Vývoj územně správního členění a dominií od pol. 17. stol. na ...
Share Embed Flag
Download ePaper

Vývoj územně správního členění a dominií od pol. 17. stol. na ...

Vývoj územně správního členění a dominií od pol. 17. stol. na ... Vývoj územně správního členění a dominií od pol. 17. stol. na ...

gis.zcu.cz
11.07.2015 Views

4.5. Krajské zřízení po roce 1848Správní reformou bylo stanoveno 8920 katastrálních obcí, 210 obvodů okresních soudů, 79okresních hejtmanství a 7 krajských vlád. Pro každý kraj byli voleni jeden až dva krajští radové.Nové správní rozdělení, označované také jako provizorní, se ale dlouho neudrželo. Důvodembyly velké správní oblasti okresních hejtmanství. Již od roku 1852 se začíná jednat o rozdělenínovém. V každém kraji byla jmenována krajská vláda v čele s krajským prezidentem.Nařízení ministerstva vnitra, spravedlnosti a financí z 9. října 1854 (ř. z. č. 274) stanovujeopět novou správní organizaci. Od 12. května 1855 bylo vytvořeno třináct krajů s krajskýmiúřady v krajských městech a s jedním kolegiálním soudem. Pro hlavní město Praha byla zachovánasprávní samostatnost. Krajskými městy byla vyhlášena: Česká Lípa, Vysoké Mýto, Karlín,Klatovy, Litomyšl, Jindřichův Hradec, Rychnov. Krajské úřady byly hned v roce 1862 zrušenya jejich funkci převzala hejtmanství okresní. Až do roku 1868, kdy přišla další správní reforma,si ale zrušené krajské úřady zachovaly některé své pravomoce, dohlížely na okresní hejtmanstvía definitivně zanikly až tímto rokem.1. Boleslavský (17 okresů),2. Budějovický (15 okresů),3. Čáslavský (14 okresů),4. Chebský (19 okresů),5. Chrudimský (12 okresů),6. Jičínský (16 okresů),7. Královéhradecký (13 okresů),8. Litoměřický (19 okresů),9. Plzeňský (18 okresů),10. Písecký (13 okresů),11. Pražský (20 okresů),12. Táborský (16 okresů),13. Žatecký (15 okresů),34

4.5. Krajské zřízení po roce 1848LitoměřickýŽateckýMlado-BoleslavskýChebskýJičínskýHradeckýPražskýChrudimskýPlzeňskýČáslavskýTáborskýPíseckýKrajské rozdělení ČechČesko-Budějovický(1855-1862)Obrázek 4.7. Krajské rozdělení v letech 1855-1862ČeskolipskýLitoměřickýChebskýChebskýŽateckýPražskýPražskýMlado-BoleslavskýJičínskýJičínskýHradeckýChrudimskýPlzeňskýPlzeňskýTáborskýČáslavskýPardubickýPíseckýČeskobudějovickýČesko-BudějovickýKrajské rozdělení Čech(1850-1854)(1855-1862)Obrázek 4.8. Změna krajského rozdělení mezi léty 1850-1854 a 1855-1862Rokem 1868 zaniká definitivně krajské zřízení, které si udržovalo tradici již od vlády KarlaIV., a územní správa přechází na okresní hejtmanství a na obecní výbory. Tento stav přetrvalaž do rozpadu Rakouské říše, pouze se měnila působnost jednotlivých okresů.35

4.5. Krajské zřízení po roce 1848LitoměřickýŽateckýMlado-BoleslavskýChebskýJičínskýHradeckýPražskýChrudimskýPlzeňskýČáslavskýTáborskýPíseckýKrajské rozdělení ČechČesko-Budějovický(1855-1862)Obrázek 4.7. Krajské rozdělení v letech 1855-1862ČeskolipskýLitoměřickýChebskýChebskýŽateckýPražskýPražskýMlado-BoleslavskýJičínskýJičínskýHradeckýChrudimskýPlzeňskýPlzeňskýTáborskýČáslavskýPardubickýPíseckýČeskobudějovickýČesko-BudějovickýKrajské rozdělení Čech(1850-1854)(1855-1862)Obrázek 4.8. Změ<strong>na</strong> krajského rozdělení mezi léty 1850-1854 a 1855-1862Rokem 1868 zaniká definitivně krajské zřízení, které si udržovalo tradici již <strong>od</strong> vlády KarlaIV., a územní správa přechází <strong>na</strong> okresní hejtmanství a <strong>na</strong> obecní výbory. Tento stav přetrvalaž do rozpadu Rakouské říše, pouze se měnila působnost jednotlivých okresů.35

logo

products

Resources

Company

Terms of service
Privacy policy
Cookie policy
Cookie settings
Imprint
Change language
Made with love in Switzerland
© 2024 Yumpu.com all rights reserved

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!