Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

grace nikdy nestalo hlavní volební agendou a i míra identifikace s charakterem unijníspolupráce a integrace byla již také poměrně rozdílná. Přesto tyto různice zůstávalypouze na úrovni vnitropolitické debaty a ve stěžejních stranickýchdokumentech, včetně těch volebních, převládal souhlas s plnou integrací do EU,opět s částečnou výjimkou KSČM, u které se však i toto hledisko postupně vyvíjelove prospěch „eurounijního“ rozměru. Více o tomto rysu v jednotlivých rozborechprogramů.2.1 OBČANSKÁ DEMOKRATICKÁ STRANA (ODS)Od závěru roku 1989 do voleb roku 1992Přestože Občanská demokratická strana (ODS) vznikla na základech mateřskéhopolitického hnutí Občanského fóra (OF) a byla vedena prvním a zároveň poslednímpředsedou OF Václavem Klausem, přesto poměrně jednoznačně se ve svých programovýchmateriálech vymezovala vůči československé federální vládě. Jednímz důvodů byla politická konkurence. Většina ministrů federálního kabinetu reprezentovalaalternativní skupinu rovněž etablovanou z „pohrobků“ OF – členy vy zývatelskéhoObčanského hnutí (OH). Tento ideový a koncepční střet se jasně projevujei ve volebním manifestu ODS sepsaném pro parlamentní volby 1992s podtitulem „Svoboda a prosperita“.Návrhy priorit „strany holubice“ v oblasti zahraniční politiky se objevují v relativněpředních pozicích stranického manifestu, zejména v porovnání s pozdějšímistranickými programovými proklamacemi dalších volebních klání. Zahraniční politicestátu je věnována pátá kapitola volebního textu, která nejprve rekapituluje historickývývoj země ve dvacátém století a na základě této historické bilance kritizujetehdejší federální diplomacii. To můžeme přičítat i faktu, že tehdejší ministr zahraničníchvěcí ČSFR, Jiří Dienstbier, byl zároveň předsedou konkurenční strany Občanskéhohnutí.Volební návrh ODS obviňuje federální politiku z absence jasné a promyšlenékoncepce, její taktiku označuje za cestu experimentů a soustavné hledání pověstnétřetí cesty. Diplomacii tehdejší ČSFR stranický manifest vnímá jako opakované hledáníalternativy západoevropské politiky, budování nárazníkového pásma a smutněproslaveného mostu mezi Západem a Východem. Volební nabídka občanských demokratůnemilosrdně kritizuje i další projekty federální vlády, zejména tzv. Dientsbierůvplán neboli tzv. triangulární pomoc, vedle toho zejména pak Visegrádskouspolupráci a projekt tzv. Hexagonály, které v součtu vnímají jako „zatahování do nestabilníhojihovýchodu Evropy na úkor integrace se západní Evropou“ [Volební programODS Svoboda a prosperita – volby ’92 1992: 16]. Volební návrh pokračujev kritice visegrádské kooperace na pozadí integračního procesu Evropského společenství,vnímá ji jako umělé vytržení z evropských vazeb a nejpřirozenějších vztahů55