Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

I přes to, že byl zmíněný manifest adresován pro volby do unijního parlamentu, navícv době českého předsednictví Radě EU, v atmosféře debaty o stavu dalších reforemuvnitř společenství, integrace, spolupráce a rozšíření, skrze schválení tzv. Lisabonskéreformní smlouvy a některých společných kroků vůči světovým finančnímtěžkostem, body věnující se ryze evropské politice se odsouvají až na poslední místovolebního prohlášení do páté kapitoly s názvem „Řešení pro ČR v EU“.V úvodních slovech předsedy strany Mirka Topolánka a volebního lídra Jana Zahradilase evropská problematika přenáší do vnitropolitického střetu. Počínaje přirovnánímevropských voleb k referendu o míře „skutečného evropanství, nebo faktickéhopošilhávání na východ“ [Volební program ODS.EU volby 09 2009: 3]. Vedlebilance přínosů českého předsednictví veřejnosti a domácím firmám se vrací otázkavyjádření nedůvěry vládnímu kabinetu Poslaneckou sněmovnou a opětovně se stávátématem kritického vymezení: „ČSSD a KSČM neodpovědně zabránily pokračovánínašeho předsednictví a nenávratně tak poškodily postavení naší země v Evropě. Jesmutné, že dvě desítky let po pádu železné opony a pět let po přijetí do EU jsme bylispolečným hlasováním socialistů a komunistů vrženi zpět směrem na východ, že zvítězilrevanšismus a závist nad demokratickou zralostí a odpovědností vůči půl miliarděEvropanů“ [Volební program ODS.EU volby 09 2009: 3]. V podobném tónu pokračujei volební lídr občanské demokracie do EP Jan Zahradil, když píše: „Ti, kdo sezaklínají Evropskou unií a evropskou integrací na každém kroku – zejména Jiří Paroubeka ČSSD – ukázali, že se jedná jen o prázdnou rétoriku. A není to jediný příklad…Ve skutečnosti, ale nejsou schopni vytvořit vlastní, autonomní evropský programpro Českou republiku. Ve všem se plně podřizují nadnárodním stranickýmcentrálám…“ [Volební program ODS.EU volby 09 2009: 5].Z uvedeného by se mohlo zdát, že se evropská politika stane zásadním volebnímkolbištěm, vyplní hlavní volební nabídku a ovládne volební „řeč“ občanských demokratů.Přesto se tak nestalo. Pouze se znovu opakuje osvědčené prohlášení o evropsképolitice ODS jako střízlivé, praktické a realistické, z čehož je odvozeno, že integracenení cílem, nýbrž prostředkem k dosažení prosperity republiky a jejích občanů.Objevuje se sice vyjádření, že EU čeká v příštích letech zásadní debata nad jejím budoucímcharakterem a směřováním, avšak už není řečeno jakou variantu preferujea nabízí voličům Občanská demokratická strana. Jen je vágně připomenuto, že přístup„strany holubice“ bude veden kombinací prosazování národních zájmů a tam,kde je to výhodné (je vzpomenut příklad energetiky a bezpečnosti) bude prosazovánoprohloubení integrace. V páté tematické kapitole je nejprve připomínán úspěchčeského předsednictví a dosavadní činnost a přínos frakce občanské demokraciev Evropském parlamentu, rovněž je slíbeno založení nové eurofrakce v unijním parlamentua otázka finančních korektur společného rozpočtu společenství, po vzoruminulých volebních manifestů. V samotném závěru předloženého „europrogramu“občanští demokraté svoji unijní politiku hodnotí takto: „Nepodlehli jsme ani podbízivémua podlézavému „eurohujerství“ ani přezíravému a vše odmítajícímu euronegativismu…Evropskou unii nepovažujeme za cíl sám o sobě, ale za prostředek, který jsme63