Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
I přes to, že byl zmíněný manifest adresován pro volby do unijního parlamentu, navícv době českého předsednictví Radě EU, v atmosféře debaty o stavu dalších reforemuvnitř společenství, integrace, spolupráce a rozšíření, skrze schválení tzv. Lisabonskéreformní smlouvy a některých společných kroků vůči světovým finančnímtěžkostem, body věnující se ryze evropské politice se odsouvají až na poslední místovolebního prohlášení do páté kapitoly s názvem „Řešení pro ČR v EU“.V úvodních slovech předsedy strany Mirka Topolánka a volebního lídra Jana Zahradilase evropská problematika přenáší do vnitropolitického střetu. Počínaje přirovnánímevropských voleb k referendu o míře „skutečného evropanství, nebo faktickéhopošilhávání na východ“ [Volební program ODS.EU volby 09 2009: 3]. Vedlebilance přínosů českého předsednictví veřejnosti a domácím firmám se vrací otázkavyjádření nedůvěry vládnímu kabinetu Poslaneckou sněmovnou a opětovně se stávátématem kritického vymezení: „ČSSD a KSČM neodpovědně zabránily pokračovánínašeho předsednictví a nenávratně tak poškodily postavení naší země v Evropě. Jesmutné, že dvě desítky let po pádu železné opony a pět let po přijetí do EU jsme bylispolečným hlasováním socialistů a komunistů vrženi zpět směrem na východ, že zvítězilrevanšismus a závist nad demokratickou zralostí a odpovědností vůči půl miliarděEvropanů“ [Volební program ODS.EU volby 09 2009: 3]. V podobném tónu pokračujei volební lídr občanské demokracie do EP Jan Zahradil, když píše: „Ti, kdo sezaklínají Evropskou unií a evropskou integrací na každém kroku – zejména Jiří Paroubeka ČSSD – ukázali, že se jedná jen o prázdnou rétoriku. A není to jediný příklad…Ve skutečnosti, ale nejsou schopni vytvořit vlastní, autonomní evropský programpro Českou republiku. Ve všem se plně podřizují nadnárodním stranickýmcentrálám…“ [Volební program ODS.EU volby 09 2009: 5].Z uvedeného by se mohlo zdát, že se evropská politika stane zásadním volebnímkolbištěm, vyplní hlavní volební nabídku a ovládne volební „řeč“ občanských demokratů.Přesto se tak nestalo. Pouze se znovu opakuje osvědčené prohlášení o evropsképolitice ODS jako střízlivé, praktické a realistické, z čehož je odvozeno, že integracenení cílem, nýbrž prostředkem k dosažení prosperity republiky a jejích občanů.Objevuje se sice vyjádření, že EU čeká v příštích letech zásadní debata nad jejím budoucímcharakterem a směřováním, avšak už není řečeno jakou variantu preferujea nabízí voličům Občanská demokratická strana. Jen je vágně připomenuto, že přístup„strany holubice“ bude veden kombinací prosazování národních zájmů a tam,kde je to výhodné (je vzpomenut příklad energetiky a bezpečnosti) bude prosazovánoprohloubení integrace. V páté tematické kapitole je nejprve připomínán úspěchčeského předsednictví a dosavadní činnost a přínos frakce občanské demokraciev Evropském parlamentu, rovněž je slíbeno založení nové eurofrakce v unijním parlamentua otázka finančních korektur společného rozpočtu společenství, po vzoruminulých volebních manifestů. V samotném závěru předloženého „europrogramu“občanští demokraté svoji unijní politiku hodnotí takto: „Nepodlehli jsme ani podbízivémua podlézavému „eurohujerství“ ani přezíravému a vše odmítajícímu euronegativismu…Evropskou unii nepovažujeme za cíl sám o sobě, ale za prostředek, který jsme63
připraveni jak používat, tak jej do budoucna spoluvytvářet do podoby, která podle našehonázoru nejlépe odpovídá zájmům naší země a jejích občanů“ [Volební programODS.EU volby 09 2009: 34].2.2 ČESKÁ STRANA SOCIÁLNĚ DEMOKRATICKÁ (RESP.ČESKOSLOVENSKÁ SOCIÁLNÍ DEMOKRACIE) (ČSSD)Od závěru roku 1989 do voleb roku 1992Československá sociální demokracie (od stranického sjezdu v roce 1993 přejmenovánana Českou stranu sociálně demokratickou) přistupovala k evropské politicez jiného úhlu. Na jejích postojích a programových slibech se projevovala emigračnízkušenost, kdy její první „porevoluční“ vedení vzešlo povětšinou z řad emigrantůpůsobících v zahraničních sociálnědemokratických kruzích. Ostatně první předsedaznovuobnovené ČSSD ve federálním Československu byl Jiří Horák, který se vrátilz exilu z USA. Proto i první stranická stanoviska vycházela ze spolupráce sesociálnědemokratickými stranami Evropy, mimo jiné i ve věci přidružení Československak Evropským společenstvím [Cíle a zásady Československé sociální demokracie1991: 7].Sociální demokracie nastupuje do parlamentních voleb v roce 1992 s „Volebnímprogramem“, který zařazuje pasáž zahraniční a bezpečnostní politiky hned do úvodustranického volebního textu, kde se ČSSD přihlašuje k sociálnědemokratickýmvládám, které usilují o budoucí sjednocení Evropy v zájmu blahobytu a sociálníhosmíru. Současně však, jak tvrdí autoři programu, je nutno zajišťovat naše účinná zapojenído evropského a atlantického systému bezpečnosti [Volební program Československásociální demokracie 1992: 7]. Dále však své zahraničněpolitické vize neprecizují.Od voleb 1992 do sněmovních voleb roku 1998Na rozdíl od federální Československé sociální demokracie, reprezentované JiřímHorákem a jejího volebního dokumentu z roku 1992, přejmenovaná Česká stranasociálně demokratická (ČSSD) vedená Milošem Zemanem ve svém předvolebnímmanifestu pro sněmovní kampaň v roce 1996 s názvem „Lidskost proti sobectví“kapitolu zahraniční politiky řadí až do samého závěru, jako zcela poslední bod.Česká zahraniční politika je v podání tehdejší sociální demokracie vnímána jakoobhajoba a prosazování životních zájmů občanů republiky. Ve vztahu k evropskýmstrukturám ČSSD zastává názor, že „je v zájmu ČR co nejdříve se stát členem Evropskéunie, kterou chápou nejen jako zónu volného obchodu, ale jako mnohorozměrné evropskéspolečenství“ [Lidskost proti sobectví – volební program ČSSD 1996: 15].Sociálnědemokratičtí představitelé prohlašují, že nemají obavy z postupné integra-64
- Page 14 and 15: ce, která plynou podle jejich ideo
- Page 16 and 17: ČESKÉ VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ A EVROP
- Page 18 and 19: (mzdy, důchody, ceny), o možnost
- Page 20 and 21: 3. VÝVOJ NÁZORŮ NA ČLENSTVÍ Č
- Page 22 and 23: lidé s úplným středním a zvlá
- Page 24 and 25: únor 2003 listopad 2003sníží se
- Page 26 and 27: je se do velkého celku a otevírá
- Page 28 and 29: du. Pokud se v prvních šetřeníc
- Page 30 and 31: mích 11 . Ve všech státech (s v
- Page 32 and 33: slední. Občané členských zemí
- Page 34 and 35: Tabulka 15: Uplatňování vybraný
- Page 36 and 37: odpovědí a pouze asi desetina se
- Page 38 and 39: Tabulka 16: Prospěšnost či škod
- Page 40 and 41: převažují neutrální odpovědi
- Page 42 and 43: Graf 13: Hodnocení dostatku či ne
- Page 44 and 45: ci unie po přijetí smlouvy, pří
- Page 46 and 47: Graf 18: Informace o činnosti vlá
- Page 48 and 49: opačného názoru bylo 16 % oslove
- Page 50 and 51: sjednocování je v české populac
- Page 52 and 53: TEMATIKA EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉ
- Page 54 and 55: vuje, když je něco v domácím po
- Page 56 and 57: grace nikdy nestalo hlavní volebn
- Page 58 and 59: na preambuli dokumentu a úvodní s
- Page 60 and 61: dejší stranický stínový minist
- Page 62 and 63: Hned v úvodu praví, že „Vstup
- Page 66 and 67: ce, kterou považují za předpokla
- Page 68 and 69: Od referenda o vstupu do prvních v
- Page 70 and 71: manifestu ČSSD, kde je vzpomenuto:
- Page 72 and 73: měnu EURO. Tím fakticky zařazuje
- Page 74 and 75: 2.4 KOMUNISTICKÁ STRANA ČECH A MO
- Page 76 and 77: Základním axiomem komunistické p
- Page 78 and 79: ních manifestů a volební komunik
- Page 80: Dokumenty ČSSDCíle a zásady Čes
- Page 83 and 84: třením. Země zapojené do ERM II
- Page 85 and 86: Země Kontinent/území Měna Navá
- Page 87 and 88: 2.1 INSTITUCIONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ
- Page 89 and 90: 3. POSTOJE JEDNOTLIVÝCH STRANZkoum
- Page 91 and 92: 3.1.2 Vyjádření představitelůN
- Page 93 and 94: 2013, realističtěji však 2014. B
- Page 95 and 96: „Navíc do prosazení zásadní r
- Page 97 and 98: Obsáhle se k otázce přijetí eur
- Page 99 and 100: 3.3.2 Výroky představitelůPodrob
- Page 101 and 102: ku, kdy mám pocit, že obě tato k
- Page 103 and 104: Komunistická strana Čech a Moravy
- Page 105 and 106: S eurem na jistotu. Ekonom, 16. 11.
- Page 107 and 108: ských lidovců odráží fakt, že
- Page 109 and 110: v okamžiku svého vstupu do ELDR b
- Page 111 and 112: Practice“. Deklarovaným cílem w
- Page 113 and 114: 7. STRANA EVROPSKÉ LEVICE (PEL)Vzh
připraveni jak používat, tak jej <strong>do</strong> bu<strong>do</strong>ucna spoluvytvářet <strong>do</strong> po<strong>do</strong>by, která podle našehonázoru nejlépe odpovídá zájmům naší země a jejích občanů“ [Volební programODS.EU volby 09 <strong>20</strong>09: 34].2.2 ČESKÁ STRANA SOCIÁLNĚ DEMOKRATICKÁ (RESP.ČESKOSLOVENSKÁ SOCIÁLNÍ DEMOKRACIE) (ČSSD)Od závěru roku 1989 <strong>do</strong> voleb roku 1992Československá sociální demokracie (od stranického sjezdu v roce 1993 přejmenovánana Českou stranu sociálně demokratickou) přistupovala k evropské politicez jiného úhlu. Na jejích postojích a programových slibech se projevovala emigračnízkušenost, kdy její první „porevoluční“ vedení vzešlo povětšinou z řad emigrantůpůsobících v zahraničních sociálnědemokratických kruzích. Ostatně první předsedaznovuobnovené ČSSD ve federálním Československu byl Jiří Horák, který se vrátilz exilu z USA. Proto i první stranická stanoviska vycházela ze spolupráce sesociálnědemokratickými stranami <strong>Evropy</strong>, mimo jiné i ve věci přidružení Československak Evropským společenstvím [Cíle a zásady Československé sociální demokracie1991: 7].Sociální demokracie nastupuje <strong>do</strong> parlamentních voleb v roce 1992 s „Volebnímprogramem“, který zařazuje pasáž zahraniční a bezpečnostní politiky hned <strong>do</strong> úvodustranického volebního textu, kde se ČSSD přihlašuje k sociálnědemokratickýmvládám, které usilují o bu<strong>do</strong>ucí sjednocení <strong>Evropy</strong> v zájmu blahobytu a sociálníhosmíru. Současně však, jak tvrdí autoři programu, je nutno zajišťovat naše účinná zapojení<strong>do</strong> evropského a atlantického systému bezpečnosti [Volební program Československásociální demokracie 1992: 7]. Dále však své zahraničněpolitické vize neprecizují.Od voleb 1992 <strong>do</strong> sněmovních voleb roku 1998Na rozdíl od federální Československé sociální demokracie, reprezentované JiřímHorákem a jejího volebního <strong>do</strong>kumentu z roku 1992, přejmenovaná Česká stranasociálně demokratická (ČSSD) vedená Milošem Zemanem ve svém předvolebnímmanifestu pro sněmovní kampaň v roce 1996 s názvem „Lidskost proti sobectví“kapitolu zahraniční politiky řadí až <strong>do</strong> samého závěru, jako zcela poslední bod.Česká zahraniční politika je v podání tehdejší sociální demokracie vnímána jakoobhajoba a prosazování životních zájmů občanů republiky. Ve <strong>vztahu</strong> k evropskýmstrukturám ČSSD zastává názor, že „je v zájmu ČR co nejdříve se stát členem Evropskéunie, kterou chápou nejen jako zónu volného obchodu, ale jako mnohorozměrné evropskéspolečenství“ [Lidskost proti sobectví – volební program ČSSD 1996: 15].Sociálnědemokratičtí představitelé prohlašují, že nemají obavy z postupné integra-64