Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

4) V obou případech se počítá s tím, že není nutno popisovat složitý rozhodovacíproces, díky kterému se k výslednému „požadování“, či „tlaku“ došlo. Médiumzkrátka předpokládá u čtenáře elementární znalost pozadí politických procesů.Tento předpoklad je samozřejmě někdy mylný. Můžeme se oprávněně domnívat,že počet lidí, kteří znají dobře zákonné vymezení podílu komor kongresu, prezidentaa státního tajemníka na tvorbě americké politiky není o moc větší, než počet lidí,kteří přesně znají rozhodovací procesy v Unii.Mnozí šéfredaktoři v Americe by mohli například oprávněně zakázat používánísousloví Česká republika, pokud nebudou ve zprávě alespoň stručně vysvětleny poloha,historie a mentalita obyvatelstva. Většina Američanů nemá totiž o republicežádné, nebo jen naprosto mizivé ponětí. To, co se odborníku Bratinkovi jeví jako ignorantskéči úmyslné poškozování Unie, je tedy pouze ztraceno v překladu. Možnéovšem je, že Bratinkovi nevadí tolik ani mediální zjednodušení (či zploštění, chceme-li),nýbrž to, že takovou zkratku používají účelově odpůrci evropské integrace,aby manipulovali voliči.Tomu však ani obsáhlé vysvětlení rozhodovacích procesů v Unii a podílu členskýchstátů na nich v novinách nezabrání. Čtenáři by je totiž nečetli, kdyby nebylypopsány zajímavě. A způsob, jak psát masově zajímavě o evropských institucích zatímnebyl vynalezen. Politici v tom ovšem vidí selhání. Každý jinak. Jiří Havel: Nejsemsi jist, že to špatně dělají novináři v Bruselu. Podle mých spolupracovníků jsoubruselští dopisovatelé poměrně kvalifikovaní. Prý si stěžují občas na domácí poptávku.Proto prý musí psát na téma syrečky a slivovice. To asi sedí.Jan Zahradil má opačný pohled. Podle něj jsou zpravodajové naopak v zajetí většinovéhonekritického adorování Bruselu. „Největší chyba novinářů při psaní o EU:Opojení světem velké politiky, podlehnutí konvenčnímu bruselskému názorovému mainstreamu.Pak nejsou schopni vidět věci z nadhledu a kriticky“. Napsal mi pro účelytéto práce. Podle Bratinky a Havla tedy novináři zkreslují skutečnost v neprospěchEvropské Unie, podle Zahradila přesně naopak!5. PROČ TO JDE TAK TĚŽKO?Podle interních průzkumů deníku Mladá fronty Dnes „Brusel“ či „Evropská unie“v titulku čtenáře naprosto spolehlivě odrazuje. Zprávy o dění v Unii jsou čtené pouzetehdy, pokud se týkají Česka nebo obsahují konflikt. Europoslanci mají tendencirozčilovat se nad tím, že se do novin dostanou pouze tehdy, když si zvýší platy. Z jistéhopohledu mají pravdu a potvrzují to i výzkumy, podle nichž si evropští voliči přejí,aby moc Evropského parlamentu ještě rostla, a považují ho za velmi důležitou instituci.Poukazují na to, že až osmdesát procent evropské legislativy prochází jejichrukama. A kvalitní zprávu si o tom nepřečtou. Zpráva v novinách je ale v dobrémi špatném slova smyslu něco zcela jiného, než co od ní požadují politici (a profesionálovéobecně). Zpráva je:184