Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

3.3.2 Výroky představitelůPodrobnější postoj k euru lze vyčíst z vyjádření představitelů KSČM, zejména ekonomickéhoexperta Jiřího Dolejše, který již v roce 2006 předpovídal možnost oddálenítermínu přijetí: „Pokud jde o výhled do dalšího období, naznačil jsem, že možnábude problém s maastrichtskými kritérii. Výhled na roky 2008 a 2009 je na hranětoho, co bychom měli splnit, tj. tří procent podílu deficitu na hrubém domácím produktu.Pokud by to bylo nereálné, myslím si, že než obětovat termínu přijetí eura sociálnísmír a zpomalení ekonomického růstu, je lépe se připravit na to, že termín přijetí eurabude třeba o dva roky pozdější“ [Haló noviny, 18. 8. 2006]. Ve stejném listu rozvedlrovněž program strany pro volby 2006: „KSČM není apriorně proti projektu evropskéměny. Ve svém volebním programu pro letošní volby ale požadujeme, aby přechodna euro nebyl na úkor sociální a hospodářské stability země. Co v politické diskusi chybí,je pojmenování konkrétních dopadů přijetí eura na hospodářskou sféru i na občany.Česká ekonomika je podle něj už léta ekonomikou otevřenou a přechod z korunyna euro nelze srovnávat se zvláštní situací při vytvoření měnové unie, když se sjednocovalovýchodní a západní Německo. „Ani po vstupu ČR do EU nedošlo k obávanýmcenovým pohybům. Cenové rozdíly mezi ČR a EU nadále přetrvají, i když nejspíšvzniknou určité dodatečné nákladové inflační impulsy (v řádu maximálně několikaprocent) v souvislosti s dopady použitého kurzového přepočtu na zahraniční obchod.“Hlavní sociální rizika podle Dolejšova názoru nespočívají ve skokové inflaci či nereformovanémveřejném sektoru, ale spíše ve vývoji zahraničního obchodu a konkurenceschopnostiČR. Podle ekonomického experta KSČM je proto hlavní problém,že „EMU je zóna s chronicky nízkým hospodářským růstem a České republice, kterámá stále podstatně nižší ekonomickou úroveň, to může komplikovat konvergenci k vyspělýmzemím“. Politici proto musí podle Dolejše říct, „jak tomuto riziku čelit účinnouprorůstovou hospodářskou strategií. Jinak bude nezbytné přechod k euru o odložit[Haló noviny, 7. 8. 2006]. Z vyjádření je tedy mj. zřejmé, že postoj KSČM k euru jepodobně zdrženlivý jako v případě ODS, ale vychází z jiných pozic. Jednoznačněsvůj postoj vyjádřil Dolejš již v lednu 2008 v Haló novinách: „Osobně se domnívám,že bychom neměli vést debatu, zda přijmeme evropskou měnu v roce 2012, 2014 neboještě později. Ale o tom, jak se na termín co nejlépe připravit.“Stejný postoj, tedy striktně pragmatický a racionálně motivovaný, vyjádřil JiříDolejš i v letošním roce, když komentoval opatření KSČM proti ekonomické krizi.Zároveň definoval možný termín přijetí: „Musím říci, že na rozdíl od odpůrců eura,kteří by nejraději, aby vůbec nevzniklo, a na rozdíl od fanatických vyznavačů eura, kteřísi myslí, že by tu mělo být zítra, si myslím, že je třeba pracovat v klidu. Euro krizi nevyřeší...Do budoucna je to prvek, který nám nepomůže, ale ani se nedá brát jako záchrana,protože urychlené přijetí eura by vytvořilo napětí v ekonomice na jiném místě,inflace by se k nám dostávala jinými kanály. Není zatím dořešen ani dopad sociální. Jábych nespěchal, osobně si myslím, že je reálné stihnout euro v roce 2013 a za tu dobu sedá leccos udělat [Tisková konference KSČM, 5. 2. 2009].98