Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

11.07.2015 Views

(mzdy, důchody, ceny), o možnost práce v zahraničí apod., nebo obecně České republiky(dopady na ekonomiku, podniky, zemědělce a nezaměstnanost, finanční nákladyspojené se vstupem do EU apod.).Výsledky zachycené v tabulce vypovídají, že v období těsně před vstupem ČRdo EU se „velmi“ nebo „částečně“ o integraci zajímaly zhruba dvě třetiny občanů,přičemž výzkumy dokumentovaly rostoucí trend zájmu 1.Tabulka 1: Zájem o vstup České republiky do EU (v %)11/2001 10/2002 2/2003velmi 15 19 15částečně 42 46 54málo 32 26 24vůbec ne 11 9 7+/–* 57/43 65/35 69/31Celkem 100 100 100* +: velmi+částečně, –: málo+vůbec nePři hodnocení množství a srozumitelnosti informací, které občané o procesuvstupu do EU měli k dispozici 2 , se v každém šetření zjistilo, že celkově převládalomínění, podle něhož nejsou informace o integračním procesu dostačující (byť i zdedocházelo k příznivým posunům – viz tabulka). Naopak srozumitelnost informacíbyla hodnocena podstatně lépe než jejich kvantita a spokojenost v tomto ohledupřevažovala nad nespokojeností (rovněž mínění o srozumitelnosti informací se postupnězlepšovalo, avšak mírněji, než při posouzení jejich dostatku).Tabulka 2: Dostatek a srozumitelnost informací o procesu vstupu ČR do EU (v %)11/2001 10/2002 2/2003ANO/NE ANO/NE ANO/NEDostatek informací 29/61 33/59 40/56Srozumitelnost informací 50/39 50/43 55/39Pozn. Dopočet do 100% tvoří odpovědi „neví“.Sociodemografické diference u sledovaných parametrů zájmu a informovanostio dané problematice měly analogické vyznění. Vyšší zájem o vstup ČR do EU, subjektivněvyšší pocit informovanosti, stejně tak i hodnocení srozumitelnosti informacítradičně deklarovali častěji muži, dotázaní s vyšším vzděláním (SŠ s maturitou,VŠ), vyšší odborní nebo řídící pracovníci, podnikatelé, respondenti s dobrou životní1) Otázka: „Zajímáte se o vstup České republiky do Evropské unie?“2) Otázka: „Myslíte si, že máte o tomto procesu dost informací?“ „Jsou ty informace, které mátek dispozici, pro Vás srozumitelné?“17

úrovní, stoupenci ODS či US-DEU (resp. Koalice). Naopak relativně menší zainteresovanostjsme kromě jiného zaznamenali u mladých lidí ve věku 15 až 19 let, lidíse základním vzděláním, studentů, důchodců, nezaměstnaných a příznivců KSČM.Dalším zjišťovaným aspektem bylo to, kdo by měl informovat o otázkách integraceČR do EU 3 . Z údajů v tabulce vyplývá, že podle mínění občanů by nejvíce informacío začleňování ČR do EU měly zajišťovat sdělovací prostředky (uvádělo jebezmá la devět desetin dotázaných) a vláda (téměř tři čtvrtiny). Asi polovina dotázanýchmezi nejdůležitější subjekty zařadila vědecké a vzdělávací instituce a dvě pětinyvolené zástupce v zákonodárném sboru a necelá třetina politické strany a asi šestinaprezidenta republiky. Tabulka nabízí také zajímavé srovnání s tím, jakpodobnou otázku reagovali poslanci a senátoři Parlamentu ČR. Také zákonodárcinejčastěji uváděli sdělovací prostředky (procentuální podíl zde byl identický s podílemzaznamenaným v případě občanů). Rovněž na druhé místo, podobně jako občané,zařadili vládu, kterou však coby producenta informací jmenovali častěji. Zřetelněvíce než občané pak poslanci a senátoři akcentovali roli politických stran,zatímco menší váhu dávali vědeckým a vzdělávacím institucím a také sami sobě.Opět ve shodě s občany pak nejméně z dané nabídky subjektů zdůrazňovali roli prezidenta,přičemž podíl těch, kdo mezi vybrané subjekty zařadili i tuto část exekutivybyl na rozdíl od vlády nižší než u dotázaných občanů.Tabulka 3: Kdo by měl seznamovat občany s problematikou integrace (v %)Odpovědidotázaných občanů (2001) poslanců a senátorů (2000) *Média 88 88Vláda 73 84Vědeckéa vzdělávací instituce50 39Poslanci a senátoři 40 36Politické strany 29 41Prezident 15 6Údaje v procentech představují podíly těch, kdo příslušný subjekt jmenovali mezi třemi, které mohlivybrat z uzavřené nabídky subjektů. *) Data z výzkumu poslanců a senátorů uskutečněného v průběhur. 2000. Zdroj: Parliamentary DICe.3) Otázka: „Kdo by měl podle Vašeho názoru seznamovat občany s problematikou začleňování ČRdo EU?“18

úrovní, stoupenci ODS či US-DEU (resp. Koalice). Naopak relativně menší zainteresovanostjsme kromě jiného zaznamenali u mladých lidí ve věku 15 až 19 <strong>let</strong>, lidíse základním vzděláním, studentů, důchodců, nezaměstnaných a příznivců KSČM.Dalším zjišťovaným aspektem bylo to, k<strong>do</strong> by měl informovat o otázkách integraceČR <strong>do</strong> EU 3 . Z údajů v tabulce vyplývá, že podle mínění občanů by nejvíce informacío začleňování ČR <strong>do</strong> EU měly zajišťovat sdělovací prostředky (uvádělo jebezmá la devět desetin <strong>do</strong>tázaných) a vláda (téměř tři čtvrtiny). Asi polovina <strong>do</strong>tázanýchmezi nejdůležitější subjekty zařadila vědecké a vzdělávací instituce a dvě pětinyvolené zástupce v zákonodárném sboru a necelá třetina politické strany a asi šestinaprezidenta republiky. Tabulka nabízí také zajímavé srovnání s tím, jakpo<strong>do</strong>bnou otázku reagovali poslanci a senátoři Parlamentu ČR. Také zákonodárcinejčastěji uváděli sdělovací prostředky (procentuální podíl zde byl identický s podílemzaznamenaným v případě občanů). Rovněž na druhé místo, po<strong>do</strong>bně jako občané,zařadili vládu, kterou však coby producenta informací jmenovali častěji. Zřetelněvíce než občané pak poslanci a senátoři akcentovali roli politických stran,zatímco menší váhu dávali vědeckým a vzdělávacím institucím a také sami sobě.Opět ve shodě s občany pak nejméně z dané nabídky subjektů zdůrazňovali roli prezidenta,přičemž podíl těch, k<strong>do</strong> mezi vybrané subjekty zařadili i tuto část exekutivybyl na rozdíl od vlády nižší než u <strong>do</strong>tázaných občanů.Tabulka 3: K<strong>do</strong> by měl seznamovat občany s problematikou integrace (v %)Odpovědi<strong>do</strong>tázaných občanů (<strong>20</strong>01) poslanců a senátorů (<strong>20</strong>00) *Média 88 88Vláda 73 84Vědeckéa vzdělávací instituce50 39Poslanci a senátoři 40 36Politické strany 29 41Prezident 15 6Údaje v procentech představují podíly těch, k<strong>do</strong> příslušný subjekt jmenovali mezi třemi, které mohlivybrat z uzavřené nabídky subjektů. *) Data z výzkumu poslanců a senátorů uskutečněného v průběhur. <strong>20</strong>00. Zdroj: Parliamentary DICe.3) Otázka: „K<strong>do</strong> by měl podle Vašeho názoru seznamovat občany s problematikou začleňování ČR<strong>do</strong> EU?“18

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!