Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

lidé s úplným středním a zvláště vysokoškolským vzděláním a lépe situovaní lidés vyššími příjmy (přičemž platilo, že vazba mezi vzdělání a životní úrovní a pro- čiprotievropskými postoji byla mimořádně silná a v zásadě platilo, že „čím vyšší životníúroveň, a čím vyšší vzdělání, tím větší afinita k evropské integraci“). Negativnípostoj k „Evropě“ nebyl a není rozhodně většinovým názorem, přesto existují skupinyobyvatel, ve kterých je toto stanovisko častější než v jiných. Protiintegračně se vymezovalipředevším dotázaní starší 60 let (nepracující důchodci), manuálně pracujícía lidé se špatnou životní úrovní a nižšími příjmy se středním vzděláním bezmaturity a vyučení.V referendu nakonec podpořily náš vstup více než tři čtvrtiny voličů, což bylomimo jiné způsobeno faktem, že hlasování se zúčastnili ve zvýšené míře právě zastánciintegrace. V „předstupních“ výzkumech se ostatně vždy potvrdila tendence vstřícnějšíchpostojů těch respondentů, kteří jsou rozhodnuti odevzdat svůj hlas provstup ČR do EU. Protiváhou jim byla skupina s úmyslem opačným. Ta se sice obecněvyjadřovala velmi kriticky, nikoli však absolutně odmítavě (např. asi dvě pětinyz ní oceňovaly ideu evropské integrace jako takovou).V letech 1999 až 2001 se konala série šetření v řadě kandidátských zemí 5 . Jednímze sledovaných atributů bylo právě předpokládané chování voličů v referendu o přistoupení.Podíl stoupenců členství země v EU byl vždy nejnižší v ČR (necelá polovina),v Polsku byl o 10 procentních bodů vyšší (podobně i v Rusku!) a ve velmi „proevropském“Maďarsku dokonce o 20 procentních bodů. Zastoupení odpůrců členstvípředstavovalo v ČR a Polsku shodně asi čtvrtinu populace, zatímco v Maďarsku bylohluboko pod hranicí 20 %.Tabulka 5: Předpokládané hlasování v referendu – mezinárodní srovnání (v %)ČR Polsko Maďarsko Litva Rusko*HLASOVAL BY: 99 00 01 99 00 01 99 00 01 01 01pro připojení 45 49 45 55 59 55 68 68 65 49 54proti připojení 25 25 24 27 25 30 14 13 15 25 22není rozhodnut, neví 30 26 31 18 16 15 18 19 20 26 24Velikost náhodné statistické chyby je + – 3 %. Součet 100 % tvoří sloupcová procenta. V případě Ruska se přirozeně jednalo o vskutku hypotetické dotazování, ale získaná data přesto stojíjistě za pozornost.Vedle toho byla hodnocena výhodnost vztahů mezi vlastní zemí a EU. Sebevědomýnázor o větší výhodnosti vztahů příštích členů s Evropskou unii pro samotnouUnii se objevoval relativně nejčastěji mezi občany Polska, méně v řadách české populace(více než třetina respondentů) a výrazně nejméně v Maďarsku a v Litvě5) Výzkum vždy probíhal paralelně v České republice [CVVM], Polsku [CBOS] a v Maďarsku [TÁR-KI]. V Litvě [VILMORUS] a v Rusku [VCIOM] se konalo šetření výjimečně pouze v r. 2001.21