Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

středit na návaznou problematiku, která u nás doposud není adekvátně zpracována,na trend europeizace ve volební komunikaci českých politických stranod znovuobnovování pluralitního politického uspořádání v závěru roku 1989do doby prezentace volebních manifestů stran v druhé volební kampani do Evropskéhoparlamentu na jaře roku 2009.Budeme studovat způsob zpracování a komunikování otázky Evropské unie(EU) (resp. do 1. 11. 1993 Evropského společenství (ES)) a procesu evropské integracea evropských politik v průběhu tohoto vymezeného období. Pro udržení lepšípřehlednosti a možnosti průběžně komparovat námi sledované a nabízené dílčí závěryjsme zvolené období rozdělili do několika časových etap, které reagují jakna vnější příčiny (vývoj evropské integrace a významné smluvní dokumenty ES(resp. EU)), tak na vnitřní podmínky (politická a ekonomická transformace, dělenífederace a formování politik samostatného českého státu, podání žádosti ČRo vstup do EU, přístupové vyjednávání vlády ČR a Evropské komise, referendumo vstupu ČR do EU, vstup do EU aj.).Ve své analýze pracujeme s těmito časovými celky:– od závěru roku 1989 do voleb roku 1992 – od „sametové změny“ politickéhouspořádání symbolizované heslem „Návrat do Evropy“ po první formulováníčeské zahraniční politiky a priorit– od voleb 1992 do sněmovních voleb roku 1998 – od prvního začleňování „evropskéagendy“ do stranických manifestů do konce tzv. „klausových vlád“, nástupu„poloúřednického“ kabinetu premiéra Tošovského a započetí přístupovéhovyjednávání mezi vládou ČR a Evropskou komisí– od sněmovních voleb 1998 do referenda o vstupu ČR do EU v červnu 2003 –vyprofilování pozic politických stran vůči Unii– od referenda o vstupu do prvních voleb do Evropského parlamentu v roce2004 – formování evropských politik a evropských frakcí v českých politickýchstranách– od prvních eurovoleb po ty druhé v roce 2009 – systematické vytrácení evropskétematiky z volební komunikace českých stran, nehledě na eurounijní děnía výzvy, kterým Unie čelíDo našeho výzkumu jsme zahrnuli programy a tematické manifesty českých politickýchformací, které od parlamentních voleb v roce 1992 disponovaly a nadáledisponují koaličním potenciálem nebo potenciálem vyděračským (tak jak ho definujepřední italský politolog Giovanni Sartori [2005]) a zároveň v daném čase vystupovalykompaktně na vnitropolitické parlamentní půdě a posléze i v Evropském parlamentu.Na základě akceptace těchto předpokladů považujeme za relevantní ODS;ČSSD; KDU-ČSL; KSČM.V tomto výzkumu budeme pracovat s dnes již klasickým vymezením europeizacez pera politologa Petera Maira, kdy nás bude zajímat fenomén tzv. penetrace, kterouMair definuje jako vliv evropských pravidel, norem či hodnot na domácí politiku.Europeizace je pak optikou tohoto procesu jistým vnějším činitelem, jenž se „obje-52