Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

TEMATIKA EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉPOLITIKY VE VOLEBNÍ KOMUNIKACIČESKÝCH POLITICKÝCH STRAN – FENOMÉNEUROPEIZACE VE VOLEBNÍCH PROGRAMECHA MARKETINGU ČESKÝCH POLITICKÝCHSTRAN OD ROKU 1989Jan Kubáček, za přispění Ondřeje Krýsla1. ÚVODPro svůj analytický esej si autoři vybrali téma europeizace ve volebních programecha komunikaci českých politických stran, protože o samotné Evropské unii,evropské integraci a evropských politikách bylo již v českém prostředí sepsánopoměrně značné množství reprezentativní odborné i popularizační literatury. Samotnýfenomén Evropské unie a jejích politik jako volebního tématu, či agendyvolební „řeči“ mezi politickými stranami a veřejností není příliš častým tématempolitologického výzkumu 1 . Navíc období dvaceti let od obnovování pluralitníhopolitického režimu, ve kterém došlo k šesti volebním kampaním do československého(resp. českého) parlamentu a dvěma do Evropského parlamentu, skýtá cennoupříležitost k bilanci a rozboru hlubších trendů dosavadní politické praxe.I proto jsme si v průběhu následujících analýz položili několik výzkumných otázeka nastavili několik ověřujících hypotéz, včetně té úvodní, a to zda se v tomto sledovanémsegmentu politické reálie projevuje fenomén 2 europeizace a pokud ano,v jaké formě a intenzitě.Nemáme ambici a charakter publikace nám ani neumožňuje na studovanouproblematiku aplikovat kompletní rozsah dosavadních teorií a pohledů na proceseuropeizace, protože už sám tento přístup by vystačil na rozsáhlou samostatnouanalýzu. Navíc sdílíme názor, že již existuje poměrně dostatečné množství zahraničnía české odborné literatury [např. Graziano, Vink 2006; Fiala et al. 2005;Rovná et al. 2007; Radaelli 2000; Radaelli 2005; Knill 1999; Buller, Gamble nedat.],která toto hledisko politologického rozboru sleduje. Chceme se naopak sou-1) Zde můžeme odkázat na práce českých politologů [viz Havlík 2006 ; Hloušek, Pšeja 2008],2) Záměrně používáme spojení termínu europeizace s výrazem fenomén, protože sdílíme názor autorůstudie „Europeanization – New Research Agendas“, že se v případě europeizace nejedná o plnohodnotnouteorii, ale spíše o vyvíjející se koncept, trpící stále jistou mnohoznačností, jež vycházíz jiných teorií politických věd, například z tzv. nového institucionalismu [viz Graziano, Vink 2006:22–23].51