Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
PROČ SE „BRUSEL“ A MÉDIA NEMILUJÍMartin Komárek1. PARADOXY EVROPSKÉ UNIEParadox Evropské unie spočívá mimo jiné v tomto: Ačkoliv její instituce a institucečlenských států vydávají stále větší prostředky na propagaci a informovanost, občanése stále cítí informováni špatně. To je převažující stav ve všech členských zemích.Z toho vyplývá druhý paradox. Ačkoliv lidé přikládají Unii vysokou důležitost, jejichzájem o ni je malý. Dokládá to především nízká a stále klesající účast ve volbáchdo Evropského parlamentu.V mnoha případech ale voliči dávají svému hlasování „domácí“ obsah. Neposuzují,zda je budou kandidáti hodnověrně zastupovat v Evropském parlamentu, alenejčastěji za všechno trestají domácí vládu. Evropští politici často viní z tohoto neblahéhostavu média, považují je za povrchní, zjednodušující. Novopečený europoslaneca bývalý místopředseda vlády Jiří Havel (ČSSD) mi pro účely této publikacese svým typickým humorem sdělil:„Novináři píší, co si myslí, že bude číst čtenář. Dá se to měřit: Klik. Takže recept je:Šílený titulek (no neklikněte to) a jednoduché dvě věty na začátek (aby to rychle nezavřel).Útok na pudy (kolik tam Špidla bere). A prostomyslný obsah. Pokud nebude žádatněco jiného editor, nebude nic. Evropská unie je na tohle moc složitá... A média nechtějíinvestovat do vzdělávací funkce. Bylo by možné to strčit do zákona aspoň proveřejnoprávní média, ale to bychom jako politici ten útok asi nepřežili. Smiřme ses tím, že zprávy z Bruselu budou ještě mizernější ...“Jedná se o typický pohled politika na média. Předpokládá, že jsou tu od toho, abysdělovala to, co považuje politik za důležité. Této své funkci se zpronevěřují, neboťpíší pro čtenáře, kteří se nechtějí vzdělávat, nýbrž se chtějí bavit. Podstatný obsah jepotom ztracen. Tento názor sdílí i někdejší ministr Pavel Bratinka, který nyní pracujejako konzultant v záležitostech Unie:„Když ale porovnám informace o EU, které se běžnému člověku dostanou z tištěných,hlasových i obrazových medií, se skutečností, pak musím říci natvrdo, že se jednáo systematické nepravdy. Říkám nepravdy, a nikoliv lži, protože lež je nepravda vědomá,tj. nepravda vyslovená někým, kdo pravdu zná. To, co se ale na běžného občanavalí, není většinou produktem vědomého lhaní, nýbrž lenosti opatřit si fakta a mediálnípreference pro zjednodušující zkratky. Nechám stranou otázku, co je morálně horší –vědomě lhát, nebo z pohodlnosti přebírat bláboly.“Zaslouží si média takto tvrdé hodnocení, nebo se politik a odborník mýlí? Obětvrzení se vyznačují dvěmi charakteristikami:177
1) Jsou paušalizující, nerozlišují mezi médii. Pavel Bratinka výslovně uvádí, ževšechna média šíří o „Bruselu“ nepravdy.2) Jsou nekonkrétní. Zjevně se opírají o sice kvalifikovaný, ale přeci jen dojem,než o poctivé studium médií. Je dokonce zjevné, že autoři o ně ani nemají zájem.Jsou předem přesvědčeni, že vše v médiích bude špatně, protože taková jsou.To ovšem neznamená, že uvedené odsudky jsou irelevantní. Pokud média vzbuzujítakový dojem v konsensuálním vysoce vzdělaném politikovi a vrcholném odborníkovia zároveň praktikovi v bruselské problematice, musí být někde v informovánío Evropské unii zásadní chyba. To, že taková chyba dlouhodobě existuje, dokládajíi průzkumy veřejného mínění, kterým se pravidelně věnuje STEM. Znalosti lidío chodu Unie jsou malé. A to i v případě, že se jich tato problematika dotýká jakov době našeho zlomového vstupu do evropského klubu.2. LIDÉ O UNII VĚDÍ MÁLODva výzkumy sociologické agentury STEM jasně dokazují, že občané mají velmislabé znalosti o chodu a institucích Evropské unie. A to i ve chvílích, kdy se jichchod Unie dotýká, tj. v době při našem vstupu do klubu či v průběhu předsednictví.První výzkum z roku 2005 shrnuje tristní výsledek takto: „Naprostá většina občanůse dosud neorientuje v otázkách fungování Evropské unie a uvítala by zpřehledněnía zjednodušení EU.“ 1 Z výsledků výzkumu vyplývá, že naprostá většina – osmdesátprocent – občanů se dosud neseznámila s otázkami fungování EU a nezorientovalase v její stávající podobě.„Někteří lidé říkají, že se ještě nestihli seznámit s dosavadním fungovánímEvropské unie a zorientovat se v její podobě. Patříte mezi tyto lidi i Vy?“Spíše ne18 %Určitě ne2 %Určitě ano36 %Spíše ano44 %Pramen: STEM, Trendy, 7/2005, 1672 respondentů1) Výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 letve dnech 3.–13. července 2005. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělrozsáhlý soubor 1672 respondentů.178
- Page 127 and 128: v historii samostatné ČR přihlá
- Page 129 and 130: všech typů menšin, demokratické
- Page 131 and 132: podle V. Klause je EU produktem pol
- Page 133 and 134: představuje výrazný posun od Evr
- Page 135 and 136: to V. Klaus na velmi sledovaném pr
- Page 137 and 138: Havel, Václav. 1994. „Projev pre
- Page 139 and 140: Vodička, Karel. 2002. Evropská un
- Page 141 and 142: určili v roce 1976 Helene Wallace
- Page 143 and 144: například vlivnými francouzským
- Page 145 and 146: frekventované obavy směrovaly zej
- Page 147 and 148: Program „Evropa bez bariér“ lz
- Page 149 and 150: epublikami. V Praze sice přednesl
- Page 151 and 152: jevily prvky, jež s předsednictv
- Page 153 and 154: Dewost, Louis-Jean. 1984. „The Pr
- Page 155 and 156: Úřad vlády České republiky. 20
- Page 157 and 158: cích evropských struktur byly v s
- Page 159 and 160: 5. NĚMECKÁ PODPORA PRO VÝCHODNÍ
- Page 161 and 162: á převzala německé návrhy, pot
- Page 163 and 164: Sedelmeier, Ulrich, Helen Wallace.
- Page 165 and 166: věnuje samotnému tématu - tj. an
- Page 167 and 168: Dodejme ještě, že se v těchto m
- Page 169 and 170: ference OSN o změnách klimatu kon
- Page 171 and 172: Nejvíce příspěvků bylo zpracov
- Page 173 and 174: Tabulka 2: Vyznění analyzovaných
- Page 175 and 176: příspěvků. Vládní krize v ČR
- Page 177: SVT (Sveriges Television) - http://
- Page 181 and 182: Z dalších průzkumů ale vyplýv
- Page 183 and 184: upravena tak, že ji dotyčný zpra
- Page 185 and 186: 4) V obou případech se počítá
- Page 187 and 188: 6. PŘEDSEDNICTVÍ: ÚČINNÁ MEDI
- Page 189 and 190: české vlády proti kanadským ví
- Page 192 and 193: ZÁVĚREMPo pádu komunistického r
- Page 194 and 195: zakotveného aktu v rámci českéh
- Page 196 and 197: O AUTORECHProf. Dr. Miroslav Novák
- Page 198 and 199: sociálních věd UK v Praze. Téma
- Page 200 and 201: Poznámky:199
- Page 202: CEVRO Institut, o.p.s. I Jungmannov
1) Jsou paušalizující, nerozlišují mezi médii. Pavel Bratinka výslovně uvádí, ževšechna média šíří o „Bruselu“ nepravdy.2) Jsou nekonkrétní. Zjevně se opírají o sice kvalifikovaný, ale přeci jen <strong>do</strong>jem,než o poctivé studium médií. Je <strong>do</strong>konce zjevné, že autoři o ně ani nemají zájem.Jsou předem přesvědčeni, že vše v médiích bude špatně, protože taková jsou.To ovšem neznamená, že uvedené odsudky jsou irelevantní. Pokud média vzbuzujítakový <strong>do</strong>jem v konsensuálním vysoce vzdělaném politikovi a vrcholném odborníkovia zároveň praktikovi v bruselské problematice, musí být někde v informovánío Evropské unii zásadní chyba. To, že taková chyba dlouho<strong>do</strong>bě existuje, <strong>do</strong>kládajíi průzkumy veřejného mínění, kterým se pravidelně věnuje STEM. Znalosti lidío chodu Unie jsou malé. A to i v případě, že se jich tato problematika <strong>do</strong>týká jakov <strong>do</strong>bě našeho zlomového vstupu <strong>do</strong> evropského klubu.2. LIDÉ O UNII VĚDÍ MÁLODva výzkumy sociologické agentury STEM jasně <strong>do</strong>kazují, že občané mají velmislabé znalosti o chodu a institucích Evropské unie. A to i ve chvílích, kdy se jichchod Unie <strong>do</strong>týká, tj. v <strong>do</strong>bě při našem vstupu <strong>do</strong> klubu či v průběhu předsednictví.První výzkum z roku <strong>20</strong>05 shrnuje tristní výsledek takto: „Naprostá většina občanůse <strong>do</strong>sud neorientuje v otázkách fungování Evropské unie a uvítala by zpřehledněnía zjednodušení EU.“ 1 Z výsledků výzkumu vyplývá, že naprostá většina – osmdesátprocent – občanů se <strong>do</strong>sud neseznámila s otázkami fungování EU a nezorientovalase v její stávající po<strong>do</strong>bě.„Někteří lidé říkají, že se ještě nestihli seznámit s <strong>do</strong>savadním fungovánímEvropské unie a zorientovat se v její po<strong>do</strong>bě. Patříte mezi tyto lidi i Vy?“Spíše ne18 %Určitě ne2 %Určitě ano36 %Spíše ano44 %Pramen: STEM, Trendy, 7/<strong>20</strong>05, 1672 respondentů1) Výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 <strong>let</strong>ve dnech 3.–13. července <strong>20</strong>05. Respondenti byli vybráni meto<strong>do</strong>u kvótního výběru. Na otázky odpovědělrozsáhlý soubor 1672 respondentů.178