Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
2.4 KOMUNISTICKÁ STRANA ČECH A MORAVY (KSČM)Od závěru roku 1989 do voleb roku 1992Po listopadových událostech roku 1989 se KSČ (resp. od března 1990 KSČM) dostalado nelehké pozice. Zaměstnávána především snahou o zachování vlastní legitimitya vlivu, pnutím mezi českou a slovenskou politickou reprezentací, vnitrostranickýmirozpory ohledně dalšího směřování strany a nově vzniklou geopolitickousituací nevěnovala výraznější pozornost formulaci jasného a kompaktního zahraničně– politického programu. Od prvních dnů své existence jako KSČM se tato strananavíc potýká se zásadním ideologickým rozporem v pohledu na evropskou integraci.Tento jev se později stává stálicí objevující se ve všech následujících volebníchprogramech. Jde o střet internacionální povahy komunismu a odporu ke kapitalistickéglobalizaci, jíž je demokratická ČSFR (posléze nástupnická ČR) vystavenaa v případě zařazení do evropského integračního procesu je jí i přímo ohrožena. Tomutojevu bude ještě věnována pozornost s konkrétními příklady v dalším časovémúseku.Podobně spojuje všechny etapy vývoje volební „řeči“ českých komunistů malá pozornostvěnovaná problematice EU, hraničící až s ideovou vyprázdněností. Ze všechanalyzovaných politických uskupení je zájem o tento typ agendy u KSČM nejmenší.V prvních dokumentech této strany evropskou agendu vůbec nenalezneme.Od voleb 1992 do sněmovních voleb roku 1998Přestože v manifestech konkurenčních stran se v tomto období objevují kapitoly zahraničnípolitiky stále na relativně předních pozicích, v případě KSČM jsou již tehdyupozaděny ve prospěch socioekonomické konfliktní linie. Ukázkovým příkladem jevolební program Komunistické strany Čech a Moravy s podtitulem „Socialismus –Šance pro budoucnost“, kde z celkového počtu deseti stran zabírají otázky zahraničněpolitickéjen třetinu a zmínky vztahující se přímo k Unii se omezují jen na třiskromné poznámky.Vzhledem k příležitosti vyhranit se vůči hlavním parlamentním rivalům, kteřív této době do jednoho podporují vstup ČR do EU bez větších a vážnějších výhrad,to lze vnímat jako překvapivé. Komunisté sice používají silnějších slov, než tomubude v dalších letech a kritizují dosavadní vládní kroky, včetně rozbití společnéhostátu Čechů a Slováků, ale přesto dávají prostor spíše kritice NATO, USA a SRNnež samotné evropské integrace.V neposlední řadě také vyžadují, aby bylo rozhodování o zahraničně politickýchotázkách typu vstup České republiky do Severoatlantické aliance a Evropské uniepotvrzeno v celostátním referendu.Ve volebním programu pro předčasné volby do PS P ČR v roce 1998 se zvolenýmnázvem „Jiní o lidech, my s lidmi“ lze dobře sledovat již nastíněný ideologický roz-73
por. Na jedné straně odmítání nacionalismu, který je zde dáván na roveň sobectví,rasismu a je chápán jako vulgární hodnotový extrém, na straně druhé snahy zabránitpronikání vlivu západní kultury konzumu. Vize společné Evropy s posílenými sociálnímia ekologickými jistotami lze podle „komunistického úhlu pohledu“ skloubits ochranou vnitřního trhu a zachováním rozhodujících podílů v podnicíchklíčových hospodářských odvětví, ale i v podnicích, jež můžeme označit za české„rodinné stříbro“.S blížícím se zahájením přístupového vyjednávání dokonce i v případě KSČM evropskétematiky přibývá. Je jí věnována jedna ze tří podkapitol s názvem „Vstupdo Evropy ano, ale na demokratickém základě“ [Volební program pro předčasné volbydo Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 1998 – Jiní o lidech,my s lidmi 1998: 7]. Nově se i KSČM začíná pozitivně stavět k evropské spolupráci,s požadavkem, že se však Česká republika nesmí stát kolonií a že integrace proběhnena rovnoprávném základě. K podmínkám přistoupení by se podle této stranyměla vést diskuse, jež by měla vyvrcholit všelidovým referendem. Tím však veškeráadresnost končí a další text již pouze pojednává o boji proti nadnárodnímu kapitálu,americkému vlivu a zasahování velmocí. Přesto je tento předvolební manifest prvním,který alespoň zčásti opouští vypjatý ideologický slovník a začíná nahlížet na evropskýproces spolupráce pragmaticky. Rovněž dochází i k přesunu v rámci programovýchpriorit, kdy se tato agenda přesouvá z „tradičního“ úplného konceprogramu do jeho střední části.Již z pouhých názvů je zřejmý vývoj v přístupu k sjednocené Evropě. Tento pohledse postupně přibližuje směrem k „europragmatismu“, respektive k hlubšísociální spolupráci v rámci evropského společenství, a to i přes převážně zdrženlivýpostoj stranického elektorátu. Výraznější posun bude zřejmý však až v následujícímčasovém období.Od sněmovních voleb 1998 do referenda o vstupu ČR do EUv červnu 2003Komunistická strana Čech a Moravy ještě neurazila dostatečně dlouhou cestu, abyv roce 2001, když vznikl manifest „Za demokratickou Evropu“, podpořila členstvíČeské republiky v EU. Vnitrostranická diskuze v této otázce, díky níž vzniklo „reformní“křídlo reprezentované např. Miloslavem Ransdorfem či Jiřím Dolejšema která posunuje stranu opět o kus dál předesílaným směrem, ještě není z těchtoprogramových dokumentů na první pohled patrná.Volební program KSČM pro sněmovní volby v roce 2002 s titulem „S lidmi prolidi“ odsunuje zahraniční a evropskou politiku opět na konec osmnáctistránkovéhostranického dokumentu a zůstává v souvislosti s evropskými strukturami skoupýna slovo a poměrně dosti obecný, pravděpodobně i proto, že „strana s třešní“ nevěřív budoucnost unijního projektu, jak ostatně přiznala i v předešlém tematickém manifestu„Za demokratickou Evropu“.74
- Page 24 and 25: únor 2003 listopad 2003sníží se
- Page 26 and 27: je se do velkého celku a otevírá
- Page 28 and 29: du. Pokud se v prvních šetřeníc
- Page 30 and 31: mích 11 . Ve všech státech (s v
- Page 32 and 33: slední. Občané členských zemí
- Page 34 and 35: Tabulka 15: Uplatňování vybraný
- Page 36 and 37: odpovědí a pouze asi desetina se
- Page 38 and 39: Tabulka 16: Prospěšnost či škod
- Page 40 and 41: převažují neutrální odpovědi
- Page 42 and 43: Graf 13: Hodnocení dostatku či ne
- Page 44 and 45: ci unie po přijetí smlouvy, pří
- Page 46 and 47: Graf 18: Informace o činnosti vlá
- Page 48 and 49: opačného názoru bylo 16 % oslove
- Page 50 and 51: sjednocování je v české populac
- Page 52 and 53: TEMATIKA EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉ
- Page 54 and 55: vuje, když je něco v domácím po
- Page 56 and 57: grace nikdy nestalo hlavní volebn
- Page 58 and 59: na preambuli dokumentu a úvodní s
- Page 60 and 61: dejší stranický stínový minist
- Page 62 and 63: Hned v úvodu praví, že „Vstup
- Page 64 and 65: I přes to, že byl zmíněný mani
- Page 66 and 67: ce, kterou považují za předpokla
- Page 68 and 69: Od referenda o vstupu do prvních v
- Page 70 and 71: manifestu ČSSD, kde je vzpomenuto:
- Page 72 and 73: měnu EURO. Tím fakticky zařazuje
- Page 76 and 77: Základním axiomem komunistické p
- Page 78 and 79: ních manifestů a volební komunik
- Page 80: Dokumenty ČSSDCíle a zásady Čes
- Page 83 and 84: třením. Země zapojené do ERM II
- Page 85 and 86: Země Kontinent/území Měna Navá
- Page 87 and 88: 2.1 INSTITUCIONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ
- Page 89 and 90: 3. POSTOJE JEDNOTLIVÝCH STRANZkoum
- Page 91 and 92: 3.1.2 Vyjádření představitelůN
- Page 93 and 94: 2013, realističtěji však 2014. B
- Page 95 and 96: „Navíc do prosazení zásadní r
- Page 97 and 98: Obsáhle se k otázce přijetí eur
- Page 99 and 100: 3.3.2 Výroky představitelůPodrob
- Page 101 and 102: ku, kdy mám pocit, že obě tato k
- Page 103 and 104: Komunistická strana Čech a Moravy
- Page 105 and 106: S eurem na jistotu. Ekonom, 16. 11.
- Page 107 and 108: ských lidovců odráží fakt, že
- Page 109 and 110: v okamžiku svého vstupu do ELDR b
- Page 111 and 112: Practice“. Deklarovaným cílem w
- Page 113 and 114: 7. STRANA EVROPSKÉ LEVICE (PEL)Vzh
- Page 115 and 116: mací. Vždy ovšem zdůrazňovala,
- Page 117 and 118: Plenárního zasedání EP 19. až
- Page 119 and 120: EU i kandidátské země“, založ
- Page 121 and 122: 10. EVROPSKÁ DEMOKRATICKÁ STRANAP
- Page 123 and 124: Fajmon, Hynek. 2004. Cesta ODS do E
2.4 KOMUNISTICKÁ STRANA ČECH A MORAVY (KSČM)Od závěru roku 1989 <strong>do</strong> voleb roku 1992Po listopa<strong>do</strong>vých událostech roku 1989 se KSČ (resp. od března 1990 KSČM) <strong>do</strong>stala<strong>do</strong> nelehké pozice. Zaměstnávána především snahou o zachování vlastní legitimitya vlivu, pnutím mezi českou a slovenskou politickou reprezentací, vnitrostranickýmirozpory ohledně dalšího směřování strany a nově vzniklou geopolitickousituací nevěnovala výraznější pozornost formulaci jasného a kompaktního zahraničně– politického programu. Od prvních dnů své existence jako KSČM se tato strananavíc potýká se zásadním ideologickým rozporem v pohledu na evropskou integraci.Tento jev se později stává stálicí objevující se ve všech následujících volebníchprogramech. Jde o střet internacionální povahy komunismu a odporu ke kapitalistickéglobalizaci, jíž je demokratická ČSFR (posléze nástupnická ČR) vystavenaa v případě zařazení <strong>do</strong> evropského integračního procesu je jí i přímo ohrožena. Tomutojevu bude ještě věnována pozornost s konkrétními příklady v dalším časovémúseku.Po<strong>do</strong>bně spojuje všechny etapy vývoje volební „řeči“ českých komunistů malá pozornostvěnovaná problematice EU, hraničící až s ideovou vyprázdněností. Ze všechanalyzovaných politických uskupení je zájem o tento typ agendy u KSČM nejmenší.V prvních <strong>do</strong>kumentech této strany evropskou agendu vůbec nenalezneme.Od voleb 1992 <strong>do</strong> sněmovních voleb roku 1998Přestože v manifestech konkurenčních stran se v tomto ob<strong>do</strong>bí objevují kapitoly zahraničnípolitiky stále na relativně předních pozicích, v případě KSČM jsou již tehdyupozaděny ve prospěch socioekonomické konfliktní linie. Ukázkovým příkladem jevolební program Komunistické strany Čech a Moravy s podtitulem „Socialismus –Šance pro bu<strong>do</strong>ucnost“, kde z celkového počtu deseti stran zabírají otázky zahraničněpolitickéjen třetinu a zmínky <strong>vztahu</strong>jící se přímo k Unii se omezují jen na třiskromné poznámky.Vzhledem k příležitosti vyhranit se vůči hlavním parlamentním rivalům, kteřív této <strong>do</strong>bě <strong>do</strong> jednoho podporují vstup ČR <strong>do</strong> EU bez větších a vážnějších výhrad,to lze vnímat jako překvapivé. Komunisté sice používají silnějších slov, než tomubude v dalších <strong>let</strong>ech a kritizují <strong>do</strong>savadní vládní kroky, včetně rozbití společnéhostátu Čechů a Slováků, ale přesto dávají prostor spíše kritice NATO, USA a SRNnež samotné evropské integrace.V neposlední řadě také vyžadují, aby bylo rozho<strong>do</strong>vání o zahraničně politickýchotázkách typu vstup České republiky <strong>do</strong> Severoatlantické aliance a Evropské uniepotvrzeno v celostátním referendu.Ve volebním programu pro předčasné volby <strong>do</strong> PS P ČR v roce 1998 se zvolenýmnázvem „Jiní o lidech, my s lidmi“ lze <strong>do</strong>bře sle<strong>do</strong>vat již nastíněný ideologický roz-73
Change language