Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

zdědila hlavní priority předcházejícího Československa: vstup do tzv. euroatlantickýchstruktur a upevnění dobrých sousedských vztahů v regionu [Pick 2004: 6].V lednu 1996 vyjádřila Česká republika svou vůli stát se členem Evropské unie podánímoficiální žádosti o členství, posléze se připravovala na přijetí do Evropskéunie a na konci roku 2002 bylo rozhodnuto, že celkem 10 zemí včetně České republikyúspěšně uzavřelo všechny vyjednávací kapitoly, a mohou se tak stát novými členyEU od 1. května 2004. V průběhu roku 2003 došlo ve většině z těchto zemí k všelidovýmhlasováním 3 . V České republice referendum proběhlo ve dnech13. a 14. července 2003, k urnám se dostavilo 55,21 % hlasujících a drtivá většinaz nich, 77,33 %, posvětila přistoupení k Evropské unii 4 .1. května 2004 vstoupila v platnost Smlouva o přistoupení deseti nových členskýchzemí a Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta,Polsko, Slovinsko a Slovensko se staly plnoprávnými členy Evropské unie.10.– 13. června 2004 pak proběhly volby do Evropského parlamentu ve všech25 členských státech Evropské unie. Bylo tak dosaženo klíčového cíle strategickéagendy české zahraniční politiky v transformačním období. V těchto a některýchdalších oblastech česká zahraniční politika dosáhla jednoznačného úspěchu. Vstupemdo EU splnila první a hlavní z úkolů, které si uložila před třinácti lety. Ve středníEvropě se tak i díky aktivní české politice projevil historicky bezpříkladný jev: slučitelnoststrategických zájmů zemí regionu, jejichž společným jmenovatelem jsoufunkční evropská integrace a euro-atlantické vazby [Handl, Pick 2005: 4].Česká republika symbolicky dosáhla centra „Evropy“ v roce 2009, kdy se ujalapředsednictví Rady Evropské unie. V současné době se často hovoří o krizi Evropskéunie (stejně jako již několikrát v minulosti). Důvodů je celá řada. Kromě nejednotyv názoru na další posouvání svých hranic 5 jde především o spory ohledně institucionálníchreforem, symbolicky spojených se dvěma pokusy kodifikovat evropské „ústavy“,z nichž první byl po neúspěšných referendech ve Francii a Nizozemí opuštěn,a druhý, „Lisabonský“ projekt, se dostal do vážných potíží po odmítavém referenduv Irsku 6 . Evropské unii je v současné době také často vyčítán nedostatek demokracie,legitimity evropských institucí a malá transparentnost. A právě revize fungování Uniesměrem k demokratičtějšímu rozhodování a větší srozumitelnosti pro své občany jetématem, se kterým je budoucnost sjednocené Evropy do značné míry provázána.Jak jsme již naznačili, členství ČR v EU a neustálý vývoj evropského integračníhoprocesu s sebou nesou celou řadu otazníků, výhod, ale i sporných okamžiků. Moti-3) Ve všech konaných referendech občané přistupujících zemí evropskou integraci podpořili, na Kyprupak přistoupení k Evropské unii schválil národní parlament.4) V referendu byla položena otázka: „Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle smlouvyo přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?“5) Podle výzkumu veřejného mínění Eurobarometer 63.4., který realizovala v březnu 2005 Evropskákomise, více než polovina českých občanů nesouhlasila s tím, aby se členy Evropské unie stalo Turecko( 51 %) a Albánie (56 %).6) V říjnu 2009 v Irsku proběhlo druhé referendum o Lisabonské smlouvě. Tentokrát již byla většinaobyvatel pro přijetí Lisabonské smlouvy.6