Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

otevření evropského trhu, volný pohyb zboží a kapitálu plné začlenění k Evropě, k Západu sociální jistoty, růst životní úrovně (platů, důchodů…) možnost pracovat v zemích EU, nové pracovní příležitosti právní systém EU, lepší legislativa, fungující soudnictví poznání jiných kultur a jazyků, tolerance, lepší mezilidské vztahy dotace z rozpočtů a fondů EU větší prestiž ve světě, ČR bude součástí Západu lepší politická situace doma, politická stabilita snížení kriminality, větší bezpečnost… a čeho se báli? ztráta národní suverenity, omezení pravomocí národního státu vysoké ceny, zdražování EU je ekonomicky příliš silná, konkurence nás zničí, poškodí pokles životní úrovně, zhoršení sociálních podmínek, nižší důchody druhořadé postavení v EU, nestejné podmínky, přechodná omezení ekonomická převaha cizinců ze Západu, skupování půdy nevýhodná relace mezi cenami a platy (důchody) nutnost podřídit se cizím normám a legislativě negativní dopady pro zemědělce, likvidace zemědělství růst kriminality, korupce, organizovaný zločin, terorismus euro, konec koruny, ztráta ekonomické suverenity přistěhovalectví, příliv cizinců, chudí imigranti náklady vstupu, bude nás to stát spoustu peněz vyšší nároky na kvalitu a produktivitu práce větší byrokracieZ hlediska vybraných společenských sektorů měla podle názorů veřejnosti znamenatvstup ČR do EU největší přínos pro školství, byrokracii a zdravotnictví, kdebyly výhody stabilně uváděny častěji než nevýhody. U všech ostatních položek, počínajesoukromými podnikateli a konče zemědělci, se objevuje převaha (byť někdy jennepatrná) těch co říkali, že vstup do EU přinese nevýhody. Do nejméně příznivé situacese dostanou podle názorů veřejnosti lidé s nízkými příjmy a zejména oblast zemědělství(z hlediska přínosu pro samotné dotázané byla nejčastější odpověď „žádnouzměnu nepřinese“). V letech 1997 až 2001 se nejvýrazněji měnil pohledna přínos našeho členství v EU právě pro zemědělce. Od začátku převažoval pocitztrát, který se postupně rozšířil mezi téměř dvě třetiny veřejnosti. Přesun kladnýchnázorů do pohledu signalizujícího mírnou převahu ztrát je možné zaznamenati v případě soukromých podnikatelů. Změna, i když ne tak výrazná, proběhla i v případěprůmyslových podniků. Ke zvratu došlo také při posuzování přínosů pro armá-26