Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
grace nikdy nestalo hlavní volební agendou a i míra identifikace s charakterem unijníspolupráce a integrace byla již také poměrně rozdílná. Přesto tyto různice zůstávalypouze na úrovni vnitropolitické debaty a ve stěžejních stranickýchdokumentech, včetně těch volebních, převládal souhlas s plnou integrací do EU,opět s částečnou výjimkou KSČM, u které se však i toto hledisko postupně vyvíjelove prospěch „eurounijního“ rozměru. Více o tomto rysu v jednotlivých rozborechprogramů.2.1 OBČANSKÁ DEMOKRATICKÁ STRANA (ODS)Od závěru roku 1989 do voleb roku 1992Přestože Občanská demokratická strana (ODS) vznikla na základech mateřskéhopolitického hnutí Občanského fóra (OF) a byla vedena prvním a zároveň poslednímpředsedou OF Václavem Klausem, přesto poměrně jednoznačně se ve svých programovýchmateriálech vymezovala vůči československé federální vládě. Jednímz důvodů byla politická konkurence. Většina ministrů federálního kabinetu reprezentovalaalternativní skupinu rovněž etablovanou z „pohrobků“ OF – členy vy zývatelskéhoObčanského hnutí (OH). Tento ideový a koncepční střet se jasně projevujei ve volebním manifestu ODS sepsaném pro parlamentní volby 1992s podtitulem „Svoboda a prosperita“.Návrhy priorit „strany holubice“ v oblasti zahraniční politiky se objevují v relativněpředních pozicích stranického manifestu, zejména v porovnání s pozdějšímistranickými programovými proklamacemi dalších volebních klání. Zahraniční politicestátu je věnována pátá kapitola volebního textu, která nejprve rekapituluje historickývývoj země ve dvacátém století a na základě této historické bilance kritizujetehdejší federální diplomacii. To můžeme přičítat i faktu, že tehdejší ministr zahraničníchvěcí ČSFR, Jiří Dienstbier, byl zároveň předsedou konkurenční strany Občanskéhohnutí.Volební návrh ODS obviňuje federální politiku z absence jasné a promyšlenékoncepce, její taktiku označuje za cestu experimentů a soustavné hledání pověstnétřetí cesty. Diplomacii tehdejší ČSFR stranický manifest vnímá jako opakované hledáníalternativy západoevropské politiky, budování nárazníkového pásma a smutněproslaveného mostu mezi Západem a Východem. Volební nabídka občanských demokratůnemilosrdně kritizuje i další projekty federální vlády, zejména tzv. Dientsbierůvplán neboli tzv. triangulární pomoc, vedle toho zejména pak Visegrádskouspolupráci a projekt tzv. Hexagonály, které v součtu vnímají jako „zatahování do nestabilníhojihovýchodu Evropy na úkor integrace se západní Evropou“ [Volební programODS Svoboda a prosperita – volby ’92 1992: 16]. Volební návrh pokračujev kritice visegrádské kooperace na pozadí integračního procesu Evropského společenství,vnímá ji jako umělé vytržení z evropských vazeb a nejpřirozenějších vztahů55
v regionu, tedy z partnerství s Německem a Rakouskem a odmítá názor, že „Visegrád“je nutným předstupněm evropské integrace. Tomuto regionálnímu partnerstvíje naopak přikládán umělý charakter a podle autorů volební nabídky ODS jesčítáním nedostatků před výhodami.Federální diplomacie je stranou „modré holubice“ vnímána jako nerealistická,skýtající potenciální nebezpečí. Za příklad nepromyšlenosti je dáván požadavekna okamžité a oboustranné zrušení Varšavské smlouvy a NATO z roku 1991, kterývšak byl nedlouho poté odvolán. Přesto došlo ke krátkodobému zpochybnění kredituzemě. ODS namísto toho skrze předvolební dokument svým voličům nabízí pragmatickouzahraniční politiku vyznávající zásady realismu, což se stane pravidelně seopakujícím bodem všech dalších stranických volebních programů. Pracuje s poučenímz historie státu a opakovaně proklamuje velmi neurčitý příslib „vymezení československéstátnosti v evropském měřítku“ [Volební program ODS Svoboda a prosperita– volby ’92 1992: 17–18].Nejdůležitějším cílem, který je nabízen volebním programem občanských demokratův roce 1992, je začlenění Československa do evropského společenství, což jevnímáno jako jediná garance všeobecné stabilizace, politické, ekonomické, ale i bezpečnostní.Volební nabídka ODS roku 1992 začíná postupně pracovat s tezemi diplomacierealismu. Vzývá pragmatismus, přesto již obsahuje náboj vymezení se vůči konkurenci,která je spatřována ve federálním kabinetu, zejména pak v osobě Jiřího Dientsbiera,předáka volebního konkurenta OH. Nepřímo je kritika vedena i vůči diplomatickýmcílům spojence „zamini“, prezidentu ČSFR Václavu Havlovi. Evropskýrozměr manifestu je zjevný, zůstává však zatím u vágních popisů a neurčitých příslibův podobě začlenění československého státu do evropských společenství. Sloužíspíše kritickému předvolebnímu vymezení vůči kandidující konkurenci, nemá ambicinabízet jasnější zahraničněpolitickou koncepci strany.Od voleb 1992 do sněmovních voleb roku 1998Volební program ODS pro parlamentní volby 1996 (31. 5.–1. 6. 1996) již reagovalna značně pozměněné politické podmínky. Jeho koncepce brala v úvahu československoufederální rozluku a vznik samostatného českého státu, jehož diplomacie bylapo celé volební období tvořena reprezentanty občanské demokracie. Změnil se i politickýkonkurent – Občanské hnutí po volebním neúspěchu zažilo strmý ústup z prostředírelevantních stran a uprázdněné místo obsadila Česká strana sociálně demokratická(ČSSD), která se začala systematicky vymezovat vůči ODS. Rovněžzahraničněpolitická situace doznala změn. Několik let již existovala Evropská unie,rozšířená na patnáct členů. Česká republika procházela asociačním procesem a v lednu1996 český premiér Václav Klaus přivezl do Říma žádost o vstup ČR do EU.Vážnosti těchto výzev si byl vědom i předvolební stranický manifest. Kapitola zahraničnípolitika předchází i oblasti ekonomiky (! – pozn. aut.) a navazuje přímo56
- Page 5 and 6: PODĚKOVÁNÍ:Kolektiv autorů by n
- Page 7 and 8: zdědila hlavní priority předchá
- Page 9 and 10: Těžko bylo možné opominout čes
- Page 11 and 12: Přestože byla proevropská politi
- Page 14 and 15: ce, která plynou podle jejich ideo
- Page 16 and 17: ČESKÉ VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ A EVROP
- Page 18 and 19: (mzdy, důchody, ceny), o možnost
- Page 20 and 21: 3. VÝVOJ NÁZORŮ NA ČLENSTVÍ Č
- Page 22 and 23: lidé s úplným středním a zvlá
- Page 24 and 25: únor 2003 listopad 2003sníží se
- Page 26 and 27: je se do velkého celku a otevírá
- Page 28 and 29: du. Pokud se v prvních šetřeníc
- Page 30 and 31: mích 11 . Ve všech státech (s v
- Page 32 and 33: slední. Občané členských zemí
- Page 34 and 35: Tabulka 15: Uplatňování vybraný
- Page 36 and 37: odpovědí a pouze asi desetina se
- Page 38 and 39: Tabulka 16: Prospěšnost či škod
- Page 40 and 41: převažují neutrální odpovědi
- Page 42 and 43: Graf 13: Hodnocení dostatku či ne
- Page 44 and 45: ci unie po přijetí smlouvy, pří
- Page 46 and 47: Graf 18: Informace o činnosti vlá
- Page 48 and 49: opačného názoru bylo 16 % oslove
- Page 50 and 51: sjednocování je v české populac
- Page 52 and 53: TEMATIKA EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉ
- Page 54 and 55: vuje, když je něco v domácím po
- Page 58 and 59: na preambuli dokumentu a úvodní s
- Page 60 and 61: dejší stranický stínový minist
- Page 62 and 63: Hned v úvodu praví, že „Vstup
- Page 64 and 65: I přes to, že byl zmíněný mani
- Page 66 and 67: ce, kterou považují za předpokla
- Page 68 and 69: Od referenda o vstupu do prvních v
- Page 70 and 71: manifestu ČSSD, kde je vzpomenuto:
- Page 72 and 73: měnu EURO. Tím fakticky zařazuje
- Page 74 and 75: 2.4 KOMUNISTICKÁ STRANA ČECH A MO
- Page 76 and 77: Základním axiomem komunistické p
- Page 78 and 79: ních manifestů a volební komunik
- Page 80: Dokumenty ČSSDCíle a zásady Čes
- Page 83 and 84: třením. Země zapojené do ERM II
- Page 85 and 86: Země Kontinent/území Měna Navá
- Page 87 and 88: 2.1 INSTITUCIONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ
- Page 89 and 90: 3. POSTOJE JEDNOTLIVÝCH STRANZkoum
- Page 91 and 92: 3.1.2 Vyjádření představitelůN
- Page 93 and 94: 2013, realističtěji však 2014. B
- Page 95 and 96: „Navíc do prosazení zásadní r
- Page 97 and 98: Obsáhle se k otázce přijetí eur
- Page 99 and 100: 3.3.2 Výroky představitelůPodrob
- Page 101 and 102: ku, kdy mám pocit, že obě tato k
- Page 103 and 104: Komunistická strana Čech a Moravy
- Page 105 and 106: S eurem na jistotu. Ekonom, 16. 11.
grace nikdy nestalo hlavní volební agen<strong>do</strong>u a i míra identifikace s charakterem unijníspolupráce a integrace byla již také poměrně rozdílná. Přesto tyto různice zůstávalypouze na úrovni vnitropolitické debaty a ve stěžejních stranických<strong>do</strong>kumentech, včetně těch volebních, převládal souhlas s plnou integrací <strong>do</strong> EU,opět s částečnou výjimkou KSČM, u které se však i toto hledisko postupně vyvíjelove prospěch „eurounijního“ rozměru. Více o tomto rysu v jednotlivých rozborechprogramů.2.1 OBČANSKÁ DEMOKRATICKÁ STRANA (ODS)Od závěru roku 1989 <strong>do</strong> voleb roku 1992Přestože Občanská demokratická strana (ODS) vznikla na základech mateřskéhopolitického hnutí Občanského fóra (OF) a byla vedena prvním a zároveň poslednímpředse<strong>do</strong>u OF Václavem Klausem, přesto poměrně jednoznačně se ve svých programovýchmateriálech vymezovala vůči československé federální vládě. Jednímz důvodů byla politická konkurence. Většina ministrů federálního kabinetu reprezentovalaalternativní skupinu rovněž etablovanou z „pohrobků“ OF – členy vy zývatelskéhoObčanského hnutí (OH). Tento ideový a koncepční střet se jasně projevujei ve volebním manifestu ODS sepsaném pro parlamentní volby 1992s podtitulem „Svoboda a prosperita“.Návrhy priorit „strany holubice“ v oblasti zahraniční politiky se objevují v relativněpředních pozicích stranického manifestu, zejména v porovnání s pozdějšímistranickými programovými proklamacemi dalších volebních klání. Zahraniční politicestátu je věnována pátá kapitola volebního textu, která nejprve rekapituluje historickývývoj země ve dvacátém sto<strong>let</strong>í a na základě této historické bilance kritizujetehdejší federální diplomacii. To můžeme přičítat i faktu, že tehdejší ministr zahraničníchvěcí ČSFR, Jiří Dienstbier, byl zároveň předse<strong>do</strong>u konkurenční strany Občanskéhohnutí.Volební návrh ODS obviňuje federální politiku z absence jasné a promyšlenékoncepce, její taktiku označuje za cestu experimentů a soustavné hledání pověstnétřetí cesty. Diplomacii tehdejší ČSFR stranický manifest vnímá jako opakované hledáníalternativy zápa<strong>do</strong>evropské politiky, bu<strong>do</strong>vání nárazníkového pásma a smutněproslaveného mostu mezi Západem a Východem. Volební nabídka občanských demokratůnemilosrdně kritizuje i další projekty federální vlády, zejména tzv. Dientsbierůvplán neboli tzv. triangulární pomoc, vedle toho zejména pak Visegrádskouspolupráci a projekt tzv. Hexagonály, které v součtu vnímají jako „zatahování <strong>do</strong> nestabilníhojihovýchodu <strong>Evropy</strong> na úkor integrace se západní Evropou“ [Volební programODS Svoboda a prosperita – volby ’92 1992: 16]. Volební návrh pokračujev kritice visegrádské kooperace na pozadí integračního procesu Evropského společenství,vnímá ji jako umělé vytržení z evropských vazeb a nejpřirozenějších vztahů55