Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

por. Na jedné straně odmítání nacionalismu, který je zde dáván na roveň sobectví,rasismu a je chápán jako vulgární hodnotový extrém, na straně druhé snahy zabránitpronikání vlivu západní kultury konzumu. Vize společné Evropy s posílenými sociálnímia ekologickými jistotami lze podle „komunistického úhlu pohledu“ skloubits ochranou vnitřního trhu a zachováním rozhodujících podílů v podnicíchklíčových hospodářských odvětví, ale i v podnicích, jež můžeme označit za české„rodinné stříbro“.S blížícím se zahájením přístupového vyjednávání dokonce i v případě KSČM evropskétematiky přibývá. Je jí věnována jedna ze tří podkapitol s názvem „Vstupdo Evropy ano, ale na demokratickém základě“ [Volební program pro předčasné volbydo Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 1998 – Jiní o lidech,my s lidmi 1998: 7]. Nově se i KSČM začíná pozitivně stavět k evropské spolupráci,s požadavkem, že se však Česká republika nesmí stát kolonií a že integrace proběhnena rovnoprávném základě. K podmínkám přistoupení by se podle této stranyměla vést diskuse, jež by měla vyvrcholit všelidovým referendem. Tím však veškeráadresnost končí a další text již pouze pojednává o boji proti nadnárodnímu kapitálu,americkému vlivu a zasahování velmocí. Přesto je tento předvolební manifest prvním,který alespoň zčásti opouští vypjatý ideologický slovník a začíná nahlížet na evropskýproces spolupráce pragmaticky. Rovněž dochází i k přesunu v rámci programovýchpriorit, kdy se tato agenda přesouvá z „tradičního“ úplného konceprogramu do jeho střední části.Již z pouhých názvů je zřejmý vývoj v přístupu k sjednocené Evropě. Tento pohledse postupně přibližuje směrem k „europragmatismu“, respektive k hlubšísociální spolupráci v rámci evropského společenství, a to i přes převážně zdrženlivýpostoj stranického elektorátu. Výraznější posun bude zřejmý však až v následujícímčasovém období.Od sněmovních voleb 1998 do referenda o vstupu ČR do EUv červnu 2003Komunistická strana Čech a Moravy ještě neurazila dostatečně dlouhou cestu, abyv roce 2001, když vznikl manifest „Za demokratickou Evropu“, podpořila členstvíČeské republiky v EU. Vnitrostranická diskuze v této otázce, díky níž vzniklo „reformní“křídlo reprezentované např. Miloslavem Ransdorfem či Jiřím Dolejšema která posunuje stranu opět o kus dál předesílaným směrem, ještě není z těchtoprogramových dokumentů na první pohled patrná.Volební program KSČM pro sněmovní volby v roce 2002 s titulem „S lidmi prolidi“ odsunuje zahraniční a evropskou politiku opět na konec osmnáctistránkovéhostranického dokumentu a zůstává v souvislosti s evropskými strukturami skoupýna slovo a poměrně dosti obecný, pravděpodobně i proto, že „strana s třešní“ nevěřív budoucnost unijního projektu, jak ostatně přiznala i v předešlém tematickém manifestu„Za demokratickou Evropu“.74