Číslo 2 0010 / 29-3 - DonQuichotte

Malý slovník katalogů / „SL - 2010“ jako „S“atyrykon - „L“egnica (Polsko)Hřešení dle karikaturistůKatalog z Legnice mne vždy potěší a poděsízároveň. Na obálce (viz obrázek vpravonahoře!) není vůbec žádný text, natož název,byť zkušené oko rozpozná polskougrafickou školu a už podle šikovného čtvercovéhoformátu si svazek zařadí k předchozímsbírkám výtvarných vtipů ze slavné mezinárodnísoutěže Satyrykon. Na konciknihy, v tiráži, se zvědavý čtenář-prohlížečdozví, že autorem obálky je tentokrát SebastianKubica (a že ten satyrykonský „chlapeček“je od Zygmunta Januszewskiho).Co se celá léta nemění, je fakt, že redakciměla i letos Elžbieta Pietraszko a katalogvydalo „Legnickie centrum kultury fundacjaSatyrykon“. To vše je ovšem tištěno malýmiliterami (tzv. mínuskami), takže ta velká písmenau počátků jmen a názvů (tzv. verzálky)berte jako takový naschvál od redakcee-GAGu. A když už jsme začali od konce;tak závěrečné stránky patří reklamám naspolupořadatele či donátory projektu - svoustránku tu má „Polska miedž“ (měď) a takélegnický Qubus Hotel, kde bydlívají oceněníúčastníci soutěže a členové jury. Místo nakonci svazku našly i stránky pro muzea čigalerie, které hostí doprovodné akce Satyrykonu.O samotné soutěži, vernisáži výstav(y) adalších okolnostech už psal pro minulý e-GAG přímo z „místa činu“ jeden z letošníchoceněných, náš kolega B. K. (- ten je takédárcem katalogu, jehož průzkumem se zdezabýváme). Jakékoliv referování, není-liprovázeno vystavenými či oceněnými kresbami,postrádá onen ilustrační prvek - tímmůže být jen prohlídka výstavy, resp. právělistování v katalogu. Přesto ještě jeden kousektextu. Pro katalog ho sepsal domácí šéfjury Tadeusz M. Siara (grafik, leč necartoonista).Správně uvádí při pohledu na oceněnádíla: „Nemnoho v nich důvodu k smíchu.To nejsou vtipy, žerty - smích často nám zamrzá na rtech“ a končí docela výstižně: „Potvrdilyse tak moje obavy - Satyrykon to není legrace, to je vážná věc!“Katalog na prvých patnácti obrazových stranách představuje patnáct oceněných děl, počínajeRainerem Ehrtem (Německo), který získal hlavní cenu za „Globální oteplení“ a končeSlawomirem Lizoněm (Polsko) s dílem „Žně“. Následují dle abecedy seřazení ne všichni, kteříbyli vybráni do „finále“ - coby letošní porotou vyselektovaní adepti ocenění. Asi půlka, 60z nich, je jednak zmíněno na začátku v seznamu, a pak znovu na konci i se svými hlavami(portrétky) a s názvy uvedených prací. Ale není to tak absolutní, neb právě autora sošky,kterou jste našli na obálce tohoto čísla, jsme sice našli v tom závěrečném výčtu, ale v tomúvodním výčtu jsme hledali Molnara marně. Našli jsme tu však všechny zařazené české2