Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
k cílové metě.“ Jako pevné se zdálo být i potvrzené datum 1. ledna 2010. Pozitiva jednotnéevropské měny zopakoval i v článku pro týdeník Ekonom [Sobotka 2005]:– převzetí společné měny bude výrazným posunem k vytvoření stabilnějšíchpodmínek pro podnikání– sdílení jednotné měnové politiky eurozóny bude dohánějící české ekonomicepřinášet prorůstové impulzy v podobě uvolněnějších měnových podmíneka současně bude náročné konkurenční prostředí jednotného trhu vytvářetúčinnou protiinflační bariéru– spolu se zánikem české koruny zanikne i možnost s ní spekulovat– od vlád členských zemí eurozóny je vyžadována zvýšená fiskální disciplínaupravená pravidly Paktu stability a růstu– naší domácí měnou lze platit daleko za hranicemi našeho státu.Mezi náklady naopak zařadil ztrátu autonomní měnové politiky, nesladěnosthospodářských cyklů, strukturální odlišnost, nízkou pružnost trhu práce a nerozvinutýtrh s nemovitostmi. Vhodným termínem pro přijetí zůstal rok 2010.Postoj Bohuslava Sobotky se začal měnit s nástupem vlády Mirka Topolánka.První náznak změny přinesl rozhovor pro Press club Frekvence 1, kde uvedl, že problémemje zejména roční tempo zadlužování, kvůli němuž nebude v nejbližších letechmožné vstoupit do eurozóny. Na konkrétní otázku moderátorky po termínu odpověděl:„Myslím si, že by to mohl být rok 2011, přinejhorším 2012“ [Frekvence 1,9. 11. 2006]. Stejné stanovisko zopakoval i v Otázkách Václava Moravce 12. 11.2006, kde na otázku po termínu 2012 odpověděl: „Podle mého názoru pokud příštívlády budou dělat odpovědnou rozpočtovou, ale i odpovědnou daňovou politiku, je tomožný reálný termín.“S postupujícími roky, stejně jako celá sociální demokracie, termín dále oddaloval.V roce 2008 v době počínající ekonomické krize uvedl, že mezi první a nejdůležitějšíkroky by podle názoru ČSSD mělo patřit stanovení termínu přijetí společnéevropské měny na úrovni vlády ještě v letošním roce s tím, že euro by Česká republikamohla přijmout od 1. 1. 2012, nejpozději od 1. 1. 2013 [bohuslavsobotka.cz,30. 9. 2008]. Tento termín zopakoval v prosinci téhož roku, kdy vyzval vládu, abyběhem roku 2009 stanovila termín přijetí eura, aby mohlo být euro přijato zhrubav roce 2013 [bohuslavsobotka.cz, 2. 12. 2008].Dále se k otázce eura vyjadřoval již ekonomický expert strany Jiří Havel, což bylodáno i počínající kampaní před volbami do Evropského parlamentu v červnu 2009,v nichž Havel kandidoval jako lídr ČSSD. Havel v článku pro Literární noviny v srpnu2008 ještě stihl zkritizovat Topolánkovu vládu, že v příznivých podmínkách nepřijalatermín přijetí eura (viz výše) 6 , když měl uvést konkrétní datum, zmínil rok6) „Teoreticky bylo možné zavést euro k 1. lednu 2009, problém byl ale politický: v případě vítězstvíODS ve volbách jsme riskovali ostudné odmítnutí eura poté, co bychom se k němu přihlásili.Proto jsme se rozhodli pro pracovní datum 1. ledna 2010, které ovšem Topolánkova vláda z ideologickýchdůvodů zamítla. V povolebním vyjednávání jsme nabídli vstřícnost při plnění potřeb-91
2013, realističtěji však 2014. Byl tedy mírně skeptičtější než Bohuslav Sobotka [Literárnínoviny, 3. 8. 2008].S vývojem ekonomické krize však Jiří Havel postupoval dále v rozhovoru proHospodářské noviny na konci ledna 2009, kde prohlásil, že se nám „nepodaří zaťukatna eurozónu dřív než někdy před rokem 2015 nebo 2016.“ Jako důvody uvedl jednakobrovské nárůsty zadlužení a také možnost, že přijímání do eurozóny bude pozastaveno[Hospodářské noviny, 30. 1. 2009].V dalších článcích vypočítává Havel výhody eura. Na svém blogu Aktuálně.cz17. 4. 2009 uvedl: „Zkušenost z dopadů prudkých kursových pohybů a rostoucí nezájeminvestorů o teritorium s kursovým rizikem oproti slovenské eurem položenéstabilitě jsou opravdu výmluvnými argumenty. A dále: Celkově nízká veřejná zadluženostČR pod 29 % HDP (jde po léta o jednu z nejnižších zadlužeností v EU, přičemžprůměr Eurozóny je někde nad pětašedesáti procenty) umožňuje obecně využítkrizové deficitní financování v potřebném rozsahu. Kdyby v tuto chvíli ČR měla euro,mohla by se obrátit na všechny finanční ústavy světa a peníze by snadno získala.Jako země s malým dluhem, jako členská země EU, země s průmyslovým potenciálema perspektivním růstem cen aktiv. S národní měnou je ale umístění vládních dluhopisůobtížnější. … Dluh v národní měně je proto hůře dosažitelný, zranitelný a zároveňdražší“ [Havel, blog.aktualne.centrum.cz, 17. 4. 2009]. O měsíc později na stejnémmístě napsal: „Společnou měnu by nyní určitě uvítali i čeští podnikatelé. Společnáměna chybí turistům i investorům.“ [Havel, blog.aktualne.centrum.cz, 23. 5.2009].Jiří Havel byl také jeden z mála sociálních demokratů, který neodmítl myšlenkureferenda o euru. Muselo by však být spojeno s referendem o umístěním radarovézákladny Spojených států v České republice a muselo by se rozhodovat pouze o termínu,nikoliv samotné podstatě přijetí eura [Wagner, neviditelnypes.cz, 3. 8. 2007].Tuto alternativu však odmítl jiný sociálnědemokratický expert na ekonomiku JanMládek, který považuje referendum za absurdní, protože to „proběhlo spolu se vstupemdo EU a máme pouze odklad pro zavedení evropské měny“ [www.euroskop.cz,22. 2. 2007].Jako vystudovaný ekonom se k otázkám eura vyjadřoval i současný předsedastrany Jiří Paroubek. Byl to rovněž on, kdo byl pozván v roce 2007 na seminář Centrapro studium demokracie a kultury Euro versus koruna: Kdy je optimální přijmouteuro [Projev předsedy ČSSD Jiřího Paroubka na semináři Euro versus koruna: Kdyje optimální přijmout euro?, 2007], kde se zařadil po bok svých kolegů a obhajovalpřijetí eura. Mezi zásadní důvody uvedl zejména, že přijetí eura je konečný krokv naší integraci do EU, je to prohloubení evropské integrace. Uvedl však i jednu, poměrněpragmatickou, nevýhodu: zhodnocování koruny vůči euru v posledních 10 letech.Podle Paroubka totiž „budeme-li vstupovat do eurozóny v roce 2012, znamená toných kritérií, ale ODS vše odmítla. Pokud by Topolánkův kabinet nyní o euru rozhodl, je pravděpodobnépřijetí k 1. lednu 2012.“92
- Page 42 and 43: Graf 13: Hodnocení dostatku či ne
- Page 44 and 45: ci unie po přijetí smlouvy, pří
- Page 46 and 47: Graf 18: Informace o činnosti vlá
- Page 48 and 49: opačného názoru bylo 16 % oslove
- Page 50 and 51: sjednocování je v české populac
- Page 52 and 53: TEMATIKA EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉ
- Page 54 and 55: vuje, když je něco v domácím po
- Page 56 and 57: grace nikdy nestalo hlavní volebn
- Page 58 and 59: na preambuli dokumentu a úvodní s
- Page 60 and 61: dejší stranický stínový minist
- Page 62 and 63: Hned v úvodu praví, že „Vstup
- Page 64 and 65: I přes to, že byl zmíněný mani
- Page 66 and 67: ce, kterou považují za předpokla
- Page 68 and 69: Od referenda o vstupu do prvních v
- Page 70 and 71: manifestu ČSSD, kde je vzpomenuto:
- Page 72 and 73: měnu EURO. Tím fakticky zařazuje
- Page 74 and 75: 2.4 KOMUNISTICKÁ STRANA ČECH A MO
- Page 76 and 77: Základním axiomem komunistické p
- Page 78 and 79: ních manifestů a volební komunik
- Page 80: Dokumenty ČSSDCíle a zásady Čes
- Page 83 and 84: třením. Země zapojené do ERM II
- Page 85 and 86: Země Kontinent/území Měna Navá
- Page 87 and 88: 2.1 INSTITUCIONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ
- Page 89 and 90: 3. POSTOJE JEDNOTLIVÝCH STRANZkoum
- Page 91: 3.1.2 Vyjádření představitelůN
- Page 95 and 96: „Navíc do prosazení zásadní r
- Page 97 and 98: Obsáhle se k otázce přijetí eur
- Page 99 and 100: 3.3.2 Výroky představitelůPodrob
- Page 101 and 102: ku, kdy mám pocit, že obě tato k
- Page 103 and 104: Komunistická strana Čech a Moravy
- Page 105 and 106: S eurem na jistotu. Ekonom, 16. 11.
- Page 107 and 108: ských lidovců odráží fakt, že
- Page 109 and 110: v okamžiku svého vstupu do ELDR b
- Page 111 and 112: Practice“. Deklarovaným cílem w
- Page 113 and 114: 7. STRANA EVROPSKÉ LEVICE (PEL)Vzh
- Page 115 and 116: mací. Vždy ovšem zdůrazňovala,
- Page 117 and 118: Plenárního zasedání EP 19. až
- Page 119 and 120: EU i kandidátské země“, založ
- Page 121 and 122: 10. EVROPSKÁ DEMOKRATICKÁ STRANAP
- Page 123 and 124: Fajmon, Hynek. 2004. Cesta ODS do E
- Page 125 and 126: cism) od tzv. tvrdého euroskeptici
- Page 127 and 128: v historii samostatné ČR přihlá
- Page 129 and 130: všech typů menšin, demokratické
- Page 131 and 132: podle V. Klause je EU produktem pol
- Page 133 and 134: představuje výrazný posun od Evr
- Page 135 and 136: to V. Klaus na velmi sledovaném pr
- Page 137 and 138: Havel, Václav. 1994. „Projev pre
- Page 139 and 140: Vodička, Karel. 2002. Evropská un
- Page 141 and 142: určili v roce 1976 Helene Wallace
<strong>20</strong>13, realističtěji však <strong>20</strong>14. Byl tedy mírně skeptičtější než Bohuslav Sobotka [Literárnínoviny, 3. 8. <strong>20</strong>08].S vývojem ekonomické krize však Jiří Havel postupoval dále v rozhovoru proHospodářské noviny na konci ledna <strong>20</strong>09, kde prohlásil, že se nám „nepodaří zaťukatna eurozónu dřív než někdy před rokem <strong>20</strong>15 nebo <strong>20</strong>16.“ Jako důvody uvedl jednakobrovské nárůsty zadlužení a také možnost, že přijímání <strong>do</strong> eurozóny bude pozastaveno[Hospodářské noviny, 30. 1. <strong>20</strong>09].V dalších článcích vypočítává Havel výhody eura. Na svém blogu Aktuálně.<strong>cz</strong>17. 4. <strong>20</strong>09 uvedl: „Zkušenost z <strong>do</strong>padů prudkých kursových pohybů a rostoucí nezájeminvestorů o teritorium s kursovým rizikem oproti slovenské eurem položenéstabilitě jsou opravdu výmluvnými argumenty. A dále: Celkově nízká veřejná zadluženostČR pod 29 % HDP (jde po léta o jednu z nejnižších zadlužeností v EU, přičemžprůměr Eurozóny je někde nad pětašedesáti procenty) umožňuje obecně využítkrizové deficitní financování v potřebném rozsahu. Kdyby v tuto chvíli ČR měla euro,mohla by se obrátit na všechny finanční ústavy světa a peníze by snadno získala.Jako země s malým dluhem, jako členská země EU, země s průmyslovým potenciálema perspektivním růstem cen aktiv. S národní měnou je ale umístění vládních dluhopisůobtížnější. … Dluh v národní měně je proto hůře <strong>do</strong>sažitelný, zranitelný a zároveňdražší“ [Havel, blog.aktualne.centrum.<strong>cz</strong>, 17. 4. <strong>20</strong>09]. O měsíc později na stejnémmístě napsal: „Společnou měnu by nyní určitě uvítali i čeští podnikatelé. Společnáměna chybí turistům i investorům.“ [Havel, blog.aktualne.centrum.<strong>cz</strong>, 23. 5.<strong>20</strong>09].Jiří Havel byl také jeden z mála sociálních demokratů, který neodmítl myšlenkureferenda o euru. Muselo by však být spojeno s referendem o umístěním radarovézákladny Spojených států v České republice a muselo by se rozho<strong>do</strong>vat pouze o termínu,nikoliv samotné podstatě přijetí eura [Wagner, neviditelnypes.<strong>cz</strong>, 3. 8. <strong>20</strong>07].Tuto alternativu však odmítl jiný sociálnědemokratický expert na ekonomiku JanMládek, který považuje referendum za absurdní, protože to „proběhlo spolu se vstupem<strong>do</strong> EU a máme pouze odklad pro zavedení evropské měny“ [www.euroskop.<strong>cz</strong>,22. 2. <strong>20</strong>07].Jako vystu<strong>do</strong>vaný ekonom se k otázkám eura vyjadřoval i současný předsedastrany Jiří Paroubek. Byl to rovněž on, k<strong>do</strong> byl pozván v roce <strong>20</strong>07 na seminář Centrapro studium demokracie a kultury Euro versus koruna: Kdy je optimální přijmouteuro [Projev předsedy ČSSD Jiřího Paroubka na semináři Euro versus koruna: Kdyje optimální přijmout euro?, <strong>20</strong>07], kde se zařadil po bok svých kolegů a obhajovalpřijetí eura. Mezi zásadní důvody uvedl zejména, že přijetí eura je konečný krokv naší integraci <strong>do</strong> EU, je to prohloubení evropské integrace. Uvedl však i jednu, poměrněpragmatickou, nevýhodu: zhodnocování koruny vůči euru v posledních 10 <strong>let</strong>ech.Podle Paroubka totiž „budeme-li vstupovat <strong>do</strong> eurozóny v roce <strong>20</strong>12, znamená toných kritérií, ale ODS vše odmítla. Pokud by Topolánkův kabinet nyní o euru rozhodl, je pravděpo<strong>do</strong>bnépřijetí k 1. lednu <strong>20</strong>12.“92