Vývoj územně správního členění a dominií od pol. 17. stol. na ...

4.2. Krajské zřízení v době husitské i pohusitské, do bitvy na Bílé hoře4.2. Krajské zřízení v době husitské i pohusitské, do bitvy naBílé hořeV husitském období (1419-1436) se krajské rozdělení zkomplikovalo. Se smrtí Václava IV.přestávaly úřady, včetně postu krajských poprávců, v zemi fungovat. Po svém jmenování králZikmund začal místo nich jmenovat funkci novou, funkci krajských hejtmanů. Ti mu měliv období husitských válek pomoci zajistit klid v krajích. Jeho snaha byla marná a jediným krajem,který si zachoval svou jednotu, byl kraj Plzeňský. Husité proti tomu upřednostňovali zřízenícelozemské a volili správce zemské.Po sjednání míru v roce 1440 se opět krajskému zřízení začala přiznávat váha. Do čelakaždého kraje byl zvolen hejtman ze stavu panského nebo zemanského, který převzal správní,soudní i trestní funkci, dohlížel ale i na vojsko. Počet hejtmanů se pohyboval mezi jedním advěma, výjimečně i třemi hejtmany na kraj. Jejich působnost se někdy prolínala i do sousedníchkrajů. Místo krajských konšelů měl krajský hejtman k pomoci radu. Ta byla volena i ze stavuměstského a měla pomoci krajskému hejtmanovi ve výkonu jeho funkce. Od roku 1453 již nebylojmenování krajského hejtmana výsadou krále, ale stalo se věcí dědičnou.Mezitím se však již začaly formovat dva nové kraje. Přestože se za vlády Jiřího z Poděbradpůvodní počet krajů definitivně rozšířil na čtrnáct, hejtmané byli zvoleni v návaznosti na původnírozdělení z dob Václava IV. pouze pro 12 krajů. Od rozsáhlých krajů se oddělily samostatnécelky: od Rakovnického kraje se oddělil Podbrdský kraj a od Bechyňského kraje Vltavský.Nové rozdělení krajské vypadalo takto:1. Bechyňský,2. Boleslavský,3. Čáslavský,4. Hradecký,5. Chrudimský,6. Kouřimský,7. Litoměřický,8. Plzeňský,9. Podbrdský,10. Prácheňský,11. Rakovnický,12. Vltavský,13. Slánský,26