Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
Sarkozy hází Topolánkovi klacky pod nohy. Snaží se umenšit roli našeho předsednictví,ba nás o ně vůbec připravit a prodloužit si svoje. Topolánek statečně vzdoruje.Byl to samozřejmě mediální mýtus, který nafukoval několik Sarkozyho kritickýchpoznámek, ale byl účinný.Předsednictví nezmizelo z prvních minut v televizních zprávách a z prvních stráneknovin. Ještě těsně před pádem vlády dbal Topolánek na mediální obraz své evropskéfunkce. Věta o tom, že Obamova cesta je cestou do pekel, nemohla mít jinýcíl než okupovat první stránky i za mořem. Topolánkovi se to podařilo. Byť za cenutoho, že byl většinou čtenářů patrně považován za východoevropského burana přesvědčenéhoo svém bludu (podobně jako je v Unii posuzován Václav Klaus). Cílebylo však dosaženo. Mediální ohlas předsednictví byl zcela mimořádný. Paradoxněmožná ale vedl k pádu Topolánkovy vlády. Jiří Paroubek byl natolik znepokojen růstempreferencí svého soupeře, že neodolal pokušení svrhnout jeho vládu uprostředpředsednictví, i když riskoval odsouzení nejen konzervativců a liberálů, ale většinyevropských socialistů a takřka sta procent domácích intelektuálů. I skvělá mediálnístrategie má zkrátka své stinné stránky…7. „KROTKÉ“ NOVINYPokud s pomocí vyhledávače najdete zmínky o Evropské unii v českých novinách,snadno se přesvědčíte o tom, že to není opomíjené téma. Za pouhý měsíc jsou tostovky zmínek. Případů, kdy je Unie odsuzována nebo démonizována najdete pramálo,a to nejčastěji v komunistických Haló novinách. Analýza červencových stráneknovin naopak ukázala, že nejčastější zmínky jsou sice malé, ale pozitivní: v rámcireportáží z regionů se zmiňují o tom, které projekty Unie financuje čispolufinancuje. Typická zmínka vypadá například takto: „Obyvatelům Oslavanna Brněnsku ubyly další vrásky. Od pátku mohou totiž jezdit po nově otevřeném průtahuobcí. Nová silnice nahradila dřívější komunikaci, která byla již v katastrofálnímstavu. Z celkových nákladů 37 miliónů korun na tuto etapu rekonstrukce průtahu městemuhradila 30 miliónů Evropská unie“ [Právo 2009: 18.7.]. Čtenář sice nezískávápřehled o tom, jakým způsobem Unie přispívá či o tom, co by mohl a měl udělat, abypřispěla jemu. Dovídá se však podstatnou věc – že unijní peníze nejsou vyhazoványza směrnice o zakřivených banánech či na přejezdy z Bruselu do Štrasburku, ale pomáhajízvelebovat jeho okolí. Dalším tématem, jemuž se červencové noviny věnovaly,byl náš spor o víza s Kanadou. „Čeští politici teď vsadili na podobnou věc, jakáke zrušení víz přispěla v listopadu 2007. Oficiálně padla proto, že počet odmítnutýchžádostí o kanadská víza v předchozích třech letech klesla pod čtyři procenta. Ale důležitouroli sehrál také tlak Evropské komise, která pohrozila Kanadě, že by i její občanémuseli mít víza při cestách do zemí Evropské unie.“„Obrátíme se teď na Evropskou komisi. Využijeme klauzuli solidarity a do tří měsícůby Evropská komise měla podniknout další kroky proti Kanadě,“ představil plán187
české vlády proti kanadským vízům premiér Jan Fischer. Podle principu „jedenza všechny, všichni za jednoho“ spoléhá teď česká vláda na společný unijní tlakna Kanadu. Ten by měl podle Fischerovy vlády přispět k tomu, aby Kanada své rozhodnutípřehodnotila a neriskovala, že Evropa zavede víza pro její občany. „Budemes napětím a zájmem čekat na reakci Evropské unie,“ konstatoval Fischer. Už včeravečer se kvůli tomu ve Štrasburku sešel s šéfem Evropské komise José ManuelemBarrosem.„Uvítal by postupné kroky, které by vedly k návratu do původního stavu. V tomtosmyslu hovořil i s kanadským premiérem,“ řekl po schůzce předseda české vlády. MluvčíEvropské komise Michele Cercone už před tím vyloučil, že by Evropská unie automatickyzaváděla víza pro Kanadu v reakci na kanadská víza pro české občany“ [MFDNES 2009: 15.7.].Podobný neutrální popis převládá, i když komentátoři deníků se občas přou o to,zda nám Unie pomáhá dostatečně či nedostatečně. Krom zprávy se čtenář navíc dovídá,že existuje klauzule solidarity – opět něco, co ukazuje „Brusel“ spíše v dobrémsvětle jako spolek států, které jsou si schopny vzájemně pomáhat. Třetím většímokruhem, kterým se noviny zabývaly, byla volba Jerzyho Buzeka předsedou Evropskéhoparlamentu. Noviny také rozebírají poměrně důkladně schválení stavby ropovoduNabucco. Zejména z té stránky, zda skutečně sníží závislost na ruských zdrojích.Schválení stavby vítají, nikoli však s nekritickým optimismem. V záplavě zprávo Unii nenajdeme žádné důkladné vysvětlení mechanismu jejího fungování, které bymožná lidé, prosazující osvětu, uvítali. Nenacházíme však ani žádné hrubé zkreslení,které by přesahovalo míru nutného zjednodušování. Noviny totiž nejsou seminárníprací, ale pouhými novinami.8. SHRNUTÍ: JAK ZLEPŠIT „PRÁCI S MÉDII“ A MEDIÁLNÍPRÁCIPřestože z práce vyplývá, že naděje na podstatné zlepšení informací o Uniive smyslu Bratinkova maximalistického požadavku je nevelká, přeci jen jistý prostorexistuje. Zlepšit se ale musí obě strany: jednak politici a odborníci, kteří toužípo tom, aby obraz Evropské unii byl nezkreslený a pozitivní. Jednak redakce novin,jejichž zájmem je prodávat pravdivé, zároveň však strhující zprávy a příběhy.Určitým návodem pro ty, kteří chtějí zlepšovat obraz , je mediální strategie Topolánkovapředsednictví. Pouze ten, kdo riskuje, že do médií se nedostanou jensamé učesané kladné zprávy, dostane do médií vůbec nějaké zprávy. Kdyby bylamediální strategie Topolánkovy vlády korektně vykastrovaná, nikdy by nevzbudilazájem veřejnosti. Vedlejším produktem tohoto zájmu je pak nepochybně i většíporozumění smyslu a mechanismu Unie. Naopak redakce mnohdy svůj strachz toho, že čtenář není ochoten číst zprávy z „Bruselu“, přehánějí. Je to mnohdydáno i tím, že značná část novinářů není dobře seznámena s principy fungování188
- Page 137 and 138: Havel, Václav. 1994. „Projev pre
- Page 139 and 140: Vodička, Karel. 2002. Evropská un
- Page 141 and 142: určili v roce 1976 Helene Wallace
- Page 143 and 144: například vlivnými francouzským
- Page 145 and 146: frekventované obavy směrovaly zej
- Page 147 and 148: Program „Evropa bez bariér“ lz
- Page 149 and 150: epublikami. V Praze sice přednesl
- Page 151 and 152: jevily prvky, jež s předsednictv
- Page 153 and 154: Dewost, Louis-Jean. 1984. „The Pr
- Page 155 and 156: Úřad vlády České republiky. 20
- Page 157 and 158: cích evropských struktur byly v s
- Page 159 and 160: 5. NĚMECKÁ PODPORA PRO VÝCHODNÍ
- Page 161 and 162: á převzala německé návrhy, pot
- Page 163 and 164: Sedelmeier, Ulrich, Helen Wallace.
- Page 165 and 166: věnuje samotnému tématu - tj. an
- Page 167 and 168: Dodejme ještě, že se v těchto m
- Page 169 and 170: ference OSN o změnách klimatu kon
- Page 171 and 172: Nejvíce příspěvků bylo zpracov
- Page 173 and 174: Tabulka 2: Vyznění analyzovaných
- Page 175 and 176: příspěvků. Vládní krize v ČR
- Page 177 and 178: SVT (Sveriges Television) - http://
- Page 179 and 180: 1) Jsou paušalizující, nerozliš
- Page 181 and 182: Z dalších průzkumů ale vyplýv
- Page 183 and 184: upravena tak, že ji dotyčný zpra
- Page 185 and 186: 4) V obou případech se počítá
- Page 187: 6. PŘEDSEDNICTVÍ: ÚČINNÁ MEDI
- Page 192 and 193: ZÁVĚREMPo pádu komunistického r
- Page 194 and 195: zakotveného aktu v rámci českéh
- Page 196 and 197: O AUTORECHProf. Dr. Miroslav Novák
- Page 198 and 199: sociálních věd UK v Praze. Téma
- Page 200 and 201: Poznámky:199
- Page 202: CEVRO Institut, o.p.s. I Jungmannov
Sarkozy hází Topolánkovi klacky pod nohy. Snaží se umenšit roli našeho předsednictví,ba nás o ně vůbec připravit a prodloužit si svoje. Topolánek statečně vz<strong>do</strong>ruje.Byl to samozřejmě mediální mýtus, který nafukoval několik Sarkozyho kritickýchpoznámek, ale byl účinný.Předsednictví nezmizelo z prvních minut v televizních zprávách a z prvních stráneknovin. Ještě těsně před pádem vlády dbal Topolánek na mediální obraz své evropskéfunkce. Věta o tom, že Obamova cesta je cestou <strong>do</strong> pekel, nemohla mít jinýcíl než okupovat první stránky i za mořem. Topolánkovi se to podařilo. Byť za cenutoho, že byl většinou čtenářů patrně považován za výcho<strong>do</strong>evropského burana přesvědčenéhoo svém bludu (po<strong>do</strong>bně jako je v Unii posuzován Václav Klaus). Cílebylo však <strong>do</strong>saženo. Mediální ohlas předsednictví byl zcela mimořádný. Para<strong>do</strong>xněmožná ale vedl k pádu Topolánkovy vlády. Jiří Paroubek byl natolik znepokojen růstempreferencí svého soupeře, že neo<strong>do</strong>lal pokušení svrhnout jeho vládu uprostředpředsednictví, i když riskoval odsouzení nejen konzervativců a liberálů, ale většinyevropských socialistů a takřka sta procent <strong>do</strong>mácích intelektuálů. I skvělá mediálnístrategie má zkrátka své stinné stránky…7. „KROTKÉ“ NOVINYPokud s pomocí vyhledávače najdete zmínky o Evropské unii v českých novinách,snadno se přesvědčíte o tom, že to není opomíjené téma. Za pouhý měsíc jsou tostovky zmínek. Případů, kdy je Unie odsuzována nebo démonizována najdete pramálo,a to nejčastěji v komunistických Haló novinách. Analýza červencových stráneknovin naopak ukázala, že nejčastější zmínky jsou sice malé, ale pozitivní: v rámcireportáží z regionů se zmiňují o tom, které projekty Unie financuje čispolufinancuje. Typická zmínka vypadá například takto: „Obyvatelům Oslavanna Brněnsku ubyly další vrásky. Od pátku mohou totiž jezdit po nově otevřeném průtahuobcí. Nová silnice nahradila dřívější komunikaci, která byla již v katastrofálnímstavu. Z celkových nákladů 37 miliónů korun na tuto etapu rekonstrukce průtahu městemuhradila 30 miliónů Evropská unie“ [Právo <strong>20</strong>09: 18.7.]. Čtenář sice nezískávápřehled o tom, jakým způsobem Unie přispívá či o tom, co by mohl a měl udělat, abypřispěla jemu. Dovídá se však podstatnou věc – že unijní peníze nejsou vyhazoványza směrnice o zakřivených banánech či na přejezdy z Bruselu <strong>do</strong> Štrasburku, ale pomáhajízvelebovat jeho okolí. Dalším tématem, jemuž se červencové noviny věnovaly,byl náš spor o víza s Kana<strong>do</strong>u. „Čeští politici teď vsadili na po<strong>do</strong>bnou věc, jakáke zrušení víz přispěla v listopadu <strong>20</strong>07. Oficiálně padla proto, že počet odmítnutýchžá<strong>do</strong>stí o kanadská víza v předchozích třech <strong>let</strong>ech klesla pod čtyři procenta. Ale důležitouroli sehrál také tlak Evropské komise, která pohrozila Kanadě, že by i její občanémuseli mít víza při cestách <strong>do</strong> zemí Evropské unie.“„Obrátíme se teď na Evropskou komisi. Využijeme klauzuli solidarity a <strong>do</strong> tří měsícůby Evropská komise měla podniknout další kroky proti Kanadě,“ představil plán187