Vývoj územně správního členění a dominií od pol. 17. stol. na ...

4.4. Krajské zřízení v době tereziánských katastrů, katastru josefského a tereziánsko-josefského10. Prácheňský,11. Rakovnický,12. Žatecký.Roku 1731 byla vydána důležitá instrukce pro krajskou správu, která se v platnosti udrželaaž do doby vlády Josefa II. Shromažďovala v sobě předpisy a nařízení, kterými se měli obahejtmané řídit. Krajským hejtmanům značně rozšířila působnost. Měli pracovat společně ao všem se radit. Kraj, ve kterém působili, si mezi sebou neměli dělit. Také stoupla důležitostkrajských písařů, které si museli hejtmané platit. Sídlo však stále měli na svých vlastních panstvích.4.4. Krajské zřízení v době tereziánských katastrů, katastrujosefského a tereziánsko-josefskéhoV roce 1751 bylo také zavedeno nové rozdělení krajů na přibližně stejně velké území. Celkemčtyři velké kraje byly rozděleny a bylo zřízeno 16 krajských úřadů. Plzeňský kraj byl rozdělenna Plzeňský a Klatovský podíl, Žatecký kraj na Žatecký a Loketský podíl, Bechyňský kraj naTáborský a Budějovický podíl a Hradecký kraj na Hradecký a Bydžovský podíl. Ostatní krajezůstaly beze změny, přestože se původně jednalo i o rozdělení krajů Prácheňského a Chrudimského.Od návrhu sešlo, protože se v těchto krajích nacházela velká dominia a s těmi bylo méněpráce. Brzy nové rozdělení na podíly zobecnělo tak, že se podílům také začalo říkat kraje.Krajská města v roce 1751 byla: Mladá Boleslav, Čáslav, Hradec Králové (v letech 1779-1792 přenesen do Hoříněvši), Nový Bydžov (v letech 1784-1850 sídlo v Jičíně), Chrudim, Litoměřice,Plzeň, Písek (Prácheňský kraj), Tábor, České Budějovice, Žatec a Loket. Praha bylasídlem krajského úřadu pro Kouřimský, Rakovnický a Berounský kraj. Změny v krajskýchměstech byly prováděny na základě žádostí krajských hejtmanů kvůli nevhodně zvolené polozeměst.1. Berounský,2. Boleslavský,3. Budějovický,4. Bydžovský,5. Čáslavský,6. Hradecký,7. Chrudimský,8. Klatovský,9. Kouřimský,29