Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
žaduje jej europoslanec Hynek Fajmon („referendum by mělo být používáno jenv okamžicích týkajících se suverenity státu. Vzdát se české koruny takovou otázkouje. Navíc jsem přesvědčen, že koruna nám slouží dobře a není důvod se jí zbrkle zbavovat….Přičemž to považuje za „případnou cestu, jak se z tohoto závazku vyvázat.Prostě bychom měli zopakovat švédský scénář“ [Reflex, 9. 8. 2007 – viz výše] 11 .Ambivalentně se k euru postavil Jan Zahradil: „Já v tuto chvíli ještě nejsem rozhodnuta myslím si koneckonců, že není ani důležité, jestli k tomu přistoupení České republikydo eurozóny dojde na základě referenda nebo na základě rozhodnutí vlády.Mě spíš zajímá, kdy k němu dojde.“ Zahradil se v souvislosti s tím obává, že pokudto bude rozhodnutí politické a uspěchané a nebude podloženo jasnými ekonomickýmiargumenty, může to poškodit široké vrstvy obyvatel České republiky.“[Radiožurnál, 30. 7. 2007]. Postoj ODS k referendu o euro tedy zatím neníjednoznačný.V samotné otázce zavedení eura je ODS relativně homogenní. Přestože existujítzv. hard vs. light odpůrci (Strejček, Fajmon vs. Topolánek, Zahradil), ODS jako celekse shodne, že přijetí eura nemá být zbrklé, ale má proběhnout na základě racionálníchargumentů, zejména příznivého stavu ekonomiky. Proto je třeba také nejdřívepřijmout nezbytné hospodářské reformy. ODS zároveň neslibuje pevný termínpřijetí eura.3.3 KOMUNISTICKÁ STRANA ČECH A MORAVYPodobně jako ODS i Komunistická strana Čech a Moravy je řazena mezi tzv. měkceeuroskeptické strana [viz výše Havlík 2006]. Od toho se odvíjejí její postoje k jednotnéevropské měně.3.3.1 Analýza programuKSČM se k euru vyjádřila v programu před sněmovními volbami v roce 2006. Vyjádřilapodobný postoj jako ODS: „Respektování možností ekonomiky ČR při vstupudo Evropské měnové unie (EMU). Přechod na euro by neměl být na úkor sociální a hospodářskéstability země.“11) Ačkoli Švédsko nebylo jednou ze zemí, které si v rámci vyjednávání o Maastrichtské smlouvě zajistilytrvalou výjimku z povinnosti přijmout jednotnou měnu euro (šlo pouze o Dánsko a VelkouBritánii), zatím se rozhodlo zůstat mimo. Švédský parlament schválil deklaraci o švédské neúčastina měnové unii již v roce 1997, dva roky před spuštěním eura jako společné evropské měny,14. září 2003 jej navíc občané v referendu 55,9 % hlasů odmítli. Švédsko má stejný status jakonové členské země – dočasnou výjimku, tzn. že se musí k eurozóně přidat, jakmile splní konvergenčníkritéria. Tomu se však Švédsko šikovně vyhýbá, zatím totiž všechna Maastrichtská kritérianeplní: švédská koruna se neúčastní systému ERM II a švédská legislativa navíc nesplňuje veškerépožadavky týkající se nezávislosti centrální banky a právní integrace do Eurosystému. [Švédskov Evropské unii, www.euroskop.cz].97
3.3.2 Výroky představitelůPodrobnější postoj k euru lze vyčíst z vyjádření představitelů KSČM, zejména ekonomickéhoexperta Jiřího Dolejše, který již v roce 2006 předpovídal možnost oddálenítermínu přijetí: „Pokud jde o výhled do dalšího období, naznačil jsem, že možnábude problém s maastrichtskými kritérii. Výhled na roky 2008 a 2009 je na hranětoho, co bychom měli splnit, tj. tří procent podílu deficitu na hrubém domácím produktu.Pokud by to bylo nereálné, myslím si, že než obětovat termínu přijetí eura sociálnísmír a zpomalení ekonomického růstu, je lépe se připravit na to, že termín přijetí eurabude třeba o dva roky pozdější“ [Haló noviny, 18. 8. 2006]. Ve stejném listu rozvedlrovněž program strany pro volby 2006: „KSČM není apriorně proti projektu evropskéměny. Ve svém volebním programu pro letošní volby ale požadujeme, aby přechodna euro nebyl na úkor sociální a hospodářské stability země. Co v politické diskusi chybí,je pojmenování konkrétních dopadů přijetí eura na hospodářskou sféru i na občany.Česká ekonomika je podle něj už léta ekonomikou otevřenou a přechod z korunyna euro nelze srovnávat se zvláštní situací při vytvoření měnové unie, když se sjednocovalovýchodní a západní Německo. „Ani po vstupu ČR do EU nedošlo k obávanýmcenovým pohybům. Cenové rozdíly mezi ČR a EU nadále přetrvají, i když nejspíšvzniknou určité dodatečné nákladové inflační impulsy (v řádu maximálně několikaprocent) v souvislosti s dopady použitého kurzového přepočtu na zahraniční obchod.“Hlavní sociální rizika podle Dolejšova názoru nespočívají ve skokové inflaci či nereformovanémveřejném sektoru, ale spíše ve vývoji zahraničního obchodu a konkurenceschopnostiČR. Podle ekonomického experta KSČM je proto hlavní problém,že „EMU je zóna s chronicky nízkým hospodářským růstem a České republice, kterámá stále podstatně nižší ekonomickou úroveň, to může komplikovat konvergenci k vyspělýmzemím“. Politici proto musí podle Dolejše říct, „jak tomuto riziku čelit účinnouprorůstovou hospodářskou strategií. Jinak bude nezbytné přechod k euru o odložit[Haló noviny, 7. 8. 2006]. Z vyjádření je tedy mj. zřejmé, že postoj KSČM k euru jepodobně zdrženlivý jako v případě ODS, ale vychází z jiných pozic. Jednoznačněsvůj postoj vyjádřil Dolejš již v lednu 2008 v Haló novinách: „Osobně se domnívám,že bychom neměli vést debatu, zda přijmeme evropskou měnu v roce 2012, 2014 neboještě později. Ale o tom, jak se na termín co nejlépe připravit.“Stejný postoj, tedy striktně pragmatický a racionálně motivovaný, vyjádřil JiříDolejš i v letošním roce, když komentoval opatření KSČM proti ekonomické krizi.Zároveň definoval možný termín přijetí: „Musím říci, že na rozdíl od odpůrců eura,kteří by nejraději, aby vůbec nevzniklo, a na rozdíl od fanatických vyznavačů eura, kteřísi myslí, že by tu mělo být zítra, si myslím, že je třeba pracovat v klidu. Euro krizi nevyřeší...Do budoucna je to prvek, který nám nepomůže, ale ani se nedá brát jako záchrana,protože urychlené přijetí eura by vytvořilo napětí v ekonomice na jiném místě,inflace by se k nám dostávala jinými kanály. Není zatím dořešen ani dopad sociální. Jábych nespěchal, osobně si myslím, že je reálné stihnout euro v roce 2013 a za tu dobu sedá leccos udělat [Tisková konference KSČM, 5. 2. 2009].98
- Page 48 and 49: opačného názoru bylo 16 % oslove
- Page 50 and 51: sjednocování je v české populac
- Page 52 and 53: TEMATIKA EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉ
- Page 54 and 55: vuje, když je něco v domácím po
- Page 56 and 57: grace nikdy nestalo hlavní volebn
- Page 58 and 59: na preambuli dokumentu a úvodní s
- Page 60 and 61: dejší stranický stínový minist
- Page 62 and 63: Hned v úvodu praví, že „Vstup
- Page 64 and 65: I přes to, že byl zmíněný mani
- Page 66 and 67: ce, kterou považují za předpokla
- Page 68 and 69: Od referenda o vstupu do prvních v
- Page 70 and 71: manifestu ČSSD, kde je vzpomenuto:
- Page 72 and 73: měnu EURO. Tím fakticky zařazuje
- Page 74 and 75: 2.4 KOMUNISTICKÁ STRANA ČECH A MO
- Page 76 and 77: Základním axiomem komunistické p
- Page 78 and 79: ních manifestů a volební komunik
- Page 80: Dokumenty ČSSDCíle a zásady Čes
- Page 83 and 84: třením. Země zapojené do ERM II
- Page 85 and 86: Země Kontinent/území Měna Navá
- Page 87 and 88: 2.1 INSTITUCIONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ
- Page 89 and 90: 3. POSTOJE JEDNOTLIVÝCH STRANZkoum
- Page 91 and 92: 3.1.2 Vyjádření představitelůN
- Page 93 and 94: 2013, realističtěji však 2014. B
- Page 95 and 96: „Navíc do prosazení zásadní r
- Page 97: Obsáhle se k otázce přijetí eur
- Page 101 and 102: ku, kdy mám pocit, že obě tato k
- Page 103 and 104: Komunistická strana Čech a Moravy
- Page 105 and 106: S eurem na jistotu. Ekonom, 16. 11.
- Page 107 and 108: ských lidovců odráží fakt, že
- Page 109 and 110: v okamžiku svého vstupu do ELDR b
- Page 111 and 112: Practice“. Deklarovaným cílem w
- Page 113 and 114: 7. STRANA EVROPSKÉ LEVICE (PEL)Vzh
- Page 115 and 116: mací. Vždy ovšem zdůrazňovala,
- Page 117 and 118: Plenárního zasedání EP 19. až
- Page 119 and 120: EU i kandidátské země“, založ
- Page 121 and 122: 10. EVROPSKÁ DEMOKRATICKÁ STRANAP
- Page 123 and 124: Fajmon, Hynek. 2004. Cesta ODS do E
- Page 125 and 126: cism) od tzv. tvrdého euroskeptici
- Page 127 and 128: v historii samostatné ČR přihlá
- Page 129 and 130: všech typů menšin, demokratické
- Page 131 and 132: podle V. Klause je EU produktem pol
- Page 133 and 134: představuje výrazný posun od Evr
- Page 135 and 136: to V. Klaus na velmi sledovaném pr
- Page 137 and 138: Havel, Václav. 1994. „Projev pre
- Page 139 and 140: Vodička, Karel. 2002. Evropská un
- Page 141 and 142: určili v roce 1976 Helene Wallace
- Page 143 and 144: například vlivnými francouzským
- Page 145 and 146: frekventované obavy směrovaly zej
- Page 147 and 148: Program „Evropa bez bariér“ lz
žaduje jej europoslanec Hynek Fajmon („referendum by mělo být používáno jenv okamžicích týkajících se suverenity státu. Vzdát se české koruny takovou otázkouje. Navíc jsem přesvědčen, že koruna nám slouží <strong>do</strong>bře a není důvod se jí zbrkle zbavovat….Přičemž to považuje za „případnou cestu, jak se z tohoto závazku vyvázat.Prostě bychom měli zopakovat švédský scénář“ [Reflex, 9. 8. <strong>20</strong>07 – viz výše] 11 .Ambivalentně se k euru postavil Jan Zahradil: „Já v tuto chvíli ještě nejsem rozhodnuta myslím si koneckonců, že není ani důležité, jestli k tomu přistoupení České republiky<strong>do</strong> eurozóny <strong>do</strong>jde na základě referenda nebo na základě rozhodnutí vlády.Mě spíš zajímá, kdy k němu <strong>do</strong>jde.“ Zahradil se v souvislosti s tím obává, že pokudto bude rozhodnutí politické a uspěchané a nebude podloženo jasnými ekonomickýmiargumenty, může to poškodit široké vrstvy obyvatel České republiky.“[Radiožurnál, 30. 7. <strong>20</strong>07]. Postoj ODS k referendu o euro tedy zatím neníjednoznačný.V samotné otázce zavedení eura je ODS relativně homogenní. Přestože existujítzv. hard vs. light odpůrci (Strejček, Fajmon vs. Topolánek, Zahradil), ODS jako celekse shodne, že přijetí eura nemá být zbrklé, ale má proběhnout na základě racionálníchargumentů, zejména příznivého stavu ekonomiky. Proto je třeba také nejdřívepřijmout nezbytné hospodářské reformy. ODS zároveň neslibuje pevný termínpřijetí eura.3.3 KOMUNISTICKÁ STRANA ČECH A MORAVYPo<strong>do</strong>bně jako ODS i Komunistická strana Čech a Moravy je řazena mezi tzv. měkceeuroskeptické strana [viz výše Havlík <strong>20</strong>06]. Od toho se odvíjejí její postoje k jednotnéevropské měně.3.3.1 Analýza programuKSČM se k euru vyjádřila v programu před sněmovními volbami v roce <strong>20</strong>06. Vyjádřilapo<strong>do</strong>bný postoj jako ODS: „Respektování možností ekonomiky ČR při vstupu<strong>do</strong> Evropské měnové unie (EMU). Přechod na euro by neměl být na úkor sociální a hospodářskéstability země.“11) Ačkoli Švédsko nebylo jednou ze zemí, které si v rámci vyjednávání o Maastrichtské smlouvě zajistilytrvalou výjimku z povinnosti přijmout jednotnou měnu euro (šlo pouze o Dánsko a VelkouBritánii), zatím se rozhodlo zůstat mimo. Švédský parlament schválil deklaraci o švédské neúčastina měnové unii již v roce 1997, dva roky před spuštěním eura jako společné evropské měny,14. září <strong>20</strong>03 jej navíc občané v referendu 55,9 % hlasů odmítli. Švédsko má stejný status jakonové členské země – <strong>do</strong>časnou výjimku, tzn. že se musí k eurozóně přidat, jakmile splní konvergenčníkritéria. Tomu se však Švédsko šikovně vyhýbá, zatím totiž všechna Maastrichtská kritérianeplní: švédská koruna se neúčastní systému ERM II a švédská legislativa navíc nesplňuje veškerépožadavky týkající se nezávislosti centrální banky a právní integrace <strong>do</strong> Eurosystému. [Švédskov Evropské unii, www.euroskop.<strong>cz</strong>].97
Change language