Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

Kandidátské státy musely před svým vstupem do EU splnit tzv. „Kodaňská kritéria“.Z pohledu české veřejnosti na tyto předvstupní osnovy vyplývá, že pro EUje nejdůležitější, aby žadatelské země splňovaly jistý stupeň demokratičnosti a abybyly schopné vypořádat se se světem organizovaného zločinu a drog 13 . Vysokoumíru důležitosti přikládala veřejnost stavu životního prostředí v zemi, která aspirujena účast v Unii a její schopnosti přispívat do evropského rozpočtu. Dle 69%bylo pro EU důležité posouzení ekonomické úrovně té či oné země a dle 61% EUpřihlížela na sladění právních norem. Na posledních příčkách se umístily názorytýkající se obětavosti a finančního zatížení. Pozornost si zaslouží i vysoký podílnerozhodných odpovědí, zatímco u prvních třech bodů se pohybuje okolo desetiprocent, v následujících otázkách se takto vyslovil již každý pátý až třetí dotázaný.Získaná data jsou zajímavá především ve srovnání s obdobným výzkumem, provedenýmve všech tehdejších členských zemích EU. Komparaci pohledů na důležitostjednotlivých kritérií optikou našich občanů a občanů „patnáctky“ přinášítabulka.Tabulka 12: Srovnání vztahu veřejnosti ČR a EU ke kritériím rozšiřování Unie (v %)ČR EU 15* nevídůležité/nedůležitédůležité/nedůležitéČR/EU 15Dodržování lidských práv a demokratických principů 86/4 95/1 10/4Schopnost bojovat proti organizovanému zločinua obchodu s drogami79/8 93/3 13/4Úroveň ochrany životního prostředí 76/11 92/4 13/4Schopnost země platit svůj díl do rozpočtu EU 72/7 84/7 21/9Blízkost hospodářské úrovně státům EU 69/13 75/16 19/9Přijetí všeho co již bylo zavedeno v EU 61/17 82/8 22/10Připravenost země stavět zájmy EU nad své vlastní. 58/12 70/17 30/13Kolik bude stát současné členy EU přijetí jejichnového člena48/16 81/10 36/9* Eurobarometr č.51. Vydáno v červenci 1999. Sběr dat pro výzkum proveden v březnu a v dubnu 1999v členských zemích EU. Průzkum v ČR byl proveden 27. 3. – 3. 4. 2000.Poměrně velká shoda panovala u obou skupin v řazení priorit u demokracie a lidskýchpráv, kriminality, životního prostředí a podílu na rozpočtu EU. Poté se již objevilydrobnější disproporce. Veřejnost z členských států kladla větší důraz na sladěnostnorem (jako důležité – 82%) a na finanční výlohy při přijímání nových členů(81%). V české společnosti kritérium „přijímání norem“ zaujímalo na žebříčku důležitostišesté místo a položka peněz evropských poplatníků dokonce až místo po-13) „Řekněte mi prosím, zda podle Vás následující kritéria budou nebo nebudou důležitá pro přijetínebo nepřijetí určité země do EU?“30