Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

Z dalších průzkumů ale vyplývá, že lidé chtějí být o Unii informováni a že jejíminstitucím přisuzují velkou důležitost. Uvítali by zjednodušení institucí, chtějí podlesvých slov o Unii číst. Vstříc jim vyšla i vláda. Zřídila v roce 2005 systém informovánío Unii. V krajských městech vyrostla dobře vybavená Eurocentra. Internetový serverEuroskop pro toho, kdo má skutečný zájem, poskytuje dobře profesionálnězpracovaného průvodce po historii, institucích i aktualitách Unie. Profesionální odpovědivšem, kdo se ptají, poskytuje i bezplatná telefonní linka. Přes to dojem veřejnostio tom, že je špatně informována, přetrvává. Mohou za to média?3. PROČ NEMÁME RÁDI „BRUSEL“Je to příklad, který vejde do učebnic. Komerční televize před našim vstupem do Uniezveřejnila dramatickou reportáž. Podle ní Brusel diktuje, aby naši včelaři vyměniliv úlech mřížky. Ty nové musí mít jiné rozměry. Nejenže je to však nepřijatelná, zbytečnášikana. Reportáž naznačovala, že nové mřížky vyrábějí německé firmy. Unijnínařízení jim tedy přihrává „kšeft“. Vlna rozhořčení nejen mezi včelaři odpovídalavlivu velké televize. Tehdejší velvyslanec Unie Ramiro Cibrian vynaložil velkou námahuna to, aby fámu, na níž nebylo slova pravdy, vyvrátil. Odhlédněme nyníod možnosti, že celá věc byla zaplacena nebo manipulována politiky, kteří si vstupdo Evropské unie nepřáli. Nepravdivá reportáž dokumentuje hlavní mýty, kteréo Unii v myslích značné části lidí panují a kterým média někdy nahrávají. Bruselbývá občas popisován jako temné místo, kde se dějí rozhodnutí za zády členskýchzemí, hlavně však proti nim a proti jejich občanům. Brusel je někdo, kdo chce zvednoutceny našeho piva. Kdo nedává dost dotací našim zemědělcům, kdo zakřivujebanány a podobně. Tedy temná byrokratická struktura. Na tom však nezůstává.„Brusel“ je špatný sám o sobě. Jenže je ještě horší. Slouží zájmům jiných zemí, zejménaNěmcům, kteří chtějí Čechy ožebračit a zrušit Benešovy dekrety. Autor tétostati se před vstupem do Unie účastnil v rámci projektu Obálka do Bruselu řady debatprakticky ve všech místech Česka. Obavy, že cizinci, zejména Němci skoupí našipůdu a podniky, byly převažujícím tématem. A to i navzdory tomu, že cizí firmymohly kupovat firmy bez omezení už tehdy a půda byla naopak přístupovou smlouvouchráněna. Přes to, že tato fakta byla široce objasňována i v médiích, lidé tomunevěřili. Očekávali „čertovinu“. Podobné obavy mezi nimi šířili i někteří politici,kteří vstupu do Unie nepřáli, zejména okruh Václava Klause. Jejich popularita byladána zejména dvěma faktory:1) Skutečnou neznalostí rozhodovacích procesů v Unii2) Typickou českou (často oprávněnou) nedůvěrou Čechů a Moravanů vůči velmocíma nuceným integračním procesům.Občané mají vysokou ostražitost a nedůvěru ke všem věcem, které z Bruselu pocházejí.Tato nedůvěra se ovšem netýká jen Evropské unie, ale všech byrokratickýchnařízení domácího původu. Brusel se ovšem stal symbolem odcizené byrokracie.180