Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
převažují neutrální odpovědi („ani příznivý ani nepříznivý“) s převahou pozitivníhohodnocení u bankovního sektoru a negativního u průmyslových podniků,drobného podnikání a sociálního zabezpečení. U zbylých položek jsou hlasy považujícídopad členství za příznivé nebo naopak nepříznivé vesměs v rovnováze. Víceproevropsky se profilují opět zejména příznivci ODS, mladí a lidé s vyšším vzděláním.(viz graf 11)Meziročně došlo k propadu pozitivního hodnocení prakticky u všech ekonomickyzaměřených položek, ať už se jednalo o ekonomickou situaci podniků nebohospodářskou úroveň České republiky obecně. Nejvýrazněji se pokles projevilv případě stability devizového kurzu (pokles o 26 procentních bodů). Až do loňskéhoroku byl našemu členství připisován převážně pozitivní vliv na stabilitu koruny,nicméně změna hodnocení koresponduje s reálným propadem české měnyvůči euru.Tabulka 17: Vliv členství ČR v EU – časové srovnání (v %)V/2004+/–V/2005+/–IV/2006+/–IV/2008+/–IV/2009+/–nabídka zboží a služeb na trhu 61/7 59/5 60/4 66/4 57/6věda a výzkum 38/8 20/7 26/6 32/6 35/6bankovní sektor 28/10 26/6 26/7 32/7 23/11Úroveň školství 25/12 13/17 18/7 18/12 18/11hospodářská úroveň 36/20 26/20 32/14 36/22 24/22stabilita devizového kursu koruny 25/14 36/7 36/7 43/7 17/19Úroveň zdravotnictví 24/18 8/27 11/20 13/27 15/19průmyslové podniky 21/35 21/28 25/26 30/23 21/34Drobní a střední podnikatelé 15/47 9/38 15/31 20/29 17/31Úroveň sociálního zabezpečení 14/25 6/25 8/20 6/30 9/24zemědělci 11/60 5/73 8/67 9/65 9/64Poznámka: Údaje v tabulce tvoří odpovědi „spíše příznivě“/“spíše nepříznivě“. Dopočet do 100 % tvoříodpovědi „nevím“ a „ani příznivě, ani nepříznivě“.A jak se vstup do EU promítl do životní úrovně respondentů? 28 . Před vstupem tvořilinejpočetnější skupinu skeptici považující členství ČR v Unii za možné ohrožení svévlastní životní úrovně, zatímco respondenti tvrdící, že se vstup jejich životní úrovně nedotkne,byli v menšině. Po vstupu došlo k obratu a většina dotázaných se vyjadřujev tom smyslu, že se jim životní úroveň nezměnila.28) Znění otázky: „Myslíte si, že v souvislosti se vstupem naší země do EU se Vaše životní úroveň:zvýšila, nezměnila se, snížila?“ Před vstupem ČR do EU byla tato otázka pokládána ve znění:„Očekáváte, že v souvislosti se vstupem naší země do EU se Vaše životní úroveň zvýší, sníží, nebovstup ČR do EU nebude mít na životní úroveň žádný vliv?“39
Tabulka 18: Vývoj životní úrovně v souvislosti se vstupem ČR do EU (v %)II/2002 II/2004 V/2004 V/2005 IV/2006 IV/2008 IV/2009zvýší se/zvýšila se 22 9 14 5 6 10 8Nezmění se/ nezměnila se21 38 45 75 70 64 74sníží se/snížila se 38 44 32 15 19 22 14Neví 19 9 9 5 5 4 44.3 LISABONSKÁ SMLOUVALisabonská smlouva byla předmětem vleklých a vyhrocených kontroverzí na domácípolitické scéně, leč reálný pohled české veřejnosti svědčí o značné distanci od tohototématu. Znalost pojmu Lisabonská smlouva deklaruje necelá třetina občanů (z časovéhosrovnání přitom vyplývá pozvolný nárůst znalosti pojmu od dubna 2008),přičemž pouze zanedbatelné procento hodnotilo své povědomí o tomto termínujako velmi dobré. Zhruba polovina populace pak má o smlouvě jen velmi povrchnípředstavu a přibližně pětina vůbec neví, co tento termín znamená. 29 (viz graf 12)Graf 12: Povědomí o tom, co znamená Lisabonská smlouvaV souladu s malým povědomím o tom, co je Lisabonská smlouva, je i nízká informovanosto ní. 30 Podle svých vyjádření jen necelá čtvrtina lidí má dostatek informací,dvě pětiny spíše nedostatek a zhruba třetina rozhodně nedostatek. (viz graf 13)29) Znění otázky: „V poslední době lze v diskusi o Evropské unii zaznamenat pojem „Lisabonskásmlouva“. Víte, co tento pojem označuje?“.30) Znění otázky: „Lisabonská smlouva má upravit fungování úřadů Evropské unie (např. Evropskéhoparlamentu, Evropské komise), jelikož bylo do Evropské unie přijato v posledních letech mnohonových členů. Máte o dění ohledně Lisabonské smlouvy dostatek nebo nedostatek informací?“.40
- Page 1 and 2: Z PERIFERIEDO CENTRA EVROPY20 LET V
- Page 3 and 4: copyright © CEVRO Institut, o.p.s.
- Page 5 and 6: PODĚKOVÁNÍ:Kolektiv autorů by n
- Page 7 and 8: zdědila hlavní priority předchá
- Page 9 and 10: Těžko bylo možné opominout čes
- Page 11 and 12: Přestože byla proevropská politi
- Page 14 and 15: ce, která plynou podle jejich ideo
- Page 16 and 17: ČESKÉ VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ A EVROP
- Page 18 and 19: (mzdy, důchody, ceny), o možnost
- Page 20 and 21: 3. VÝVOJ NÁZORŮ NA ČLENSTVÍ Č
- Page 22 and 23: lidé s úplným středním a zvlá
- Page 24 and 25: únor 2003 listopad 2003sníží se
- Page 26 and 27: je se do velkého celku a otevírá
- Page 28 and 29: du. Pokud se v prvních šetřeníc
- Page 30 and 31: mích 11 . Ve všech státech (s v
- Page 32 and 33: slední. Občané členských zemí
- Page 34 and 35: Tabulka 15: Uplatňování vybraný
- Page 36 and 37: odpovědí a pouze asi desetina se
- Page 38 and 39: Tabulka 16: Prospěšnost či škod
- Page 42 and 43: Graf 13: Hodnocení dostatku či ne
- Page 44 and 45: ci unie po přijetí smlouvy, pří
- Page 46 and 47: Graf 18: Informace o činnosti vlá
- Page 48 and 49: opačného názoru bylo 16 % oslove
- Page 50 and 51: sjednocování je v české populac
- Page 52 and 53: TEMATIKA EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉ
- Page 54 and 55: vuje, když je něco v domácím po
- Page 56 and 57: grace nikdy nestalo hlavní volebn
- Page 58 and 59: na preambuli dokumentu a úvodní s
- Page 60 and 61: dejší stranický stínový minist
- Page 62 and 63: Hned v úvodu praví, že „Vstup
- Page 64 and 65: I přes to, že byl zmíněný mani
- Page 66 and 67: ce, kterou považují za předpokla
- Page 68 and 69: Od referenda o vstupu do prvních v
- Page 70 and 71: manifestu ČSSD, kde je vzpomenuto:
- Page 72 and 73: měnu EURO. Tím fakticky zařazuje
- Page 74 and 75: 2.4 KOMUNISTICKÁ STRANA ČECH A MO
- Page 76 and 77: Základním axiomem komunistické p
- Page 78 and 79: ních manifestů a volební komunik
- Page 80: Dokumenty ČSSDCíle a zásady Čes
- Page 83 and 84: třením. Země zapojené do ERM II
- Page 85 and 86: Země Kontinent/území Měna Navá
- Page 87 and 88: 2.1 INSTITUCIONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ
- Page 89 and 90: 3. POSTOJE JEDNOTLIVÝCH STRANZkoum
převažují neutrální odpovědi („ani příznivý ani nepříznivý“) s převahou pozitivníhohodnocení u bankovního sektoru a negativního u průmyslových podniků,drobného podnikání a sociálního zabezpečení. U zbylých položek jsou hlasy považující<strong>do</strong>pad členství za příznivé nebo naopak nepříznivé vesměs v rovnováze. Víceproevropsky se profilují opět zejména příznivci ODS, mladí a lidé s vyšším vzděláním.(viz graf 11)Meziročně <strong>do</strong>šlo k propadu pozitivního hodnocení prakticky u všech ekonomickyzaměřených položek, ať už se jednalo o ekonomickou situaci podniků nebohospodářskou úroveň České republiky obecně. Nejvýrazněji se pokles projevilv případě stability devizového kurzu (pokles o 26 procentních bodů). Až <strong>do</strong> loňskéhoroku byl našemu členství připisován převážně pozitivní vliv na stabilitu koruny,nicméně změna hodnocení koresponduje s reálným propadem české měnyvůči euru.Tabulka 17: Vliv členství ČR v EU – časové srovnání (v %)V/<strong>20</strong>04+/–V/<strong>20</strong>05+/–IV/<strong>20</strong>06+/–IV/<strong>20</strong>08+/–IV/<strong>20</strong>09+/–nabídka zboží a služeb na trhu 61/7 59/5 60/4 66/4 57/6věda a výzkum 38/8 <strong>20</strong>/7 26/6 32/6 35/6bankovní sektor 28/10 26/6 26/7 32/7 23/11Úroveň školství 25/12 13/17 18/7 18/12 18/11hospodářská úroveň 36/<strong>20</strong> 26/<strong>20</strong> 32/14 36/22 24/22stabilita devizového kursu koruny 25/14 36/7 36/7 43/7 17/19Úroveň zdravotnictví 24/18 8/27 11/<strong>20</strong> 13/27 15/19průmyslové podniky 21/35 21/28 25/26 30/23 21/34Drobní a střední podnikatelé 15/47 9/38 15/31 <strong>20</strong>/29 17/31Úroveň sociálního zabezpečení 14/25 6/25 8/<strong>20</strong> 6/30 9/24zemědělci 11/60 5/73 8/67 9/65 9/64Poznámka: Údaje v tabulce tvoří odpovědi „spíše příznivě“/“spíše nepříznivě“. Dopočet <strong>do</strong> 100 % tvoříodpovědi „nevím“ a „ani příznivě, ani nepříznivě“.A jak se vstup <strong>do</strong> EU promítl <strong>do</strong> životní úrovně respondentů? 28 . Před vstupem tvořilinejpočetnější skupinu skeptici považující členství ČR v Unii za možné ohrožení svévlastní životní úrovně, zatímco respondenti tvrdící, že se vstup jejich životní úrovně ne<strong>do</strong>tkne,byli v menšině. Po vstupu <strong>do</strong>šlo k obratu a většina <strong>do</strong>tázaných se vyjadřujev tom smyslu, že se jim životní úroveň nezměnila.28) Znění otázky: „Myslíte si, že v souvislosti se vstupem naší země <strong>do</strong> EU se Vaše životní úroveň:zvýšila, nezměnila se, snížila?“ Před vstupem ČR <strong>do</strong> EU byla tato otázka pokládána ve znění:„Očekáváte, že v souvislosti se vstupem naší země <strong>do</strong> EU se Vaše životní úroveň zvýší, sníží, nebovstup ČR <strong>do</strong> EU nebude mít na životní úroveň žádný vliv?“39