Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

dejší stranický stínový ministr zahraničí Jan Zahradil se svým týmem sestavil třináctistránkovýpodklad, který plně vystihoval jistou rozpolcenost této stranyve vztahu k Unii a jejímu typu kooperace. Zvláštností tohoto dokumentu je, že jemožné ho číst i jako pragmatický pohled na evropskou integraci s alternativnímimožnostmi kooperace i jako souhlas se vstupem. Je také možné ho chápat jako vyvrcholeníeuroskeptických snah odmítnout přistoupení do unijního projektu a naopakvsadit na konkurenční možnosti mezinárodní spolupráce.Sami autoři tuto nerozhodnost potvrzují také nabídkou témat a rozvržením studie,kdy se v úvodu textu shrnuje tehdejší stav Unie, její „úzká místa“ [Zahradil et al2001: 4–5] a odhadují se možné budoucí trendy. Je zde popisován střet mezi integračnímpohledem a mezivládním přístupem, přesto z dokumentu nezaznívá jasnývýstup pro českou diplomacii za ODS. Proces unijního rozšíření je zahájen výčtem„faktorů proti“ a uzavírán viditelně menším počtem argumentů „pro“. Rovněž se zdeobjevuje kritika příliš rychlého vyjednávání, nehledě na podmínky členství, mluví sei o riziku „šoku ze vstupu“ a neplnohodnotném, druhořadém členství, které hrozínově vstoupivším zemím. Nijak se zde nereflektuje předchozí rétorika volebních materiálůobčanských demokratů, ve kterých se naopak slibovalo rychlé vyjednávánía přistoupení do EU. Následuje bilance poměru ČR a EU, kdy autoři volají po posuzování„dalšího vývoje vždy prizmatem českých národních zájmů“ [Zahradil et al 2001:8], což se posléze dostane i do rétoriky dalších volebních materiálů strany.Dalším bodem tohoto textu je rozbor možného dalšího vyjednávání s představiteliEvropské unie, přidává se i volání po „mezivládním modelu“ kooperace, teprvepoté následuje nabídka možných alternativ nepřistoupení do Unie, kdy však samiautoři některé z nich v průběhu analýzy zpochybňují.Určitá schizofrennost ve vztahu k EU bude symptomatická pro řadu následujícíchdokumentů ODS, ale i její předvolební „mluvu“ a posléze i rétoriku, kterou povedoumnozí vrcholní představitelé strany v době referenda o přistoupení České republikydo Unie, nehledě na změnu předsedy strany „modré holubice“.Rozpolcenost stranického postoje k evropské problematice plně vystihuje volebníprogram ODS 2002 (14. 6.–15. 6. 2002) s podtitulem „Vstříc novému osudu“. Občanštídemokraté tentokrát předstupují s volebním desaterem a prvním tématemdekády se stává právě Evropská unie. Občanská demokracie zahajuje sněmovníkampaň v lednu sloganem „ODS volí EU“, kde nehledě na mínění své zahraničněpolitickéfrakce, která ještě před půl rokem kritizovala rychlé vyjednávání, prohlašuje,že „ODS je přesvědčena, že náš vstup do EU musí být uskutečněn v nejbližším možnémtermínu… Jedině tak se můžeme stát od 1. ledna 2004 členem…“ [Volebnídesatero ODS 2002 – Vstříc novému osudu 2002: 4]. Volební bod je vymezen požadavky„Chceme ovlivnit budoucnost EU“, „Ne evropskému superstrátu“, „Suverenitav klíčových otázkách“ a „Svobodný prostor místo „pevnosti Evropa“.Znovu se vrací taktika využít evropskou problematiku jako příležitost ke konkurenčnímuvymezení vůči dalším stranickým vyzyvatelům, kdy se ve volebním materiálupraví: „S domácí diskusí o budoucí podobě EU nejsme spokojeni. Vidíme snahu59