Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

SLOVO ÚVODEMNení vůbec náhodou že tato kolektivní publikace vychází na podzim roku 2009.Přesně před 20 lety se udály přelomové změny, které skutečně zásadním způsobempřetvořily geopolitické, vnitropolitické, ekonomické, sociální a kulturní poměryv Československu, resp. v České republice. Z historického pohledu či z evropskéa světové mezinárodně-politické perspektivy se tzv. sametová revoluce v Československu,která znamenala pád komunistického totalitního režimu a nástup liberál -ně-demokratického uspořádání, stala součástí daleko širšího proudu změn. Slavnýamerický politolog Samuel Huntington [1991 (2008)] tyto změny souhrnně označujejako tzv. třetí vlnu demokratizace, která započala již tzv. karafiátovou revolucív Portugalsku v roce 1974. V rámci této vlny demokratizace se řada zemí nejen v Evropězbavila autoritářských či totalitárních systémů a nastoupila cestu k budovánídemokracie.Stejně jako pro další země mělo pro Československo (Českou republiku) zhrouceníkomunistického systému a následné etablování a konsolidace demokratickéhouspořádání ještě mnoho dalších důsledků. Patrně nejdůležitějším z nich bylo otevřeníprostoru svobody v širokém slova smyslu. Šlo o otevření mnoha cest, které bylypro Československo před rokem 1989 uzavřené.Jedna z těchto cest vedla k začleňování našeho státu do evropských struktur.Do roku 1989 bylo Československo na periferii Evropy. Až po kolapsu komunistickéhorežimu se začalo vymaňovat z okovů periferie nesvobodné části Evropy, kterábyla ovládána z Moskvy. Naše země se ocitla mimo tyto okovy velmi brzy, ale jejímezinárodně-politická příslušnost nebyla zdaleka ještě definitivně určena. Změnyv „roce zázraků“ 1989 přinesly proto mimo jiné také nutnost vypracovat adekvátníkoncepci zahraniční politiky a najít novou, reálným možnostem Československaa reálné situaci odpovídající, zahraničněpolitickou orientaci [Müller 2004: 15]. Jižzáhy bylo jasné, že pro Československo budou hrát vztahy s Evropskými společenstvímivýznamnou roli. Vstup do EU (a NATO) se stal nezpochybnitelným prioritnímpolitickým cílem [Hnízdo 1995: 83–84]. Odtud známé heslo „Zpátky do Evropy“1 . České země, Československo či ČR samozřejmě vždy součástí Evropy byly, alenyní se zdálo nutné jednoznačně, a to nejen deklaratorně, ale i fakticky a institucionálně,stát se členem sjednocující se svobodné a demokratické Evropy, kterou z velkéčásti ztělesňovala EU 2 . Již v roce 1991 byly podepsány první asociační dohody.Po vzniku České republiky v lednu 1993 bylo „nové“ formulování národních zájmůa z nich plynoucí zahraniční orientace procedurou relativně bezkonfliktní. Země1) Pro pořádek ještě uveďme, že autoři této knihy v žádném případě nemají v úmyslu ztotožňovat EUa Evropu, jak se tomu často děje. Mimo EU totiž stále zůstává celá řada významných evropskýchzemí.2) Podrobné informace o historii Evropské unie lze najít kupříkladu v českém jazykovém prostředív klíčové práci Petra Fialy a Markéty Pitrové [2009 (2003)].5