Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
(mzdy, důchody, ceny), o možnost práce v zahraničí apod., nebo obecně České republiky(dopady na ekonomiku, podniky, zemědělce a nezaměstnanost, finanční nákladyspojené se vstupem do EU apod.).Výsledky zachycené v tabulce vypovídají, že v období těsně před vstupem ČRdo EU se „velmi“ nebo „částečně“ o integraci zajímaly zhruba dvě třetiny občanů,přičemž výzkumy dokumentovaly rostoucí trend zájmu 1.Tabulka 1: Zájem o vstup České republiky do EU (v %)11/2001 10/2002 2/2003velmi 15 19 15částečně 42 46 54málo 32 26 24vůbec ne 11 9 7+/–* 57/43 65/35 69/31Celkem 100 100 100* +: velmi+částečně, –: málo+vůbec nePři hodnocení množství a srozumitelnosti informací, které občané o procesuvstupu do EU měli k dispozici 2 , se v každém šetření zjistilo, že celkově převládalomínění, podle něhož nejsou informace o integračním procesu dostačující (byť i zdedocházelo k příznivým posunům – viz tabulka). Naopak srozumitelnost informacíbyla hodnocena podstatně lépe než jejich kvantita a spokojenost v tomto ohledupřevažovala nad nespokojeností (rovněž mínění o srozumitelnosti informací se postupnězlepšovalo, avšak mírněji, než při posouzení jejich dostatku).Tabulka 2: Dostatek a srozumitelnost informací o procesu vstupu ČR do EU (v %)11/2001 10/2002 2/2003ANO/NE ANO/NE ANO/NEDostatek informací 29/61 33/59 40/56Srozumitelnost informací 50/39 50/43 55/39Pozn. Dopočet do 100% tvoří odpovědi „neví“.Sociodemografické diference u sledovaných parametrů zájmu a informovanostio dané problematice měly analogické vyznění. Vyšší zájem o vstup ČR do EU, subjektivněvyšší pocit informovanosti, stejně tak i hodnocení srozumitelnosti informacítradičně deklarovali častěji muži, dotázaní s vyšším vzděláním (SŠ s maturitou,VŠ), vyšší odborní nebo řídící pracovníci, podnikatelé, respondenti s dobrou životní1) Otázka: „Zajímáte se o vstup České republiky do Evropské unie?“2) Otázka: „Myslíte si, že máte o tomto procesu dost informací?“ „Jsou ty informace, které mátek dispozici, pro Vás srozumitelné?“17
úrovní, stoupenci ODS či US-DEU (resp. Koalice). Naopak relativně menší zainteresovanostjsme kromě jiného zaznamenali u mladých lidí ve věku 15 až 19 let, lidíse základním vzděláním, studentů, důchodců, nezaměstnaných a příznivců KSČM.Dalším zjišťovaným aspektem bylo to, kdo by měl informovat o otázkách integraceČR do EU 3 . Z údajů v tabulce vyplývá, že podle mínění občanů by nejvíce informacío začleňování ČR do EU měly zajišťovat sdělovací prostředky (uvádělo jebezmá la devět desetin dotázaných) a vláda (téměř tři čtvrtiny). Asi polovina dotázanýchmezi nejdůležitější subjekty zařadila vědecké a vzdělávací instituce a dvě pětinyvolené zástupce v zákonodárném sboru a necelá třetina politické strany a asi šestinaprezidenta republiky. Tabulka nabízí také zajímavé srovnání s tím, jakpodobnou otázku reagovali poslanci a senátoři Parlamentu ČR. Také zákonodárcinejčastěji uváděli sdělovací prostředky (procentuální podíl zde byl identický s podílemzaznamenaným v případě občanů). Rovněž na druhé místo, podobně jako občané,zařadili vládu, kterou však coby producenta informací jmenovali častěji. Zřetelněvíce než občané pak poslanci a senátoři akcentovali roli politických stran,zatímco menší váhu dávali vědeckým a vzdělávacím institucím a také sami sobě.Opět ve shodě s občany pak nejméně z dané nabídky subjektů zdůrazňovali roli prezidenta,přičemž podíl těch, kdo mezi vybrané subjekty zařadili i tuto část exekutivybyl na rozdíl od vlády nižší než u dotázaných občanů.Tabulka 3: Kdo by měl seznamovat občany s problematikou integrace (v %)Odpovědidotázaných občanů (2001) poslanců a senátorů (2000) *Média 88 88Vláda 73 84Vědeckéa vzdělávací instituce50 39Poslanci a senátoři 40 36Politické strany 29 41Prezident 15 6Údaje v procentech představují podíly těch, kdo příslušný subjekt jmenovali mezi třemi, které mohlivybrat z uzavřené nabídky subjektů. *) Data z výzkumu poslanců a senátorů uskutečněného v průběhur. 2000. Zdroj: Parliamentary DICe.3) Otázka: „Kdo by měl podle Vašeho názoru seznamovat občany s problematikou začleňování ČRdo EU?“18
- Page 1 and 2: Z PERIFERIEDO CENTRA EVROPY20 LET V
- Page 3 and 4: copyright © CEVRO Institut, o.p.s.
- Page 5 and 6: PODĚKOVÁNÍ:Kolektiv autorů by n
- Page 7 and 8: zdědila hlavní priority předchá
- Page 9 and 10: Těžko bylo možné opominout čes
- Page 11 and 12: Přestože byla proevropská politi
- Page 14 and 15: ce, která plynou podle jejich ideo
- Page 16 and 17: ČESKÉ VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ A EVROP
- Page 20 and 21: 3. VÝVOJ NÁZORŮ NA ČLENSTVÍ Č
- Page 22 and 23: lidé s úplným středním a zvlá
- Page 24 and 25: únor 2003 listopad 2003sníží se
- Page 26 and 27: je se do velkého celku a otevírá
- Page 28 and 29: du. Pokud se v prvních šetřeníc
- Page 30 and 31: mích 11 . Ve všech státech (s v
- Page 32 and 33: slední. Občané členských zemí
- Page 34 and 35: Tabulka 15: Uplatňování vybraný
- Page 36 and 37: odpovědí a pouze asi desetina se
- Page 38 and 39: Tabulka 16: Prospěšnost či škod
- Page 40 and 41: převažují neutrální odpovědi
- Page 42 and 43: Graf 13: Hodnocení dostatku či ne
- Page 44 and 45: ci unie po přijetí smlouvy, pří
- Page 46 and 47: Graf 18: Informace o činnosti vlá
- Page 48 and 49: opačného názoru bylo 16 % oslove
- Page 50 and 51: sjednocování je v české populac
- Page 52 and 53: TEMATIKA EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉ
- Page 54 and 55: vuje, když je něco v domácím po
- Page 56 and 57: grace nikdy nestalo hlavní volebn
- Page 58 and 59: na preambuli dokumentu a úvodní s
- Page 60 and 61: dejší stranický stínový minist
- Page 62 and 63: Hned v úvodu praví, že „Vstup
- Page 64 and 65: I přes to, že byl zmíněný mani
- Page 66 and 67: ce, kterou považují za předpokla
(mzdy, důchody, ceny), o možnost práce v zahraničí apod., nebo obecně České republiky(<strong>do</strong>pady na ekonomiku, podniky, zemědělce a nezaměstnanost, finanční nákladyspojené se vstupem <strong>do</strong> EU apod.).Výsledky zachycené v tabulce vypovídají, že v ob<strong>do</strong>bí těsně před vstupem ČR<strong>do</strong> EU se „velmi“ nebo „částečně“ o integraci zajímaly zhruba dvě třetiny občanů,přičemž výzkumy <strong>do</strong>kumentovaly rostoucí trend zájmu 1.Tabulka 1: Zájem o vstup České republiky <strong>do</strong> EU (v %)11/<strong>20</strong>01 10/<strong>20</strong>02 2/<strong>20</strong>03velmi 15 19 15částečně 42 46 54málo 32 26 24vůbec ne 11 9 7+/–* 57/43 65/35 69/31Celkem 100 100 100* +: velmi+částečně, –: málo+vůbec nePři hodnocení množství a srozumitelnosti informací, které občané o procesuvstupu <strong>do</strong> EU měli k dispozici 2 , se v každém šetření zjistilo, že celkově převládalomínění, podle něhož nejsou informace o integračním procesu <strong>do</strong>stačující (byť i zde<strong>do</strong>cházelo k příznivým posunům – viz tabulka). Naopak srozumitelnost informacíbyla hodnocena podstatně lépe než jejich kvantita a spokojenost v tomto ohledupřevažovala nad nespokojeností (rovněž mínění o srozumitelnosti informací se postupnězlepšovalo, avšak mírněji, než při posouzení jejich <strong>do</strong>statku).Tabulka 2: Dostatek a srozumitelnost informací o procesu vstupu ČR <strong>do</strong> EU (v %)11/<strong>20</strong>01 10/<strong>20</strong>02 2/<strong>20</strong>03ANO/NE ANO/NE ANO/NEDostatek informací 29/61 33/59 40/56Srozumitelnost informací 50/39 50/43 55/39Pozn. Dopočet <strong>do</strong> 100% tvoří odpovědi „neví“.Sociodemografické diference u sle<strong>do</strong>vaných parametrů zájmu a informovanostio dané problematice měly analogické vyznění. Vyšší zájem o vstup ČR <strong>do</strong> EU, subjektivněvyšší pocit informovanosti, stejně tak i hodnocení srozumitelnosti informacítradičně deklarovali častěji muži, <strong>do</strong>tázaní s vyšším vzděláním (SŠ s maturitou,VŠ), vyšší odborní nebo řídící pracovníci, podnikatelé, respondenti s <strong>do</strong>brou životní1) Otázka: „Zajímáte se o vstup České republiky <strong>do</strong> Evropské unie?“2) Otázka: „Myslíte si, že máte o tomto procesu <strong>do</strong>st informací?“ „Jsou ty informace, které mátek dispozici, pro Vás srozumitelné?“17