknovétextilie, na software AutodeskInventor. Nanovláknové textiliejsou vhodné kupříkladu pro filtraci –obsahují mikroskopické průduchy,které jsou natolik malé, že dokážouodfiltrovat nejrůznější mikroskopickéčástice včetně bakterií nebovirů, čímž se stávají ideální provyužití ve filtračních zařízeníchv oblasti zdravotnictví či výrobyhigh-tech komponent.„Společnost Elmarco je prvníma jediným výrobcem na světě,který nabízí zákazníkům zařízeníurčené k masové výrobě nanovláken,založené na principu metodyelektrospinningu,“ řekl RobertKross, senior viceprezident divizeAutodesk Manufacturing Solutions.„Řešení Inventor pomohlofirmě Elmarco v oblasti výrobynanovláken maximálně rozvinoutsvůj inovační potenciál.“Nanovlákna jsou mnohonásobnětenčí než lidský vlas, jejich průměrčiní od 200 do 500 nanometrů.Zařízení řady Nanofiber vyrábítato nanovlákna prostřednictvímpatentované elektrospinningovémetody, kdy je rotující válecčástečně ponořen ve vaničces roztokem polymeru a umístěnv poli vysokého napětí. Nad válcemse posunuje podkladový materiál,na který se nanáší vrstvy nanovlákenvytažených vysokým napětímz vrstvy polymeru na rotujícímkovovém válci. Takto vzniklá textilieje ideální pro filtraci či akustickouizolaci.Společnost Elmarco je lídrem v odvětvínanotechnologií se specializacína vývoj a produkci zařízení provýrobu nanovláken. Společnostzahájila obchodní aktivity v nanotechnologickémsegmentu v roce2004 a dnes již dosahuje ročníhoobratu 23,3 milionu dolarů. Více informacío společnosti Elmarco lzenajít na www.elmarco.com. ■Malé kompresory Atlas CopcoNově představená vylepšenářada kompresorů Atlas Copco11–30 kW GA + /GA VSD přinášívýbornou výkonnost. Tytokompresory se vstřikem olejepatří mezi nejkompaktnějšía nejtišší zařízení na světě v tomtovýkonovém rozsahu. Novýintegrovaný sušič snižuje spotřebuenergie a zároveň zvyšujekvalitu dodávaného vzduchu.Všechny standardní modely jsounyní konstruovány pro práci přiokolní teplotě až 46 °C, obsahujíintuitivní monitorovací rozhranía jsou vybaveny robustní, výkonnoupřevodovou skříní chráněnouproti znečištění.Větší množství nasátého atmosférickéhovzduchu (FAD)znamená, že si zákazník můžepro dané použití zvolit menšíkompresor. Díky technickýmvylepšením dokázala společnostAtlas Copco zvýšit hodnotu FADu řady GA + o 7–17 % ve srovnánís předchozími modely. U řady GAVSD se nárůst pohybuje v rozmezí9–24 %.Hodnota specifické energetickénáročnosti (SER) udává skutečnouspotřebu elektrické energiena výrobu stlačeného vzduchukompresorem. Díky zlepšenív rozsahu 3–11 % u řady GA +a 11–13 % u řady GA VSDvykazují tyto nové kompresoryjedny z nejlepších hodnot v současnosti,a patří proto mezinejúspornější zařízení na trhu.Spotřeba energie může být dálesnížena při použití plné verzes integrovaným sušičem.Nová generace technologie pohonus proměnnými otáčkami(VSD) zvyšuje výkonnost, jeméně citlivá na prach a dosahujenízkého harmonického zkreslení.Zvolením modelu s VSD (namístoGA + ) je možné dosáhnoutprůměrné úspory energie až35 %, což má za následek kratšínávratnost investice. Navíc až80 % procent energie spotřebovanékompresorem může býtzpětně využito. ■Mezinárodní soutěž mladýchpokrývačů, klempířů a izolatérůV listopadu loňského roku sev Praze konala 21. mezinárodnísoutěž mladých pokrývačů, klempířůa izolatérů do 25 let. Celkem36 družstev složených ze dvoureprezentantů a mentora se utkalov kategoriích: pokrývání šikmýchstřech; izolace rovných střech; krytíplechem – klempířské práce. Češtířemeslníci získali dvě stříbrné medaile– v kategorii šikmých střecha druhá v kategorii krytí plechem –klempířské práce.Současně s touto soutěží sev Praze vůbec poprvé konal56. kongres Mezinárodní federacepokrývačů (IFD). Světové soutěžimladých pokrývačů a klempířůbyla ze strany IFD i všech národníchprofesních společenstvía firem věnována velká pozornost.Všechny členské země se totižpotýkají s nedostatkem mladýchřemeslníků a studentů učňovskýchoborů.Společnost Bramac, generálnísponzor obou akcí, si více než dobřeuvědomuje současnou situaciv českém učňovském školství.Zájem absolventů základních školo učňovské obory je minimální.Aby byl tento zájem alespoňv oboru pokrývač a tesař – klempířpodpořen, zavedla společnostBramac před více než deseti letyfinanční příspěvek pro studentyprávě tohoto oboru. Po projevenízájmu o podporu učňů i ze stranydalších výrobců předala firma Bramactuto podporu Cechu klempířůpokrývačů a topenářů, a nyní setedy prostřednictvím Cechu napodpoře učňů podílejí i ostatnívýrobci z tohoto oboru.Bramac ovšem věnuje velkoupozornost i dalšímu vzdělávánípokrývačů, což dokazuje systémemškolení, která se každoročněpořádají a o něž je mezi odbornouveřejností velký zájem. Je možnése zúčastnit nejen základního školení,jehož cílem je zejména seznámitúčastníky s produkty Bramac.Účastníci se tedy blíže seznámíse stavební fyzikou šikmýchstřech, v dalším tématu se dozvědío doplňkových opatřeních pro zvýšeníbezpečnosti šikmých střech,školení zahrnují i téma poruchyšikmých střech se skládanou krytinouatd. Přehled nabídky školenípro rok 2009 můžete již nyní najítna http://www.bramac.cz/proodborniky.html.■84stavebnictví 01/09


Rozdělení prostor v průmyslových objektechTrapézové plechy se staly základempro dodávky firmy Lindab nastavby průmyslového charakteru.V dnešní době dodává Lindabkompletní sortiment výrobkůpro opláštění a zastřešení <strong>budov</strong>.V roce 2008 technické oddělenízkonstruovalo a začalo nabízetsystém samonosných příčekpro průmyslové a administrativníobjekty. Několik úspěšných realizacísvědčí o přednostech tohotosystému.Materiálová skladba konstrukceje tvořena zakládacím U-profilemdolním a horním U-profilem fixovanýmve svislé poloze vodicímiL-profily umožňujícími kluznýpohyb. Dále jsou použity C-profilyjako běžné stojky a ostění otvorů.Dimenzování jednotlivých profilůvychází vždy z konkrétního zadánía jeho výpočet zajistí technickéoddělení. Takto vytvořená konstrukceje opláštěná trapézovýmplechem o výšce vlny 8–35 mm,a to oboustranně nebo jednostranně.Další variantou opláštěnímohou být SDK desky. Veškeréspoje konstrukce a opláštění jsouprovedeny samořeznými šroubyvhodných rozměrů a parametrů.Podle přání investora může býtpříčka doplněna o tepelnou čizvukovou izolaci. Konstrukcepříčky je nezávislá na primárníocelové konstrukci a zatížení tétokonstrukce vnějšími vlivy nemávliv na chování příčky. Snadnámontáž a její výhody jsou odpočátku realizace podpořeny podrobnoumontážní dokumentací.Podle této dokumentace jsoupak vyrobeny v závodě Lindabjednotlivé komponenty příčky.Prvky nosné konstrukce jsoupopsány a odpovídají položkámv montážní dokumentaci, protoje montáž na stavbě výrazněrychlejší. Výsledným produktemje lehká příčka z kvalitních materiálůpodle individuálního požadavku,která působí jako přirozené děleníprostoru v tomto druhu <strong>budov</strong>.Systémy evakuačníhorozhlasu Baldwin BoxallSpolečnost PCS spol. s r.o. uzavřeladistribuční smlouvu s renomovanýmbritským výrobcem evakuačníchsystémů Baldwin Boxall. Načeský a slovenský trh se poprvédostávají evakuační systémy tétobritské firmy, které nacházejí uplatněníjako součást bezpečnostníchsystémů v nákupních a zábavníchcentrech, hotelech, bankách, továrnách,skladech, zdravotnickýchzařízeních a dalších veřejných<strong>budov</strong>ách v celé Evropě.Výzkumy ukazují, že při nouzovýchsituacích, jako jsou havárienebo požáry, reagují lidé bez zmatkua paniky, pokud obdrží jasnéa srozumitelné instrukce. Evakuaceprobíhající po jednotlivých fázích zapoužití předehraných a srozumitelnýchzpráv a instrukcí zajistí, že i neškolenýpersonál či další osoby jsouevakuovány rychle a efektivně.Evakuační systémy tohoto britskéhovýrobce mají dlouholetou tradicia jsou nainstalovány v nejprestižnějších<strong>budov</strong>ách světa, jako je stadionManchester United, FC Chelseanebo centrála společnosti Allianzv Německu.Jedním z nejdůležitějších systémůz portfolia společnosti BaldwinBoxall je nouzový zvukový systémVIGIL2. Jde o modulární systémurčený pro všechny střední a většíaplikace veřejného ozvučení. Umožňujeaž 67 vstupů a 87 audiovýstupůs možností distribuce až 30 přednahranýchzpráv a programování přesPC a USB port pomocí k ústřednědodávaného intuitivního softwaru.Systém samozřejmě umožňuje přepínánív případě poruchy provozníchzesilovačů automaticky na záložnímodul. ■Lindab nabízípro průmyslovéa hospodářskéobjekty sendvičovépanelystřešní a stěnové,skládaný obvodovýa střešníplášť, všechnyjeho komponenty,jako jsou Ckazety, nosnétenkostěnnévaznice a paždíky,nosné trapézovéprofilya široký sortimentexteriérovýcha interiérovýchtrapézů.Tým zkušenýchtechniků zajišťujeporadenské službyjiž v přípravnéfázi výstavbya po dobu celéjejí realizace. ■HESTIA: energetické úsporyNa adrese http://hestia.energetika.czbyla zveřejněna nováverze programu HESTIA VI-VID, který slouží pro navrhovánía vyhodnocení opatření na úsporyenergie v rodinném domě.Program umožňuje rychlé porovnánírůzných variant řešeníz hlediska celkových nákladů naopatření, celkové roční úsporyenergie a nákladů na provoza také návratnosti investice.Je srozumitelný a snadno ovladatelnýpro laiky – stavebníkya majitele rodinných domů. Zároveňje užitečný i pro odborníky –architekty, projektanty a stavaře,kterým poslouží například pronázornou prezentaci klientovi.Po jednoduché instalaci programusi uživatel sestaví modelsvého domu. Následně pakmůže navrhovat různá opatřenína úspory energie – napříkladrůzné varianty zateplení, výměnyoken, změnu zdroje vytápěnínebo nákup nového domácíhospotřebiče a sledovat jejich vlivna celkovou spotřebu energiea provozní náklady. Zpracovanévýstupy je možné uložita později se k nim vrátit nebo jevytisknout.Novinkou nové verze programuHESTIA je pravidelná aktualizacecen energií, prováděnáminimálně dvakrát ročně. Tatoaktualizace probíhá automatickya uživatel je informován přinovém spuštění programu. Součástíprogramu je také přehlednáencyklopedie energetickýchúspor v domě, kde se uživateldočte podrobné informaceo možných řešeních úspory energie,požadavcích energetické legislativya technických norem naenergetickou náročnost <strong>budov</strong>.EkoWATT, centrum pro obnovitelnézdroje a úspory energie,program HESTIA vyvíjí a neustálevylepšuje od roku 2004.Název HESTIA software získal,podle řecké bohyně domácíhokrbu. Přívlastek VIVID znamenánázorný. ■stavebnictví 01/09 85


v příštím čísle02/09 únor86Únorové číslo bude věnovánopodlahovým konstrukcím <strong>budov</strong>.Články jsou zaměřeny na návrhpodlahových systémů, vybranéaspekty jejich provádění i obnovu,sanace a povrchové úpravypodlah historických.Číslo 02/09 vychází 6. únorapředplatnéCeloroční předplatné (sleva 20 %):stavebnictví 01/09544 Kč včetně DPH, balného a poštovnéhoObjednávky předplatného zasílejte prosím na adresu:EXPO DATA spol. s r.o.Výstaviště 1, 648 03 Brno(IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809,bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300)Olga BočkováTel.: +420 541 159 564Fax: +420 541 159 658E-mail: bockova@expodata.czPředplatné můžete objednat také prostřednictvím formuláře na www.casopisstavebnictvi.cz.inzerceFormátNa zrcadloRozměrNa spad (ořez)Cena1/1 strany 185x254 mm (210x297 mm) 59 000 Kč1/2 strany na šířku 185x125 mm (210x147 mm) 29 900 Kč1/2 strany na výšku 90x254 mm (103x297 mm) 29 900 Kč1/2 strany – editorial 90x254 mm (103x297 mm) 32 900 Kč1/3 strany na šířku 185x82 mm (210x104 mm) 19 900 Kč1/4 strany na šířku 185x61 mm Nelze 14 900 Kč1/4 strany na výšku 43x254 mm Nelze 14 900 Kč1/8 strany na výšku 43x125 mm Nelze 7 400 Kč2. a 3. strana obálky 185x254 mm (210x297 mm) 63 000 Kč4. strana obálky 185x254 mm (210x297 mm) 74 000 Kč1/1 strana PR článek 43 000 Kč1/2 strana PR článek 21 900 KčObjednávky inzerce zasílejte prosím na adresu:EXPO DATA spol. s r.o.Výstaviště 1, 648 03 Brno(IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809,bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300)Mgr. Darja Slavíkovátel.: +420 541 159 437, fax: +420 541 153 049, e-mail: slavikova@expodata.czstavebnictví 2009časopisRočník IIIČíslo: 01/2009Cena: 68 Kč vč. DPHVydává: EXPO DATA spol. s r.o.Výstaviště 1, CZ-648 03 BrnoIČ: 44960751Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2Tel.: +420 227 090 500Fax: +420 227 090 614E-mail: redakce@casopisstavebnictvi.czwww.casopisstavebnictvi.czObchodní ředitel vydavatelství:Milan KunčákTel.: +420 541 152 565E-mail: kuncak@expodata.czŠéfredaktor: Mgr. Jan TáborskýTel.: +420 602 542 402E-mail: taborsky@casopisstavebnictvi.czRedaktor: Petr ZázvorkaTel.: +420 728 867 448E-mail: zazvorka@casopisstavebnictvi.czRedaktor odborné části:Ing. Hana DuškováTel.: +420 227 090 500Mobil: +420 725 560 166E-mail: duskova@casopisstavebnictvi.czObchodní zástupce:Michal BrádekMobil: +420 602 233 475E-mail: bradek@casopisstavebnictvi.czRedakční rada: Ing. Rudolf Borýsek,Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská,Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda),Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka ZimováOdpovědný grafik: Zdeněk ValehrachTel.: +420 541 159 357E-mail: valehrach@expodata.czJazyková korektura: Mgr. Vilém KmuníčekInzerce: Mgr. Darja SlavíkováTel.: +420 541 159 437Fax: +420 541 153 049E-mail: inzerce@casopisstavebnictvi.czPředplatné: Olga BočkováTel.: +420 541 159 564Fax: +420 541 159 658E-mail: bockova@expodata.czTisk: TISKÁRNA REPROPRINT s.r.o.Náklad: 31 500 výtiskůPovoleno: MK ČR E 17014ISSN 1802-2030EAN 977180220300501Rozšiřuje: Mediaprint & Kapa© StavebnictvíAll rights reservedEXPO DATA spol. s r.o.Odborné posouzeníTeoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictvípodléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení.O tom, které články budou odborně posouzeny,rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty(nezávislé odborníky v daném oboru) rovněžurčuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autořirecenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svýchpříspěvcích posudky recenzentů.Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem.Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podoběbez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakceneodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externíchautorů a za obsah zveřejněných dopisů.


Plánujte s námi!Vypracoval:Kontroloval:Veletrhy Brno, a.s.SPS v ČR, ČKAITInvestor: Místní úřad: BRNO Datum: 21.–25. 4. 20092009Stavba: STAVEBNÍ VELETRHY BRNO Číslo zakázky: 001Objekt: IBF 2009, SHK BRNO 2009 Jednotky:Obsah: Inzerce Měřítko: 1:114. mezinárodnístavební veletrh21.–25. 4. 20092009Brno – Výstavištěwww.stavebniveletrhybrno.cz10. mezinárodníveletrh technickýchzařízení <strong>budov</strong>

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!